S Jiřím Kornem o cenách Thálie, o zpívání, hraní a energii

Host (Jiří Korn): Tak není to zase až tak dávno, ale chodil jsem sem pravidelně jako dítě. My jsme natáčeli v áčku ještě dost často a pravidelně a natáčeli jsme i v Karlíně, měli jsme pravidelné pátky. Ta práce mě děsně bavila ve sboru, takže myslím si, že jsme se tam naučili spoustu věcí, takových těch základních a pan profesor Kulínský nás učil zpěvu, jaksi technice, a mě to hrozně bavilo. Já bych byl schopen chodit každý den do sboru.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jiří Korn vystupoval gymnázium, v roce 1967 zakotvil v beatové skupině Rebels. Od roku 1971 působil jako baskytarista a vokalista Olympicu. Jeho sólovou dráhu odstartoval hit Iveta, se kterým zvítězil na soutěži Intertalent. V roce 1986 se dostal ve vídeňském Raimondově divadle k hlavní roli v muzikálu Hans Andersen, účinkoval i v českých muzikálech, stále účinkuje například v Bídnících, Drákulovi, Monte Christovi nebo také v ledních revue Mrazík a Romeo a Julie. Objevil se ve filmech Honza málem králem, Anděl s ďáblem v těle nebo Anděl svádí ďábla. Hraje v divadelních představeních Služky a Rudá magie. Je dvakrát rozvedený, má 2 děti, Kristýnu a Filipa.

Moderátor (Vladimír Kroc): Váš život je ale mnohem nabitější, co byste ještě k tomu předchozímu výčtu připojil?

Host (Jiří Korn): Já nevím. Mě to docela překvapilo, když to člověk takhle slyší, tak je to docela slušná řádka věcí, které jsem dělal a které dělám. Já nevím, co bych ještě k tomu připojil.

Moderátor (Vladimír Kroc): Co třeba golf?

Host (Jiří Korn): Sport, samozřejmě. Tomu jsme se věnoval vlastně už i trošku tak jako od mládí, protože jsem začínal tenisem a vlastně úplně původně jsem začínal rybolovnou technikou, což je takový neobvyklý sport. Díky tomu, že můj bratr je vášnivý rybář i s tátou, tak ten mě vlastně k tomuto sportu přivedl. On dokonce získal i nějaký ceny v tomhle sportovním žánru a mě to bavilo, my jsme chodili pravidelně o víkendech, o nedělích, ale pak jsem se začal věnovat tenisu, samozřejmě i díky bráchovi taky, protože ten také začal. Tenis mě tedy velmi bavil.

Moderátor (Vladimír Kroc): A co koloběžka? Máte ji tady zaparkovanou někde pod stolem?

Host (Jiří Korn): Koloběžka je velmi praktická po Praze, když člověk potřebuje se někam rychle dostat, tak je to nejideálnější prostředek.

Moderátor (Vladimír Kroc): I to se dá považovat za sport.

Moderátor (Naděžda Hávová): Pojďme od sportu a od koloběžek zpátky do divadla. Vraťme se ještě k tomu slavnostnímu ceremoniálu, předávání divadelních cen za rok 2003. Byl jste cenou Thálie překvapený?

Host (Jiří Korn): Samozřejmě jsem měl velkou radost. Překvapení bylo to, že jsem byl nominován, a samozřejmě radost jsem měl, že jsem cenu získal.

Moderátor (Naděžda Hávová): Po nominaci už každý asi tak trochu počítá s tím, že by to mohl být právě on.

Host (Jiří Korn): Může s tím počítat, ale já raději nikdy s ničím nepočítám, protože vím, že věci se dějí prostě tak, jak se dějí. Říkal jsem si, má-li se to stát, stane se. Udělá mi to jedině velkou radost.

Moderátor (Naděžda Hávová): Teď už prvotní euforie z Thálie vyprchala, co pro vás takové ocenění znamená?

Host (Jiří Korn): Já myslím, že moc. Za prvé ta role je krásná, Zdeněk Borovec ji, dá se říct, psal vyloženě pro mě, že věděl, že Tenardiera hrát budu, už v tom 90. roce, když to zpracovával. Napsal to tak úžasně, že se snad na tom ani nedá nic zkazit.

Moderátor (Naděžda Hávová): Já jsem bohužel přenos z předávání divadelních cen neviděla, ale pak jsem se srdečně zasmála, když jsem se v tisku dočetla: O Guinessův rekord v délce děkování se úspěšně pokoušel Jiří Korn, nevynechal ani svou módní návrhářku, stepaře, sponzory kultury. Nevymklo se vám to na ceremoniálu tak trochu z rukou?

Host (Jiří Korn): Tak vymklo se mi to, že jsem nevyjmenoval všechny, které jsem chtěl, ale fakt je ten, že ten součet lidí, s kterými jsem dělal, spolupracoval, je tak velký, že bych tam možná stál ještě teď. To by asi nebylo nejlepší. Člověk nikdy neví, jestli bude mít ještě někdy příležitost prostě takhle poděkovat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Od popmusic jste si odskočil k muzikálu, od muzikálu k činohře. Dá se říct, který ten žánr vám sedí nejvíc?

Host (Jiří Korn): Tak já jsem v první řadě zpěvák a samozřejmě to je asi to, co mě nejvíc baví, a ty další věci jsou spíš určitý vývoj v tom směru, který dělám. Samozřejmě že činohra je velmi náročná, jak jsem samozřejmě zjistil a jak vlastně vůbec během té cesty zjišťoval, jak náročná jsou povolání, která jsem si ozkoušel jako tancování, ta gymnastika je prostě šílená. A tak jsem se seznamoval s dalšími a s dalšími věcmi. Teď v Rudé magii, kde hraji hlavní roli Jeronýma, jsem zjistil, že tedy opravdu je to docela záběr stát celou tu dobu na jevišti a vlastně se soustředit na to, že hrajete někoho jiného. Je to prostě náročné povolání.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy jste Thálii získal v oboru opereta, muzikál a jiný hudebně dramatický žánr. Co takhle v příštích letech zaútočit právě na ocenění v kategorii činohra?

Host (Jiří Korn): Tak to nevím, to si vůbec netroufám. To divadlo hrajeme, protože nás těší a baví a že spolupracuji s lidmi, který mám rád, a to je podstatné.

Moderátor (Naděžda Hávová): Mívá Jiří Korn před představením trému?

Host (Jiří Korn): Velikou.

Moderátor (Naděžda Hávová): A jak se jí zbavujete?

Host (Jiří Korn): Špatně. Já se pokouším dělat to, že si předtím zacvičím, abych přestal myslet na to, co přijde. Ale vždycky mám trému z každé premiéry a z každého nezažitého díla.

Moderátor (Vladimír Kroc): Muzikál Bídníci začátkem 90. let odstartoval oblíbenost muzikálového žánru u nás. Loni na podzim měl obnovenou premiéru. Sice se říká dvakrát do jedné řeky nevstoupíš, ale kritici se vesměs shodují v tom, že to režiséru Petru Novotnému i napodruhé vyšlo.

Host (Jiří Korn): Já si hlavně myslím, že jsme neměli možnost ty Bídníky hrát tak dlouho, jak by se vlastně tenkrát hodilo nebo jak by bylo možné je hrát. Protože nebylo hlavně kde. Takže asi si myslím, že byl i hlad po těch Bídnících, že výtečně jsou napsaný, výtečně udělaný, je to opravdu krásná muzika, takže myslím, že se vůbec na tom nedalo nic zkazit, do té řeky znovu vstoupit.

Moderátor (Naděžda Hávová): Když jste se znovu seznamoval s rolí Tenardiera, bylo něco, co jste po těch letech zahrál jinak?

Host (Jiří Korn): Hlavně jsem si to pořádně nepamatoval. Potom když jsem seděl u piana, tak jsem si vlastně oživoval věci, které jsem dělával a které jsem už trošku pozapomněl. Samozřejmě že ta hlavní melodie člověku v paměti zůstane, ale je tam spousta dalších takových docela obtížných míst, který jsou velmi náročný po technické stránce zpívání, a opravdu to není jednoduchý muzikál. Je tam nápor na znalost techniky zpívání a tak dále. Všechny ty role jsou docela obtížný.

Moderátor (Vladimír Kroc): Máte čas chodit do divadla na jiná představení než na ty, které hrajete?

Host (Jiří Korn): Já mám velký deficit v tomhletom. Opravdu se občas tedy do divadla dostanu, ale je to tak málo, že bohužel.

Moderátor (Vladimír Kroc): Těch muzikálů u nás je jak známo hodně na to, jak jsme poměrně malá země. Podle čeho se rozhodujete, když dostanete nabídku na roli, jestli ji vezmete, jak známo ne všechny muzikály se pochopitelně povedly?

Host (Jiří Korn): Tak já vycházím z toho, jestli se mi líbí to téma, role, která je mi nabízená, a samozřejmě pak i kompletní sestava lidí, kteří na tom budou pracovat, čili i to je pro mě směrodatné trošku.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy v současné době vystupujete také v novém pěveckém seskupení Čtyřtet. Jak jste se dali dohromady?

Host (Jiří Korn): Čtyřtet má hezký zrod. Já jsem připravoval pořad k desce Tep, a tak jsme nazvali i ten pořad. Já jsem chtěl vlastně využít toho, že jsem delší dobu spolupracoval s mojí taneční company a že jsme udělal spoustu věcí, které bychom mohli ještě využít v tom představení, a právě jsem tam chtěl něco zvláštního a začal jsem přemýšlet o tom, já jsem o tom toužil už dlouho, protože trošku ve mně zůstalo i z toho sboru, že sborové zpívání se mi moc líbí, tak během té éry jsem se párkrát pokusil něco takového podobného udělat s někým, ale tentokrát tedy nám to docela vyšlo, protože jsem se dal dohromady s Jirkou Škorpíkem, s Dušanem Kolárem a s Davidem Uličníkem. David k nám přišel vlastně naposledy, protože ten tenor nám chyběl ještě, a Jirka Škorpík je velmi šikovný muzikant a vážný zpěvák a ten právě je schopen vymýšlet a psát aranže pro nás, čili to si myslím, že je také velká devisa. A navíc nám tedy naše hlasy spolu sedí a ladí, čili je to ideální posaz. Uvidíme, jak nám to dlouho vydrží. Samozřejmě bychom chtěli natočit nějakou desku, která by měla vyjít koncem letošního roku. Pracujeme na repertoáru a samozřejmě pracujeme na dalších věcech.

Moderátor (Naděžda Hávová): Po neuvěřitelných třiceti letech se znovu dala dohromady vaše kapela Rebels. Loni na podzim jste pokřtili novou desku. Jaký je to návrat?

Host (Jiří Korn): My jsme natočili vlastně 2 desky. Ta první byla, když jsme se domluvili, že uděláme nějakou muziku společně, tak jsme samozřejmě na tom trošku pracovali a scházeli jsme se a hráli jsme, pak jsme následně i trochu jezdili na nějakých klubech, na nějakých festivalech. Myslím si, že to stálo za to. Ta práce byla děsně příjemná, kluci v tom fungují pořád, takže já jsem se trošku samozřejmě podřizoval jejich potřebám a ještě stále občas hrajeme a činí nám to potěšení.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak se za ty roky proměnilo publikum Rebels a publikum Jiřího Korna?

Host (Jiří Korn): Tak samozřejmě, že to publikum Rebels zestárlo, ale chodí se na nás i občas podívat, když hrajeme, občas se tam dostanou i mladý a zatím ty odezvy jsou kladný.

Moderátor (Vladimír Kroc): Teď bych nechtěl se někoho dotknout, ale mám pocit, že vy stárnete pomaleji než možná vaše publikum. Tuším, že za měsíc zhruba oslavíte pětapadesátiny. Jak to děláte, že se udržujete v takové dokonalé kondici?

Host (Jiří Korn): Tak to víte, že ten věk už člověk přece jenom cítí, ale já nevím, čím to je, já na to nemám žádný recept. Já v podstatě hodně sportuji. Spíš asi s jakými lidmi spolupracuji, s kým jsem ve spojení, tak to možná mi trochu dodává energii.

Moderátor (Vladimír Kroc): Dbáte na to, jak jíte?

Host (Jiří Korn): Uvědomuji si, že bych měl dbát. Bohužel se mi to moc nedaří. Přiznám se, že přece jenom člověk je trochu slaboch a to dobré jídlo občas jednoho svede. Já třeba teď spolupracuji se stepaři, které jste zmínila, že jsem jim děkoval. To je takové seskupení mladých kluků, kteří úžasně stepují, a s nimi teď dělám nějaký nový věci, takže ono to je docela dřina, ale člověk má zase dobrý pocit, když potom je zničený a dává se zase dohromady.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vy jste výjimečný určitě tím, že v činnosti, do které se pustíte, nezůstáváte průměrný. To chce určitě hrozně dřiny a soustředění. Necítíte se vyčerpán? Co jarní únava, ta na vás neleze?

Host (Jiří Korn): Já mám pocit, že vůbec nejsem dokonalý, že je vždycky co zdokonalovat. Unavený jsem samozřejmě občas, já občas i někde usnu, když si sednu. Takhle po obědě, když si dám dobrý obídek, tak taky jsem schopen kdekoliv usnout, možná i ve stoje, ale občas mám prostě energie na rozdávání.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jaký máte vztah ke svému dřívějšímu repertoáru? Mluvili jsme o tom, že jste řazen do kategorie popových zpěváků, ale začínal jste jako rocker. Když teď třeba my hrajeme písničku Žal se odkládá, vy ji slyšíte z radia, je vám to třeba příjemné, nemáte pocit, že to je už zapomenutá kapitola?

Host (Jiří Korn): Já se přiznám, že tyhle věci samozřejmě už proběhly a vždycky probíhaly v období, které jsem prožíval a které jsem chtěl dělat samozřejmě co nejlépe. Třeba Žal se odkládá napsal Eda Parma. Eda byl tehdy úžasně napojený a hrozně vnímal nové věci, takže to spojení s ním fungovalo, a prostě věci, které jsem dělal, samozřejmě dneska už se na ně dívám trošku jinak. Je to vývoj.

Moderátor (Naděžda Hávová): Pojďme ještě k vašim dětem. Tuším, že dcera Kristýna je takový herecký talent. Má to po vás?

Host (Jiří Korn): Já nevím. Já jsem přesvědčený, že všechny ženy jsou výborné herečky, čili možná, že ten dar má od Kačenky.

Moderátor (Vladimír Kroc): Je Velikonoční pondělí, takže si neodpustíme ještě otázku, jestli dodržujete tradiční velikonoční zvyky, pomlázku, vajíčka a tak?

Host (Jiří Korn): Líbí se mi to, ale nějak to moc neprožívám. Holky nemlátím a také když vylezu z baráku, tak jich moc okolo není.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ještě než se rozloučíme, chtěl jsem se vás zeptat, jak to vidíte s jarem, čeká vás hodně práce?

Host (Jiří Korn): Teď připravujeme ze Čtyřtetem čísla na Miss, to je nejbližší úkol, ale samozřejmě že děláme dál, hrajeme Bídníky, hrajeme Služky, hrajeme Rudou magii, budeme koncertovat s Rebelama a možná že přes léto ještě něco bude. Většinou přes léto je méně práce pro nás zpěváky a nic se moc neděje v Praze, tak léto jsem míval vždycky volné, ale minulé léto jsme zkoušeli, takže uvidíme.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jiří Korn je spojený hodně s technikou, s informačními technologiemi, tak možná ještě můžeme připomenout vaši webovou stránku. Já si myslím, že tam budou celý váš program asi podrobně popsán. Takže kdo by vás chtěl vidět, může si vás najít na webu.

Host (Jiří Korn): Určitě a já jsem si teď uvědomil, že přes to léto, když budu mít trošku volno, tak asi budu trénovat, protože koncem srpna chceme vyrazit na mistrovství Evropy seniorů v biliáru a tím, že jsem letos získal zase titul, tak jsem se nominoval.

Moderátor (Naděžda Hávová): Gratulujeme, k této ceně jsme ještě nepoblahopřáli.

Host (Jiří Korn): Takže na to se docela těším. Takže www.kornjiri.com

Moderátor (Vladimír Kroc): Díky, že jste si udělal půl hodiny volna a sem do Radiožurnálu přišel. Přejeme hodně úspěchů v další práci. Hostem pořadu Dva na jednoho byl čerstvý držitel ceny Thálie, zpěvák a herec Jiří Korn. Na shledanou.

Host (Jiří Korn): Krásný den. děkuji.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.