Rusko v noci posunuje bariéry v Jižní Osetii o stovky metrů, upozorňuje gruzínská velvyslankyně

23. květen 2021
Evropa Plus

Gruzie letos slaví sté výročí přijetí ústavy jako nezávislé země. Málo se ví, že Gruzie byla samostatným státem od roku 1918, než ji v roce 1921 pohltil Sovětský svaz. A také se málo ví, že jedním ze vzorů gruzínské ústavy byla ta československá. V rozhovoru pro Evropu Plus o tom mluvila velvyslankyně Gruzie v České republice Mariam Rakviašviliová.

Moderní Batumi

Dnes je 20 procent území Gruzie okupováno Ruskem, připomíná velvyslankyně Gruzie v Česku Mariam Rakviašviliová: „Moskva rozšiřuje svůj vliv v regionu. Gruzie v tom není výjimkou. Gruzínské regiony Abcházie a Cchinvali, neboli takzvaná Jižní Osetie, jsou okupované Ruskou federací.“

„Ve skutečnosti válka stále trvá, jen se nedostává do titulků zpráv v mediích, jako to bylo dřív,“ zdůrazňuje a uvádí příklad: 

Děje se to prakticky každý den. Třeba v Jižní Osetii se vždy přes noc posunují bariéry z ostnatého drátu o sto dvě stě metrů do vnitrozemí dosud nezabraného gruzínského území. Za poslední roky se tak okupované území rozšířilo o desítky kilometrů gruzínského teritoria.“

Čtěte také

Také velvyslanec České republiky v Gruzii Petr Mikyska dnes popisuje gruzínsko-ruské vztahy jako bolestné a komplikované:

„Obávám se, že je to způsobené především imperiálními ambicemi a rozpínavostí Ruska. Pokouší se komplikovat demokratický a prozápadní vývoj v Gruzii. Pokouší se destabilizovat politikou scénu. Do tohoto scénáře zapadá i ovlivňování gruzínské ekonomiky. Po válce v roce 2008 bylo Rusko uzavřeno pro všechny gruzínské vývozy. Potom se stav zlepšil. Rusko to ale chápe jen jako nástroj, jak si třeba hrozbou zákazu dovozu vína vynucovat politické ústupky.“

Rusko se pokouší komplikovat demokratický a prozápadní vývoj v Gruzii. Pokouší se destabilizovat politikou scénu.
Petr Mikyska

Podle něj to ale neznamená, že by nepřátelství panovalo i mezi běžnými Rusy a Gruzínci, připomíná Mikyska: „Na mezilidské úrovni jsou vztahy excelentní. A to i přesto, že ruská vláda tvrdí opak a své občany od cest do Gruzie odrazuje.“ Ročně ale do Gruzie k moři nebo do lyžařských středisek přijíždí 1,5 milionu Rusů.

Gruzie chce do NATO

Gruzie má stejně jako Ukrajina zájem stát se členem Severoatlantické aliance. Ani jedna ze zemí ale ještě nezískala takzvaný Akční plán členství, který je jakousi cestovní mapou vedoucí k plnému členství. To jim přitom NATO slíbilo na summitu v Bukurešti v roce 2008.

Jenže pak přišel pokus Gruzie ovládnout své separatistické oblasti Abcházii a region Cchinvali (Rusko jej nazývá Jižní Osetie) a pětidenní válka s Ruskem.

Čtěte také

„Gruzie je z uchazečů o členství v NATO zemí, která je v přípravách nejdál. Dobře se ví, že máme všechny nástroje, které napomáhají urychlení naší cesty k plnému členství v Alianci. Když země jako je Gruzie, dělá pro členství všechno, musí mít také odezvu z druhé strany. Očekává praktická politická řešení,“ zdůrazňuje Rakviašviliová s tím, že právě rozhodnutí neudělit Gruzii akční plán bylo impulzem pro Rusko napadnout její zemi. 

„Pochopili jsme, že v současné situaci to není pro NATO, řekněme, vhodné. Že dosud nepadlo žádné politické rozhodnutí. My se ale přibližujeme členství. Až nadejte ta chvíle, měli bychom být připraveni,“ dodává velvyslankyně.

Pochopili jsme, že v současné situaci to není pro NATO, řekněme, vhodné. My se ale přibližujeme členství.
Mariam Rakviašviliová

Dnes je ale řada zemí Severoatlantické aliance k přijetí Gruzie rezervovaní, říká výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku Europeum Věra Řiháčková Pachta:

„Jde především o evropské členy Francii a Německo. V rámci Aliance mají ale hlavní slovo samozřejmě Spojené státy. Záleží teď na nové administrativě prezidenta Joea Bidena, jestli nastane pochopení špiček NATO, že se Rusku musí bohužel vysílat jasné signály a že politika appeassementu není efektivní. Pravděpodobně by se v budoucnosti toto mohlo změnit, ale zatím to není realistické.“

Inspirace Československem

Když se Gruzie stala v roce 1918 zemí nezávislou na carském Rusku, hledala vzory pro svou první ústavu. Jedním z jejích vzorů se stala i ta nově vzniklé Československé republiky.

Čtěte také

„Že to tak opravdu bylo, dokazuje jeden článek z tehdejších novin, kde se píše, že Gruzie požádala české krajany o zaslání československé ústavy, aby ji mohla zvážit jako vzor pro vytvoření té gruzínské. Je třeba připomenout, že právě takové historické momenty lid Česka a Gruzie spojují,“ říká gruzínská velvyslankyně v Praze a přidává pozvání: 

Historická Mccheta

„Pořádáme výstavu v galerii Skleňák v pražských Dejvicích. Výstava je zaměřená na gruzínské národní kroje. Jsou tam k vidění také skici tehdejších krojů, které vznikly během krátké doby naší nezávislosti.“

Krátké období gruzínské nezávislosti trvalo jen do chvíle, než zemi pohltil Sovětský svaz.

Více si poslechněte v audiozáznamu. Evropu Plus připravil Pavel Novák.

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.