Rozvolnění rozpočtových pravidel vyvolalo mediální hysterii. Schodky chceme proinvestovat, tvrdí Hrnčíř

Schodek státního rozpočtu se zatím rýsuje jako vyšší než letošní. Podle ministryně financí prý nepřekročí 400 miliard korun. To vás nechává chladným?

Čtěte také

Nula od státu na opravy silnic je fatální. Ročně do nich dáváme šest miliard, říká středočeská hejtmanka Pecková

Rozhodně nenechává. Vůbec nemám radost z toho, že generujeme poslední roky takto vysoké schodky, protože rychlost, jakou se Česká republika zadlužuje, respektive zadlužovala v uplynulých pěti šesti letech, je samozřejmě příliš vysoká. Už ta dluhová služba, úroky, které musíme platit, jsou poměrně vysoké. Na druhé straně si musíme uvědomit, že jsme v kondici, kdy byly podinvestovány třeba investice do dopravní infrastruktury, na rozdíl od sousedních států, které lépe investovaly do rozvoje dálniční sítě, vysokorychlostních tratí a tak dále. S tím jsme trošku zaspali, takže to musíme prostě dohánět.

Babišova vláda slibovala, že bude pracovat na postupném snižování deficitu a na zlepšování hospodaření státu. Nemáte pocit, že teď dělá pravý opak?

Nemám ten pocit. Snažíme se opravdu spíš proinvestovat schodky. Jak říkám, nijak mě to netěší, na druhé straně jsme v nějaké realitě. Není možné z roku na rok snížit schodek tak, jak nám naplánovala minulá Fialova vláda zákonem o rozpočtové odpovědnosti, kdy na rok 2027 by musel být schodek pouze 150 miliard. Pokud by se měla škrtnout tak obrovská částka, dopadlo by to samozřejmě na veřejné služby a další věci. To bychom si o financování investic mohli jenom povídat.

Dobře, ale 350 až 400 miliard korun – to je přece příliš.

Je to vysoký schodek. V roce 2022, to byl první rok Fialovy vlády, byl schodek nějakých 361 miliard.

Nebyla ta realita trochu jiná? Měli bychom připomenout, že byl covid a tak dále.

Covid skončil de facto začátkem roku 2022, respektive v roce 2021. Ale nechci se k tomu vracet. Říkal jsem jasně, že mě schodky nijak netěší. Říkali jsme, že chceme konsolidovat veřejné finance, že rozpočet na rok 2028 bude o půl procenta strukturálního salda nižší. Takže chceme jít dolů, protože si uvědomujeme, že pokud bychom to tempo nechali tak, jak je, narazili bychom na dluhovou brzdu. To si nikdo nepřeje.

Sousední Polsko se zadlužuje ještě rychlejším tempem, ale taky mají téměř dvojnásobný růst ekonomiky.

Například hlavní ekonom Portu Jan Berka je k roku 2028 skeptický. Podle něj čím blíže jsou volby, tím obtížnější je prosadit nepopulární úspory nebo zvýšení příjmů. Konsolidace se má podle něj dělat v dobrých časech, nikoli slibovat na dobu, kdy už dobré časy být nemusejí. Není rok 2028 pozdě?

V dnešní turbulentní době předpovídat, kdy budou dobré nebo zlé časy, je velmi těžké. Viděli jsme to třeba teď s konfliktem na Blízkém východě. Těžko se dá predikovat. Na druhé straně chceme investicemi probudit budoucí hospodářský růst. Třeba sousední Polsko se zadlužuje ještě rychlejším tempem, ale taky mají téměř dvojnásobný růst ekonomiky. Takže pokud jsou dluhy, řekněme, na rozumné investice, pomáhá to potom i do budoucna růstu. Nehledě na cyklus voleb. To by asi nemělo být úplně rozhodující.

Podle ekonoma Jana Bureše sledujeme očekávaný výrazný růst výdajů na důchody, na platy ve veřejném sektoru, na náklady na zrušení poplatků za média veřejné služby spolu s vyššími investicemi, o kterých jste mluvil, zejména do infrastruktury. Z toho mu ale vychází odhad nárůstu deficitu veřejných financí do blízkosti tří procent HDP. Vy to vidíte jak?

To jsou nějaké odhady, ale samozřejmě jsme řekli, že chceme výdaje směřovat k občanům, takže jsme škrtli třeba výdaje na solární barony, na podporu obnovitelných zdrojů energie, které se platí ve fakturách, platí je domácnosti, platí je firmy. Chceme prostě ulevovat. Teď jsme řešili, jakým způsobem ulevit i seniorům a dalším, protože zákonná valorizace bude nižší.

Čtěte také

Vyprazdňují se limity zadlužování, upozorňuje Jiří Rusnok. Přilévání poptávky z veřejných peněz vyvolá inflační tlaky

Takže pokud třeba stát převezme placení poplatků za média veřejné služby, jak tady zaznělo, převezme obnovitelné zdroje, to jsou všechno věci, které uleví domácnostem v nákladech na živobytí a tak dále. Takže jdeme touto cestou, jak jsme slibovali.

A paralelně s tím děláme i úsporná opatření. Provozní výdaje pro letošní rok jsme seškrtali o 12 miliard, pro příští rok to bude ještě mnohem víc, ambice je mnohem vyšší. Škrtáme zbytné výdaje, zbytné dotace, snažíme se zeštíhlovat agendy. Abychom mohli zeštíhlovat stát, tak samozřejmě potřebujeme pružnější zákon o státní službě, takže jsme schválili novelu. Postupujeme tak, jak jsme slibovali v programovém prohlášení před volbami voličům.

Mediální hysterie

Nezviklá vás ani to, že dvacítka renomovaných ekonomů v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel?

Myslím si, že varování je namístě. Vůbec se tomu nedivím. Být na místě ekonomů, tak varuji taky, je to legitimní. Celkem to chápu a rozumím i řadě argumentů, které tam jsou, ale myslím si, že to je do značné míry vyvoláno hysterií, která se v mediálním prostoru objevila, že chceme bezuzdně zadlužovat stát. Tak to není.

Takže ekonomové podlehli hysterii novinářů?

Čtěte také

Rozvoj větrných elektráren vláda omezuje. Akcelerační zóny jsou vítězství fosilního průmyslu, míní Ondráš Přibyla

Myslím si, že to z toho je trošičku cítit. Jak jsme se o tom bavili už spolu před chvílí, jsou to opravdu jenom nějaké možné negativní scénáře v oblasti bezpečnosti a podobně, které by se mohly do budoucna stát, tak aby vláda mohla reagovat a eventuálně mohla mít zvýšené výdaje k dispozici. Ale neznamená to automaticky, že se budou generovat vysoké schodky. Stejně jsme v tom fiskálně-strukturálním plánu jasně řekli, že pro rok 2028 chceme o půl procenta snižovat strukturální saldo…

Ano, to jste říkal. Vládní koalice se chystá ve Sněmovně přehlasovat prezidentské veto. Budete přesto, že rozumíte výhradám ekonomů, s čistým svědomím hlasovat pro?

Hlasoval jsem pro, už když jsme to schvalovali jako Sněmovna, i když to vrátil Senát. A řekl jsem důvody, proč tomu tak je, že to opravdu neznamená automaticky generovat nějaké neomezené dluhy, tak to prostě není. Rozumím tomu, že vláda potřebuje nějaké nástroje, aby mohla reagovat, když se stanou mimořádné situace – viz války na Blízkém východě nebo nějaké mimořádné věci, které si třeba neumíme představit. Myslím, že to je namístě.

Potřebuje Praha další vojenskou nemocnici? Co si vláda slibuje od snížení DPH na nealkoholické nápoje? Kde vezme prostředky na plánované výdaje? A může rozvolnění pravidel vést k oslabení kontroly veřejných peněz ze strany Sněmovny, jak argumentuje prezident Pavel? Poslechněte si celý rozhovor.