Sardinky v kombinacích, které si stěží dovedete představit. Francouzské Bordeaux je nabízí všechny. Ale nejen tyto plody moře
V Česku v supermarketu obvykle najdete pár druhů sardinek naložených ve vlastní šťávě, rajčatové omáčce nebo ve slunečnicovém oleji. V centru francouzského města Bordeaux je doslova sardinkové království. Najdete tam sardinky, tuňáky a makrely naložené v různých olejích a omáčkách, ale taky paštiky z mořských ježků nebo zavařovaná chapadla chobotnice.
Jedním ze spolumajitelů lahůdkářství u katedrály svatého Ondřeje v Bordeaux je Thomas: „Tohle je ojedinělé lahůdkářství. Specializujeme se na rybí konzervy. Nevyrábíme je, pouze je prodáváme. Hodně cestujeme po Francii, ale vyjíždíme taky do Španělska a Portugalska. Když najdeme kvalitní konzervy s dobře ulovenými a uchovávanými rybami, tak je pak prodáváme i v našem obchodě.“
Sardinkový fajnšmekr
Těžko byste hledali většího odborníka na rybí konzervy. Jeho obchod je výjimečný nejen v Bordeaux, ale v celé Francii.
„Máme tady konzervy se sardinkami naloženými v arašídovém, sezamovém nebo olivovém oleji. Jiné jsou v rajčatové omáčce a na citrónech. Prodáváme ale taky docela ojedinělé věci, jako třeba sardinky v asijské sladko slané omáčce teriyaki. Tyto konzervy vyrábějí v Portugalsku. Další naše sardinky jsou naložené v koření a v bílém víně. Každá naše konzerva je trochu jiná.“
Čtěte také
Thomasovy rybí konzervy si oblíbili starší i mladší zákazníci. Často u něj prý nakupují studenti ve zkouškovém období. Líbí se jim, že mají rychlé, kvalitní jídlo a jsou připravení si za něj připlatit.
Připlatit si za kvalitu
Jedna konzerva může stát v přepočtu skoro 150 korun. Podle Thomase je ale velký rozdíl mezi domácím a průmyslovým výrobkem.
„Velké konzervárny pracují se zmraženými sardinkami, které pocházejí z Maroka. Velkovýrobci sardinky nakládají do lázní se slunečnicovým olejem. V nich se rozpustí kosti, takže sardinky z velkovýroby nekřupají,“ vysvětluje Thomas.
„Menší výrobci používají kvalitní olivové oleje, na kterých si člověk pochutná. Malé konzervárny navíc pracují s rybami, které jsou ulovené ve vhodný okamžik, takže v sobě mají ideální množství tuku,“ dodává.
Rozplývají se na jazyku
Je radost takovou konzervu ochutnat. Je to opravdu maso, žádné těstíčko. Zároveň tu rybu dobře vyvrhli a vyčistili, než ji dali do konzervy, takže není trpká na rozdíl od těch průmyslově vyráběných. Úplně se rozplývá.
Pán, který je připravuje, chapadla nerozřezává, ale nechává je v celku. Předtím je ještě trochu povaří. Když je pak vyjmete ze sklenice, tak je můžete krájet i vidličkou. Úplně se rozpadají. Vůbec nejsou gumové, jako když se špatně uvaří.
Čtěte také
Thomas ve svém obchodě prodává taky španělské paštiky z mořských ježků a mušlí svatého Jakuba. Najdete u něj i rybí nebo krabí polévky a víno, kterým to všechno můžete zapít. Podobně jako víno i Thomasovy sardinky je možné archivovat.
„Když jsou sardinkové konzervy dobře udělané, tak se můžou archivovat roky. Ochutnal jsem sardinky staré 20 let. Maso ještě lépe vsákne olivový olej a sardinky jsou ještě lepší.“
Thomas říká, že ve Švýcarsku je obchod zaměřený na archivaci sardinkových konzerv. Někteří sběratelé prý za vyzrálé kousky neváhají utratit v přepočtu přes dvanáct set korun za konzervu.
Související
-
V bělehradském minipivovaru Dogma mají piva nejen zvláštní chuť, ale i názvy
Lásku k zlatavému moku se snaží už několik let pěstovat v obyvatelích srbského Bělehradu malý pivovar Dogma. Malou ochutnávku si tam dopřál reportér Pavel Novák.
-
Rybí divočina je k pohledání. Najdete ji ale třeba v Hurghadě, kde se usazuje také stále víc Čechů
Většina mořských ryb už dnes pochází ze sádek. Pro svou chuť je ale rybí divočina ceněná. Rozdíl v ceně bývá i několikanásobný.
