Rozhovor s ředitelem institutu CEVRO Ladislavem Mrklasem o zadání na návrh změny systému voleb do Poslanecké sněmovny České republiky

r_2100x1400_radiozurnal.png

Změna volebního systému, magické sousloví, kterým se politici zaklínají pokaždé, když volby nedopadnou úplně tak, jak si představovali. Na druhou stranu situace v Poslanecké sněmovně, kdy má vláda převahu jednoho nejistého hlasu, případně dvou hlasů přeběhlických, které jsou pod neustálým tlakem, také není ideální. Tedy co s tím? Nechat vše být tak, jak je a doufat, že se při příštích volbách voliči přikloní více na jednu či druhou stranu? Nebo měnit systém a projít si martyriem hledání kompromisu parlamentní většiny i s někým z opozice? I tyto otázky padnou v příštích Dvaceti minutách. Zdraví vás Martin Veselovský. Mým hostem je dnes ředitel Institutu CEVRO, z jehož mozku vzešla osmička návrhů na změnu volebního systému České republiky Ladislav Mrklas. Dobrý večer.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Vy jste tedy, pane řediteli Mrklasi, dostali od někoho, pokud tomu dobře rozumím, zadání vymyslet, kudy by se mohla případná změna volebního systému ubírat.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak já bych to trošičku uvedl na pravou míru. Ono to nebylo CEVRO, ale byly to dvě osoby, které jsou CEVRU blízké, což jsem tedy já a potom kolega Petr Sokol. Oba dva jsme politologové, dlouhou dobu se zabýváme otázkou volebních systémů a navíc známe ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila taky už dlouhou dobu, takže ta volba byla celkem logická z jeho strany, že nás přizval k té diskusi o možných reformách volebního systému.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jenom, abych tomu rozuměl, tak i přesto, že kolega Sokol a vy jste zaměstnanci CEVRA, vy jste shodou okolností ředitelem institutu, tak CEVRO jako takové s tím, řekněme, vymýšlením cesty, kam se změnou volebního systému, nemá nic společného?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak jako instituce ne, mají s tím společného osoby, které tu instituci reprezentují. Ale v tomhle případě nereprezentujeme instituci, ale to, že oba dva jsme politologové, kteří se dlouhou dobu zabývají volebním systémem.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Dobře. Tak to berme jako východisko. To zadání tedy přišlo od ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak, ano.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Je to zadání přímo, řekněme odborné, nebo je to zadání stranické? Přišlo to zadání de facto od občanských demokratů?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Je to zadání čistě odborné. Koneckonců do té diskuse jsme nebyli přizváni jenom my, ale i řada dalších kolegů, například Tomáš Lebeda, známý odborník na volební systémy.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Kdy přišlo to zadání? Jinými slovy, jak dlouho už na tom pracujete?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak to zadání přišlo přibližně před měsícem a půl.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jsem si představoval delší dobu tedy na vymýšlení toho, jak by se mohl dál ubírat volební systém v České republice.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak ono je, ono je to dáno tím, že my se skutečně tou možnou reformou volebního systému zabýváme podstatně delší dobu. Já jsem koneckonců na tohle téma napsal několik textů včetně, včetně diplomové práce. Totéž kolega Sokol, který teď má akorát před vydáním knihy, která mapuje volební systémy po celém světě. Čili, ten náš přehled o volebních systémech je poměrně velký a z toho důvodu nám netrvalo příliš dlouho, abychom dali dohromady několik, několik možných směrů toho uvažování.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
I přes to, co jste říkal, jak jste jaksi odmítl tu linii, že by přímo CEVRO jako instituce stála za celým tím plánem, tak pokud by si, řekněme, občanští demokraté nebo možná i vláda vybrala z vašich návrhů jeden a ten dala někam do politické diskuse, nebude trochu na překážku to, že jste tolik spojeni s CEVREM, které je samozřejmě personálně i ideově spojeno s ODS?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak já myslím, že ne, protože ono koneckonců i na půdě CEVRA se vedla debata o volební reformě, už vlastně o té minulé volební reformě před čtyřmi nebo vlastně už dneska je to více, více lety.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
To je zhruba před osmi lety.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Ano, už je to skutečně osm, osm let. A je to z toho důvodu, že okolo CEVRO se koncentruje velké množství politologů a já bych tady jmenoval například profesora Miroslava Nováka, který je dneska rektorem vysoké školy, které je CEVRO zřizovatelem a to je zřejmě vůbec největší odborník na stranické systémy v České republice. Takže, je to jenom logická volba. A nikoliv volba politická, ale volba odborná.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak a úplně poslední otázka, kdyby čirou náhodou jeden z těch modelů nebo nějaký jejich průnik přišel do politické debaty, myslíte si, že by zrovna například sociální demokraté celkem v klidu oželeli to, že autorem by byli lidé spojení takovým způsobem s ODS?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak to já si myslím, že to není otázka na nás, ale spíš, spíš na sociální demokraty.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak já jsem se ptal na váš pocit.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Já si myslím, že, že ta rivalita v tomhle, v tomhle směru nepanuje. Já si ani nedokážu představit, kdo ze sociální demokracie by měl být tím, kdo by se touhle otázkou zabýval v tuhle chvíli, protože byl, byl tady Zdeněk Koudelka, bývalý poslanec, který ovšem nyní, nyní tedy působí v justici. Takže, nevím kdo, kdo jiný.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jen připomínám pro posluchače Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, že mým dnešním hostem je ředitel Institutu CEVRO Ladislav Mrklas. Bavíme se o případné změně volebního systému v České republice. To, co jste dali dohromady, se týká změny volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny, anebo se to týká volebního systému i pro další volby?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
To zadání vychází z vládního prohlášení a týká se jenom voleb do Poslanecké sněmovny, kde je ten volební systém skutečně nejproblematičtější. Já u těch ostatních volebních systémů nějaké zásadní problémy, skutečně systémové opravdu, které by vedly k nějakým velkým a zásadním problémům při sestavování krajských rad nebo něčeho podobného, nevidím.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jen připomeňme, bez, řekněme, větší, hlubší charakteristiky, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrně, do horní komory Parlamentu České republiky se volí většinově. Jaký cíl by měla mít podle vás a podle vašeho zadání ta změna volebního systému do Poslanecké sněmovny?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak já myslím, že ten cíl je celkem jasný zamezit opakování podobných patů, které, kterých jsme byli svědky nejen po těch volbách minulých, ale on podobný pat vlastně byl i po volbách v roce 96 a nebylo k němu koneckonců daleko ani, ani po volbách v roce 98.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak ten pat po volbách v roce 98 byl vyřešen tím ne zcela standardním řešením, které se jmenovalo opoziční smlouva. Vy osobně takové řešení vidíte jako dobré pro politickou kulturu, nebo nedobré?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Určitě ho nevidím jako, jako dobré. Myslím si, že to bylo řešení provizorní a dokázal si ho ospravedlnit snad jedině tím, že mělo vést mimo jiné právě k reformě volebního systému.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Samozřejmě poté, co bylo uveřejněno, že pracujete a minimálně už máte několik návrhů na to, jak by se volební systém do Poslanecké sněmovny mohl měnit, tak už se objevují spekulace o tom, jestli by a komu by případně ta změna měla uškodit, či přilepšit. Měla by ta změna být apriori proti někomu namířená?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak ona by uškodit neměla, neměla nikomu, maximálně by mohla ...

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak to je takové velice, hezká věta.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
... uškodit nepřátelům demokracie, abych to řekl velmi jednoduše, jednoduše řečeno. Totiž ono, když si přečtete to vládní prohlášení, tak to, co se v něm, v něm nalézá, tak to jsou dva směry, kterými by se měly ty diskuse ubírat, a to je jednak větší proporcionalita, která by měla odstranit tu disproporci mezi dvěma malými stranami, která vznikla po těch minulých volbách a která vlastně vedla do značné míry k tomu, k tomu patu. Jenom připomenu, že vlastně mezi výsledkem Strany zelených a KDUČSL bylo jedno procento rozdílu, co se hlasů týče, ale sedm mandátů, což je tedy disproporcionalita opravdu obrovská. Takže, to je jeden směr. A druhý směr je potom posilování vítěze voleb a to si myslím, že to je velmi pozitivní záležitost, protože vítěz voleb by podle mého názoru a řekl bych podle názoru, názoru většiny politologů, a dokonce bych řekl, že v tomhle bychom se shodli i s většinou veřejnosti, měl mít právo na to sestavit takovou vládu, která bude vládnout, pokud možno, čtyři roky a která bude skutečně moct uskutečnit velkou část volebního programu té vítězné politické strany.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak chtě nechtě, pane Mrklasi, mě nutíte k tomu, abych se zeptal, jak si tady budeme pracovně specifikovat vítěze voleb, protože pokud bude volební zisk všech zúčastněných politických stran v parlamentních volbách, řekněme, do třiceti procent a ta jedna přeleze třicet procent o jedno procento, tak je sice vítězem voleb, ale není ... Z tohoto odvozujete, řekněme, to právo na to tu vládu sestavit a sestavit vládu, která by byla stabilní, aby vydržela čtyři roky? I z takového výsledku?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Ano i z takového výsledku, protože v mnoha zemích, kde je třeba většinový volební systém, tak ten, tak ten výsledek nebo ten zisk největší strany nemusí být až o tolik, až o tolik vyšší, než je těch třicet procent. Vzpomenu teď na labouristy v Británii, kteří několikrát získali jen o něco málo než třicet procent, a přesto tedy mají, mají většinu a mohou vládnout. A ono to vede samozřejmě k tomu, že ta vláda, pokud je jednobarevná, což tedy ale samozřejmě není ani cílem tohoto, tohoto návrhu, to bych chtěl dopředu předeslat, protože tímhle směrem se ty naše úvahy neubírají, nicméně pokud ta vláda je buďto jednobarevná, anebo složená z takových stran, které jsou si programově blízké, tak se jednoduše řečeno nemá na co vymlouvat a prostě ten svůj volební program buďto zrealizuje a ten program bude úspěšný a potom ji voliči odmění, anebo ho nezrealizuje, no a potom mají voliči v těch dalších volbách šanci tu stranu vyměnit a zvolit, zvolit jinou a té dát tedy šanci opět realizovat, pokud možno, v co nejširší míře svůj program.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A nehrozí tady, a teď jenom odkazuji na prohlášení zejména opoziční sociální demokracie z posledních měsíců, zejména v souvislosti s reformními zdravotnickými zákony, kdy sociální demokracie říká, že pokud v příštích parlamentních volbách ona zvítězí, tak bude mnoho těch kroků Tomáše Julínka, ministra zdravotnictví, měnit zpátky. Pokud by nastal ten váš model, kdy to je koaliční vláda těch spřízněných ideologicky stran, si prostě prosadí své věci, tak kde berete jistotu, že tady nebudeme svědkem tu vyvlastňování, tu privatizace, tu vyvlastňování, tu privatizace?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Víte, ono výsledkem toho dvoustranického systému, který je třeba v Británii, tak je poměrně velká umírněnost, protože obě ty strany si uvědomují, že ve volbách se soutěží především o středového voliče, a tudíž si ani jedna z nich nemůže dovolit politiku, která by byla buďto příliš radikálně levicová, nebo příliš radikálně pravicová. Proto v zemích, kde existuje tenhle dvoustranický systém anebo aspoň systém, který se mu blíží v tom, že po každých volbách se může měnit celá vláda, tak se jak vládní strany, tak opoziční strany chovají relativně umírněně. Říká se tomu dostředivý charakter té politické soutěže.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Na druhou stranu, pane řediteli Mrklasi, říkáte, že k tomuto systému, tedy k tomu britskému systému dvou stran, vaše návrhy nesměřují. Kam směřují?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Směřují k tomu, aby bylo možné po volbách vytvořit, vytvořit vládu, která bude složená ze stran, které jsou si nějak programově blízké a nebude, nebude nutné, nebude nutné opakovat tu situaci po posledních volbách, kdy Česká republika byla dlouho bez vlády a i, vy jste to řekl na začátku toho dnešního pořadu, kdy ta vláda je založená na křehké většině jednoho či dvou přeběhlíků ze strany opozice.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Mým dnešním hostem v tématu případné změny volebního systému do Poslanecké sněmovny v České republice je ředitel Institutu CEVRO Ladislav Mrklas. Tak pojďme tedy k tomu momentu, jak bychom měli docílit toho, aby vítěz voleb, byť by jeho procentuální zisk ve volbách do Poslanecké sněmovny byl jen o něco málo vyšší než v pořadí druhé politické strany, tak aby měl možnost sestavit stabilní vládu? Jak byste to chtěl zařídit?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak v tom, v té konkrétní, konkrétní české situaci by k tomu měly vést dvě opatření. Za prvé větší míra proporcionality celkově toho výsledku, která by vedla k tomu, že by došlo k určitému srovnání výsledků těch dvou malých stran. To je, to je první krok ...

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pardon, to konkrétně zařídíte jak?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak to lze, to lze zařídit různými způsoby, zejména přepočtem mandátů, dají se například zavést dvě skrutinia, takže se všechny mandáty nerozdělují přímo ve volebních obvodech, ale některé z nich jsou převáděny na celostátní úroveň. Nebo se zavede jiný systém, jiná přepočítávací metoda, nikoliv ta, ta současná Dontova metoda, ale nějaká proporčnější metoda a tak dále. Těch, těch řešení je celá škála. A druhá věc je potom, je potom posilování právě volebního vítěze tím, že by měl být nějakým způsobem bonifikován tak, aby došlo k tomu, že mezi prvním a druhým na pásce, abych to řekl velmi jednoduše sportovní terminologií, bude rozdíl, bude rozdíl větší, než je v současné chvíli, to znamená, že bude mít několik mandátů, několik mandátů k dispozici, díky kterým bude moci získat většinu, a teď naprosto fabuluji, ale, řekněme, někde, někdo okolo sto pěti, sto pěti mandátů při tom, když se spojí s jedním či dvěma koaličními partnery, jako je to v tom současném, současném případě.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
A to by bylo, ten postup, kterým by byl bonifikován vítěz voleb, tak ten by se řešil ad hoc při každých volbách různě, anebo by byl dán přesnými pravidly?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak to určitě ne, já v žádném případě nejsem zastáncem toho, aby se pro každé volby měnil volební systém. Myslím si, že těch provizorií bylo dost. Tenhle volební systém se ukázal jako, jako nepříliš funkční, byť si myslím, že opakování toho, toho patu je velmi nepravděpodobné, protože k tomu, k tomu přispěla celá, celá řada okolností, spíš shod okolností. Nicméně ...

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jenom, pardon, sám jste říkal, že minimálně ve dvou předchozích případech tady takový pat téměř byl, tak proč by se nemohl opakovat?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Ano, to máte pravdu, ale to v té době fungoval jiný volební systém než v tuhle chvíli. Mimochodem taky, taky nepříliš, nepříliš dobrý, a to z toho důvodu, že v něm sice byla, v něm sice byla přítomna ona proporční složka, to znamená, že všichni získali přibližně takové procento mandátů, jaké získali procento hlasů, ale právě tam nebyla žádná bonifikace pro, pro vítěze voleb.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Jakou, bavíme se o Poslanecké sněmovně, tedy o dvou stech mandátech, jakou si představujete bonifikaci? Jaký počet mandátů by měl dostat vítěz voleb?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak zase, kdybychom se podívali do toho, na to, jak je upravena bonifikace v různých zemích, tak bychom našli některé velmi radikální, radikální případy, jako je, jako je třeba Itálie, kde je dopředu stanoveno, že vítěz voleb získá, získá padesát vlastně čtyři procent, padesát čtyři procent mandátů, pokud tedy nezíská v těch volbách více, což samozřejmě vede k tomu, že se v Itálii uzavírají poměrně rozsáhlé, velké předvolební koalice, protože vlastně všechny, všechny strany se chtějí, se chtějí podílet na tom, na tom volebním vítězství. To je, to je vlastně jedna krajní varianta. Druhá, druhá varianta je, že dopředu stanovíme určitý, určitý počet mandátů, které se budou přerozdělovat na celostátní, na celostátní úrovni, a to buďto jenom volebnímu vítězi, anebo například vítězům v jednotlivých, v jednotlivých volebních obvodech, například volebních krajích. To je, to je druhá možná varianta nebo spíš podvarianta. A potom třetí, třetí možnost je, že to nebude stanoveno dopředu natvrdo, že se neřekne, že dopředu se bude tímto způsobem rozdělovat, řekněme, pět, deset, patnáct mandátů, ale že se zkrátka tímhle způsobem rozdělí mandáty, které se nerozdělí díky způsobu přepočítávání v prvním skrutiniu.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Kolik máte těch variant připravených? Mluvilo se v médiích, zejména Hospodářské noviny zmiňovaly osm různých variant.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak ono těch, ono těch variant je opravdu, opravdu pestrá škála a není v tuhle chvíli ještě úplně jasné, protože ten materiál zdaleka není hotový a dostal se, dostal se do médií daleko dříve, než měl ...

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
To uniklo?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Asi, asi ano. V každém případě ta diskuse je teprve, je teprve na začátku z hlediska toho, kolik vlastně těch variant nakonec, nakonec bude.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Už jsme několikrát vzpomněli tu poslední změnu volebního systému, která nastala změnou zákona v roce 2000. Tehdy to byl výsledek té, řekněme, meziresortní komise, které se účastnili odborníci ODS a sociálních demokratů. Bude muset dojít k takové dohodě opět mezi ODS i ČSSD i při další změně volebního systému, anebo to půjde bez ní?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak ono by to samozřejmě bylo žádoucí už z toho důvodu, o kterém jsem mluvil před chvilkou, že není dobré, když se před každými volbami mění volební systém. Na druhou stranu ten volební systém je možné odhlasovat v podstatě prostou většinou, ale samozřejmě prostou většinou v obou komorách parlamentu, protože v tomhle případě musí se stejnou variantou souhlasit jak sněmovna, tak Senát.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pokud by opravdu došlo na ty návrhy, které by bonifikovaly vítěze voleb, tak dokážete si představit, že by kterákoliv z těch malých, tedy zelení a křesťanští demokraté, že by bez jakýchkoliv okolků na to kývli? Necítili by se náhodou ještě o to více oslabeni?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak to já si vůbec nemyslím, protože je tam, tohle to je A a B je právě ta proporcionalita a to je to, o co jde zejména Straně zelených, protože Strana zelených má oproti KDUČSL tu velkou nevýhodu, že je přibližně stejně silná v každém kraji a protože ty kraje jsou různě velké, tak ona vlastně zastoupení získala jenom v těch největších krajích. Zatímco třeba v Libereckém, kde získala druhý nejvyšší volební výsledek, tak pouze proto, že to je kraj malý, tak zastoupení nezískala. Naproti tomu KDUČSL má koncentrovanou regionální podporu v několika krajích a díky tomu vlastně překonala tuhle tu nástrahu volebního systému v podobě té, té nestejné velikosti volebních obvodů.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Pane řediteli Mrklasi, tak řekl bych, že v kuloárech se mluví o tom, že ta případná změna volebního systému, která by byla iniciovaná pravicovými stranami, tedy v tuto chvíli například občanskými demokraty, by mohla mít také za cíl ne snad vymazat, ale opravdu hodně umenšit sílu Komunistické strany Čech a Moravy. Je to zadání takto formulováno?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Tak zadání takto určitě formulováno není, ale z logiky věci plyne to, že komunistická strana stojí někde na pomezí mezi těmi velkými stranami a mezi těmi nejmenšími, nejmenšími stranami, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně. A pravdou je, že ten volební systém, o kterém se teď mluví, tak by ji ... nebo žádná z těch variant by komunistickou stranu rozhodně neposilovala, ale také by ji nějak zvlášť neoslabovala, protože ona se opravdu nachází díky svým třinácti až patnácti procentům, je v podstatě imunní vůči podobným změnám. Tam bychom museli udělat nějakou opravdu daleko radikálnější změnu, aby se to dotklo i volebního zisku komunistů.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
No, na druhou stranu sice by asi oproti předchozímu stavu možná zůstali takříkajíc na svém, ale jaksi relativně, když by byli na tom lépe obě menší strany a možná i nějakou bonifikací ta vítězná velká strana, tak by ve výsledku možná komunisté tratili. Nebo se pletu?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
To by tratili z hlediska, z hlediska své faktické moci nebo z hlediska své faktické síly, ale tak to já považuji z hlediska politologa za velmi žádoucí věc.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak to je osobní názor politologa v tuto chvíli.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
To je osobní názor politologa a ...

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
To s technikou volebního systému nemá co dělat.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
... a nikoliv ... Tak samozřejmě, že ta technika volebního systému by tomu, tu techniku volebního systému by tomu bylo možné podřídit, a říkám, opravdu nějakým radikálnějším způsobem. Nicméně v tuhle chvíli si myslím, že ta otázka vůbec takhle nastolená, nastolená není.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Tak a ještě poslední otázka dnešních Dvaceti minut. Pane řediteli, samozřejmě nejen do voleb do Poslanecké sněmovny funguje ta uzavírací klauzule pětiprocentní na vstup do Poslanecké sněmovny. Jsou úvahy o tom, že by se hýbalo s touto hranicí?

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Já myslím, že ne, protože ta hranice pěti procent se ukázala jako velmi prospěšná jednak na začátku, kdy se politické strany profilovaly, protože jsme zde nezažili situaci, kterou třeba v sousedním Polsku, kdy měli, kdy měli v parlamentu díky tomu, že neměli právě žádnou klauzuli, skoro tři desítky politických stran a vlády byly absolutně neakceschopné a nestabilní. A myslím si, že plní, plní svoji úlohu i dneska, protože je to, je to určitá, určitá hranice proti, proti pokusům nebo obrana proti pokusům, které nejsou myšleny úplně, úplně vážně a přitom, přitom by mohly vést k nějakým vážným důsledkům.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Samozřejmě Český rozhlas 1 bude i nadále sledovat situaci kolem případné změny volebního systému do Poslanecké sněmovny v České republice. Ředitel Institutu CEVRO Ladislav Mrklas byl mým hostem. Děkuji, že jste přišel. Na shledanou.

Ladislav MRKLAS; ředitel Institutu CEVRO:
Děkuji. Na slyšenou.

Martin VESELOVSKÝ; moderátor:
U druhého mikrofonu byl Martin Veselovský. Přeji vám příjemný večer strávený s Českým rozhlasem. Samozřejmě už za malou chvíli, zhruba za tři minuty začíná také Radiofórum Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio
autor: Martin Veselovský