Rozhovor se spisovatelem Edgarem Dutkou

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Děkuju.

Vladimír KROC, moderátor:
Sehnat pana Dutku dá celkem fušku. Odolává, ještě si nepořídil mobilní telefon. Stále to platí? Co za tím nedůvěra k moderním technologiím nebo prostě nechcete být rušen?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, takhle, já mám mobilní telefon, ale ten mám jenom na chalupě, když žena má přijet a já mám jít k vlaku, to je ..., ale jinak ho nenosím ani nepoužívám, protože nechci být vyrušen, protože, když jsem v nejlepším a sedím třeba v hostinci se svými kamarády a najednou zpráva, že mám okamžitě k večeři nebo něco, tak to mě, tak to mě irituje, a tak já to nepoužívám prostě.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak nám se nakonec ta detektivní práce, to pátrání po vás vyplatilo. Takže ještě jednou děkujeme za pozvání. Edgar Dutka se narodil 21. května roku 1941 ve Vídni, ale dětství strávil v Břeclavi. Maminku komunisti poslali na šest let za mříže za to, že pomáhala převádět lidi na Západ. To bylo Edgaru Dutkovi sedm a jeho sestře dvanáct let. Oba se dostali do dětského domova. V sirotčinci strávili dva roky. Malého Edgara pak vychovávali pěstouni. S mámou se viděl až v roce 1968 v Austrálii. Právě tam se dostala maminka poté, co dokázala utéct z komunistického kriminálu.

Vladimír KROC, moderátor:
Edgar Dutka byl v roce 68 studentem Katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU a k matčině překvapení se z Austrálie rozhodl vrátit zpátky do Prahy. Pracoval ve studiu Jiřího Trnky a studiu Bratři v triku. Po revoluci vydal povídkový soubor U útulku číslo 5. Senzaci pak způsobil román Slečno, ras přichází. Za něj dostal Státní cenu za literaturu za rok 2005. Před pár týdny se na pultech knihkupectví objevil titul Staženi z kůže ze tmy vycházíme. Edgar Dutka je ženatý, má dvě dcery.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
V jednom z rozhovorů jste řekl: "Hloupé je, že se psaním začínám v době, kdy už jsem si koupil hrob." Já nechci, aby to znělo cynicky, ale přece se říká lepší pozdě, než nikdy.

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, ale já jsem si opravdu koupil hrob na vinohradským hřbitově a od tý doby mi je líp. Poněvadž my jsme neměli hrob tady, my máme hrob v Břeclavi a já jsem si říkal: "Co se mnou bude."

Vladimír KROC, moderátor:
A je to důležité o tomhle přemýšlet, co bude potom?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Pro mě to najednou bylo, jo, protože já jsem v mládí, když jsem byl u těch pěstounů, tak každý den jsem jezdil zalívat asi pět hrobů, co jsme měli v Břeclavi a večer zase, speciálně v létě, tam byly macešky a něco takovýho, a tak jsem si říkal: "Ježíš, já jsem tam takhle jezdil a teď mě tady jako spálej a hoděj mě někde pod postel," tak jsem si koupil hrob.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Psal jste už v mládí, na FAMU jste psal. To, že jste vydal knížky teprve po revoluci po 90. roce, to byl jaký impuls?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Já jsem vždycky chtěl bejt spisovatelem, že jo, ale jak už jsem několikrát vyprávěl o tý první knížce, že jsem chodil po těch nakladatelstvích a nechtěli to v tom 64., tak jsem to hodil do šuplíku a začal jsem se věnovat filmu. Tam jsem samozřejmě psal, ale to spisovatelství mě napadlo teprve až téměř koncem devadesátých let, kdy jsem si uvědomil, že je svoboda a že vlastně můžu napsat cokoliv, tak jsem se vrátil ke starým, napřed tedy k tomu dětskýmu domovu a potom vlastně k tý australský emigraci, to je ten, to je Slečno, ras přichází kniha.

Vladimír KROC, moderátor:
V knížce Staženi z kůže ze tmy vycházíme jste se pokusil pojmenovat celé poslední půlstoletí českých dějin, zejména tedy padesátých let. Kritik Josef Chuchma napsal, že se vám, cituji: "Podařilo ve vyprávění dosáhnout intenzity, která je v současné české literatuře mimořádná a že na takové stránky se nezapomíná." Tak to potěší, ne?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, neplatí pro celou knížku, říká pan Chuchma, ale nicméně samozřejmě, že mě to potěšilo, zvlášť proto, že mně se to napíše sice rychle, ale pak s tím slovem pracuji a dá to hroznou fušku, než dosáhnete toho, že to je opravdu přesvědčivý a že to není nějaký /nesrozumitelné/, že jo, což by se tam nabízelo tady u těch povídek z toho bolševismu.

Vladimír KROC, moderátor:
Mimochodem jaké máte ohlasy a které ty ohlasy jsou pro vás důležité?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, ohlasy, ohlasy mám tak jako sousedské, ty jsou mi příznivě nakloněni a to nic neznamená, ale nicméně ty dvě kritiky od Josefa Chuchmy a Markéty Kořené mě velice potěšily. Samozřejmě, protože jim věřím těm lidem, a přesto, že jsou tam také invektivy proti tomu, že to není úplně jako žádný mistrovský dílo, tak přesto jsem jako vděčný za tu kritiku.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vy jste si románem Slečno, ras přichází nasadil takovou vlastně hodně vysokou laťku. Teď vaše každá kniha, která vyjde, bude očekávána s velkým napětím a už možná máloco tu laťku překoná. To musí být možná taky stresující trošku pocit?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ne, ne, ne, to vůbec není stresující. Já ty látky mám jako v sobě, nosil jsem je třicet let, ještě dvě, tři mám takový na knížky, ale prostě píšu to, co jsem kdysi dávno vymyslel a hlavně mi to je, musím to tak říct, mně to je trošku jedno, co si o tom myslí, prostě já ty látky musím napsat, protože to nosím tak dlouho, a teď je svoboda, tak si to napíšu a samozřejmě se to snažím napsat co nejlíp v každým tom, ale jestli se to povede nebo ne, s tím si hlavu nelámu, já bych byl jenom rád, kdyby se mi ještě ty dvě, tři jako povedly napsat vůbec.

Vladimír KROC, moderátor:
Vaše maminka měla dost dobrodružný život, nevyčítal jste jí někdy třeba v duchu, že vlastně kvůli ní jste se sestrou skončili v děcáku?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Já ne, teda v tý době přímo, kdy to bylo, tak si to člověk jako neuvědomuje, to pobrekává kdesi cosi, ale nakonec se ukázalo, že to bylo dobře, protože, kdyby třeba neutekla, tak by za šest let se vrátila poznamenaná jako samozřejmě politický vězeň propuštěný, já bych tak mohl být akorát kominíkem, bych se nedostal na školu.

Vladimír KROC, moderátor:
A vy jste se na tu vejšku dostal díky tomu, že jste potom žil v té pěstounské rodině?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Přesně tak a tam zase naštěstí můj strýc v 45. starej baťovec zarytej vstoupil do strany, tak jsem vždycky škrtal matka, otec a psal jsem pěstoun, pěstounka.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Takže komunisti vlastně nevěděli, že jste syn ženy, která utekla z vězení a potom na Západ?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Samozřejmě, že ne. No, oni /nesrozumitelné/ říkali, že kdyby tehdy měli ty computery, tak jsem byl ztracen, tak jsem dneska někde podbíjel pražce na nádraží.

Vladimír KROC, moderátor:
Na FAMU jste vystudoval dramaturgii. Kudy pak vedla cesta k animaci?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, to je taky zajímavé. Já jsem se potom dostal, můj diplomový scénář měl realizovat Zbyněk Brynych a proto jsem se taky, to bylo část toho, proč jsem se vrátil z Austrálie, nicméně byl březen 69 a zrušili skupiny na Barrandově, nic se nedělalo, ale vstoupil jsem do scenáristického oddělení a tam jsem vydržel rok a samozřejmě Ludvík Toman mě neměl rád už kvůli tomu mýmu kádrovýmu pozadí, tak po roce mě vyhodil a teď jsem nevěděl, čím se budu živit, jo, jako, a to období, kdy jsem jako psal tu hru divadelní ze zoufalství a ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Já musím říct, že ještě předtím, než jsme začali vysílat, tak my jsme si s panem Dutkou povídali o tom, že on napsal v roce 1978 hru, která se jmenovala Autobus do Volongongu a uvedlo ji tehdy Divadlo na Vinohradech. A vy jste mi říkal, že jste z toho vůbec neměl dobrý pocit a ta hra se snad hrála jenom dvanáctkrát.

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ano, ano. Dokonce jste sama říkala, že některý kolega říkal, že to byla pěkná sračka. To byl můj pokus jako nějak vykličkovat v tom, abych si nezadal a přitom, že aby se vlk nažral a koza zůstala celá. No, a protože to bylo v takový době, tak se to bralo negativně a byly velice zdrcující kritiky a ještě tomu samozřejmě pomohli i herci, který si z toho dělali trochu srandu a tak, tak to tak dopadlo, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Já se ještě omlouvám, skočila jsem vám do řeči. Předtím jsme si povídali o tom, kudy vedla vaše cesta k animovanému filmu?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Tak v hospodě samozřejmě mezi scenáristy jsem, kolega, on to byl, napřed to bylo u Ládíčka Kernera, pak Jan Fleischer a pak to řekli mně, že hledají v animovaným filmu dramaturga. No, tak ze zoufalství, já jsem nevěděl, co animovaný film je, tak jsem se tam přihlásil a nakonec jsem tam udělal docela kariéru.

Vladimír KROC, moderátor:
Neměli bychom nechat trčet tu zmínku o scénáři, kvůli kterému jste se de facto vrátil z Austrálie. Co s ním bylo, ten film se nikdy nenatočil?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ten se stáhl. On byl už jako v realizaci, pak to přehodili, Brynych odešel a měl to dělat Kachlík. Kachlík potom, když zjistil, o co jde, tak taky od toho odstoupil a pak to stáhli.

Vladimír KROC, moderátor:
A o co šlo?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Tak to stáhli z realizace a bylo po srandě, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy se k těm látkám vracíváte, jak říkáte. Nestálo by za úvahu ještě se na ten scénář podívat?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ne, ne, ne, to byl takový scénář děti mají děti, jo jako a bylo to psaný i na tělo třeba Menšíkovi a tak a ono to teď s tou dobou už vlastně ani nijak nesouvisí ty potraty a tahle, to už je zase ..., je to úplně jiná otázka dneska. Takže k tomu se teda nevrátím, to už zůstane, jak to je.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, naším hostem v pořadu Dva na jednoho je dnes Edgar Dutka. Po písničce budeme v povídání pokračovat.

písnička

Vladimír KROC, moderátor:
Tady je Český rozhlas 1 Radiožurnál, hlásíme se vám z Vinohrad, ale z bytu Edgara Dutky, protože my jsme si vyrazili na návštěvu. Naďa už vám to tady pochválila, že to tu máte pěkné. Ale já bych si rád povídal chviličku o té Austrálii, protože vy jste potom maminku navštěvoval pravidelně. Jak často tam pobýváte teď a jak dlouho?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, ono nebylo to takhle. V tom 69. jsem se vrátil a jak víte, tak sedmdesátý léta byly zašpérovaný, to jsem se nemohl dostat nikam, snad k Balatonu. A v osmdesátých se to zase uvolnilo, takže pak jsem tam byl v 81. poprvé. A protože moje žena byla letuška, tak jsem měl zadarmo letenky a v tý práci, protože jsem nebyl kádrová rezerva, tak mě taky tak nepotřebovali, já jsem to vždycky v krátkým čase všechno zvládl v tom kraťasu, takže jsem tam jezdil vždycky na měsíc, na dva tak obrok. Dokonce dcera tam byla i žena tam byly. Bohužel pak v 92. zemřela matka, v 93. Joe, její, její manžel a tak jsem tam zase jezdil likvidovat a pak jsem tam byl na rok 2000 se podívat, jak z toho Harbour Bridge jako tečou ta světla o půlnoci. A teď jsem se vrátil z Austrálie zrovna začátkem dubna. Byl jsem tam tři měsíce, ale už to nemělo to pozadí, že jo, už tam nikoho nemám, všechno jsem tam dal pryč a pár kamarádů jenom, ale tak jsem tam psal. Tak půl toho těch tří měsíců jsem psal a připadal jsem si jak /nesrozumitelný/, který sedí v Adelphi Hotelu v Singapuru a píše ty story o Angličanech v koloniích.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže tam nacházíte větší klid než v Praze?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Absolutní klid jsem tam měl. Měl jsem tam moc pěkný bydlení úplně, dívám se na papoušky, tam lítají, že jo, kakadu a no, bylo to tam nádherný.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Mimochodem já slyším z vedlejšího pokoje, nevím, jestli to slyší také naši posluchači, že vám tam zpívá papoušek nebo nějaký ...

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Dvě andulky jsou tam.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Dvě andulky, kakadu to není, nepřivezl jste si?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ne, to je moc velký.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vy učíte pořád na Filmové akademii múzických umění, ale už ta vaše pedagogická činnost jde do finále, končíte na podzim. Proč? Únava, nebaví vás to?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, tak ze všeho kousek samozřejmě, ale tak už jsem tady dost starej a zase bych tam nechtěl bejt takovej starej kořen, který tam drží. Je to pro mladý taky, že jo. Já, jak vidíte, mám svoje všechny témata kdesi, kdesi jinde, než mladá generace pochopitelně. A ještě bych chtěl začít jednu kapitolu, když jsem v takový přízni kritiky, že bych ještě zkusil s tím spisováním a to přece jenom zabere mně čím dál víc času, jsem lenivější, takže myslím, že koncem září, že bych jako odešel odtamtud.

Vladimír KROC, moderátor:
Znamená to tedy, že teď si plníte ten sen a stáváte se spisovatelem?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Tak ..., tak, když mě takhle chválej. Kdyby to byla ostuda, tak bych to ..., tak bych zase od toho odešel samozřejmě.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Kolik námětů na knížky nosíte teď v hlavě?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, mám, mám dva. Jeden mám rozepsaný, ale přerušil jsem to jednak kvůli teď ..., teď ty povídky Staženi z kůže ze tmy vycházíme a vlastně ta příprava na tu knížku, protože jsem se začal hrabat v těch materiálech. Támhle vidíte v knihovně Žaluji, Antonín Kratochvíl, to jsou sebraný výpovědi politických vězňů z 68., 69. Já si mnoho z toho pamatuji. A ještě mám tady takový jako o těch koncentrácích a to jsem všechno četl a tady z toho materiálu najednou, kterej mě ohromně oslovil, jsem začal psát tady ty povídky a pak jsem jich ještě připsal pár, aby to bylo takový trošku jako takovej cyklus, ale všechny podmínky se mě nějak přímo dotýkaj. Nemám to něco jako jedna pani povídala, to, o čem se tam jedná v každý povídce něco jiného, tak to mám opravdu jako přímo buď moje nebo ze sousedství.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vám v září v nakladatelství, v jihlavském nakladatelství Listen vyjde povídková knížka. V ní se mimochodem objeví i povídka Autobus do Volongongu, ona povídka, která pak dala vzniknout divadelnímu scénáři. Co se ještě čtenáři dočtou v té knížce?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, to bude velice zajímavé, jsem zvědavej na reakci kritiky, protože tam jsou zase náměty, které jsem taky nosil třicet roků v hlavě, ale takový bídnický, jo, jako, když jsem byl tehdy osmadvacet, devětadvacet, tak jsem prožíval a /nesrozumitelné/ a Říjen v železniční zemi, to jsem nosil v kapse, dokonce jsem si to nechal svázat a takže ty povídky jsou takový /nesrozumitelné/. Zřejmě bych tak psal, kdyby nebyl komunismus, kdybych to takhle psal. Tehdy bych to napsal, že jo, a tak bych pokračoval. Až přišla svoboda, tak jsem začal psát a říkám ještě mi to devět roků trvalo, než jsem si uvědomil, že můžu vlastně svobodně psát.

Vladimír KROC, moderátor:
Jak je na tom v současné době český animovaný film? Ona se hodně změnila technologie. I v tomto směru asi ty technologie vlastně všechno obrací naruby?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
To je pravda a už vlastně si to nedovedeme představit. Já jsem teď byl na animafilmu v Třeboni a ta situace je dost špatná jako finančně, těžko se shání peníze, protože celovečerní animovaný film se dělá dva roky minimálně a ti sponzoři to chtěj jako do veselohry a ještě tento rok jako premiéra. Nicméně zrovna v této chvíli na Barrandově sedí můj kolega Jirka Barta, s kterým jsme napsali scénář Na půdě a každým dnem se to už má roztočit, dělají loutky. Takže v tom pokračuju. Tak vidíte, tak já bych říkal, jaká je špatná situace a zrovna náš scénář se realizuje.

Vladimír KROC, moderátor:
O čem to je Na půdě s podtitulem Aneb kdo má dneska narozeniny?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ano, původně to bylo Kdo má dneska narozeniny a pak říkali, že to je lepší Na půdě. Já bych byl pořád pro ten původní název, je atraktivnější, ale jsou to starý hračky a starý /nesrozumitelné/ na takový tý půdě, jak já pamatuji. Dneska už to není, protože hasiči by to nedovolili, jako skříně jsou tam jako hory a tak, jako jsou tam takový metafory a hrajou tam jenom ty starý krámy a ti hlavní hrdinové jsou starý odložený hračky z kufru.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Neinspirovalo se to trochu Vzpourou hraček?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
A to ne, to ne.

Vladimír KROC, moderátor:
A kde vy jste nacházel tyhle ty zapomenuté, jak říkáte, krámy? Určitě si pamatujete z dětství nějaké takové prostředí.

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ano, ano, to v Břeclavi u těch pěstounů, protože tam se kdysi rušil nějaký obchod, tak tam se všechno schovávalo, starej nábytek a všechno a všechno bylo na půdě a tam to bylo nádherný, tam byly takový ty vandrbuchy, co ještě pradědeček chodil čalouník někde jako do Německa, tak tam měl poznámky, jak byl dobrej. A prostě tam se našlo všechno možný. A teď ty starý roury a starý kamna, no, prostě to bylo zavalený ta půda, že jo. To dneska není myslitelný, ale určitě někde na vesnici to je taky. Takže to je v takovým prostředí, ovšem ty věci tam hrají samozřejmě metaforicky, takže najednou se proměňuje obyčejnej třeba kamna jako v letadlo, takže lítají /nesrozumitelné/ jako letadlo třeba.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Víte, co by mě zajímalo, komu bude ten film Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny určen, jestli spíš dospělým nebo dětem? Mě by zajímalo, jestli dneska děti vůbec ještě nachází půvab v těch obyčejných skříních a rourách, které najdou na půdě, protože jsou zavaleni počítačovými hrami a jinou elektronickou zábavou.

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, myslím, že to je právě to, kam my se jako strefujem, že bysme ještě vytáhli sem tam některýho od toho počítače, ale není to pro malý děti, tak myslím, že to je tak dvanáct let aspoň, jako že nejsou takový ..., jo. To je taková velká anomálie, že se dělaj večerníčky, že se točí něco tak drahýho pro nějaký pětiletý, šestiletý děti, to není nikde na světě. Tam když tak to dělaj pro celou rodinu, že jo. A kdežto my máme přímo zacílenou takovou tu skupinu jako asi kolem dvanácti a můžou bejt starší a i dospělý samozřejmě.

Vladimír KROC, moderátor:
Povězte, čím se bavíte, když nic nemusíte, když nemáte žádné povinnosti, ale ani nepíšete? Věřím, že to psaní je určitě koníček spíš než poslání nebo povinnost a když se nepřipravujete do školy, co je ta, to hobby?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
No, jak mi umřeli ti pěstouni, tak jsem prodal barák a za to jsem si koupil chalupu tady na Zadní Třebáni a celej ten bolševismus, jsem měl fůru času, jsem tam betonoval, všechno jsem dělal sám, protože ten pěstoun byl šikovnej, přestavoval chalupu v Břeclavi, já jsem se všechny ty řemesla naučil, podlahy pokládat a takový, a to se mně vyplatilo, že jsem si koupil míchačku a tam jsem dvacet let dřel. Takže teď tam ještě jezdím.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže vy jste ze záliby chalupář?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Takže jsem jako chalupář. I když říkám, dneska už bych ji nepotřeboval zase, protože bych radši jezdil, ale tehdy byla taková doba někam do ústraní a ono je to krásný místo pod těma Brdama a je to tam pěkný, no.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pane Dutko, čekají nás prázdniny, takže i vy budete mít volno, asi budete na chalupě. V září vám vyjde nová povídková knížka a pak hurá do Austrálie?

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Ne, ne, já myslím, že jsem to zavřel tu Austrálii. Jako už to je vidět na tom, že jsem tam půlku psal, takže už to není takový ..., že jo, nemám takový prostředky, aby projel zase tam, kde jsem kdysi byl do západní Austrálie nebo nahoru do Darwinu a tam, tak jsem se pohyboval kolem Sydney až do Brisbane, kolem moře, nádherný. A právě tady ty bídnický doby se tam ukázaly, protože když jsem přijel ke Caravan Parku, to jsem měl takovou malou mazdu, tak já jsem měl malej stan a teď tam všichni, že jo, ty ohromný, tak jsem spával v autě, takže já jsem byl vždycky první vzhůru, no, ještě přede mnou byly takový babičky v takovejch těch adidaskách, co běhaly kolem moře, a pak jsem byl já jako, když svítalo vždycky každý ráno a to jsem byl takovej jako nechtěnej. Oni nemají rádi, když tam někdo v ulici stojí a chrápe v autě jako já, jo. Ale to jsem se rozpomněl na ta moje bídnická léta a to se ukázalo i v těch povídkách.

Vladimír KROC, moderátor:
Budeme se těšit na další knížku. Ještě jednou díky za pozvání. Naděžda Hávová a Vladimír Kroc, moderátoři pořadu Dva na jednoho, byli tentokrát hosty spisovatele, scenáristy a pedagoga Edgara Dutky. Díky. Na shledanou.

Edgar DUTKA, spisovatel, scenárista, režisér, dramaturg animovaných filmů, vysokoškolský profesor:
Mám velkou radost, že jste přišli. Taky děkuju.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Děkujeme i vám. A děkujeme i vám, milí posluchači, že nás posloucháte. Dva na jednoho najdete i na Internetu konkrétně na adrese www.izurnal.cz v sekci Rádio na přání. Vysílání Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu pokračuje, tak s námi zůstaňte. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.