Rozhovor s ministryní Džamilou Stehlíkovou

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste na včerejším zasedání vlády předložila materiál, který mluví právě o agentuře pro sociální začleňování v romských lokalitách. Tak si to přeložme do lidské řeči a co to znamená?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Znamená to, že sociálním začleňováním chceme dosáhnout toho, aby v ghettech, kde bydlí převážně Romové, stoupla zaměstnanost, aby děti získávaly plnohodnotné vzdělání, nejenom základní, ale středoškolské, pokud možno i vysokoškolské, a aby zvýšil se standard bydlení a kvalita života. Všemu tomu je zapotřebí napomoci proto, že často obce, kde ty lokality jsou umístěny, jsou bezmocný a mnoho finančních prostředků už těmito lokalitami proteklo, aniž by byl hmatatelný a hlavně udržitelný výsledek. Takže ke slovu přijdou odborníci, kteří budou přímo na místě šít na míru projekty, komplexní projekty a usilovat o to, abychom dosáhli především na evropský peníze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy to, paní ministryně Stehlíková, líčíte, jako kdyby v současné době odborníci na romskou problematiku na místech nebyli. Máme romské koordinátory, romské asistenty, to máme už zhruba nějakých deset let a nefunguje to.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Právě, nefunguje to proto, že ta činnost je roztříštěna. Máme romského koordinátora na kraji, který bohužel nemá žádný pravomoci, které mu poskytuje centrum, nedokáže zkoordinovat chod peněz jednotlivých operačních programů, nedohlídne na to, co probíhá v jednotlivých městech. V jednotlivých městech jsou aktivity, ovšem pracuje se, dejme tomu, na investicích, zapomíná se, dejme tomu, na měkký techniky, a tak vlastně můžete opravit budovu a za dva roky bude vybydlená, protože nikdo s těmi rodinami nepracoval, nikdo za nimi nedocházel. Takže každá aktivita, aby byla udržitelná, aby to zůstalo napořád, vyžaduje přístup komplexní v oblasti vzdělání, práce, bydlení a přístup mnoha aktérů, úřadů práce, škol, neziskových organizací, samosprávy, samotných Romů, zaměstnavatelů, podnikatelů, protože bez toho, aniž byste dali dohromady takový ten tým, nepohneme se z mrtvého bodu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdo to všechno bude zastřešovat? Já vím, že celá agentura bude pod vámi, tedy ve vaší gesci, ale kdo bude tu agenturu šéfovat?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
To bude ředitel, který vzejde z výběrového řízení osmadvacátého ledna a bude to pravděpodobně superman, nebo superwoman, protože musí vykazovat značné manažerské schopnosti, znalost evropských fondů, další vlastnosti, které mu pomohou dát tým opravdu expertů, protože my jako politici už to předáváme do rukou lidí, kteří dokážou přejít od slov k činům a reálně změnit situaci v mnoha moravských a českých vesnicích a městech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A měl by umět romskou problematiku, nebo to je pro tuto chvíli jedno?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Já předpokládám, že to bude člověk, který má zkušenost s romskou problematikou, protože je opravdu specifická. Kultura chudoby má znaky, kdy opravdu člověk, který v té oblasti nedělal, nechápe, proč lidi se chovají tak, jak se chovají. A velice často to není věc etnika, ale věc toho, že ten člověk se tak chová, protože je chudej třeba, zadlužuje se, utrácí peníze, dejme tomu, těžce jaksi očekávané rodinou, v gamblingu, nebo činí další kroky, kterých pro spoustu z nás jsou nepochopitelný, ale víceméně vyvěrají z toho prostředí, v kterém bydlí a z těch životních podmínek, do kterých často se narodili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Měl by to být Rom?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Já se nedomnívám. Já si myslím, že rozhodne opravdu příprava a odborné kvality, nikoliv etnická příslušnost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. Kolik bude mít agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách lidí?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
To je počet poměrně malý, je to mimo ředitele sedm lidí na centrální úrovni v Praze a sedm lidí v lokalitách. To znamená, že...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom pardon, to znamená, že dohromady čtrnáct lidí by mělo...

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Patnáct.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Patnáct, já se omlouvám, špatně počítám, patnáct lidí by mělo zajistit to, co se, řekněme, deset let předtím nepodařilo udržet pevně v rukou.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
A patnáct lidí, to je mozek té agentury. V podstatě většina těch aktivit bude zajištěna síly, které už v lokalitách jsou. V mnoha lokalitách působí nevládky, často velice efektivně pracují, jak jste zmínil před chvilkou, lidé sociálního poradenství, terénní pracovníci. Leckterá samospráva už udělala kroky, který vedou k tomu řešení. A pochopitelně neobejdeme se bez toho, že další lidi budeme jaksi zaměstnávat externě, ovšem všechno to bude z peněz Evropské unie, neboť je možnost získat prostředky na technickou podporu. Takže dohromady pracovalo by v této oblasti minimálně sedmdesát lidí, ale pouze patnáct budou jaksi zaměstnanci úřadu vlády a budou přímo řídit tady tu síť jednotlivých organizací, jednotlivců a aktivit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A roční rozpočet vaší agentury?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Ten rozpočet je nízký, to je třináct a půl milionu, ale kouzlo té práce spočívá v tom, že na další peníze dosáhneme tím, že agentura sama podala řadu projektů z evropských strukturálních fondů a smyslem její činnosti mít know how, pomocí kterýho dosáhnou na peníze nejenom samosprávy ve vybraných lokalitách, ale samosprávy nevládky a další subjekty i v jiných městech, pokud budou mít potřebu začít řešit problematiku v romských lokalitách.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Podle tiskové zprávy, kterou váš úřad včera vydal a který se právě týká vládní agentury pro sociální vyloučení v romských lokalitách, bude tato agentura ze začátku působit ve dvanácti obcích a mikroregionech České republiky. Znamená to, že váš úřad považuje dvanáct míst v České republice za romská ghetta?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Ne, těch "ghett" je daleko více...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolik?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Jedná se o dvě stě devadesát obcí. Je to víc než tři sta lokalit, dokonce tady ty Gabalovy odhady jsou podhodnoceny. Těch dvanáct pilotních lokalit jsou lokality, kde samosprávy jsou ochotny s námi spolupracovat, prošly složitým výběrovým řízením a tam se budou testovat ty nástroje agentury, protože nastolit podmínky v celé republice, nastavit prostředí, kde každá obec dosáhne na peníze z evropských fondů pro romskou problematiku, musí se někdy začít zkoušet, jak to udělat. A svým způsobem ty lokality vybíráme tak, že jsou tady velká města jako Brno a Ústí nad Labem, jsou to malé obce jako vesnice na Jesenicku či na Šluknovsku, jsou střední města. Takže vlastně budeme mít jakousi představu, jakým způsobem v jaké lokalitě pracovat. Takže za dva roky předpokládáme, pokud budeme úspěšní, ta agentura poběží plošně a měla by poskytnout své služby v podstatě každé samosprávě, která o to požádá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Paní ministryně Stehlíková, pokud tomu dobře rozumím, protože už jen za těch několik minut, co tu spolu ve studiu rozhlasu sedíme, tak jste několikrát zmínila strukturální fondy Evropské unie a vůbec to, že na celý ten komplex projektů pro romskou problematiku by se měly čerpat právě evropské peníze. Rozumím tomu dobře, že ze státního rozpočtu už by za nějaký ten rok už neměla jít ani koruna a mělo by se to všechno platit z evropských peněz?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Pochopitelně, protože ty peníze, které půjdou ze státního rozpočtu, už jsou, to je těch třináct a půl milionu ze státních rozpočtů plus ještě třináct milionů dotační program. A v podstatě ty další prostředky seženeme z evropských peněz, protože podstatou toho odborného přístupu spočívá, ta podstata spočívá v tom, že posílíme absorpční kapacitu jednak v lokalitách tam, aby obce mohly na to dosáhnout, propojíme jednotlivé operační programy a také i svoji činnost, která by expandovala, dokázali bychom v té pilotní fázi financovat z evropských prostředků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A právě agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách by měla pomáhat k tomu, aby se samosprávy dostaly k evropským penězům. Ptám se tedy jak? Protože mnohé samosprávy, zejména ty menší, si stěžují, že to financování je i pro ně a pro jejich malé rozpočty neúnosné, tak se ptám, jestli budete i finančně pomáhat, nebo jenom jestli budete dávat know how?

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kofinancování většina obcí z těch vybraných je ochotna k tomu přistoupit. Další významnou pomocí je propojit aktéry, které pomohou, kteří pomohou samosprávám v jejich činnosti, ať už jsou to nevládní organizace, podnikatelé, další subjekty. A pochopitelně to, že tato obec bude, nebo nebude konfinancovat a kolik do toho dá, souvisí s tím, že již teď vedení těch obcí s tím souhlasí. A pak pochopitelně bude muset tu naši dohodu a ten výhled schválit během jednání zastupitelstva. Smyslem je to, že každá obec vymýšlí si vlastní recept s naší pomocí, protože ty problémy jsou velice rozdílný. Někde je problémem lichva, někde jsou drogy, někdy naopak vlastně týká se zaměstnanosti. To je v podstatě všude. Takže vždycky akcent bude na problematice, která vytáhne tu, či jinou lokalitu a bude klíčová.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tomu rozumím. Ještě zůstaňme, prosím, u financí, protože pokud si samospráva hodlá skrze nějaký projekt sáhnout na evropské peníze, tak musí jednak mít peníze na to kofinancování, o kterém jsme mluvili, anebo buď sami musí umět ten projekt zpracovat a pak ho jaksi dostatečně obhájit, anebo si na to najmou někoho zvenčí, tak říkajíc, a toho budou muset zaplatit. Tak se ptám, jestli ty obce, které jste vybrali, si právě budou muset ještě někoho zaplatit, anebo jestli to know how dostanou od vás, jestli vy jim s tím pomůžete,

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Já se nedomnívám, že budou muset platit, protože zpracování projektů lze zaplatit z technické pomoci, respektive od toho jsme tady my, abychom pomohli dosáhnout na evropský peníze, neboť nezapomínejme, že samotný ty parametry žádosti o evropský peníze v Čechách nastavovali jsme my. Ty experti vědí, jak pomoci obci, v jakém operačním programu na jakou položku dosáhnou a není zapotřebí někoho dalšího. Ale pokud v této obci jsou už nějaké fungující struktury, tak i je můžeme do té hry vtáhnout. Co se týče toho kofinancování, ty obce, již jsem řekla, souhlasily s tím, protože než došlo k výběru těch obcí, jednali jsme s vedením těchto měst. A pokud do toho šly, tak s tím počítaly, že ten problém řešit chtějí a to kofinancování deset až patnáct procent není tak výrazný pro to, aby se nezačal tento palčivý problém řešit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a ještě poslední otázka k tématu agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. V médiích je tato agentura nazývána agenturou pro potírání, anebo rozrušování ghett. Co je cílem? Tedy co by měl být ten ideální stav někde na konci za, nevím kolik, let?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Ideální stav by byl, kdyby menší ghetta, nebo ulice zmizela v podobě, jak je známe, že tam jsou děti, které obtěžují kolemjedoucí, nezaměstnanost, chudoba a další neblahý jevy, nebo pokud je to ghetto poměrně velký jako Chánov v Mostě, asi nedocílíme toho, aby tam nebydleli Romové dále, ale kvalita života v tomto ghettu musí se výrazně zlepšit a značná část Romů věřím, že dostane i ven z tohoto ghetta, dosáhne na vyšší životní úroveň tím, že bude pracovat, děti se budou vzdělávat a v podstatě přestane se to ghetto rozrůstat do okolí a vlastně vyvolávat problémy nejenom uvnitř, ale i kolem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu lidovecký předseda Jiří Čunek už někdy předminulý týden na sociální konferenci mluvil o tom, že má v plánu na to, jak ghetta rozrušit. Mluvil o rozstěhovávání romských rodin, aby nebydlely pohromadě, protože to ze sociálního hlediska nedělá dobrotu. Mluvil dokonce o nějakém poměru deset ku jedný majoritní a minoritní rodiny. Tak plán je hotov, jak vidno.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
V některých obcích to může fungovat. Ten plán je šit na míru, to je model, který byl použit ve Španělsku, které pan předseda Čunek před léty navštívil, tam je opravdu jednoznačný postup. Tamní agentura rozstěhovávala Romy ze slamu v poměru jedna ku deseti a možná v části měst by to fungovat mělo. Ale my musíme najít řešení pro každý město individuálně a důležitý, musíme přejít od slov k činům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já tomu rozumím, mě jenom by zajímalo, paní ministryně, ve chvíli, kdy romská problematika spadá pod vás, tak jestli vy víte odkud tedy pramení tento nápad na rozstěhovávání rodin, a zajímalo by mě, jestli s ním vůbec nějak počítáte?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Podívejte se, vláda včera schválila koncept a fungování agentury, takže ten vlak se už rozjel. A pokud v některých z lokalit zrovna tady tento projekt bude realizován, že to město bude mít bytový fond nějaký volný a bude to opravdu efektivní, třeba mohu připustit, že zčásti se i tento návrh realizuje, ale je důležité mít ten komplexní přístup, prostě na tuto složitou věc neexistuje jednoduchý recept.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ten komplexní přístup bude realizován skrze vaši agenturu?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Pochopitelně, to je ambice té agentury.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu hovoříme zejména o romské problematice. Mým hostem je ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. No, a když už tady z mých úst padlo jméno Jiřího Čunka, předsedy KDUČSL, tak těžko odolat a nezískat vaše vyjádření k tomu, co si právě teď poslechneme, protože šestnáctého ledna byl Jiří Čunek hostem Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. A pojďme si poslechnout, co říkal o romské kultuře.

Jiří ČUNEK, předseda KDUČSL:
Jedna věta, ta první říká, je mnoho pozitivních věcí na romské kultuře, konkrétně také na romských rodinách, protože způsob života romských rodin je vede k soudržnosti, k nerozvodovosti a tak dále. To jsou pozitivní věci. Pak jsou ale věci negativní, a to jsou spíš ty, to není záležitost té primární jedné rodiny, muže, ženy a dětí, ale jsou to ty velkorodiny, to znamená bratranci, příbuzenstvo, jinými taková ta rodová kultura a ta vede k tomu, že sráží individualitu toho jedince, má nastaveny některé principy, které mohou vést k tomu, že jsou porušovány tak, jak říká evropská komisařka, kterou jsem citoval, mohou vést k porušování základní listiny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tolik Jiří Čunek pro Český rozhlas 1 Radiožurnál. Já nevím, jestli jsem zaregistroval v médiích nějaké vaše prohlášení k tomuto tématu, že romská kultura porušuje Listinu základních práv a svobod, tak prosím o něj nyní.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Já jsem se vyjadřovala, že to nedává smysl. Kultura, rodinné vazby jsou něčím, co je zákonem a listinou chráněno. Navíc romská minorita je národnostní menšinou, takže ještě navíc jazyk a kulturní tradice jsou chráněné státem. Rodina je základem každého, každého společenství a nemůže být v rozporu s listinou. Myslím si, že tady pan předseda by měl ponechat tyto úvahy odborníkům. Možná chtěl vyjádřit nějakou myšlenku, která mně bohužel unikla. Ale problém je v tom, že někoho se to může dotknout, někdo to může vyložit tak, že lidovec je proti rodině, nebo chce nějak individua vytrhávat z širších rodinných pout. Já si myslím, že to je zbytečný a mělo by to být přenecháno spíše antropologům než politikům debatovat o tom, jak která kultura měla by jaksi chovat se vůči tomu individuu, aby to nezavánělo nějakým takovým tím diriktivním přístupem a přílišným zásahem do kompetence rodiny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak pojďme tu otázku na závěr tohoto tématu jen pootočit. Měl by se Jiří Čunek ať už jako člen vlády, nebo jen jako předseda KDUČSL, nějakým způsobem podílet na tom, jak se bude Česká republika, ta majoritní společnost chovat k romské menšině?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Já si myslím, že už významně podílí tím, že tady tu debatu otevřel, v čemž je rozhodně jeho zásluha, odstranil nějaký zábrany politické korektnosti v tom, vyostřil tu debatu, já si myslím, proto se tolik o tom mluví, proto možná většina si uvědomují naléhavost tohoto problému, ale na straně druhé musíme taky nejenom debatovat a nastolovat, nějak zvyšovat napětí v té společnosti. Já si myslím, že některé nešikovné výrazy opravdu vyvolávají nějaký zbytečný konflikty. Já si myslím, spíš měli bychom se zabývat tím sociálním začleňováním, aby už vlastně i odpadly důvody k tomu, abychom tuto debatu vedli a jaksi stupňovali vnitrospolečenské napětí, protože nikdo nemá zájem o nějaké konflikty. A myslím si, že české společnosti to ani nehrozí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak ukončeme pro tuto chvíli ve Dvaceti minutách Radiožurnálu téma romské menšiny a otázky řešení jejich problémů a pojďme se, řekněme, v reakci na množící se případy fyzického týrání dětí dostat k tématu, které jste nadnesla v minulých dnech vy, a to znamená povinná registrace novorozenců u dětských lékařů. V současné době jsme podle některých údajů zhruba na devadesáti procent registrovaných narozených dětí. Na jaké číslo byste se touto povinností chtěla dostat, paní ministryně?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
No, pokud by ta registrace byla povinná, takže týkalo by se to prakticky všech dětí. Dořešit se to musí u cizinců, ale u cizinců s trvalým pobytem by ta povinná registrace měla platit také.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co si od toho slibujete, od takového kroku?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Především předešli bychom případům, kdy dítě je zanedbáváno, fyzicky týráno zejména v prvním roce života. A vlastně dochází buď k trvalým škodám na zdraví, nebo dokonce k případům nejtragičtějším, k úmrtím. V podstatě poslední případ ročního batolete, které zemřelo, bohužel ukázal, že to dítě nebylo registrováno u žádného dětského lékaře. A posuďte sám, v prvním roce života je minimálně devět návštěv u dětského lékaře, jsou povinni, aby byla kontrola nad zdravým vývojem dítěte.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a to je, myslím, nesporná motivace pro to něco podobného udělat. Na druhou stranu vy jste ve svém návrhu tu povinnou registraci u dětského lékaře zřetězila a dokonce jste jí podmínila zisk rodičovského příspěvku a možná i jiných sociálních dávek. Je to tak?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Ano. Jsou tady dvě věci. Za prvé, musíte mít sankci. Jakmile ta povinnost bude pouze deklaratorní a vlastně nebudeme mít mechanismus, který by toto plnění kontroloval a taky vymáhal, tak můžete si vymyslet deset různých zákazů, či nařízení a mine se to účinkem, protože ty nejrizikovější rodiny, většina, naprostá většina českých rodin má k dětem láskyplný vztah a vykazuje vzornou péči, ale ty rizikové rodiny právě vypadnout a vyhnou se této povinnosti a to celé opatření se mine účinkem s tím, že přiděláme práci pouze pediatrům a rodinám, který by i beztak plnili svou povinnost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Aniž bych chtěl tu argumentaci hrát úplně do krajnosti, ale kdyby přece se narodilo dítě nějaké rodině a ta rodina by se velice svobodně rozhodla, že prostě jakékoliv sociální příspěvky od státu nechce, a to dítě nenechala registrovat u dětského lékaře, tak tam co?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Tak tam je další mechanismus. V podstatě automaticky po narození dítěte dítě je registrováno, ať už matrikou, či zdravotní pojišťovnou a tam stačí zavést k rodnému číslu jednoduchý znak a automaticky naběhne informace o tom, že toto dítě není u toho lékaře registrováno. Ale já si myslím, že ta rodina může vzdát se těch příspěvků, ale pokud se bude jaksi vyhýbat návštěvám lékaře, je zde možnost dohodnout se na návštěvě, dejme tomu, pracovně oddělení sociálněprávní ochrany dítěte...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, to je to, na co jsem se ptal. Pokud nebudou navštěvovat dětského lékaře s dítětem daní rodiče, tak je navštíví pracovnice sociálky.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
To je jeden z možných mechanismů. Možná daleko vhodnější byla by návštěva dětské sestry. Všechno musíme prodiskutovat především s pediatry, protože to jsou lidé, odborníci, kteří jsou v každodenním kontaktu s dítětem a přišli i s celou řadou dalších návrhů. Například tvrdí, že to celé se mine účinkem, protože rizikové rodiče, pokud dítě týrají, dojde ke zlomenině, jsou schopni navštívit ambulanci chirurgickou a nesdělí to pediatrovi. Takže vlastně tato informace taky nekoluje a z té je zapotřebí domluvit určitý mechanismus jak s pediatry, tak s ministerstvem zdravotnictví. Já si myslím, že máme ještě čas na to, abychom připravovali návrh, který by nezatěžoval zbytečně administrativou ani lékaře ani rodiče, ale zároveň dokázal ochránit ty nejzranitelnější.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ten návrh nějaké zákonné úpravy bude na vás?

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Nemusí být zákonná úprava, ale pravděpodobně je to na dohodě s ministerstvem zdravotnictví, jakým způsobem to nařízení proveden. Ten zákon, tedy to, ten postoj, nebo postup bude pravděpodobně projednán na vládě, protože prostřednictvím rady vlády, která je poradním orgánem vlády, bude projednán v širším...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím. Tak takových bylo dnešních Dvacet minut. Mým hostem byla ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny za Stranu zelených Džamila Stehlíková. Paní ministryně, děkuji za váš čas, na shledanou.

Džamila STEHLÍKOVÁ, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny /SZ/:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U druhého mikrofonu byl Martin Veselovský. Přeji vám příjemný podvečer s Českým rozhlasem 1 Radiožurnálem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.