Rychlé šípy, Ferda Mravenec, Pepina Rejholcová... Dějiny komiksu přibližují autoři knihy

3. březen 2015
Pavel Kořínek (vlevo) a Martin Foret přiblížili publikaci Dějiny československého komisku 20. století

Jak vypadaly komiksy Josefa Lady nebo Ondřeje Sekory? A jak odvážný byl komiks za první republiky? Odpovědi naleznete při listování knihou Dějiny československého komiksu 20. století. Na dvou svazcích, které dohromady váží 7 kilogramů, pracovali spoluautoři Pavel Kořínek a Martin Foret celkem 5 let. „Nám by se nejvíce líbilo považovat komiks za něco svébytného,“ shodují se spoluautoři.

Tradicí o zrodu komiksu je celá řada a leckterá kultura měla pocit, že první komiks dala světu právě ona. „Nestanovujeme nějaký jeden počátek komiksu u nás, spíše nás zajímalo, jak se postupně měnil a z jakých zdrojů vycházel,“ nastiňuje Martin Foret.

Tak například Josef Lada začíná publikovat první obrázkové seriály už na konci Rakouska-Uherska. „Jakýsi milník nebo bod zlomu ve spojitosti s historií československého komiksu můžeme psát, když začal v roce 1922 vycházet Ladův seriál,“ popisuje Pavel Kořínek, podle kterého byl Lada zpočátku své tvorby poměrně ironický autor, který se nebál humoru.

Čtěte také


Rychlé šípy, které měly vliv na celé 20. století, byly pořád v pozadí a cyklicky se vracely, když se poměry uvolnily

Zásadní je také dílo Ondřeje Sekory, jehož seriál o Ferdovi Mravencovi měl různé mediální podoby, až později je umělec přepracovával do podoby obrázkových knížek. „Vůbec 20. a 30. léta byla bohatá, například komiksy v časopise Radiožurnál, okouzlení rádiem bylo veliké,“ podotýká Michal.

A Pavel připomíná, že vedle nesmrtelných Rychlých šípů, Ferdy Mravence nebo Kuře Napipi existují další postavy, které sice známe, ale nevíme odkud, jako například Pepina Rejholcová a další. „Jedním z našich objevů jsou noviny Železničář, kde jsme našli různé komiksy. Zajímavou formou byly také reklamní sešitky ve 20. a 30. letech,“ říká.

Umění? Jde spíše o veselé příběhy

K nejvýraznějším osobnostem patří Kája Saudek, a to nikoliv kvůli produktivitě, ale kvalitě práce. „Objevil se na konci 60. a začátku 70. let jako zjevení, blesk z čistého nebe. Ale bohužel mu nebylo umožněno v nějaké sérii pokračovat,“ upozorňuje Pavel.

Pavel Kořínek a Martin Foret byly hosty moderátorky Lucie Výborné

Ani v komiksu v době totality nechyběly cenzurní zásahy. „Vycházely epizody o zvířátkách, ale žádné epické vyprávění, a už vůbec se neoslovuje starší čtenář,“ říká Michal, ale také podotýká, že v 70. a 80. letech byl obrázkový seriál běžnou součástí mládežnických časopisů.

Čtěte také

A jaká kritéria by měl splňovat kvalitní komiks? Posuzování kvality v jakékoliv disciplíně je ošemetné, u komiksu jde spíše o to, aby nás zaujmul a něčím překvapil. „Komiks má komunikovat s cílovou skupinou, které je určen, nejde o umění, spíše o veselé příběhy pro mládež,“ míní Pavel.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

Spustit audio
  • Rozhovor
  • rozhovor
  • lidé