Rusové staví jaderné ledoborce pro arktický převoz ropy. Je to ekologická hrozba, varují odborníci
Rusko chce rozšířit svou flotilu jaderných ledoborců. Ve městě Bolšoj Kameň na Dálném východě začalo s výstavbou nové generace těchto lodí. Informovala o tom společnost Rosatomflot, která spadá pod ruskou státní jadernou korporaci Rosatom. První plavidlo řady Leader bude hotové do sedmi let. S novými jadernými ledoborci chce Ruská federace natrvalo otevřít severní obchodní trasu přes Arktidu.
Ledoborec by měl měřit přes 200 metrů a prorazí led tlustý více než čtyři metry. Arktidou se může bez zastávky plavit až dva roky. Využívá totiž vysoce obohacené palivo.
Čtěte také
„Množství uranu 235, tedy toho štěpitelného materiálu, umožňuje pracovat s ním delší dobu. Obvykle se uvádí něco přes dva až tři roky. Ve chvíli, kdy se materiál spotřebuje, vymění se celá aktivní zóna,“ vysvětluje Jan Rataj z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
Plovoucí jaderná elektrárna
Takto vysoce obohacený uran v běžném jaderném reaktoru nenajdete. Aktivní zóna je na lodi navíc mnohem menší a všechno se nachází na jednom místě. Jinak ale reaktor na lodi funguje stejně jako ten v elektrárně.
„To znamená, že tam vstupuje ‚studená‘ voda – má zhruba 280 stupňů Celsia –, která se potom, co projde aktivní zónou, tedy tím uranovým palivem, ohřeje a následně putuje do parního generátoru. Tam vzniká pára, která pohání příslušné stroje,“ popisuje Rataj.
Na novém ruském ledoborci mají být jaderné reaktory dva, dohromady budou mít výkon 120 megawattů. To je asi čtyřikrát méně, než kolik má jeden reaktor v Dukovanech.
Byznys versus příroda
Ruské flotile nový jaderný ledoborec mimo jiné poslouží při dopravě ropy z poloostrova Jamal do Asie. To ovšem představuje velké riziko pro arktický ekosystém.„Jakákoli těžba ropy s sebou může přinést rizika úniků ropy, havárií,“ upozorňuje Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Ropa se musí nejenom v extrémních podmínkách vytěžit, ale musí se taky transportovat a zpracovávat. To všechno s sebou přináší rizika úniků,“ varuje a připomíná katastrofu tankeru Exxon Valdez u břehů Aljašky.
„Stalo se to v roce 1989 a ta kontaminace tam je dodnes. Chladné klima má vliv na rychlost rozkladu ropy. Když dojde k nějaké havárii, rozkládá se ropa bakteriálně. A to je samozřejmě významně zpomaleno nízkou teplotou v Arktidě.“
Arktický ekosystém je navíc velmi citlivý, a čím víc lodí jím bude proplouvat, tím více hrozí jeho narušení.
Související
-
Globální oteplování zkracuje vzdálenosti. Arktidou už se dá...
Na sever, na sever a už na jih. To si teď můžou říkat i námořníci v Severním ledovém oceánu, kteří plují na Dálný východ. Ze severní Evropy do Jižní Koreje se totiž...
