Sankce vůči Rusku jsou účinné asi ze 70 procent, některé země je nedodržují. Ty nové míří na energetiku, říká europoslanec Zdechovský

Lídři zemí Evropské unie budou na právě probíhajícím bruselském summitu diskutovat například konec výroby spalovacích motorů. Proč Česko emisní normu Euro 7 odmítá? Jak bude vypadat pomoc Ukrajině v následujících měsících? A jak plánují zástupci sedmadvacítky zvyšovat tlak na Moskvu? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). 

V Bruselu začal dvoudenní summit Evropské unie. Jedním z témat je další pomoc Ukrajině. Lídři unijních zemí se scházejí několik dní poté, co blok uzavřel dohodu o dodávce milionu dělostřeleckých granátů a odeslal do Kyjeva další platbu v rámci pravidelné finanční pomoci. Jak by měla vypadat pomoc následující?

Měli bychom se soustředit na tři věci. První je udržet chod Ukrajiny, tedy poskytnout Ukrajině dostatek záruk za úvěry, které slouží v této těžké době Ukrajině k tomu, aby měla třeba na platy pro učitele nebo lékaře. Druhá pomoc by měla být humanitární, tedy pomoc konkrétním sociálním zařízením pro to, aby mohla poskytovat služby svým klientům.

Na Ukrajině byly opuštěny bez jakékoliv pomoci stovky tisíc lidí, kteří dnes potřebují pomoc sociálních pracovníků nebo lékařskou pomoc, a na ty nesmíme zapomínat. Třetí oblast by měla být vojenská. Vedle dělostřeleckých granátů je potřeba, aby EU rozhodla o systematické vojenské pomoci, tedy aby byla schopna zaplatit zbraně pro Ukrajinu.

Čtěte také

Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky je EU připravena ke zvýšení tlaku na Moskvu tím, že uvalí další nové sankce. Čeho by se měly týkat?

V současné době se diskutují balíčky sankcí, je těžké říct, na čem se lídři evropských států shodnou. Míří především na energetiku. Státy EU na podzim roku 2023 budou schopny nahradit Rusy dodávané palivo pro jaderné elektrárny a EU zvažuje, že na tyto části, především na ten jaderný program, který je v Evropě stále poměrně velký zdroj financí pro Rusko, by vydala v současné době sankce.

S odborníky se diskutuje i to, do jakých detailů a kde by měly být sankce účinné tak, aby postihly ruskou ekonomiku a neohrozily bezpečnost elektráren. Dukovany v současné době s ruskou technologií nejsou schopny nahradit palivo ani některé technologické postupy nikým jiným na světě než ruskými odborníky a ruskou společností Rosatom.

Je vůbec nějaká šance, že by se v dohledné době sedmadvacítka shodla na dalších sankcích vůči Rusku?

Některé sankce už má předpřipravené. Měly by se týkat hlavně lidí spojených s ruským režimem, jde o další sankční seznam na zákaz vycestovat nebo mít jakýkoliv majetek na území EU.

Dnes se hodně diskutuje i to, co s věcmi, které byly zabaveny Rusku a ruským podnikatelům. Myslím si, že dnes se otevře i otázka, jestli bychom neměli z těchto prostředků, třeba z aktiv ruských bank, vyplácet Ukrajině nějaké finanční kompenzace na opravy po útocích ruských raket.

Čtěte také

Estonská premiérka Kallasová dnes v Bruselu řekla, že je teď důležitější utěsnit mezery ve stávajících sankcích než vyhlašovat další. Má pravdu?

Má naprostou pravdu. Sankce jsou účinné asi ze sedmdesáti procent. Řada zemí, ať už úmyslně nebo neúmyslně, ty sankce nedodržuje. Rusové stále mají možnost se v některých zemích vyskytovat a jezdit tam na dovolené, jsou to ty slavné fotky dětí ruských prominentů a lidí spojených s Vladimirem Putinem na Instagramu. Jejich rodiny na území EU pobývaly a jezdily na dovolenou.

Je potřeba to vnímat pragmaticky, zaměřit se na některé sankce. Třeba dodávky určitých hutnických materiálů byly dělány přes třetí země a pak byly deklarovány jako zboží, které pocházelo z Indie nebo z Turecka. EU by měla začít pragmaticky přistupovat k těmto podvodům a snažit se jim zamezit, aby sankce byly účinné.

Dalším tématem summitu je podpora konkurenceschopnosti evropské zelené ekonomiky. Má EU na tak masivní podporu jako Spojené státy?

Spojené státy vyhlásily podpůrné programy pro firmy, které budou investovat svoje peníze, které jsou spojené se zelenou transpozicí. Jedna z těch hodně diskutovaných společností je například Volkswagen, který chce začít produkovat baterie v Gigafactory ve Spojených státech. 

EU na tak masivní podporu nemá, a právě dnes proběhne diskuse o tom, jakým způsobem ty zdroje synergizovat, popřípadě kde vzít nové zdroje na financování těchto podpor. V současné době EU opravdu disponuje oproti federální vládě Spojených států pouze zlomkovým rozpočtem a nemá na to, aby jim konkurovala. 

Proč je řada členských států Evropské unie skeptická ohledně zelené ekonomiky? A proč skupina zemí včetně České republiky odmítá podpořit navrhovaný zákaz prodeje aut se spalovacími motory? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , vpl
Spustit audio

Související