Sabina Slonková: Spoustě novinářů by svědčilo, kdyby občas řekli ne

9. květen 2016

Investigativní novinářka, bývalá šéfredaktorka Mladé fronty Dnes, mluví o své profesi. Té, možná více než někteří ostatní žurnalisté, málem obětovala svůj život. Jak zpětně vnímá pokusy o její vraždu a co všechno jí její přístup k životu dal a vzal?

„Myslím si, že taková ta investigativní žurnalistika, jakou známe z filmu, taková se tady moc neprovozuje,“ říká v úvodu rozhovoru novinářka Sabina Slonková.

Praxe v Česku je podle ní jiná: „Musíte nosit věci častěji, máte méně času na ta pátrání, ale dá se to obejít tím, že se nesoustředíte jen na to finále, ale publikujete ty věci postupně. Což se nám osvědčilo například v kauze Radmily Kleslové.“

Připomíná kauzu, ve které se řešila změna přístupu státních a veřejných firem po vstupu Kleslové do vrcholové politiky a kterou přinesli Neovlivni.cz

„Když bychom na tom pracovali, aniž by o tom někdo věděl, tak bychom se připravili o spoustu tipů. Ale je to případ od případu.“

Se skutečně velkou kauzou přichází podle Slonkové někdo málokdy a velké věci vznikají při dlouhodobé spolupráci „Že by za vámi někdo přišel a přinesl vám na zlatém podnose Čapí hnízdo, tak to prostě nefunguje.“

Nepohodlná osoba

„Když si představíte, tak je to něco tak absurdního a abstraktního, že si to nemůžete připustit, že je to pravda. A máte pocit, že jste v nějakém filmu, který se odehrává kolem vás a vedle vás. Dojde vám to zpětně, což se stalo mně. Ve chvíli, kdy to skončilo, kdy mě policajti pustili a tu skupinu pozatýkali, tak mi došlo, že to nebyla úplně legrace,“ odpovídá Barboře Tachecí na otázku, jak člověk zareaguje na to, když se dozví, že někdo plánuje jeho vraždu.

Soud konstatoval, že ten člověk, který na to byl najatý, tak se obával následků, které pro něj může mít to, že mě nebyl schopen najít. A šel se raději udat, protože to nebyl nájemný vrah. Oni si vybrali člověka, který měl delikty na kontě, ale nebyl to vrah.

Sabina Slonková

V létě roku 2002 se Slonková od policistů z Útvaru pro boj s organizovaným zločinem dozvěděla, že byl zadržen muž, který dostal zakázku ji zabít. Později se ukázalo, že skupina lidí v čele s Karlem Srbou se rozhodla Slonkovou zabít za to, o čem psala a pátrala. Co dělala dál?

Sabina Slonková

„Buď se s tím naučíte žít, nebo toho všeho musíte nechat, někam odjet a tam prodávat kytky. Nejvíc mě deptalo, že jsem nevěděla, jak to bylo a kdo všechno byl v kauze zapojený,“ mluví o průběhu vyšetřování Slonková.

Trest pro Karla Srbu byl stanoven ve výši 12 let odnětí svobody. Propuštěn byl po osmi letech v roce 2010.

Jaká vlastnost podle vašeho odhadu nejvíc chybí českým novinářům?

„Trpělivost. Myslím, že se to ukazuje na tom, že nám tady chybí další generace novinářů,“ popisuje svoji zkušenost Slonková. Mluví o tom, že ti, kteří v devadesátých letech nastoupili jako další generace žurnalistů, jsou dnes ve vedoucích pozicích, bohužel bez toho, že by přicházeli noví. „Spousta mladých lidí, kteří byli šikovní a myslím si, že by tu práci dělali skvěle, tak na to neměli nervy, trpělivost, chuť – prostě je to nebavilo a vzdali to hrozně brzo.“

Odchody

„Spoustě novinářů by svědčilo, kdyby občas řekli ne, tohle já neudělám. Na tomhle já se podílet nebudu.“ Jak uvádí Slonková, tak sama byla tomuto momentu vystavena v momentě, kdy se musela rozhodnout odejít z Mladé fronty Dnes, stejně jako předtím z Aktuálně.cz

„Jestli mě něco mrzí, tak mě mrzí ti kolegové, kteří tomu stejně jako já věřili, že se to prostě podaří. Na druhou stranu je to otázka nabídky a poptávky. Ti lidé dostali nabídku, jestli do toho chtějí jít i s těmi riziky a rozhodli se do toho jít,“ říká Sabina Slonková o svém působení v Mladé frontě Dnes.

Proč se vůbec rozhodla přijmout místo šéfredaktorky v deníku, který vlastní Andrej Babiš? A co přesně ji přimělo nakonec odejít? I to se dozvíte při poslechu celého pořadu Osobnost Plus.

autoři: bta , bar
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.