Rusko svými útoky v Německu testuje reakční dobu a soudržnost Evropy, míní Bříza

My nevíme, co německé úřady vědí ani co říkají svým partnerům v dalších zemích. Kdybychom ale chtěli soudit pouze z reakce českého premiéra a vicepremiéra, musela to být sdělení poměrně vážná. Je to tak?

Ano. My sice konkrétně nic nevíme, ale řetězec jasných policejních důkazů z vyšetřování a ostatně i forma ruského modu operandi svědčí o tom, že za tím stáli s velkou pravděpodobností Rusové.

Čtěte také

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Sabotáže v Německu. Co o nich víme a hrozí něco podobného i v Česku?

Důvod je jednoduchý. Za poslední roky jsme neviděli tak jasné skutečnosti, které by ukázaly na jeden stát. Německo jen tak nestřílí od boku. Když někoho označí za viníka, tak pro to má pádné důkazy.

Náš ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) i premiér Andrej Babiš (ANO) tento útok ostře odsoudili, zvážněli a nebagatelizovali ho. Důkazy za mě hovoří jasně – to je první důvod.

Druhý důvod je kvalitativní. Předtím jsme viděli různé pokusy nebo dráždění. Třeba drony, které pronikly nad vzdušný prostor členského státu NATO, nebyly vyzbrojeny. Prostě se buď zatoulaly, nebo letěly někam jinam, a ne na daný vojenský, energetický nebo dopravní prostor. Podstatné je hlavně to, že nebyly vyzbrojeny. Takže to je druhý důvod, který ukazuje vážnost situace.

Poslední důvod, proč dva čeští vrcholní představitelé zvážněli, je podle mého názoru to, že Lipsko je kousek od Česka. To už je věc, kterou si každý občan České republiky představí. Řada z nás v Lipsku byla, je to jenom kousek od hranic s Českou republikou, není vzdálené tolik jako Pobaltí nebo Finsko.

To, co se stalo v Lipsku, nebyl jediný incident. Německá policie třeba čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž. Ať už je pachatelem těchto a dalších činů kdokoliv, do jakého období jsme to vlastně vstoupili?

Čtěte také

Rusko chce v Německu vyvolat strach, je to agrese. I Česko by mohlo být cílem, varuje expert

My jsme vstoupili do období nových technologií a nových informačních a hybridních válek. Podle mého názoru Rusko tímto sleduje několik cílů. Zaprvé chce zkomplikovat pomoc Ukrajině. Dělají to fakticky tedy narušováním jednotlivých uzlů. Při útoku na letiště v Lipsku měl být poškozen vysoce výkonný transportní letoun, který se účastní přesunu materiálu k bojišti na Ukrajině. Létá do Polska, odkud je náklad následně vlaky vezen na Ukrajinu.

Samozřejmě působí psychologicky. Tím, že takto zaútočíte, chcete rozdmýchat rozmíšky v obyvatelích jednotlivých členských států v tom smyslu, že přece nebudeme podporovat Ukrajinu, protože potom na nás takto Rusko útočí. To je první důvod komplikace při pomoci Ukrajině.

Další je test připravenosti, to taky nepodceňujme. Ruské složky zjišťují, jaká je naše reakční doba, jak rychle a dobře reagujeme a jaké prostředky pro to používáme. Nejdůležitější je ale podle mě test soudržnosti a odhodlanosti, to znamená, zdali nás to nerozklíží, zdali jsme opravdu ochotní i za jiné státy riskovat. Chtějí vědět, zda je ten konkrétní stát radikální a rázný a postaví se proti tomu. Rusko chce vytvořit pocit, že stát nedokáže ochránit vlastní území – to je také nezanedbatelný prvek, který musíme zmínit.

V tomhle případě, a zejména v souvislosti s prvním důvodem, o kterém jste mluvil, musíme zmínit, že v Německu jsou v neděli ostře sledované volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko.

Máte stoprocentní pravdu. Tuším, že volební preference jsou kolem 40 až 43 procent ve prospěch pravicové strany AfD. To je alarmující číslo v tom smyslu, že tu nic takového předtím nebylo. Může se stát, že AfD získá v tomto státě většinu v tamním zemském sněmu.

Ruské akce zlevnily

Bezpečnostní experti poukazují na to, že Rusko zřejmě nevysílá do akcí typu Lipsko elitní záškodníky, ale že je získává třeba díky sociálním sítím svým způsobem mimo zorný úhel kontrarozvědek.

Je to tak. A to je problém v tom smyslu, že dochází k zlevňování těch operací. Dříve jste museli mít celé sítě agentů, agenturních prostředníků, velká pracoviště, školení agentů, návraty do země… Prostě velkou, náročnou, drahou a logisticky složitou skupinu, která vám tyto operace prováděla.

V dnešní době sociálních sítí, třeba telegramu, není vůbec problém nábor lidí, kteří jsou ochotni doslova do písmene za pár stovek euro podobný útok provést. To samozřejmě potom ztěžuje vyšetřovatelům jejich odhalení.

Nemáte tam jasné stopy, příčiny a důvody. Prostě to byl namátkou vybraný člověk, který přišel, akci provedl a odešel. Výhoda je, že po sobě nedokáže tak dobře zamést stopy. Nejsou to agenti jako James Bond, jen si na něj hrají. Tím pádem jsou snadněji detekovatelní. Nicméně to Rusko moc nezajímá, protože jemu jde o výsledek.

Čtěte také

Evropská unie by měla po útoku v Lipsku omezit volný pohyb ruských diplomatů, navrhuje Žantovský

Sledujeme zejména diplomatické reakce, český ministr zahraničí si předvolal ruskou velvyslankyni, stejně tak učinil polský ministr zahraničí, který předvolal ruského velvyslance v Polsku. Pravděpodobně nastanou ještě další diplomatické kroky.

Je to podle vás něco, co si Rusko vyhodnocuje jako citelné?

Když se ptáte na českou nebo polskou reakci, tak si myslím, že jsou adekvátní. Je dobře, že jsme se postavili za našeho spojence. Je dobře, že nezpochybňujeme důkazní řetězec Německa a že nějak konáme, samozřejmě diplomaticky. Nás se útok netýká přímo, nicméně vysíláme signál: Jeden za všechny, všichni za jednoho. To je z českého i polského úhlu pohledu adekvátní reakce.

Otázka je reakce německá – posledních 48 hodin slýchám názory, že reakce měla být ostřejší. Pojďme jenom říct, co konkrétně Německo udělalo. Zavřelo ruský generální konzulát v Bonnu, který byl dlouhá léta hlavním městem západního Německa. I to byl jeden z důvodů, proč tam generální konzulát byl. Zavřeli také důležité kulturní centrum, ruský dům v Berlíně.

Reakce samozřejmě nebyla vojenská, to má logiku, nicméně Německo si musí nechávat ještě celou škálu prostředků, kdyby se útoky opakovaly nebo byly horší a došlo opravdu k tomu, že výbušnina vybuchne a budou i k lidské oběti.

Já bych zas nebyl tak přísný, že Německo nereagovalo rázně. Určitou váhu to má. Silné verbální stanovisko a jasné obvinění jsme předtím neviděli. I to má psychologický účinek.

Co vyjednají Trumpovi emisaři v Kyjevě? A jaká bude dohra migrační krize v Ceutě? Poslechněte si celý rozhovor s bezpečnostním analytikem Vlastislavem Břízou.