Rozvoj větrných elektráren vláda omezuje. Akcelerační zóny jsou vítězství fosilního průmyslu, míní Ondráš Přibyla

Jak už jsem říkal, v pondělí vláda schválila vymezení tzv. akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Jak významný moment pro českou energetiku to je?

Čtěte také

Evropa stále víc sází na zelenou energii. Česko patří k nejhorším v EU, vyplývá ze zprávy o stavu klimatu za rok 2024

Záleží na úhlu pohledu, kterého se na to díváte. Významný moment to mohl být, pokud by akcelerační zóny byly vymezeny dobře a naplánované tak, aby skutečně urychlily rozvoj větrné energetiky.

Kdyby tomu tak bylo, tak by se mohlo stát to, že česká energetika by postupně – ona se už postupně odpoutává od uhlí, to uhlí během nejbližších let bude končit – mohla začít stavět větrné elektrárny, které jsou důležité proto, že mohou dodávat energii v zimě. Solární elektrárny v zimě tolik nedodávají, ale větrné mohou dodávat. A to by bylo velmi klíčové pro odpoutání se od fosilních paliv, protože každá MWh, kterou vyrobí obnovitelné zdroje, ať už jsou to větrné nebo solární elektrárny, nemusí být vyrobená z fosilních paliv – většinou by to byl dovezený zemní plyn. Takže bychom nemuseli dovážet tolik zemního plynu. A víme, jaký je problém teď se zavřeným Hormuzem.

Název „akcelerační zóny“ neodpovídá, jsou to spíše retardační zóny.
Ondráš Přibyla

Druhý pohled, protože jsem říkal, že to závisí na perspektivě, může být pohled odpůrců transformace energetiky. Ten by byl takový, že toto vymezení akceleračních zón je vítězstvím fosilního průmyslu nebo toho dosavadního, protože je docela dobře možné, že spíše zakonzervuje status quo a že akcelerační zóny nebudou podporovat rozvoj větrné energetiky.

Tím možná odpovídáte na to, na co jsem se chtěl zeptat hned vzápětí. Vicepremiér Karel Havlíček z hnutí ANO v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že vláda omezila případnou výstavbu větrných elektráren skrze tzv. akcelerační zóny. Původně se přitom akcelerační zóny prezentovaly naopak jako něco, co mělo usnadnit výstavbu větrných a solárních elektráren. Tak souhlasíte s Karlem Havlíčkem, že nakonec je to spíš omezení než usnadnění?

Vypadá to tak. Vypadá to tak z více důvodů a myslím si, že je dobré připomenout kontext. Ten důvod, proč Česko nerozvíjí větrnou energetiku, je zejména ten, že povolovací procesy jsou tady extrémně dlouhé. Kdybyste jako investor chtěl rozjet projekt, který trvá na povolovacích procesech osm nebo deset let, tak do toho prostě nepůjdete. To je velké riziko, máte příliš dlouho peníze utopené v něčem, co se nijak nehýbe a nemáte jasno v tom, jestli se to povolí nebo nepovolí, jak to bude. Takže ten důvod, proč se vymezovaly akcelerační zóny, proč tady ta myšlenka byla, že administrativní odlehčení by umožnilo rozvíjet něco, co tady stejně potřebujeme.

A to, že jsou ty zóny jednak velmi malé a jednak že jsou tam nastaveny různé limity nebo další administrativní překážky, možná ukáže, že název akcelerační zóny neodpovídá, že jsou to spíše retardační zóny.

Čtěte také

Akcelerační zóny pro větrníky? Vláda je vnímá jako nutné zlo, abychom splnili podmínky EU, říká Drahovzal ze Svazu měst a obcí

Takže ano, souhlasil bych s tím, že vláda tím spíše omezuje rozvoj větrných elektráren. A je otázka, co je přesně za tím. Jestli je to to, že se ANO bojí Motoristů a SPD, protože v části ANO docela rozumně říkají, že vítr v Česku potřebujeme, anebo jestli je v tom nějaká složitější úvaha. Možná je to prostě nechuť řešit dlouhodobé problémy a házet je na příští vládu.

Což jsou tedy spíš otázky na politiky. Akcelerační zóny připravovala už vláda Petra Fialy. Oproti původnímu návrhu současná vláda snížila počet zón ze 110 na 61 a ještě daleko výrazněji zmenšila rozsah těchto zón na 11 % původního návrhu. Dá se z toho, jak zóny vypadají, vyčíst, z čeho kabinet přitom omezování vycházel? Jestli hrály roli připomínky obcí nebo místních obyvatel nebo co tu roli hrálo?

Toto vyčíst nedokážu. Taková moje intuice mi říkala, že se vláda zalekla různých veřejných projednání, takového dojmu, který vzniká na sociálních sítích, že v Česku větrné elektrárny nechceme, že je tady silná, dalo by se říct, i dezinformační kampaň, která se snaží vytvořit tady tento dojem.

Možná je to tento důvod, protože do návrhu se dostaly různé komplikace typu výškové limity pro větrné elektrárny, poměrně nesmyslně několik linií ochrany ptactva. Ale připomeňme si, akcelerační zóny jsou vymezeny v takových oblastech, kde by konflikt s ochranou přírody měl být minimální.

Takže když se tam nakupily spousty dalších podmínek, tak to skutečně vypadá spíše jako snaha na jedné straně vyhovět a splnit, co Česko slíbilo EU, že akcelerační zóny bude rozvíjet – to byla podmínka, aby dostala peníze z Národního plánu obnovy – ale na druhou stranu zařídit, aby se v akceleračních zónách větrné elektrárny spíše nestavěly.

Čtěte také

Odpůrci větrné energie nejsou žádní ruští agenti. Vliv na zdraví dánské orgány neprokázaly, říká expert hnutí DUHA

Když se na akcelerační zóny podíváme prakticky, politici současné koalice zdůrazňují, že i v akceleračních zónách se budou jednotlivé projekty projednávat každý zvlášť, že budou potřebovat schválení. Přitom už tady zaznělo, že původně akcelerační zóny měly urychlit povolování. Tak urychlí v něčem povolování takových projektů?

To ukáže budoucnost, jak to skutečně bude probíhat. Já bych chtěl zdůraznit, že to jednotlivé povolování projektů a jejich lokální projednávání rozhodně dává smysl. Je potřeba jaksi zařídit to, že pokud někde stavíte velkou stavbu, tak je tam aspoň nějaký základní souhlas lidí, kteří v tom okolí žijí. Takže toto je něco, co ty projekty stejně dělat musely a bude to tak i nadále.

Ale těch dalších administrativních komplikací tam bylo hodně a i po tom vymezení akceleračních zón zůstává. Takže uvidíme za dva, za tři roky, kolik tady přibude nových projektů. Já jsem v tom ale docela skeptický, takže si říkám, že do roku 2033, jestli budeme mít jeden GW instalovaného výkonu – teď máme asi 0,4 GW instalovaného výkonu – tak to možná bude dobře. Ale na to, aby to Česku nějak významně zlevňovalo elektřinu, bychom potřebovali 2 nebo 3 GW instalovaného výkonu.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa v pondělí v našem vysílání řekl, že podmínky pro akcelerační zóny, o kterých jste před chvílí mluvil, to znamená především maximální výška větrných elektráren, že neumožní stavět na českém území v akceleračních zónách nejmodernější současné větrné elektrárny. Opravdu je to v tomto směru tak omezující?

Čtěte také

Akcelerační zóny pro větrné elektrárny. Návrh na zrušení devátých tříd. Lesní požár ve Francii

To je pravda. Je to důležité zejména z hlediska ekonomiky projektu. Když stavíte větrnou elektrárnu a už do toho investujete peníze, tak potřebujete, aby byla co nejefektivnější. A efektivita větrné elektrárny roste s výškou a s plochou, kterou procházejí lopatky rotoru. A když se omezí výška větrné elektrárny, tak omezujete její efektivitu a instalovaný výkon. Toto naprosto zásadně může ovlivňovat ekonomiku projektu.

Důsledek je buď takový, že investoři budou stavět za dráž a pak důsledkem bude dražší elektřina, nebo ne tak levná elektřina, jak by mohla být, kdyby se stavěly efektivnější. I tak totiž zůstávají větrné elektrárny jeden z nejvýznamnějších faktorů, který v Česku může zlevňovat elektřinu. Ale hlavně, pro investora to pak může být méně výdělečně. A proč byste jako investor měl investovat do rozvoje větrné energetiky v Česku, když je to tady komplikované administrativně, máte tady omezené podmínky pro efektivitu toho zdroje, když můžete investovat ve Finsku nebo v Polsku, které staví větrné elektrárny masivně, a máte tam mnohem lepší podmínky.

Já si myslím, že to reálně bude mít dopady nejenom z pohledu toho, že při výškových omezení by se tady nestavěly ty nejmodernější, ale že to skrze ekonomiku projektů bude působit na to, že investoři z toho častěji vycouvají nebo si řeknou, že půjdou někam, kde to půjde stavět lépe.

Větrné nebo solární elektrárny samozřejmě budou moci dál vznikat i mimo akcelerační zóny. Z toho, co říkáte, nebude paradoxně pro investory v mnoha případech výhodnější stavět právě mimo tyto zóny?

To je otázka, kterou si kladu taky. Jsem zvědavý, jak se to celé jaksi poskládá, protože při stavění mimo akcelerační zóny je tam jen pár požadavků nebo administrativních kroků navíc, které investoři budou muset splnit. Takže uvidíme.

Zároveň, akcelerační zóny byly vymezeny tak, aby tam byl minimální konflikt – jejich projektování bylo děláno tak, aby byly umístěny v místech, kde neohrozí přírodu. Takže třeba místa, kde se vyskytují netopýři nebo CHKO z toho byla vyloučena, místa, kde migrují ptáci z toho byla vyloučena a také byla vyloučena místa, kde by mohl být významnější konflikt se zájmy lidí, obyvatel, kteří tam žijí.

Ty akcelerační zóny už jaksi ukázaly: tady, milí investoři, máte nejmenší konflikt, nejméně problémů, které by s tím mohly vznikat. To znamená i nejméně reálných překážek, které je potřeba vyřešit. A pokud by investoři chtěli stavět nebo developeři chtěli stavět mimo akcelerační zóny, tak staví v místech, kde reálných překážek je více, kde je více důvodů třeba pro odpor obyvatel nebo budou muset nějakým způsobem více řešit ochranu přírody.

Jak si Česko stojí v obnovitelné výrobě elektřiny v celoevropském srovnání? A má to opodstatnění v přírodních podmínkách? Poslouchejte celých Dvacet minut Radiožurnálu.