Rozhovor se zpěvačkou Hanou Zagorovou

Host (Hana Zagorová): Dobrý den.

Moderátor (Vladimír Kroc): Hana Zagorová se narodila 6. září 1946 v Petřkovicích u Ostravy. Absolvovala herectví na JAMU a od roku 1966 spolupracovala se skupinou Flamingo, později s Točrem. O tři roky později se ze severní Moravy odstěhovala do Prahy. Hostovala nejprve v Divadle Apolo, potom v semaforské Kytici. Už v roce 1971 jí vyšlo první album Bludička. Následovalo jich dalších 17, nepočítáme-li výběry. Šest let zpívala s Petrem Rezkem, předtím s Michalem Prokopem. Později s italským zpěvákem Drupim, dále s Petrem Kotvaldem a Stanislavem Hložkem. Celkem devětkrát získala zlatého slavíka. V roce 1989 podepsala Několik vět a krátce nesměla vystupovat.

Moderátor (Naděžda Hávová): Je to taková milá holka. Říkal o vás tehdy šéf komunistů Milouš Jakeš ve svém proslulém projevu na Hrádku. Lidé z toho měli legraci, ale vám asi v té době moc do zpěvu nebylo?

Host (Hana Zagorová): No nebylo, nebylo, ale potom už za chvíli mi do zpěvu bylo, protože to trvalo daleko kratší dobu, než jsem si představovala, že ty sankce budou trvat.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak s odstupem vzpomínáte na ten 17. listopad 1989?

Host (Hana Zagorová): No jako na něco úžasného, co udělalo takový částečný, částečně rozlomilo svět najednou aspoň pro mě na dvě části a to bylo úžasný.

Moderátor (Naděžda Hávová): Proč jste vůbec podepsala Několik vět?

Host (Hana Zagorová): Protože jsem, bylo to v Divadle Sklep a já jsem, když jsem si to přečetla, tak jsem měla pocit, že tam není nic, co bych neměla podepsat, protože tam všechno absolutně normální. Ale bohužel, když to bylo všechno v těch dvou třech listech pohromadě, tak pak už to udělalo velké problémy.

Moderátor (Vladimír Kroc): My jsme vás nepozvali pro to, abychom si povídali o politice, samozřejmě budeme si povídat o muzice, ale přesto...

Host (Hana Zagorová): To je dobře.

Moderátor (Vladimír Kroc): ...mám ještě jednu otázku. Když jsem tak bloumal po internetu a hledal informace o vás, tak jsem tam našel i fotografii z loňského května, kdy jste v Českých Budějovicích vystoupila na megapárty ČSSD. To byla podpora té strany a nebo je to pro vás zkrátka obchod, myslím tím, někdo si vás najde, v tomto případě třeba strana?

Host (Hana Zagorová): To byl na jednu stranu obchod a na druhé straně mě tehdy poutalo to, co hlásal pan Gross.

Moderátor (Vladimír Kroc): Takže jste vlastně tím chtěla vyjádřit svým způsobem podporu?

Host (Hana Zagorová): Já si myslím, to se nedá říct podporu. Ale já nesouhlasím s tím, když někdo něco dělá a řekne, že to dělá kvůli penězům. Protože si myslím, že věci se musí pojímat vcelku.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jinými slovy, vy byste se nenechala najmout v zájmu někoho, s kým třeba nesouhlasíte?

Host (Hana Zagorová): Ne.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak, tomu rozumím.

Moderátor (Naděžda Hávová): Tak pojďme raději k práci. Minulý týden jste pokřtila nové řadové album Na věky zůstane čas, autorů je tam požehnaně. Jak vlastně deska vznikala?

Host (Hana Zagorová): Deska vznikala jaro, léto. A byla to docela pohodička, protože se sešlo spousta krásných písniček. A pak je, když se jich sejde hodně, tak je pak nejtěžší udělat tu selekci. A úplně nejtěžší úplně tu poslední selekci, kdy třeba jich natočíte víc a najednou zjistíte, že třeba dvě natočené se tam vůbec nehodí koncepčně.

Moderátor (Naděžda Hávová): Co se s nimi dělá s těmi písničkami? Necháváte si je do foroty na příští album a nebo se na ně úplně zapomene?

Host (Hana Zagorová): Nenechávám si je do foroty, ale pak je lepší, když je nazpívá někdo jiný, protože těch písniček je rozhodně škoda. A najednou se stane, že prostě něco třeba v textu je mimo, mimo mentalitu a to se bohužel pozná až když to slyšíte v kontextu s těmi ostatními písničkami, takže je to trošku nelítostný. Ale musí to být. Pakliže bych nechtěla, aby mě vždycky zlobilo to, že se dostanu k tomuhle místu na desce a teď řeknu, to je ta písnička, kterou jsem tam nechtěla. Tak toho bych se, toho bych se nechtěla dožít.

Moderátor (Vladimír Kroc): Interpreti si v poslední době stěžují, že těžko nacházejí kvalitní autory, protože se prý autorům nevyplatí dnes skládat písničky. Jak to je u vás? Já mám pocit, že kvůli těm autorům, kvůli tolika jménům na desce, že asi s tím problém nemáte.

Host (Hana Zagorová): No třeba budu mít někdy, ale zatím jsem neměla, musím se přiznat. Jsou tam zastoupeni autoři na desce, se kterými jsem pracovala už na poslední desce, jsou tam naprosto noví, se kterýma jsem nikdy v životě nepracovala. Jsem moc ráda, že jsem poznala.

Moderátor (Vladimír Kroc): A oni vás oslovují nebo producent je vyhledává, jak tohle to vzniká?

Host (Hana Zagorová): To se pustí, říkám to se pustí, ale přitom to pustí do éteru Karel Vágner nebo já, že budu natáčet novou desku. A popřípadě osloví někoho a nebo neosloví a ty písničky se začnou scházet na těch demáčích, které jsou úžasné, protože většinou autoři si ty písničky své, ty své děti nazpívají sami a někdy je to velmi krásné. A někdy je to míň krásné, takže je to docela i legrační. A musím říct, že zrovna takový úžasný demo snímek s pěti písničkami jsem dostala od pana Vronky a Šišky, tedy tehdy ještě vlastně pana Vronky, protože je zpíval anglicky nebo svahilštinou, jak s velkou radostí, s velkou láskou říká. A musím se přiznat, že z těch pěti písniček jsem si čtyři vybrala na cédéčko. Takže mně hodně pomoh.

Moderátor (Naděžda Hávová): Vzpomenete si třeba na nějakou písničku, kdy jste říkala, nazpívám například dvacet písniček a nakonec jich vyberu na album jenom dvanáct a pak je dám k dispozici ostatním zpěvákům? Vzpomenete si například nějaké písničky, kterou jste nazpívala a pak jste jí postoupila nějaké další interpretce?

Host (Hana Zagorová): Nevzpomenu a i kdybych si vzpomněla, tak si myslím, že by nebylo dobré to říct.

Moderátor (Vladimír Kroc): Občas si píšete sama texty, je to případ i této desky?

Host (Hana Zagorová): No to je právě přesně naopak. To je první deska, na které se textařsky nepodílím.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pročpak?

Host (Hana Zagorová): No protože jsem neměla čas a asi jsem byla trošku víc líná, než obvykle.

Moderátor (Vladimír Kroc): Tak já myslel, že vy když teď hodně cestujete tak, že třeba při čekání na letišti. Ale to asi není to správné prostředí, kde by vás oslovila múza?

Host (Hana Zagorová): Ne, ne, já nejsem psavec. Mně to dá opravdu docela dost práce a musim se soustředit a přemýšlím nad textem docela dlouhou dobu. A pak jsem byla velmi ráda, když jsem slyšela výsledky těch dvanácti skladeb, že jsem se nepodílela, protože ty písničky i ty texty vypadají, že vznikly lehkým perem, což je to nejlepší co může být, když tam necítíte prostě nějakou tu úpornost toho vzniku. A to já mám moc ráda.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jak snáší Hana Zagorová toto podzimní sychravé období plné respiračních chorob, asi nebývá pro zpěvačku zrovna jednoduché? Jak se snažíte chránit?

Host (Hana Zagorová): No já se musím přiznat, že já moc netrpím na virózy a na taková věci. Takže, když mě něco postihne, tak to už opravdu musí být. A navíc jsem člověk, který miluje podzim. Protože já jsem na podzim narozená a já mám radši podzim, no neřeknu radši, ale stejně ráda jako jaro. Navíc podzim mě fascinuje v tom, že je teplá zem, takže když cítím teplo vlastně od nohou a cítím tlení ve vzduchu, listí a cítím takovej už lehkej mrazík, tak to je přesně moje parketa. To já mám hrozně moc ráda, to mi dělá moc dobře.

Moderátor (Vladimír Kroc): To si člověk asi užije spíš v přírodě než ve městě. Máte na to čas, abyste se někdy vydala někam do přírody?

Host (Hana Zagorová): Nemám na to moc čas. Dokonce máme chaloupku, na které jsem nebyla skoro dva roky, což je velká ostuda. Ještě zaplať pánbůh, že mám sestru, která se o tu chaloupku stará a jezdí tam. Ale já si myslím, že stromy jsou všude na světě a příroda je, když ji chcete mít, tak ji najdete v podstatě všude vedle sebe.

Moderátor (Naděžda Hávová): Tak on ten český podzim asi není stejný jako třeba podzim ve Španělsku?

Host (Hana Zagorová): No to není, to je pravda. Odtamtud jsem se vrátila před týdnem, Štefan tam ještě zůstal, protože tam hraje Janečkův Osud. A když jsem letěla letadlem domů, tak byl strašně puštěný ekondicion, tedy klimatizace, a vedle mě seděl pán, který cestu velmi hezky prokejchal. A já jsem přijela večer domů a začla jsem kejchat taky, takže to bylo velmi nepříjemné.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pojďdme zase zpátky k tomu novému albu Na věky zůstane čas, to je úplná novinka. V minulém týdnu byl pokřtěn. Možná bychom mohli říci, kdo byl kmotrem?

Host (Hana Zagorová): Kmotrem byl samozřejmě Karel Vágner, v jehož studiu vznikla ta deska, a Karel Šíp.

Moderátor (Vladimír Kroc): My si teď zahrajeme ukázku z toho alba a potom si budeme povídat o koncertech. Takže my jsme se domluvili, že vyberete písničku, jaká to bude?

Moderátor (Naděžda Hávová): Jaká to bude?

Host (Hana Zagorová): Bude to písnička mého kamaráda Jirky Březíka, který napsal písničku Na věky zůstane pouze čas a ještě dvě další a jsem moc ráda, že pro mě píše.

Moderátor (Naděžda Hávová): Hostem Vladimíra Kroce a Naděždy Hávové v pořadu Dva na jednoho je dnes zpěvačka Hana Zagorová. Ještě abychom se vrátili k tomu vašemu nejnovějšímu albu, o autorech jsme si povídali, ale ještě jsme je nejmenovali.

Host (Hana Zagorová): Je, tak teď určitě někoho zapomenu. Tak v první řadě Karel Vágner jako vždycky na mém cédéčku. Pak Jirka Březík, pan Broukal, to mluvím jenom o autorech hudby. Pak Tomáš Hrabal, Lukáš, navopak, Lukáš, Tomáš, no prostě pan Hrabal a Harant. Pak pan Kimpl a teď určitě jsem zapomněla ještě někoho. A textaři, textaři? Pan Březík, Michal Horáček....

Moderátor (Vladimír Kroc): Zkuste to dohledat.

Host (Hana Zagorová): No vidíte, prostě pak to možná přečteme všechno celý.

Moderátor (Vladimír Kroc): 14. prosince vás čeká koncert v pražské Lucerně. Už o něm máte teď jasnou představu?

Host (Hana Zagorová): Úplně jasnou ne. Vím, že, vím hosty zatím, vím, jaká by měla být dekorace. To neprozradím. Jaká by měla být scéna, hosty mohu. Bude tam Dětský sbor pana Kulinského a Štefan bude zpívat taky dvě písničky.

Moderátor (Vladimír Kroc): A také Vokální sbor Jiřího Březíka, jsem se dočetl, jako hosté?

Host (Hana Zagorová): Ano, ano, ano.

Moderátor (Vladimír Kroc): Počítáte ještě, kolikáté je to vaše vystoupení v pražské Lucerně?

Host (Hana Zagorová): Ne, to vůbec nemám nejmenší ponětí, ale ty vánoční koncerty dělám pravidelně každý rok. Posledně vím, že byl 17. prosince, teď bude 14. takže je to kousíček dřív a už se moc těším.

Moderátor (Vladimír Kroc): Víte, když se ocitnu právě ve velkém sále Lucerny, tak obvykle, když je ten koncert vyprodaný, tak je tam dusno a nedá se tam dýchat a tak dále. Čím je to tak vyhlášený sál, čím je to přitažlivé právě ta Lucerna, jak to cítíte vy osobně?

Host (Hana Zagorová): No právě tím kotlem, tou, tím vyprodaným, ona je lehce mystická musím říct. Je to, přestože už tam spousta věcí padá na hlavu, zasloužila by si opravu...

Moderátor (Vladimír Kroc): Ani to zákulisí pravda není zvlášť...

Host (Hana Zagorová): Není ideální, není ideální. Ale všechno dohromady to tvoří komplex čehosi, což se možná špatně definuje, ale ta Lucerna je zároveň přitažlivá a lidi, kteří vyprodají Lucernu, klepu, klepu, klepu, si myslím, že jsou velice rádi, že tam vystupují. Jinak za, za jiných okolností to musí být asi velmi tristní, když je tam prázdno. Ale, když je ten kotel naprosto našlapaný lidmi a propotíte všechny šaty, které tam máte, protože mi je nesnesitelný vedro, má to atmosféru.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jakou atmosféru mají prkna Státní opery Praha? Teď narážím na to, že začátkem září jste si zazpívala právě ve Státní opeře na koncertě Královny českého popu. Jaká to byla zkušenost?

Host (Hana Zagorová): Báječná, báječná. Dostala jsem nabídku od Janise Sidovského, ten koncert se myslím všeobecně povedl. Měla jsem prý, ne prý, je to tak, ale ono se špatně chlubí, měla jsem úžasnej úspěch. A Janis Sidovský mi nabídl spolupráci, takže už jenom, už z tohodle důvodu měl pro mě ten koncert veliký význam, protože já práce si nesmírně vážím.

Moderátor (Vladimír Kroc): Není trošku řevnivosti mezi dámami českého popu?

Host (Hana Zagorová): Já si myslím, že na to ani nemáme čas. Protože ve chvíli, kdy jedna je v Košicích nebo v Brně, tak druhá je v Praze a v podstatě nemáme moc času se scházet. Ale já si myslím, že to není nějak zvláštní, že spolu vycházíme určitě docela dobře.

Moderátor (Vladimír Kroc): V rámci možností prostě? V televizi jste svého času uváděla úspěšný pořad Dluhy Hany Zagorové a potom Když nemůžu spát, možná to bylo i v opačném pořadí. Nemáte chuť udělat zase něco komornějšího nebo snad i méně zábavného, než je to současné Hogo fogo na Nově?

Host (Hana Zagorová): Méně zábavného, to se mi líbilo. Mám chuť, mám chuť, já už to mám i vymyšlený.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ale, víte jak jsem to myslel? Takže to máte vymyšlené, prozraďte!

Host (Hana Zagorová): Neřeknu.

Moderátor (Vladimír Kroc): Takže už to má nějakou konkrétní reálnou, reálný tvar?

Host (Hana Zagorová): Ne, jenom v mé hlavě.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ale ráda byste?

Host (Hana Zagorová): Ráda.

Moderátor (Naděžda Hávová): Musíme si počkat. V jakési anketě jste byli s manželem Štefanem Margitou vyhlášeni jako druhý nejoblíbenější pár roku. Jste spolu už dvanáct let.

Host (Hana Zagorová): Jedenáct.

Moderátor (Naděžda Hávová): Jedenáct let, tak to je taky hezké. Všímavost bulvárních médií vám není nepříjemná nebo to berete jako nutnou součást popularity a tedy práce?

Host (Hana Zagorová): Já si vždycky jenom přeju, aby člověk měl tolik síly, aby to vůbec nečet, aby mu to neotravovalo život. Bylo by to ideální řešení, ale bohužel stejně vždycky se ozvou kamarádi, kteří řeknou, četla jsi tohle a četla jsi tohle? Já si myslim, že těch jedovatých slin je velká škoda, že skutečně vás může nakazit takový to nějaký to uštknutí prostě někoho. A já mám pocit, že třeba posloucháme nebo čteme lidi, čteme věci od lidí, kteří si to vůbec nezaslouží ani lidsky, ani způsobem, jakým co píšou.

Moderátor (Vladimír Kroc): Na začátku jsem se zmínil o internetu. Já nevím, jestli se díváte čas od času na nejrůznější stránky s vaším jménem? Ale zdá se, že v tomto případě máte mimořádně oddané posluchače, protože jsou kromě těch oficielních internetových stránek Hany Zagorové, tak jsou i ty neoficielní. Ale ničeho se nebojte, pokud jste je ještě neviděla, tak jsou velmi kladné a je tam cítit velký obdiv těch lidí. Až mě zaráží,kolik tomu věnují práce, aby dávali dohromady všechny informace o vás.

Host (Hana Zagorová): Ale to je báječné, ne?

Moderátor (Vladimír Kroc): To je takový fanklub po internetu vlastně?

Host (Hana Zagorová): To mě moc těší. Já teda jsem technicky tedy jsem na tom docela nedobře, takže já ještě s počítačem neumím moc zacházet. Ale už to mám v plánu, že se tomu začnu věnovat. Ale vím vod kamarádů, kteří mi dělají internetové stránky, o, o ohlasech, o reakcích. A moc za ně děkuju a těší mě.

Moderátor (Naděžda Hávová): Váš manžel hodně cestuje po světě. Jak často se vám ho daří doprovázet?

Host (Hana Zagorová): Vždycky. Vždycky, ale je pravda, že odjíždím třeba o týden později než on a nebo se vracím o týden nebo čtrnáct dní dřív zase než on. Ale nenechám si ujít premiéru a byla bych ráda, kdyby to tak bylo i nadále, protože si myslím, že ti, ten nejbližší člověk by měl podporovat toho svého člověka a to já bych hrozně moc ráda.

Moderátor (Naděžda Hávová): Už víte, kde strávíte letošní vánoce?

Host (Hana Zagorová): Vím, vím, vím. Budeme částečně tady s rodiči Štefana, potom budeme v Košicích. A mezi svátky s ním jedu do Houstonu, kde připravuje Janáčkovu Její pastorkyni.

Moderátor (Naděžda Hávová): A co dělá Hana Zagorová, když její manžel zkouší a studuje nové role, nenudíte se? Najdete si i pro sebe program?

Host (Hana Zagorová): Ne, nenudím. Jistě, já si dokonce naplánuju, co budu, co budu dělat. Buď si beru s sebou práci nebo zrovna připravuju nějakou desku nebo zrovna připravuju nějaký pořad. A nebo teď dokonce mám takovou bohulibou myšlenku, doufám, že jí dotáhnu do konce. Chtěla bych se přihlásit do školy pro cizince na angličtinu, protože jsem spoustu věcí zapomněla, i když jsem maturovala z angličtiny. A chtěla bych mluvit anglicky hezky a ne prostě svým způsobem.

Moderátor (Vladimír Kroc): Takže se vrátíte právě v Houstonu alespoň na ten měsíc dejme tomu do školy, abyste si oživila tu angličtinu. Tak to je docela zajímavý program, ale myslim, že my vás nenachytáme, abychom se ptali, jestli víte, co budete dělat v budoucnu. Jaké to je žít s člověkem, který má naplánovaný program den po dni na čtyři roky dopředu?

Host (Hana Zagorová): Je to báječný. Jestli je to ten člověk, o kterém máte pocit, že k vám v tom vesmíru patří, tak je to báječné.

Moderátor (Naděžda Hávová): Není to zavazující příliš?

Host (Hana Zagorová): Ale já jsem ráda, že je to zavazující.

Moderátor (Naděžda Hávová): Pojďme ještě zpátky k vaší umělecké dráze. Hereckou kariéru jste začala slibně rolí v televizní inscenaci Josefína. Zahrála jste si v Trháku. Na hereckou kariéru jste už úplně rezignovala?

Host (Hana Zagorová): Zatím ano.

Moderátor (Naděžda Hávová): Kdyby přišla nabídka, tak Hana Zagorová, neodmítne?

Host (Hana Zagorová): Nevím, kdybych měla pocit, že to je role, kterou bych mohla udělat báječně, a že by byla přínosem pro obě strany, tak nevím, nevím. Ale to jsou takový, takové chiméry, uvidíme.

Moderátor (Vladimír Kroc): Je to svým způsobem realizace právě třeba ten televizní pořad, o kterém jsme se jenom stručně zmínili, Hogo fogo, který děláte se Štefanem Margitou?

Host (Hana Zagorová): Ne, to je úžasná legrace. To je něco, to je zase zcela jiná dimenze.

Moderátor (Vladimír Kroc): A k tomu nepotřebujete nějakou tu hereckou průpravu z JAMU?

Host (Hana Zagorová): Já si myslím, že k tomu ani možná moc ne. Tam spíš potřebujete čistou hlavu na vymejšlení právě těch nachytávek na kolegy a to je úžasná legrace vopravdu.

Moderátor (Vladimír Kroc): Máte teď něco?

Host (Hana Zagorová): Jistě. Jistě. Příští týden točíme tři nachytávky na tři hosty do dalšího pořadu. No a už se moc těším.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak často vlastně ten pořad běží? To není tak úplně pravidelné?

Host (Hana Zagorová): Je to vlastně podle, přizpůsobuje se lehce času Štefana. Když tady je, tak natočíme pořad. Ale zase máme termíny na rok dopředu, takže zase to má svůj řád.

Moderátor (Naděžda Hávová): Nebojíte se, že někdy dojdou nápady?

Host (Hana Zagorová): No toho se bojí asi každý. Ale já si myslím, že je zbytečné sundávat kalhoty, když brok je ještě daleko.

Moderátor (Vladimír Kroc): My jsme mluvili o Lucerně, já nevím, jestli to chápu správně, že je to možná takový vrchol té letošní sezóny pro vás, koncert v Lucerně 14. prosince. Ale tomu ještě určitě bude něco předcházet? Budete vystupovat teď v nejbližších dnech, týdnech?

Host (Hana Zagorová): Ano. Dokonce teď pojedu na koncert do Přelouče. Potom, teď vlastně bude koncert Karla Svobody, k jubileu Karla Svobody. Potom jedu na týden na Čechy, Morava, pak už bude Lucerna a pak ještě Náchod a několik koncertů. A končí to, ten letošní rok končí nebo letošní práce končí 22. prosince, kdy má Štefan koncert v Národním divadle.

Moderátor (Vladimír Kroc): A pak už přijde ten odpočinek, vy jste popsala, studium angličtiny, to už se zase dostanem do příštího roku. Jak nejraději nebo kde relaxujete, odpočíváte?

Host (Hana Zagorová): No, kde se dá, kde se dá. Ale když mám volno, tak strašně ráda bydlím v posteli se přiznávám. Si tam nanosím všechny věci.

Moderátor (Vladimír Kroc): Na tom se asi shodnem.

Host (Hana Zagorová): To je úžasný. Nanosím si tam kafe a pustím televizi třeba bez zvuku, ale prostě a čtu, vemu si tam časopisy, vemu si knížky, prostě všechno. A mám pocit, že si opravdu užívám a nereaguju na zvonky. Báječný to je.

Moderátor (Naděžda Hávová): Tak my vám přejeme, aby těchto relaxačních chvil ve vašem životě bylo co nejvíc, aby to bylo co nejpříjemnější. Když potom ten měsíc v Houstonu, tak to asi bude opravdu ten měsíc plný knížek a studia.

Host (Hana Zagorová): Asi ano.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ale zase to bude změna. Řekněte nám na závěr, jakou písničku si zahrajeme na rozloučenou?

Host (Hana Zagorová): Měla by to být písnička, která se jmenuje Co jsi zač, zase autorské dvojice mladé Harant, Hrabal. Moc krásná písnička, kterou jsem zpívala prvně právě na královnách popu v Opeře a bylo to moc hezké a jsem moc ráda, že mi ji napsali.

Moderátor (Vladimír Kroc): No tak tedy za necelý měsíc na shledanou v Lucerně. To byla zpěvačka Hana Zagorová v pořadu Dva na jednoho. Děkujeme. Na shledanou.

Host (Hana Zagorová): Na shledanou.

Moderátor (Naděžda Hávová): Na shledanou. Za týden bude naším hostem houslistka Gabriela Demeterová.

Moderátor (Vladimír Kroc): No a na shledanou se těší a příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu přejí Naděžda Hávová a Vladimír Kroc.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.