Sankce na čínské firmy? Varování EU, na které Peking zareaguje neadekvátně, míní expertka

„Je to signál vůči Čínské lidové republice, kde je to jednoznačné varování, že Evropská unie nestrpí obcházení sankcí,“ hodnotí Karásková návrh zařadit na sankční listinu osm čínských firem dodávajících do Ruska zboží dvojího užití. Současně je to ale podle ní také signál Spojeným státům, které na část těchto společností sankce už uvalily.

Jednání o novém sankčním balíčku budou podle vedoucí projektu MapInfluence velmi složitá, protože Čína má mezi unijními státy i uvnitř nich řadu spojenců a významných obchodních partnerů. „Pokud bych si měla vsadit, vsadila bych si na to, že tam ty čínské firmy zůstanou, ale že to bude ještě nějakým způsobem změkčeno,“ soudí analytička AMO, která nově působí také jako poradkyně české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.

O vztazích EU s Čínou se aktuálně nejvíce mluvilo v souvislosti s nedávnou návštěvou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové v Pekingu. Hlavní pozornost na sebe strhl šéf Elysejského paláce svými výroky, že by sedmadvacítka měla vystupovat vůči Číně jako supervelmoc, která se nenechá zatáhnout Spojenými státy do možného konfliktu o Tchaj-wan. V Evropě i USA za to sklidil tvrdou kritiku, v Pekingu naopak chválu.

Má EU sílu vystupovat vůči Číně jako velmoc a vnímá jí tak Peking vůbec? O co Číně jde ve válce na Ukrajině a má zájem na jejím ukončení, nebo jí naopak vyhovuje její prodlužování, jak tvrdí český prezident Petr Pavel? A dokáže se EU zbavit závislosti na Číně? To jsou témata těchto Bruselských chlebíčků.