Ruská vláda přišla s vlastní chatovací aplikací Max. Komunikaci v ní sledují bezpečnostní složky, upozorňuje Antivirus

Čtěte také

Sledujete na telefonu polohu svého dítěte? Dejte si pozor na úniky dat i zdravé hranice sdílení, nabádá Antivirus

„K založení účtu potřebujete ruské nebo běloruské telefonní číslo a pro jeho získání se zase musíte identifikovat dokladem. Vaše totožnost je tak jasně spojená s tím, co píšete,“ upozorňuje Jan Cibulka. Zprávy také nemají koncové šifrování.

Jde o státní chatovací aplikaci, jejíž vytvoření Vladimir Putin schválil zákonem a kterou vyvíjí ruský technologický gigant VK kontrolovaný státní společností Gazprom. „Ve vedení jsou lidé z blízkého okolí Putina zařazení na sankčních seznamech,“ říká Jana Magdoňová.

„Proto není pochyb, že dění v aplikaci určitě sledují ruské bezpečnostní složky, včetně zpravodajské služby FSB,“ poznamenává Cibulka.

Blokované aplikace 

Proč by někdo takovou aplikaci používal, když má k dispozici šifrované alternativy jako Signal nebo WhatsApp? „V Rusku jsou tyto západní aplikace čím dál hůře dostupné,“ vysvětluje redaktorka Antiviru. „Ruský telekomunikační úřad už nějakou dobu blokuje telefonní hovory přes WhatsApp a Telegram.“

Čtěte také

Pozor na falešné nabídky na sociálních sítích. Blokátor reklamy nemusí být zárukou, radí Antivirus

Není přitom vyloučené, že blokovat začne i posílání zpráv. „Oblíbené chatovací služby potřebují vidět na servery společností, které je provozují, a v zemích se silnou cenzurou, jako je Rusko nebo Čína, je možné je takto blokovat,“ vysvětluje Cibulka.

„Někdy jde cenzuru alespoň krátkodobě obejít, ale to už klade na uživatele technické požadavky. Velká část jich proto přejde na nástroj, který funguje bez problémů,“ doplňuje Magdoňová.

V Rusku oblíbená aplikace Telegram je na tom s bezpečností také nevalně. „Většinu zpráv nešifruje a ruská vláda se ho snažila převzít, ale jeho tvůrce utekl do zahraničí a nyní je ve Francii,“ připomíná Jan Cibulka.

„Ruský stát se tedy evidentně rozhodl vsadit na vlastní aplikaci, kterou aktuálně vychvaluje jak oficiální ruská propaganda, tak i státem placení influenceři na sociálních sítích,“ říká redaktorka Antiviru.

Funkční i při náletech

Aplikace Max je také na oficiálním seznamu nástrojů, které nebudou blokované během dronových náletů. „Cenzura totiž připojení k internetu omezuje nebo blokuje, aby ztížila ukrajinským operátorům navádění dronů. Příklad takových blokovaných aplikací je třeba YouTube nebo WhatsApp,“ popisuje Cibulka.

Čtěte také

Webový archiv se stal terčem hackerských útoků. Jde o zásadní službu pro studenty i novináře, říkají redaktoři Antiviru

„Putinovské Rusko jde tedy podobným směrem jako Čína, která se taky snaží západní nástroje blokovat a prosazovat ty domácí, které jsou pod kontrolou bezpečnostních složek,“ říká Jana Magdoňová.

Rusko nebo Čína se tak snaží získat kontrolu nad tím, co jejich občané píší. Hrozí něco takového i u nás? „Na rozdíl od Ruska nebo Číny u nás právo na soukromou korespondenci chrání domácí zákony i mezinárodní úmluvy. Toto pravidlo nedávno v rozhodnutí právě proti Rusku potvrdil i Evropský soud pro lidská práva,“ ujišťuje Cibulka.

„To ale neznamená, že se bezpečnostní složky nesnaží nějakým způsobem k soukromé komunikaci dostat. Jedna z cest je nabourání se do telefonu konkrétní osoby, třeba v rámci vyšetřování trestných činů. K tomu se používají různé nástroje, například komerční spyware. Ten asi nejznámější je Pegasus od izraelské společnosti NSO,“ říká Magdoňová.

„Nicméně čas od času se objeví i návrh na nějakou formu plošného skenování zpráv. V Česku se aktuálně vedla debata o záměru Evropské komise preventivně kontrolovat všechny zprávy v chatovacích aplikacích se zdůvodněním, že by to pomohlo v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí,“ připomíná redaktor.

„Nicméně tuzemští politici – jak opoziční, tak koaliční – se aktuálně staví proti, jelikož to považují za příliš velký zásah právě do soukromí,“ uzavírá Jana Magdoňová.