Různé pohledy na výchovné organizace

Jaroslava Rampouchová: Dobrý den.

A ten první dotaz je asi jasný. Mne by zajímalo, v čem jsou podle vás, psycholožky, taková sdružení jako Junák, Pionýr a podobně pro děti dobrá. Jaké mají výhody?

Jaroslava Rampouchová: Já myslím, že mají několik velkých výhod, protože jsou určitým doplňkem nebo protiváhou k jiným výchovným a vzdělávacím institucím. Protože dnešní společnost u nás je hodně zaměřená na výkon, často na individuální výkon třeba ve škole, v zájmových institucích toho typu, jako jsou sportovní kluby nebo základní umělecké školy. Tam jde pořád jenom o to, aby dítě podávalo co největší výkon a o to, jak bude ten výkon posuzován. Kdežto v těch institucích, o kterých mluvíte, to znamená občanská sdružení pracující s dětmi ve volném čase, nabízejí úplně jiné priority, úplně jiné hodnoty těm dětem. Já si myslím, že velkou výhodou je to, že v řadách těchto sdruženích najdou uplatnění i děti, které třeba nemají nějaké výrazné nadání v jednom určitém oboru. Můžou to být děti, které jsou ve škole průměrné nebo dokonce podprůměrné a přesto mohou být v takovém občanském sdružení dobře přijímány pro svoje jiné dovednosti a schopnosti, pro svoji zručnost, čestnost a podobné kvality. A myslím si, že další dost podstatnou výhodou podobných institucí je také to, že vytvářejí nebo rozvíjejí u dětí sociální dovednosti a schopnosti, které jsou samozřejmě velmi důležité pro mezilidské vztahy ať mezi dětmi nebo potom v dospělosti u dětí. Takové kvality jako je dokázat spolupracovat, vyjednávat, vcítit se do druhého, být otevřený, vstřícný a tak dál. Prostě je to takový protipól té individualizace, která trošku v té naší společnosti teďka dominuje. Takže já si myslím, že to je výborný doplněk jiných výchovných a vzdělávacích institucí.

My jsme už v dnešním pořadu Vaše téma několikrát říkali, že mládežnické organizace se v podstatě musí podřizovat novým zájmům dětí, jako jsou počítače, snowboard, adrenalin a podobně. Myslíte si, jako odborník, že je dobré, aby rodiče dětem v těchto zálibách vycházeli vstříc a nebo je spíš nutili do té klasiky, aby chodily do Junáka, jezdily do přírody, ohníčky dělat a podobně?

Jaroslava Rampouchová: Víte, já na to mám takovej názor, že v tom dospívání jo, jak děti dorůstají, tak vlastně pro to dospívání je naprosto typické to, že dítě experimentuje. To, že si zkouší nové zájmy a tak je typická i taková vratkavost v těch, nestálost těch zájmů. Takže já si myslím, že tohle období je typické touhle nestabilitou. Je to také období jedinečné. Už v životě mnohokrát tu šanci mít nebudeme. Takže myslím, že rodiče by podporovat měli, ale samozřejmě doporučuju zlatou střední cestu, jako ve všem, protože nemá asi smysl nakupovat luxusní špičkové vybavení hned na začátku, když dítě projeví svůj zájem, ale prostě začít třeba skromněji a teprve postupně podle toho, jestli se ukáže, že ten zájem se prohloubí, bude trvat dál, tak to dítě podporovat, protože v mnoha případech to, co jste jmenovala, tak je skutečně otázka nákladných finančních výbav.

Vaše téma uzavřela psycholožka Jaroslava Rampouchová. Já vám děkuju a přeju hezký den. Na slyšenou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.