Šabatová: Miloš Zeman dlouhodobě provokoval v situacích, kdy mohl mlčet. Cílenými konflikty chtěl rozdělovat společnost

8. listopad 2022

Podle bleskového exklusivního průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas si Miloš Zeman za téměř deset let svého prezidenství vysloužil od občanů při hodnocení jako ve škole známku 3,55. Je to spravedlivé hodnocení? „Nic není ideální, ani Miloš Zeman. Dal bych mu dvojku,“ říká sociálnědemokratický politik a ministr několika vlád Zdeněk Škromach. „Nebudu hodnotit známkami. Nedostál tomu, co slíbil na začátku,“ míní bývalá ombudsmanka a disidentka Anna Šabatová. 

Šabatová připomíná, že Miloš Zeman slíbil, že bude jednat ve jménu deseti milionů občanů, tedy celé populace.

„Jinými slovy řečeno prezident by měl sjednocovat. On to říká de facto i ve svém slibu. Tomu ale také nedostál, protože slíbil, že bude dodržovat ústavu a zákony a postupovat v zájmu všeho lidu,“ opakuje.

Čtěte také

Podle Škromacha ale nikdo nemůže zastupovat všechny občany země, stejně jako kterékoli na světě.

„Svět je rozdělený a takové mantry o sjednocování dokázaly pouze různé totalitní režimy, kde bylo hlasování 99,9 procenta. Ale v normální demokracii existují různé názorové skupiny. Miloš Zeman je samozřejmě hodně provokativní ve svých vystoupeních, ale ani jeho předchůdci Václav Havel nebo Václav Klaus až tak úplně jiní nebyli,“ naznačuje bývalý místopředseda Senátu a bývalý ministr práce a sociálních věcí.

S tím, že nelze najít politika, který by vyhovoval všem, Šabatová souhlasí. Zároveň připomíná, že role prezidenta je jiná než například role předsedy vlády, který zastupuje nějaké politické skupiny.

Prezident nemá být medvídek Pú, který se vodí a ukazuje, ale ten, kdo má určitým způsobem vyrovnávat dění ve společnosti.
Zdeněk Škromach

„Tam je jasné, že vedete vládu převážně s myšlenkou na tyto skupiny a s respektem k demokratickým pravidlům. Prezident však nemá mocenskou, ale symbolickou roli, a může vytvářet atmosféru, která nerozděluje. Ale Miloš Zeman záměrně dlouhodobě provokoval v situacích, kdy mohl mlčet a nevyvolat konflikt. To on nedělal, cílenými konflikty skutečně chtěl rozdělovat společnost. Těžil z toho u části společnosti,“ naznačuje bývalá ombudsmanka.

Čtěte také

Škromach s tím nesouhlasí. Prezident podle něj nemá být medvídek Pú, který se vodí a ukazuje, ale ten, kdo má určitým způsobem vyrovnávat dění ve společnosti. A to Miloš Zeman podle něj dělá.

„Prezident má mít určitý vyvažovací princip, což nakonec Miloš Zeman, ale i Klaus a svým způsobem i Václav Havel dělali. Určitým způsobem korigovali to, že vládne vláda, která má nějakou většinovou podporu, ale nezastupuje všechny občany, nebyla všemi zvolena. Z tohoto pohledu byl Miloš Zeman vždycky objektem zájmu.“

„Nakonec červené trenýrky, vztyčené umělecké prostředníčky, vyvěšování vlajek a podobně… To přece nevymyslel Zeman. Nenávist ve společnosti je vytvářena účelově a Miloš Zeman k tomu někdy svými kontroverzními výroky přispíval,“ míní politik ČSSD.

Provokativní kroky 

Šabatová připouští, že v některých momentech prezident Zeman čelil kritice, kterou lze vnímat jako nespravedlivou, většinou to ale podle ní byla reakce až na některé jeho kroky.

Čtěte také

„Zpočátku nebyl přijat tak negativně. Byla tam určitá očekávání, protože řekl, že bude proevropský, což po prezidentování Václava Klause byla důležitá hodnota. A řekl, že bude jednat v zájmu všech. A potom to začal svými praktickými kroky popírat,“ říká Šabatová a uvádí konkrétní příklady:

„Nemusíte opravdu říkat, že děti s hendikepem se nemají vzdělávat s ostatními dětmi. To je něco, co odporuje základním lidským právům, která jsou zakotvena v Listině. Nemusíte si stoupnout na jedno pódium s islamofobním člověkem Konvičkou. To jsou přece provokativní kroky a jsou de facto za hranou demokratického konsenzu.“

Z nějakých důvodů docházelo z mého pohledu k čím dál tím větší až degradaci osobnosti.
Anna Šabatová

„On skutečně vyvolával rozbroje ve společnosti a záměrně. Přes svou proevropskou deklaraci začal kritizovat sankce vůči Rusku kvůli anexi Krymu, které přijala Evropská unie. To znamená, že vystupoval stále z rámců demokratických a konsensuálních, které by měly prezidentovi příslušet,“ naznačuje Šabatová.

Škromach opět nesouhlasí. Zdůrazňuje, že pokud jde o zahraniční politiku, Miloš Zeman své kroky vždy konzultoval s parlamentem nebo s vládou.

Čtěte také

„Za jeho působení ve vysoké politice Česká republika do NATO i do EU vstoupila. A jako prezident pokračoval v této své politice. Dokázal využívat situace Česka, které sama o sobě nepatří mezi nejvýznamnější země světa, ale jako členská země EU je vnímáno ve světě zcela jinak. Z tohoto pohledu se snažil budovat vztahy vůči Spojeným státům, Izraeli a Rusku i Číně a dalším zemím tak, aby ČR mohla hrát významnou roli,“ dodává sociálnědemokratický politik.

Podle Šabatové Miloš Zeman za svůj život prošel vývojem. „Byl jiný Miloš Zeman v 90. a nultých letech. Tam ještě nepřekračoval tolik ty rámce. Ale z nějakých důvodů – mohly tam hrát roli některé osobnostní předpoklady a bohužel se domnívám, že i alkohol – docházelo z mého pohledu k čím dál tím větší až degradaci osobnosti,“ konstatuje bývalá disidentka.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.