Rozhovor s Robertem Šlachtem

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Dobrý podvečer, děkuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem, na webových stránkách Policie České republiky je stále ještě Jan Kubice jako velitel a šéf ÚOOZ.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tady je jeden problém, protože pan ředitel Kubice končí k 1. 2. 2008, takže do té doby nebo k poslednímu lednu 2008, proto je stále uváděn jako ředitel ÚOOZ a já v současné době řídím ÚOOZ ze své pozice, kdy jsem byl zástupce ředitele ÚSKPV vlastně zástupce náměstka protestní řízení policejního prezidenta pana plukovníka Houby.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když to budu zjednodušovat a budu vás oslovovat pane řediteli, tak to půjde?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Půjde.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To jsem rád. Za jakých podmínek jste, pane Šlachto, přijal ten post ředitele ÚOOZ?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že žádné podmínky mně být kladeny být nemusely, nebo já jsem si nekladl žádné podmínky, jediná podmínka, která moje byla, bylo, že mně do řízení útvaru nikdo nebude zasahovat, ať je to po stránce, ať je to po stránce personální, nebo ať je to po stránce toho, kam by útvar jakoby měl směřovat po té stránce pracovní, takže tyto podmínky byly jediné moje a s tím jsem problém neměl a byly akceptovány plně, proto jsem tento post přijal, i když vím, že v této době tento post asi, asi není co závidět.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To nevím, máte ten pocit?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že to co, to co bylo kolem tohoto útvaru uděláno, tak někdy ten pocit mám, ale spíš z toho důvodu, že tady se mluví o řediteli Kubice, mluví se o Šlachtovi v současné době, mluví se o jiných ředitele, ale je opomíjeno někdy to, že za tím, za těmi lidmi vlastně stojí dalších tři sta čtyři, sta lidí, tři sta, čtyři sta detektivů, vyšetřovatelů, pracovníků, kteří ten útvar vlastně dennodenní chod řídí a ono to není o jednom jméně, ono je to o těch, o těch bezejmenných, kteří jsou vzorem toho útvaru a kteří pracují a odvádějí dennodenní činnost, takže já si myslím, že tím, jak to bylo vyhnáno jako by ÚOOZ tak, tak si myslím, že v současné době ho musíme vrátit pracovně a jít i tím pohledem na něho, aby, aby byl vnímán dobře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, aniž bych chtěl ÚOOZ personifikovat, buď ve vás nebo Jana Kubiceho, tak vy byste měl být tím, kdo ho povede, kdo ho bude zaštiťovat vůči čemukoli, co by mohlo jeho činnost nepatřičně ovlivňovat, tak se zeptám, už máte představu, v čem bude Útvar pro odhalování organizovaného zločinu jiný, než v té minulé éře za Jana Kubiceho?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
On každý ředitel samozřejmě nese nějaké představy, s tím do této funkce vstupuji i já a v čem bude jiný? Bude, bude možná jiný v tom nebo kam se ho bude snažit tlačit o tom, aby se o něm méně mluvilo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V médiích.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Méně mluvilo v médiích, ale více.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak to chcete zařídit, pane řediteli?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Chci to zařídit v tom, že samozřejmě vzal jsem, nebo teď je vedle mě velice kvalitní tiskový mluvčí pan Hanták, který má zkušenosti jakoby s tou mediální strategií jednotlivých, jednotlivých útvarů policejních a za další nebo, to, to co je moje vize, tak chci jednotlivým tlakem na jednotlivé pracovníky docílit toho, abysme se věnovali v prvé řadě hlavně té policejní práci a neřešili přes média některé věci, které se bohužel řešily.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím tomu dobře, že budou mít pracovníci ÚOOZ, vyjma, řekněme, vás a pana mluvčího zakázáno mluvit s médii?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tak to není zakázáno, to je přímo už upraveno, nebo již upraveno závazným pokynem policejního prezidentem, kdo s médii mluvit může a kdo s médii mluvit nemůže, takže já jen bude striktně dbát na tomto, na tomto závazném pokynu a budu ho vyžadovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdo může z ÚOOZ mluvit s médii?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Může vedení útvaru a další pověřený pracovníci pověřeni ředitelem a samozřejmě tiskový mluvčí a samozřejmě na tom se asi shodneme, že tak by to být mělo, nemělo by to být asi jiným způsobem upraveno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Budiž. Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu nový, respektive budoucí ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Musel jste, pane řediteli, nadřízeným slíbit, že nebude nějaká další Kubiceho, respektive Šlachtova zpráva?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
V žádném případě, nic takové jsem nemusel slibovat, protože asi nadřízení, když mě do této funkce, když jsem tuto nabídku dostal a instalovali mě do této funkce, tam si musí být jisti mojí minulostí, to co jsem u policie odváděl a prováděl, takže si asi jsou jisti, co jsem schopen odvést za, za tu práci a co jsem schopen, jestli jsem schopen vytvořit nějakou takovou zprávu nebo nejsem schopen vytvořit takovou zprávu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Respektive nejste schopen.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já bych neřekl, jestli jsem nebo nejsem schopen, já jsem v té době nebyl před tím rokem a půl, takže nevím z čeho se to rodilo. Pan Kubice to uvádí na jednu stranu, vedení policie to uvádí, to uvádí zase, zase jiným způsobem, opravdu v tom nevím, ale já jsem policista, který již osmnáct let slouží a dodržuje striktně služební postup, takže já i touto cestou půjdu /nesrozumitelné/.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Znamená to, že po odchodu lidí, kteří odešli s Janem Kubicema a s vedením ÚOOZ, tak je ten podstav, mluví se o nějakých sto jedenácti lidech, pokud se úplně nepletu, zůstane takto nebo se ho budete snažit doplnit na těch tabulkových?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já v žádném případě samozřejmě, ten podstav je takový, netěší to nikdo z nás. Ale bavíme se v současné době asi o sto osmi lidech, konkrétně o sto sedm, sto osm, ale to není trvalý stav nebo to není stav dnešní ten ÚOOZ, ten stav toho útvaru vlastně těmi přirozenými odchody provázel celou dobu. A tak je to u všech útvarů. Nikdy se nestane nebo já nevím v éře, že by se sedlo na plný stav a ten plný stav byl. Ale já bych chtěl v té personální otázce i tím, že nechtěl bych dělat náběr lidi, ale chtěl bych to tlačit do výběru. Opravdu do toho, že, a já si myslím, že to asi každý, kdo vede jakým kolik pracovník, ať je to u policie nebo kdekoli, ale když máme jednoho kvalitního pracovníka, tak někdy nám udělá víc než pět takových, se kterými se musíme jenom zlobit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinka řečeno, budete se snažit jiným kolegům u jiných policejních útvarů vyzobat ty kvalitní lidi?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Budou mít radost.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
To jsem se opravdu musel zasmát, jak jste to nazval. Já si myslím, že nebudu přetahovat nikoho, že bych třeba z republikovýho útvaru přetahoval. Spíše se zaměřím na pracovníky okresních a krajských správ, kde, odkud bych chtěl, aby byli tito pracovníci na útvar pro odhalování nabíráni.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dnešní rozhovor ve Dvaceti minutách Radiožurnálu vedu s ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou, ÚOOZ je minimálně poslední rok a půl zmiňován v médiích zejména s politickým vlivem na práci policie, ať už domnělým nebo skutečným. Máte nějaké mechanismy, myslím tím svoje vlastní, vnitřní, kterými byste mohl zabránit eventuelnímu politickému vlivu na práci policie?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Mám, všichni si musí dělat poctivou policejní práci a od toho, aby žádný politický vliv, i když já do současné doby jsem se nesetkal s politickým vlivem vůbec teď na tom postu, kam se dám nebo v tom postu, kde jsem byl předtím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, otázka jem jestli náhodou náměstek naproti drogové centrále není v podstatě pro politiky nezajímavý, nezajímavá oblastm jestli čirou náhodou jestli ÚOOZ, který vyšetřuje už z podstaty věci i prorůstání organizovaného zločinu do státní správy není zajímavější oblastí?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tom co je zajímavějším je MPC je nositelem informací také velice zajímavých, tam kam se informačně dostává, protože ty jednotlivý problematiky jsou mezi sebou samozřejmě propojeny a jsou nebo ty informace se tam objevují, ale každý příslušník z toho útvaru ÚOOZ, si musí dělat pouze to, za co je placen a za nic jinýho. A na to, abysme je byli schopni od politiky uchránit nebo od těch tlaků těch lidí, kteří by ten tlak na ně mohli vyvíjet, od toho tam bude vedení toho útvaru a já si, aspoň já vám tady rukou dáním slibuji, že se budu snažit, aby opravdu tito lidi byli uchráněni veškerým tlakům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Víte co by mě zajímalo, pane řediteli, jestli v případě, že k něčemu takovému dojde, co by se dalo nazvat politickým tlakem a teď už si můžeme vymýšlet různé situace, které se tak dají nazvat, tak jestli se to někdo dozví. Myslím někdo z veřejnosti, nebo jestli vy to prostě ustojíte, jak říkáte, ten tlak nepustíte dál a tím to bude končit.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
No, to je, to je filozofická otázka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To není filozofická otázka, to je otázka čistě praktická, jestli by veřejnost měla vědět, že se vůbec někdo nebo nějaký subjekt pokusil politicky zatlačit na tak exponovaný útvar jako je ÚOOZ.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že tady musíme v prvé řadě vycházet, že my jsme vojensky organizovanej sbor, takže určitě pokud nějakej jakejkolik tlak bude, tak já mám své nadřízené a ti stoprocentně o tomto budou informováni a o tom to budou, o každém jakémkoliv tlaku, který by tam vznikl, tak budou informováni a z mé strany budou přeneseni tyto obavy a vlastně ten tlak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená veškeré informace podle subordinačního řádu prostě budou /nesrozumitelné/.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
A já mám a myslím si, že to vedení, který je v současné době u policie vůči panu plukovníku Houbovi, mám tu, tu jakoby důvěru vůči, vůči svému nadřízenému.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když to otočím tu otázku, pane Šlachto, tak jak by se měli politici chovat k Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Politici by se měli chovat, tak já si myslím že, že politici by se nijak neměli chovat k útvaru, je to, je to policie jako celek a policie jako celek by měl, policie jako celek by měl vykonávat pouze svoji práci a budeme stát za jediným padni komu padni, ať je to ten, nebo je to ten a pořád by ta policie si měla jet pouze svojí cestou, takže bych neříkal, že by politici se měli chovat nějak k útvaru pro odhalování, nějak by se měli chovat k Národní protidrogové centrále nebo k ÚOKFK, ale mělo by se striktně, oni mají svoji práci, my máme svoji práci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Popisujete ideální stav.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já doufám, že tam budeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už tam jste?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Ne. Já jako v současné době těžko, já jsem vám řekl, že na mě ty tlaky nebyly žádný a v současné době nejsem schopen, jestli ty tlaky na mě budou vyvíjeny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Posloucháte samozřejmě Český rozhlas 1 Radiožurnál. Jak loňská, takzvaná Kubiceho zpráva, tak minimálně poslední dvě výroční zprávy Bezpečnostní informační služby konstatují, že organizovaný zločin do státní správy prorůstá nebo se snaží tlačit, infiltrovat státní správu. Co s tím budete dělat?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Samozřejmě, že ty tlaky jsou, tak ty jsou v celém světě, o tom, o tom se nemusíme asi nalhávat, že určitě to prorůstání je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom pardon, pojďme si možná pro posluchače, kteří se úplně nepohybují běžně uprostřed policejní práce, co to znamená že ty tlaky jsou, jak ten tlak může vypadat? Vy jste se s ním nesetkal, ale když říkáte, že ty tlaky jsou, tak asi tušíte /nesrozumitelné/ o houbí.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Ne teď se bavíme o prorůstání, teď se bavíme o prorůstání a o prorůstání do státní správy v tom, že určitý, určitý skupiny se snaží těžit z nějakých výhod a financí a podobným ovlivňování různých zakázek a podobně, takže tady mluvíme o prorůstání. Já v současné době tam kam je veškerá reforma policie a tam kam se žene úsek trestního řízení tím, že se snažíme sjednotit jak ÚOKFK, ÚOOZ, MPC v jeden jakoby, jakoby silnej celek, sjednotit analytiku a sjednotit informace, aby byly vyměňovány, aby byly vyměňovány aktivně, tak se snažíme abysme učinili silnej, silnýho, silnýho jakoby protihráče těmto vlivům těmto snahám o to prorůstání. Ideální stav, tam kam se snažíme dostat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je to, to je o čem se nějakou dobu mluví, udělat, soustředit jedno centrum, kam budou proudit informace ze všech jednotlivých specializovaných útvarů, tak to je ta zbraň, kterou byste mohli použít proti organizovanému zločinu, který se tlačí do státní správy?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Je to jedna ze zbraní samozřejmě, protože ta analytika je silná, a to, že každý útvar nebude dělat jakoby sám na svém písečku, ale budeme, budeme jednotní a ty informace si budeme vyměňovat, tak je to jedna z velice důležitých věcí, který k tomu potřebujeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu a vy to určitě sám dobře víte nejlíp, takové soustředění množství, možná kvalitních, možná někdy méně kvalitních informací má jedno velké úskalí, a to je, že zároveň při nějakém, řekněme, průniku do tohoto systému jsou ty informace k dispozici.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
To ne samozřejmě, když jsme se dostali do konkrétna, když jsme se bavili o tom, že každý útvar bude mít vlastně tu svou analytickou, analytickou podporu a pouze na tom vrcholovým pracovišti se to bude potkávat, pouze na určitých jen, jen jakoby znacích a teprve poté, jak se to potká, tak teprve poté se útvary budou spojovat a budou spolu spolupracovat. Nebude, nestane se to, že by někdo viděl samozřejmě do všech informací. To je takový to bezpečnostní riziko, který musí samozřejmě, jste to správně, aby nedošlo k nějaké kumulaci a hlavně potom k úniku informací, takže to bezpečnostní riziko tam bude nastaveno v tom analytickým systému.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když to zjednodušíme, tak až se vám toto podaří sloučit, udělat to jedno místo tam, kde se budou kam budou stékat ty informace, tak kdo do něho bude mít přístup?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Do něho bude mít přístup z jednotlivých útvarů ten, kdo se jakoby potká na určité informaci a poté bude vrcholovým funkcionářem ÚSKPV bude rozhodnuto, že tyto útvary se spolu propojí a ty informace si vymění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Asi dobře víte, proč se ptám na bezpečnostní otázku celé věci, protože úniky informací z policie, je to známá věc, mnohdy se mluví o tom, že zejména některé policejní útvary jsou, tak říkajíc, jako řešeto na úniky informací, tak jestli čirou náhodou takové soustředění informací kvalitních na jednom místě vůbec policie nějak zvládne udržet?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
No, tak to je, teď jsme na to odpověděli, že vlastně ty informace nebudou tom, že by to bylo na jedné hromadě a mohl by do toho vidět každý a mohl by z toho vytahovat každej. A k úniku informací, samozřejmě ten problém je, my se ho snažíme řešit, ale můžeme si samozřejmě, snažíme se dělat nějaké technické opatření k tomu, abysme únikům zabránili, ale v prvé řadě to musí být tlak toho vedoucího oddělení toho, toho nejblíž tomu pracovníkovi a ten tlak musí být spíš v tom chápání toho, kde ty informace musí zůstat, aby tam ty tlaky nebyly, že ty informace šly ven do médií. A to je to, co jsme se bavili i my spolu ze začátku, to je ta komunikace s médii, a to je to, co ti lidi by měli chápat. A je to, je to spíš, já to spíš stavím než to technicky, tak to stavím do té roviny práce s jednotlivými podřízenými.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Znovu se vrátím k tomu, že když už bychom, protože vy jste, myslím, celkem už dal v médiích najevo názor na takzvanou Kubiceho zprávu, tak kdybychom vzali ty dvě výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, která prostě jen konstatuje o tom, že se organizovaný zločin tlačí do státní správy, tak chystáte začít řešit některé případy, které by tomu zabránily?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Určitě nepolevíme v těchto snahách, to můžu, to můžu slíbit, že v prvé řadě, v druhé, že i v těch případech, které byly již naznačeny, nebo které, které jsou, jsou ve zprávě Bezpečnostní informační služby, tak samozřejmě ÚOOZ bude vyvíjet dál činnost, aby, aby se snažilo zabránit tomu a společně i, protože i nový ředitel ÚOKFK pan plukovník Novák, tak ve společnými silami.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A můžete říct případy některých kauz, které kynout, že by mohly začít pořádně řešeny.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že to je konkrétní a to jste asi nemohl ani očekávat, že by něco takového ze mě vypadlo v konkrétní věci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Berte to jako pokus, pane řediteli, dobrej.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Dobrej, dobrej a vy máte za jedna.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu mluví se neustále o nedořešené, respektive nějak vyřešené kauze biolíh, například je to jedna z největších kauz z posledních let, která myslím splňuje znaky pronikání organizovaného zločinu do státní správy, po zhruba rok a půlleté práci detektivů ÚOOZ státní zástupkyně řekla, až trestný čin nebyl spáchán, budete na tom případu dále pracovat, snažit se získat další fakta, která by možná státní zástupce přesvědčila o tom, že trestný čin byl spáchán?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já jsem, první mé kroky vlastně, jak jste sám řekl, po těch sedmi dnech, první mé kroky vedly k tomu, že můj zástupce ředitele pro výkon pan plukovník Čajník dostal pokyn k analýze veškerých spisů, které jsou vedeny na Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a s každým spisem já bych chtěl být seznámen a zabývat se, a chtěl bych vědět z jakého důvodu bylo zastaveno, z jakého důvodu, jestli je možno do toho něco udělat, ale v žádném případě nenechám nic zapadnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, teď to ještě nevíte.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
V současné době po sedmi dnech si myslím vůbec to přebírání agendy a vůbec to, co ten útvar byl, tak to byste asi po mě chtěl moc, myslím si, že když se zeptáte po měsíci, takže se budeme bavit konkrétně už.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Po měsíci?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Po dvou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Prvního března budete ten správnej čas.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Prvního března bude ten správnej čas.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy už jste říkal, že jednou ze, pokud to tak mohu nazvat, vašich zbraní bude péče o personální stav vašeho útvaru. Můžete říct, kolik průměrně berou detektivové ÚOOZ?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Platově?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jistě že.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinak jsem to ani nemyslel, pane řediteli. To je zvláštní, že vás to napadlo.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že ani takticky by nebylo vhodné toto sdělovat. Myslím si, že, že ne, ale tam kde já se snažím tu péči vést, tak tam se to, ta moje snaha směřuje ke zvýšení osobního ohodnocení těchto, těchto příslušníků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V jakém řádu?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tam se bavíme v současné době, že ty příslušníci mají osmnáct set až dva tisíce korun, a to je dle mého názoru hodně slabé, hodně špatné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu rozumím, ale osobní ohodnocení, když ho takhle jmenujete bez pozadí toho stálého platu, je velice ve vzduchu visící částka, pokud je to osobní hodnocení k platu čtyřicet tisíc, tak si myslím, že to není zase až tak důležité.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já si myslím, že ze mě nedostanete tu částku těch policistů, v žádným případě, protože já si myslím, že to je jedna z věcí, která je interní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je interní věc?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
No, tak jako, jako v tom kolik policista bere finanční, finanční, finanční ohodnocení, tak to je interní věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak čistě jen pro představu, tušíte kolik je zhruba průměrný plat v České republice?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tuším, sleduji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nějak lehce přes dvacet tisíc, pokud se nepletu, tak jste nad nebo pod?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Jsme nad.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Už jsme tady mluvili o státních zástupcích.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Jste kulišák.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jsem rád, že jsem vás, pane řediteli, pobavil.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Možná jeden z posledních nebo po dlouhé době jsem se pobavil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už jsme se tady bavili o státních zástupcích, plánujete nějakým způsobem změnit spolupráci se státními zástupci nebo měla by, měl by se přístup státních zástupců ke kauzám, kterým se útvar bude věnovat, změnit?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Jedna z věcí, kterou budu od příštího týdne absolvovat je, že na každé krajské, na každým krajským státním zastupitelství bych měl mít vyvolanou schůzku s vedoucím krajského státního zastupitelství a chtěl bych si tam promluvit o nějakých představách, které mám já, jakým způsobem by měla fungovat práce ÚOOZ a sladit je s prací státního zastupitelství. A pro mě jednoznačně kam bych já to chtěl dovést a dotlačit, tak je to nějaký společný tým, kdy ten policista bude se státním zástupce v jednom týmu a budou spolupracovat v tom, že ten státní zástupce bude tu práci toho, toho policisty, toho útvaru znát do detailu, aby věděl, odkud kam může se pohybovat a vlastně v požadavcích na tento útvar, na policisty.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Znamená to, že na každém okresním státním zastupitelství byste měli mít minimálně jednoho státního zástupce, který bude, řekněme, specialista na organizovaný zločin?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já bych neřekl na každém okresním státním zastupitelství, protože ta příslušnost daná tomuto útvaru je na krajském státním zastupitelství a některé, některé teda, některé trestné činy spadají pod okresní, ale spíš se zaměřujeme na krajské státní zastupitelství.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Budete tedy požadovat, aby vaše případy dozorovali státní zástupci, kteří budou specialisté na daný obor?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tak, na specialisty na organizovaný zločin a někde, někde už to je na státním zastupitelstvu a někde se to chystá, ale vím, že i touto cestou jde státní zastupitelství, protože některá ta činnost těchto útvarů je tak specifická, že je potřebný, aby ti specialisté tam byli a těžko je, že při každém, je špatně, aby při každém případu byl jiný státní zástupce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, to už by se nemělo dít to, že by dozoroval případ někdo, kdo tomu de facto nebude rozumět a možná ten případ zabije kvůli tomu, že tomu nerozumí?

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já, já si myslím, že po našich domluvách nebo, nebo státní zastupitelství, že to nebude a že se budeme snažit jít i touto cestou. To je jedna z věcí, kde, kde se snažíme tomu státnímu zastupitelství do /nesrozumitelné/ a snažíme se to jakoby do toho jednoho týmu dostat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Mým hostem byl ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Pane řediteli, ať se vám daří, děkuji za váš čas a na shledanou.

Robert ŠLACHTA, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Já taky děkuju posluchačům a doufám, že se nám bude dařit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U druhého mikrofonu byl Martin Veselovský. A nezapomeňte, že za chvíli začíná také v osmnáct hodin Radiofórum Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

10 Rozhovor s Petrem Pavlíkem

Dobré odpoledne, od mikrofonu dnešních 20 minut Radiožurnálu vás zdraví Martin Veselovský. Od 1. ledna se všichni v Česku pohybujeme uprostřed vládních daňových a sociálních reforem, probíhá bouřlivá politická i společenská debata o jejich užitečnosti, škodlivosti a dopadu na nás a na ekonomickou kondici země. Se zajímavým příspěvkem k této debatě přišli lidé z katedry genderových studií Univerzity Karlovy, když se pustili do přípravy studie na téma dopadu vládních reforem z hlediska rovných příležitostí žen a mužů. Studie se začíná rýsovat a její teze dnes přišel do 20 minut představit Petr Pavlík z této katedry Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Dobrý den, vítejte v rozhlase.

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč jste vlastně začali pracovat na studii, která zkoumá vládní reformu, pro někoho možná neobvyklého hlediska a rovných příležitostí žen a mužů?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak já bych jenom začal tím, že to není z katedry genderových studií, já jsem z té katedry, celkově to je spíše otevřená společnost koalice /nesrozumitelné/ k této problematice a začali jsme to dělat proto, že tu analýzu v podstatě měla vypracovat vláda, ukládají to její vlastní priority a vláda je zřejmě nevypracovala, v každým případě jí nepublikovala ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to znamená, zřejmě nevypracovala, to vypadá jako kdybyste to nevěděli určitě.

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Kdyby jí vypracovali, my to můžeme vědět jedině z veřejných prostředků, že prostě by je zveřejnili, udělali tiskovku a tak dále, jak by to měli dělat, nic takového se nestalo, z čehož my usuzujeme, že taková analýza provedena nebyla, a proto jsme nabídli tu perspektivu, kterou měla nabídnout vláda.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je ta vaše práce na té studii čistě nezávislá na vládě a státní správě nebo s nimi spolupracujete?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Samozřejmě různí lidé, spolupracujeme se státní správou na různých projektech, můžeme je třeba školit, ale tato studie je dělaná nezávislými experty a expertkami z té koalice, jsou to lidé, kteří prostě jsou akademicky činní a nemají vlastně s vládou jako takovou spojení prakticky žádné v tom smyslu té analýzy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak si, pane Pavlíku, vysvětlujete fakt, že i přesto, že, řekněme, v nezákonném závazku vlády stojí, že by se takto genderově měla dívat na některé kroky, které činí, tak přesto tu studii nevypracovala nebo nenechala vypracovat?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak já si myslím, že to je částečně proto, že ti lidé vůbec neví, genderovou problematiku neznají, ani je to příliš nezajímá, a proto taky to nevidí jako prioritu, přestože to mají napsané jako priority, tak ty priority spíše chápou, že to musí dělat pro Evropskou unii, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, ale sami o to zájem nemají a v podstatě to ignorují.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Má o genderovou problematiku zájem samotná Evropská unie?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
V Evropské unii to je jedno z klíčových témat. Evropská unie má politiku v této oblasti, má v tom dokumenty, snaží se to sledovat, spadá to do gesce komisaře Špidly konkrétně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Než se dostaneme k dílčím věcem, k jakému závěru jste zatím došli, jak tedy vypadá vládní reforma, ať už ta daňová nebo sociální z hlediska rovných příležitostí mužů a žen?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak my jsme došli k závěru, že ta reforma jako taková dopadne výrazně více na ženy jako skupinu, než na muže jako skupinu, to je takový celkový závěr. A i jednotlivé ty dílčí kroky budou výrazně výhodnější pro muže a budou znevýhodňující pro ženy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Už jste zaznamenali nějaké reakce na ty první zveřejněné výsledky?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Zaznamenali jsme řadu reakcí, vzbudilo to poměrně velký zájem médií, ale byla na to reakce i od pana Nečase, pana ministra Nečase, a je vidět, že to rezonuje v té veřejné sféře, že lidi, když jsme skutečně dali tyto argumenty na stůl, tak vidí, že na tom, co říkáme, opravdu něco je, že skutečně takovéto velice negativní dopady na nízkopříjmové skupiny a především na ženy ta reforma mít bude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu vláda má několik poradních orgánů, jeden z těch poradních orgánů je právě i Rada pro rovné příležitosti žen a mužů, tak máte nějaké možné své soukromé vysvětlení pro to, proč se i přesto touto problematikou nezaobírá právě v tak důležitém segmentu, jako je reforma daní a sociálního systému?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak já nechci mluvit za radu. Já si myslím, že to je orgán, my o radě vlastně píšeme ve stínových zprávách, o tom, že ten orgán tak, jak je postavený, tak je to v podstatě orgán, který je jenom pro formální, je to jenom něco, abychom mohli v Evropské unii vykazovat, že něco takového máme, ale jeho pravomoci a jeho celková dlouhodobá činnost není nikterak významná v té oblasti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak by měl fungovat, aby byl co k čemu?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
No, Evropská unie, směrnice Evropské unie ukládá české vládě, aby zřídila samostatný orgán, který bude mít pravomoce kontrolovat, budeme mít pravomoce zkoumat, publikovat studie nezávislé a pomáhat lidem, kteří jsou diskriminováni na základě pohlaví. Česká vláda takový orgán do dneška nevytvořila, přitom to mělo být do roku 2005.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nezávislý, to znamená, nezávislý i na vládě?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Nezávislý na vládě. Uvažuje se o tom, že by se to přidělilo do gesce ombudsmana, což není šťastné řešení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Protože ombudsman, vlastně ta jeho gesce je směrem ke státní správě, ale tento orgán by měl také operovat ve správě soukromoprávní a tak dále a bude to vyžadovat změny ve fungování úřadu ombudsmana, je to velmi nešťastné řešení. V zahraničí takové orgány jsou nezávislé, samostatné jakoby na vládě, samostatné úřady, a mají tuto agendu v gesci, jak je Evropská unie vyžaduje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aniž bych chtěl nějakým způsobem na sebe navazovat, řekněme, plány vlády, a to, jak cítí některé věci členové vlády, tak navazovat na to, jak cítí samotná společnost, protože si myslím, že tam úplná spojitost není, ale přesto, není prostě to genderové téma nezajímavé pro českou společnost prachobyčejně?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak já si myslím, že nezajímavé. Lidé v první řadě dneska, a to je jeden z těch dluhů minulosti, do určité míry neví, o čem rovné příležitosti mužů a žen jsou, a je to úkolem vlády, který také si dává v tom lidi vzdělávat, zavádět to do vzdělávání a tak dále, aby si lidé uvědomili, že v naší společnosti žijou ženy a muži a žijí různé životy a různá rozhodnutí vlády na ně mají různé dopady. Většinou ty dopady jsou takové, že na ženy dopadají tvrději, že nejsme na tom ekonomicky hůře v naší společnosti, mají horší ekonomické postavení, mají nižší platy, je jich podstatně více ve vedoucích a řídících pozicích, což samozřejmě potom vede k řadě problémů ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A k zanedbávání podstatně méně v řídících pozicích?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Ano, podstatně méně, když se podíváte třeba do parlamentu a tak dále, tak vidíte, že když se rozhoduje, když se přijímají klíčová rozhodnutí, tak u toho ženy nejsou, nejsou u toho jejich zkušenosti a ti muži, kteří tam sedí, nereflektují životy tak, jak je žijí ženy a děti, v naší společnosti ženy a děti jsou do určité míry /nesrozumitelné/, předpokládáme, že ženy vychovávají děti více a pan Nečas to tady říkal, tudíž i ty aspekty, které se týkají dětí, z toho vypadávají, z té rovnice rozhodování.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy asi narážíte na ten rozhovor, který tady ve 20 minutách proběhle s panem ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem v úterý, on tam mimo jiné říkal, i z mého pohledu docela zajímavou věc, že rodinu vnímá on, jako ministr práce a sociálních věcí, zejména jako maminku a děti.

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak to není překvapivé v jeho případě. Podívejte se, vrcholný politik muž je v podstatě z definice špatným otcem, je to člověk, který se nemůže věnovat výchově dětí, ta touha po moci a práce ho natolik zatěžuje, že když čtete třeba rozhovory s politiky vrcholnými, tak oni říkají, na rodinu máme málo času, někdy o víkendu a tak dále, ty nevychovávají děti tak, jako mužiotcové, kteří se podílejí na té výchově. Jeho představa, ten model jeho životu odpovídá velmi dobře, pro něj skutečně ta žena musí nahradit tu jeho roli v rodině a tudíž on to vidí tímto prismatem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu takové časové vytížení pracovní nemají asi jenom vrcholní politici, to bychom asi našli v téměř celé sféře společnosti?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
No, já si myslím, že možná vrcholní manažeři, vrcholní politici, ale já si myslím, že jistě řada posluchačů si, když si to srovnají s tím, jak oni žijí životy, jak moc se angažují ve výchově vlastních dětí, tak asi taková představa, že jenom maminka vychovává děti, jim bude velmi vzdálena.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak nechme si to posluchači chvíli srovnat, jen řeknu, že posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, posloucháte také čtvrtečních dvacet minut a mým hostem je Petr Pavlík z katedry genderových studií Univerzity Karlovy. A když už jsme se bavili o reakcích, které vzbudily teze předcházející vaší studii o dopadu vládních reforem z hlediska rovnosti žen a mužů, tak já vám, pane Pavlíku, nabídnu hned dvě reakce, jsou z úst už zmíněné ministra práce a sociálních věcí za ODS Petra Nečase. A ta první je v podstatě komentářem k vaší studii jako k celku.

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda Občanské demokratické strany:
Za prvé, já bych byl trošku opatrnější s tím, že se jedná o nezávislou studii Univerzity Karlovy, spíše jsou za ní dvě konkrétní nevládní organizace velmi úzce spjaté s genderovým a někdy, bych řekl, feministickým hnutím v naší zemi, ty závěry nejsou objektivní, samozřejmě já vítám každou zpětnou vazbu, každou podobnou studii čtu, nejsem předpojatý člověk, který by si myslel, že všechno, co děláme, děláme perfektně a bez chyby, naopak za každý podnět děkuji, ale v tomto případě je evidentní, že zpracovatelé této studie ani nečetli některé záležitosti a celou řadu závěrů dělají na základě ideologických, nikoliv vědeckých předpojatých vstupů nebo základů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik zatím ve 20 minutách Radiožurnálu Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí. Pane Pavlíku, vaše reakce?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak já myslím, že to je klasická strategie, když neumíte zabít poselství, zabíjíte posla. Pan ministr nemůže nebo neumí polemizovat s těmi závěry, a proto se snaží očernit ty, kdo je vytvořili. A já myslím, že pro posluchače musí být zřejmé, že objektivní může být i ministr, který posuzuje své vlastní reformy, jak neideologicky může být takový ministr, který ve jménu neoliberální doktríny prostě v podstatě útočí na sociálně slabé a tak dále, to si myslím, že je absurdní. Pan ministr, já jsem s ním nikdy nemluvil, nevím, jak může zpochybňovat naší akademickou nezávislost, na to tady máme přece jenom vědecké orgány a tak dále, já si myslím, že slyšet toto od politika, je vidět, že on, jako politik přenáší své zkušenost a svojí demagogii z politické sféry do té sféry neziskové a odborné, a to je smutné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď ještě jednu reakci Petra Nečase si pustíme z úterý tohoto týdne z Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu a ta jeho reakce následovala na otázku, jak se dívá na vaší argumentaci?

Petr NEČAS, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda Občanské demokratické strany:
Jestliže například říkají tím, že největší objem investic jde do dopravy, takže je to výhoda pro muže a nikoliv pro ženy, tak to všichni uznají, že je spíše úsměvný argument. Jestliže si nepřečtou podrobně záležitosti, které se týkají vícerychlostní rodičovské, kde by našli, že ta nejvyšší, nejrychlejší varianta, kde se dva roky dává jedenáct tisíc čtyři sta, je z hlediska celkového čerpaného finančního objemu ta nejméně výhodná a říkají, že ty ženy, které budou používat tří nebo čtyřletou variantu, jsou diskriminovány, no, tak je vidět, že si to prostě nepřečetli, tudíž to nemůže být objektivní studie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak poslední reakce Petra Nečase, ve studiu se mnou stále Petr Pavlík z katedry gender studies Univerzity Karlovy.

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak já bych začal tím druhým, tím, že ten objem, pan ministr mluví o objemu celkovém těch prostředků, to my ve své zprávě vůbec nezmiňujeme. To, co my říkáme, je, že vláda tvrdí, že ženy budou mít volbu a velká skupina žen tu volbu mít nebude, protože jim to vláda neumožňuje. Takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná by to stálo za to rozvést, pokud se bavíme o jaksi mateřské dovolené a penězích s ní spojenými?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
No, ten příspěvek mateřství, na ten nebudou mít nárok ženy, které si neplatily zdravotní v určitém čase před tím, devět měsíců, to znamená, že to nebudou ženy, nebudou to studentky, nebudou to ženy nezaměstnané a tak dále a navíc musí mít určitý příjem, určitou výši příjmu. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká, když pobíráte mateřský, takže ty ženy, které nedostanou mateřský, ten příspěvek mateřství, tak nebudou mít ten nárok, ale navíc nebudou mít nárok ani ženy, které nepobírají platy do nějakých šestnácti tisíc čtyři sta, což je velká skupina žen u nás, ženy, platy žen jsou výrazně nižší než platy mužů, mediálně někde na úrovni sedmnácti tisíc sto nebo čtyři sta, tak nějak, takže velká část žen tu volbu mít prostě nebude a my jsme argumentovali tím, že prostě, když říkají, že je volba, tak ať ta volba teda skutečně, a ne, že je to jenom rázná rétorika. Ten druhý argument ohledně té dopravy, zase není žádná raketová věda, prostě, pokud státní rozpočet alokuje prostředky do některých oborů, ve kterých převažují muži, tak z nich budou více profitovat muži, zvýší se jejich zaměstnanost, bude tam mít více prostředků ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď jenom, abych tomu dobře rozuměl, ve chvíli, kdy je alokováno, řekněme, tři sta miliard do resortu dopravy, tak to je podle vás oblast, kde jsou zejména muži?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Ano, na to jsou statistiky. V dopravě je celkově sedmdesát dva procent mužů, třicet miliard putuje na stavbu dálnic a ve stavebnictví je devadesát dva procent mužů ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, ale na druhou stranu dálnice, to asi si, přiznejme, používají i ženy?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Nepochybně je používají i ženy, ale musíte si uvědomit, že zaměstnání, které plynou z ježdění na dálnicích, v dopravě jsou více zaměstnáni muži, tomu se říká genderové rozpočtování, je smutné, že pan ministr o tom neví, protože to je odborná věc v jeho resortu, běžně se to praktikuje v Evropské unii v řadě zemí, prostě rozpočet není nevinná věc, rozpočet dopadá na různé skupiny různě a vláda má za povinnost sledovat, jestli nedopadá hůře na ženy jako skupinu, než na muže jako skupinu, šetřit se bude třeba v resortu školství, šetřit se bude ve zdravotnictví a tak dále, v těchto resortech zase převažuje početně, je větší počet žen, ve školství sedmdesát pět procent, ve zdravotnictví také sedmdesát pět procent, takže vy se musíte na ten rozpočet podívat celkově a říct, pokud teda jedna skupina na tom vydělá někde, tak jak je to kompenzováno, aby to nebylo tak, že jedna skupina vydělává pořád více a dostává výrazně více prostředků. A druhá skupina je na tom bita.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já s vámi, pane Pavlíku, nechci vést nějakou akademickou disputaci, na to rozhodně nemám, nemám podklady, ale vy to líčíte, jako kdyby skupina mužů a skupina žen v Česku stála tvrdě proti sobě a ten, kdo si urve více z daných rozpočtů, ať už veřejných nebo jakýchkoliv jiných, tak ten zvítězí, uvažujme o tom, že to jsou také rodiny, tedy do určité míry propojené nádoby a tak dále.

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Nepochybně, já to tak nelíčím, že stojí proti sobě, já jenom říká, že dopady rozpočtu mají různé dopady na různé skupiny a povinností vlády a vyplývá to i z jejich priority, je sledovat, jaké ty dopady jsou a snažit se, aby ten systém byl spravedlivý, aby všichni teda měli určité náklady a měli z toho určité výhody. To je to, co říkám. Já tady nemluvím o nějaké válce žen proti mužům, ale říkám že to jsou věci, nad kterými bychom měli přemýšlet, měli bychom přemýšlet nad tím, že reforma zdravotnictví třeba výrazně více dopadne na ženy, že dopadne na důchodce a že mezi důchodci je padesát sedm procent důchodkyň a ženydůchodkyně jsou ty, které mají ty nejnižší důchody. V roce 2005 osmdesát procent všech žen mělo důchody pod sedm a půl tisíce, devadesát čtyři procent všech mužů mělo nad sedm a půl tisíce, takže pokud dopadne na někoho zvýšení nepřímých daní, poplatky ve zdravotnictví dopadnou výrazně více na ženy jako na důchodkyně než na muže, o tom je třeba přemýšlet a vláda má za povinnost ve svých prioritách přijímat opatření, aby se toto nedělo, aby nebyly tyto disproporční dopady.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Považujete to za úmyslné jednání nebo za třeba nešikovnost?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak já si myslím, jednak je to velice ideologické, proto vláda má svojí jasnou ideologii, ta ideologie vyplývá z té reformy, na té reformě nejvíce vydělají majetní muži s nejvyššími příjmy, kde převažují muži dva a půl krát v té skupině a nejvíce na tom prodělají sociálně slabí a také střední vrstvy, rodiny s dětmi, matkysamoživitelky a tak dále. Zatím je ideologie, ale to se kombinuje samozřejmě i s neznalostí. V případě pana ministra Nečase to je nešťastné, protože to je v jeho gesci a on by o tom něco vědět měl, bohužel neví, možná to je tím, že před tím to byl, se profiloval v obraně a během jednoho roku se vlastně přešaltoval do sociálních věcí, ale ta neznalost této problematiky, neznalost vůbec ..., neznalost směrnic Evropské unie, nějakých pravidel a tak dále, se kombinuje s tou ideologií v tom, že tito muži přehlížejí ženy, ženy pro ně nejsou důležité, maximálně jako maminky a vychovatelky jejich dětí, a proto přijímají takováto rozhodnutí, přijmout je mohou, protože mají tolik moci, že v tom parlamentě jsou vesměs muži, kteří neuvažují o ženách zcela běžně a nevidí svět očima žen, které se musí vyrovnávat s každodenními problémy, s výchovou dětí, běžní muži to podle mě vidí výrazně více, ale ti politici vrcholní, jen si vemte, jaké to má nároky na jejich čas, jo, kolik můžou strávit s rodinou, kolik můžou strávit s manželkou, kolik toho ví o výchově dětí, o školství, pak se nemůžete divit, že přijímají zákony a tyto věci nevidí, protože jsou do určité míry slepí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte 20 minut Radiožurnálu, hovoříme o dopadech vládní reformy podle studie mimo jiné i Petra Pavlíka z katedry genderových studií Univerzity Karlovy. Už jste mluvil o genderovém rozpočtování. Ve chvíli, kdy ho podle vašeho názoru neužívá vláda a nehledí na něj, tak je někdo v České republice, a to už je jedno, jestli nějaké orgány státní správy nebo samosprávy, kdo gender budgeting používá.

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak gender budgeting se sem začíná zavádět, jsou organizace vesměs neziskové, měla by to dělat vláda, ale vláda vydala jenom jednu, takzvaná informativní metodika, která v podstatě metodikou není, je to paskvil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to byla metodika pro samosprávy, jestli se nepletu?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
To bylo pro samosprávy, ale mluvilo se tam i o státním rozpočtu, ale bylo to děláno lidmi, kteří evidentně tu odbornost neměli, není to metodika, klidně si to můžete najít na stránkách ministerstva financí a pobavit se nad tím, že byste podle toho měl nějak dělat rozpočty, ale v zahraničí jsou metodiky, neziskové organizace se snaží je svým nějakým způsobem zavádět, prezentovat je a vlastně suplují to, co by měla dělat vláda, suplují to v rámci třeba evropských projektů, kde některé neziskové organizace, ale ona to není tak úplně snadná problematika, je to vysoce odborná věc a i v zahraničí se to rozvíjí teprve, ale jsou třeba země, jako ve Francii, kde vedle běžného rozpočtu ještě přijímají takzvaný dodatek, žlutý dodatek, který vlastně zkoumá dopady rozpočtu na ženy a na muže, je to, v řadě zemí se dělá jak na té celostátní úrovni, tak na regionální, ale i třeba na místní úrovni, protože na všech těch úrovních ty rozpočty jsou velmi důležité a je třeba rozdíl, jestli ve městě investujete do fotbalového stadionu, který budou využívat muži, především, a investujete do toho obrovské miliony, anebo jestli také budete přemýšlet o tom, jak investovat do zařízení a tak dál, ze kterých mohou mít nějaký užitek ženy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď se pojďme od genderového rozpočtování, i když na druhou stranu asi nepůjdeme někam daleko, ale když jsem hleděl do tezí, které předcházejí vaší studii, tak mě tam napadlo několik otázek, například v souvislosti s touto větou, cituji: "Výrazné zvýšení slevy na dani pro toho z manželů, jehož partner či partnerka je v domácnosti, podporuje tradiční model rodiny, kdy žena rezignuje na vlastní kariéru, což bude výhodnější pro muže jako skupinu, nějaké argumenty k tomu, to tvrzení?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Ano, tak uděláte to zvýhodnění, vlastně žena zůstane v domácnosti a ta žena se tím pádem stává závislá na tom muži, který vydělává.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nemůže zůstat doma muž?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Může, ale v českém společenství to zdaleka není pravidlem, na rodičovskou dovolenou třeba chodí asi dvě procenta mužů, protože ta představa toho, co to je žena a muž v naší společnosti je poměrně rigidní, dost konzervativní, i když se to mění v některých segmentech populace, ale obecně asi každý ze své zkušenosti, když se nad tím zamyslí, tak si řekne o domácnost, o děti přeci jenom výrazně více pečují ženy, ta pravděpodobnost, že doma zůstane žena, je podstatně větší. Skupina lidí, kteří zůstávají v domácnosti, tak to je asi tři sta tisíc žen, možná víc, já si ty statistiky přesně nepamatuju a jenom nějakých dvacet tisíc mužů, jo, takže výrazně více to dopadne na ženy, ale tím zároveň se bude zvyšovat vlastně závislost žen na těch mužích, a to není úplně nevinná věc, jako že v rodině, když někdo přinese ty peníze, tak má určitou větší moc o nich rozhodovat v řadě rodin, ne ve všech, ale v řadě rodin a každý si asi uvědomujeme, jaké tohle to má dynamiky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě jedna věta mě zaujala, cituji: "Změny v systému sociální podpory obecně povedou ke snížení výše sociálních dávek a k omezení jejich čerpání." K tomu je také napsáno, že celý systém vytváří matky druhé kategorie, co si máme představit pod matkami druhé kategorie?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
To se týká právě toho argumentu kolem té volby, jsou ženy, které si budou moci volit, ženy, které si nebudou moci volit, ty ženy, které si budou moci volit, budou vesměs ženy s vysokými příjmy a vlastně tady zavádíte to, že jsou nějaké matky s vysokými příjmy, které si mohou volit, a ženy, které jsou s nízkými příjmy, neboť jsou to studentky, které vlastně si volit nemohou, tím pádem jim stát diktuje, co mají dělat a omezuje jejich volbu, omezuje i ty prostředky do určité míry a tady zase je třeba si uvědomit, že ty prostředky, třeba ta dvouletá, dvouletý rodičovský příspěvek, který je jedenáct tisíc šest set, ten čtyřletý tři tisíce šest set, to má výrazný dopady a tady nejde tak úplně o tu celkovou sumu za ty čtyři roky, ale o to, že v tom rozpočtu té konkrétní rodiny v tom konkrétním měsíci ty peníze dělají veliký rozdíl, jo, a zároveň tím také říkáme, že vláda vytváří vlastně děti druhé kategorie, protože ti rodiče nebudou mít tu volbu a ty jejich děti měly bohužel tu smůlu, že se narodily do rodin, které nevydělávají dost a tudíž budou mít jenom určité, určité, dejme tomu, omezený, omezené možnosti využívat. Vůbec nemluvím o matkáchsamoživitelkách, to podle mě bude velice tvrdý dopad na matkysamoživitelky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když bych chtěl být na závěr až nemístně vtipný, tak bych se zeptal, jestli jsou i muži druhé kategorie?

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Tak evidentně pro vládu jsou ti sociálně slabí, a tak dále, spíše ti lidé pro tuto vládu, kteří si zaslouží zaplatit za tu reformu a naopak na druhé straně se dává tím bohatým. Vemte si jenom příklad manažerů ČEZu, ty ..., změny přímých daní vydělají dvě stě osmdesát šest milionů, teďko v lednu, to je, pro vaši představu, tři tisíce dvě stě důchodkyň ročně, nebo osm set sedmdesát učitelek nebo tři a půl rozpočtu mojí fakulty, to jsou ti muži, kteří na tom vydělají, ti majetní, a pak samozřejmě ti muži, kteří jsou nemajetní, nezaměstnaní a tak dále, to jsou ty, kteří pro tuto vládu jsou podezřelí z toho, že zneužívají dávky a tak dále a na ty se dívá jako do určité míry muže a ženy jiného typu, jiné kategorie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zůstal bych u toho příměru tři a půl rozpočtu vaší fakulty, pane Pavlíku, s dovolením. Tak takových bylo dnešních 20 minut, hovořili jsme zejména o rýsující se studii, která zkoumá dopad vládních reforem z hlediska rovných příležitostí žen a mužů, Petr Pavlík z Univerzity Karlovy byl mým hostem. Děkuji za váš čas a na shledanou.

Petr PAVLÍK, katedra genderových studií Univerzity Karlovy:
Já vám taky děkuji a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U druhého mikrofonu dnešních 20 minut byl i Martin Veselovský a nezapomeňte, že za chvíli, od osmnácti hodin, začíná také Radiofórum.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.