Sametový rozvod. Před 30 lety se v Brně rozhodlo o rozpadu Československa

Olympijských her v Barceloně, ke kterým vznikla známá píseň Freddieho Mercuryho, se v roce 1992 Československo naposledy zúčastnilo jako jeden stát. Sportovní událost na chvíli přerušila politické diskuze Čechů a Slováků o možném rozchodu národů, o kterém se začalo mluvit hlavně po parlamentních volbách na jaře stejného roku.

Mečiar a Klaus v roce 1992|foto: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia , Profimedia

„Mám strach, že to bohužel spěje k rozpadu státu. Uvidíme, jestli se se slovenskou stranou dá domluvit,“ zaznělo tehdy na Radiožurnálu v anketě mezi voliči.

Havlova abdikace

Vítězné strany voleb na Slovensku HZDS a v Česku ODS měly odlišné představy o uspořádání státu. A poté, co v červenci 1992 po nesouhlasu slovenské části poslanců nezvolilo Federální shromáždění Václava Havla znovu prezidentem a on abdikoval, se konec společného státu ještě více přiblížil.

„Vždycky jsem chtěl tvořit něco dobrého, ve prospěch svých spoluobčanů. Funkce federálního prezidenta mi už tvořivou a konstruktivní práci neumožňuje,“ řekl Václav Havel ve svém abdikačním projevu.

Čtěte také

Zdeněk Svěrák: Obrečel jsem rozdělení Československa, ale s odstupem času si říkám, že to bylo dobře

Dohoda Mečiar–Klaus

Mezitím přijala Slovenská národní rada text deklarace o svrchovanosti Slovenska. 26. srpna 1992 se pak předseda HZDS Vladimír Mečiar a předseda ODS Václav Klaus ve vile Tugendhat v Brně domluvili na tom, kdy přesně společný stát zanikne.

„Významná byla dohoda o harmonogramu průběhu dalšího postupu,“ komentoval Václav Klaus. „K 1. 1. 1993 předpokládáme, že by vznikly Česká a Slovenská republika jako dva státní útvary,“ dodal Vladimír Mečiar.

Rozdělení Československa bývá kvůli poklidnému průběhu i v návaznosti na sametovou revoluci označováno jako sametový rozvod.