Rozhovor s Jiřinou Musílkovou

Host (Jiřina Musílková): No to jste mě teda chytil. Musím říct, že loni.

Moderátor (Jan Pokorný): Zkuste nejenom v optice té návštěvy ale vůbec podle toho, co se kolem zdravotnictví neustále děje, co nejvýstižněji popsat stav v němž zdravotnictví v České republice je v polovině roku 2005.

Host (Jiřina Musílková): Jsou to takové dva paradoxy. České zdravotnictví je na vysoké úrovni. Já si troufám říct nejenom na evropské, ale v mnoha věcech jsme na světové špičce. Na druhou stranu se z našeho zdravotnictví trochu vytratila etika, trochu vytratila komunikace lékaře s pacientem, trochu se dostávají na první místo spíš peníze než péče o pacienta a současně ten systém je trošku neřízený. Nebo od toho nadšení v roce 92, kdy se začínalo s veřejným zdravotním pojištěním, tak si všichni mysleli, že to nějak půjde samo a ten systém se nepěstoval. Jako manželství musíte nějakým způsobem pěstovat a pořád vylepšovat, tak to zdravotnictví trošku jede z podstaty.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale i v tom manželství hrají důležitou roli finance. Kdo nebo co může zachránit zdravotnické finance?

Host (Jiřina Musílková): Víte není to ani kdo ani co, ale vezmu to z pohledu posledních dní. Předpokládat, nebo všichni jsme předpokládali, že se léčí zdravotní problém lidí. V poslední době slýcháme od představitele lékařů, že ne, že se léčí tak, aby si lékaři vydělal. To si myslím, že jeden z těch problémů, ale znám většinu velmi poctivých lékařů, kteří opravdu léčí zdravotní problém pacienta. Něco se možná říká. Čili ono to je o té efektivitě na všech místech. Nepředepisovat zbytečné prášky když vím, zbytečné léky když vím, že si je dá pacient domů do krabičky. Nebo neposílat zbytečně na 3 vyšetření, když vím, že ta další 2 jsou zbytečná, jenom přihazuji svému kolegovi dalšího pacienta. Ono v těch jednáních, která vedeme s poskytovateli, se vždycky ukazuje, že se léčí podle toho, jak platí, ale to je špatně. Čili když by se léčilo tak, jak se léčit má, jsem přesvědčena, že dojde k výrazné efektivitě, úspoře prostředků a bude i na ty platy lékařů.

Moderátor (Jan Pokorný): V takovém případě by třeba stát nemusel subvencovat zdravotnictví třeba těmi 6 miliardami, o nichž se dnes mluví?

Host (Jiřina Musílková): No víte, ono zase není tak úplně jednoduché, protože stát za své pojištěnce, kterých je skoro 6 miliónů, platí a troufám si to říct v uvozovkách, hanebně málo. Jestliže průměrný zaměstnanec na zdravotním pojištění zaplatí za rok skoro 30 tisíc, tak platba za státního pojištěnce, jak říkám, je jich víc než polovička obyvatel této republiky činí něco malinko přes 5 tisíc, je to 6 krát méně. Přitom tyto skupiny obyvatel čerpají mnohem víc. Čili stát by neměl se, buď musí říct, že bude jiný systém. Třeba zástupná platba, kde všichni budou platit. Ale stát někdy se staví do role, že tam je takovým jako dohazovačem peněz, ale při vědomí si stárnutí obyvatelstva čím dál náročnější péče o dožívající a všichni chceme své stáří žít velmi aktivně. Tak se bude muset stát tomu taky jinak postavit a neříkat, že jenom dohazuje.

Moderátor (Jan Pokorný): Ještě v téhle souvislosti. Jak se jako manažerka díváte na postup. Dáme do zdravotnictví několika miliardovou dotaci, i když nemáme schválenou reformu.

Host (Jiřina Musílková): Víte ono s reformou můžete přijít na začátku volebního období. Pokud to neudělá se rychle do roka a půl, tak pak už je zase před volbami a už je to zřejmě politicky velmi těžké. Nejsem politik, ale tady to dohození, nebo to co teď se mluví, že se dodají peníze. Musíme si uvědomit za co to je. To není oddlužení pojišťoven ani pojišťovny VZP. Je to zaplacení za ty dlužníky, kteří dlužili a nezaplatili pojistné a možná že ho dost, většinou ho strhávali i svým zaměstnancům z platu, ale nezaplatili. Není možné to vydobýt, už neexistují ty firmy. Čili to je jakoby oddlužení těch dlužníků, to zaprvé. Za druhé stát by měl platit víc za státní pojištěnce a jestli hovoříme, že zvedne platbu za státní pojištěnce, tak by se opravdu měl podívat a zjistit čísla od nás od pojišťoven kolik opravdu za ně platí, za ty státní a kolik oni vyčerpávají. Protože ta solidarita dneska je výhradně hozena, nebo visí na zaměstnancích a na zaměstnavatelích.

Moderátor (Jan Pokorný): Občanská demokratická strana uvažuje o tom, že by se měly zdravotní pojišťovny, které dosud přerozdělují vybrané peníze přeměnit v běžné pojišťovny. Lidé by pak měli osobní účty a vlastně by sami rozhodovali za, co část těch veřejných peněz utratí. Je to pro vás zajímavý plán?

Host (Jiřina Musílková): Je to jeden z plánů, který v této republice se prezentuje. Spoléhá více méně na to, že každý bude zodpovědný ke svému zdraví. K zavedení takového plánu by musela být velmi masivní kampaň vůči občanům, aby si uvědomili, že najednou se jim dává ta zodpovědnost za zdraví vlastně do ruky. Tak jako se diskutuje dneska o důchodech, jestli si budou muset spořit a ty peníze jestli je opravdu dají na důchody nebo ne. Jestli nepřijdou v budoucnu s nataženou rukou na sociální systém. To je stejné u zdraví, jestli budeme umět tu zodpovědnost přenést na občana, tak se tam můžou některé kroky udělat, ale nikdy ne 100 procentně. Protože i ten plán, jak jsem se na něj dívala, hovoří o 100 procentní solidaritě a je to o solidárním systému. Já to beru spíš jako technickou variantu jak zatáhnout občana do toho, aby se díval, kolik platí a kolik čerpá z toho fondu.

Moderátor (Jan Pokorný): A zatím se občan dívá na to, jak se představitelé zdravotnických profesí scházejí ve Strakově akademii s předsedou vlády. Paní ředitelko, jaký je váš názor na tu dohodu politiků a zdravotníků z minulého týdne a na vztah pojišťoven a vaší pojišťovny v té dohodě?

Host (Jiřina Musílková): Víte my jsme. Pojišťovny mají své správní rady. My musíme a toto je závažná dohoda, je předložit s ekonomickými dopady svým správním radám. Proto jsme také napsali, že bereme na vědomí a musíme udělat nějaké kroky. Každá dohoda je dobrá, pokud vede ke stabilitě a ke klidu. Ale znamená li větší výdaj, tak v té dohodě by mělo být taky napsáno, kdo ten výdaj zaplatí.

Moderátor (Jan Pokorný): A to v té dohodě není.

Host (Jiřina Musílková): To tam není jasně. Jsou to spíš takové proklamace, které by měly vést k těm konkrétním věcem. To prostě teď musí někdo odpracovat. Pan prezident Rath říká vzletná hesla, ale ta se musí zapracovat do reality a tu realitu musí udělat pojišťovny a my na tom pracujeme. Čili nepíšeme různé negativní zprávy do tisku, ale říkáme ano, my tu dohodu vtěsníme do skutečných čísel, do skutečného chování a probíhají tady celý týden jednání s našimi partnery, poskytovateli jak to udělat, aby opravdu ta 3 procenta, abychom zastropovali růst nákladů. Protože je to opravdu jenom na té výdajové stránce.

Moderátor (Jan Pokorný): A jak se podle vás ta jednání vyvíjejí?

Host (Jiřina Musílková): Podle včerejšího jednání to vypadá docela nadějně. Naši partneři, zástupci nemocnic, ale byl tady i zástupce České lékařské komory, který neprotestoval proti tomu, co jsme si tady včera říkali. Takže si myslíme, že v pátek bychom to mohli vtělit do nějakého dokumentu, kde bude přesně napsáno jak to teda budeme dělat v druhém pololetí a také v celém příštím roce. A aby se pod to všichni podepsali a spíš bych preferovala, abychom panu premiérovi dali nějaký dokument, který podepíšou všichni zainteresovaní a už se tam nebudeme dohadovat a on nás jenom pochválí, že jsme to dobře udělali.

Moderátor (Jan Pokorný): My mluvíme o dohodě, podle níž by se měli zvýšit mzdy zdravotníků, když to řeknu obecně. Je čtvrtek. Už máte propočteno, kolik by to Všeobecnou zdravotní pojišťovnu stálo a jaké by to mělo důsledky?

Host (Jiřina Musílková): Tak my výpočty máme. Podle našich výpočtů, protože aby to posluchači pochopili. My se bavíme nad výchozím stavem letošního roku, jehož výdajová stránka je nad disponibilní zdroje. To znamená deficitní letošní rok a na ten se přidávají další procenta do příštího roku. Čili to opravdu znamená nějaké náklady a i když tam uděláme ty stropy, dohodneme se na nějakých limitacích, tak to je jenom pro naši pojišťovnu někde kolem 10 miliard.

Moderátor (Jan Pokorný): Podle včerejšího sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak až příští rok vyprší platné smlouvy, tak vaše pojišťovna už je se špatnými lékaři neobnoví, nebo s těmi kteří nejsou v té dané oblasti nezbytní k zajištění péče. Proč jste to, paní ředitelko neudělali už dávno?

Host (Jiřina Musílková): Ty smlouvy platí na 5 let rámcové. Možnost výpovědi je tam téměř nulová. Když to řeknu parafrází, tak by musel lékař někoho zastřelit nebo se chovat vyloženě nemravně nebo udělat nějaký trestný čin. Jinak prakticky tam nejsou výpovědní podmínky. My chceme připravit nové podmínky pro možnosti. Třeba i delšího nasmlouvání pro lékaře, který dodržuje všechna pravidla a je vlídný k pacientům.

Moderátor (Jan Pokorný): Kolik byste tím ušetřili?

Host (Jiřina Musílková): To vám neumím takhle říct.

Moderátor (Jan Pokorný): Když se podíváme na to, že se blíží vlastně prvního července, kdyby měla platit nová léková vyhláška ministerstva zdravotnictví, tak vaše pojišťovna předpokládá, že kvůli nebo díky téhle vyhlášce by vaše náklady vzrostly o 3 miliardy. Je to tak?

Host (Jiřina Musílková): Ano, je to tak.

Moderátor (Jan Pokorný): Máte na to?

Host (Jiřina Musílková): Nemáme na to.

Moderátor (Jan Pokorný): Co chcete dělat?

Host (Jiřina Musílková): Pokud se podaří domluvit se zástupci nemocnic a ostatními zástupci lékařů na těch limitacích na příští rok, tak ten propad o trochu snížíme a bude opravdu na každém lékaři, aby velmi přemýšlel, který lék předepsal, který lék má opravdu účinek. Nezahrnovat zbytečně předepsanými léky a trošku o té léčbě víc přemýšlet.

Moderátor (Jan Pokorný): Paní ředitelko, jenom během toho našeho nedlouhého rozhovoru tady padlo 10 miliard, 6 miliard, 3 miliardy je podle vás ten systém veřejného pojištění u nás funkční?

Host (Jiřina Musílková): Základ toho systému je dobrý. Já si myslím, že je funkční, ale tím, že se nepěstoval, že je velmi široký. Je nejširší z těch nároků téměř ve všech zemích v Evropské unii a jsou regulace na straně pojišťoven, jsou regulace na straně lékařů a zdravotnických zařízení, ale prakticky žádná povinnost není na straně občanů. Takže my musíme, ale i občané samotným to vadí, protože nám říkají. Proč platíte někomu, že chodí 3 krát k různým lékařům stejné odbornosti jenom proto, že chce něco ověřit? Proč platíte to a to? Podle zákona musíme. Čili nějaká regulace nebo nějaká povinnost v zákoně budoucím bude muset padnout i na občana.

Moderátor (Jan Pokorný): A v čem je, zkuste to říct úplně srozumitelně, největší slabina toho systému? Je to chaos, který tam vzniknul a nebo je ten systém od začátku divně nastaven?

Host (Jiřina Musílková): Já si myslím, že ten problém je v tom, že každý pokus o zprůhlednění celého toho toku někomu začne vadit a snaží se, aby to nebylo. Protože když si vezmete. My nesmíme dávat údaje o tom, jak se lidé léčí, podle zákona nemůžeme zveřejňovat, jaký je stav nemocnic, kde je jaká kvalita. Nemůžeme zveřejňovat bez souhlasu, tak to máme ze zákona, například ředitele nemocnice kolik jim posíláme peněz. Prostě to jsou údaje, které by měly být veřejné, které by měly být transparentní a ono by to také i občanům řeklo, když někdo říká. My jsme nedostali už 3 roky přidáno, my bychom dali, podívejte se o tolik miliónů a tolik desítek miliónů, tak by bylo trochu jasněji. Ale mám pocit, že někomu tyhle hry docela vyhovují.

Moderátor (Jan Pokorný): Komu?

Host (Jiřina Musílková): Do toho se nechci pouštět.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže vy určitě nesdílíte názor prezidenta České lékařské komory Davida Ratha, že hlavními viníky finančních problémů jsou zdravotní pojišťovny? Dokonce o nich mluvil jako o pijavicích.

Host (Jiřina Musílková): Ne. To je, on už by měl najít jiný název, protože to je starý a velmi rád to použil. On je mistr takových přirovnání. Ale já jsem hluboce přesvědčena, že ten problém jinde, že to není na pojišťovnách.

Moderátor (Jan Pokorný): Hostem dnešního rozhovoru O kom se mluví byla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny, Jiřina Musílková. Děkuju za odpovědi, na shledanou.

Host (Jiřina Musílková): Děkuji, na shledanou, hezký den.

Moderátor (Jan Pokorný): Tak tedy druhá část pořadu O kom se mluví. Hostem byla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny, Jiřina Musílková. 221 552 155 a 221 552 255 na těchto telefonních číslech čekáme na vaše názory. Dobrý den, tady je Radiožurnál pořad O kom se mluví, máte slovo.

Názor posluchače: Halo. Dobrý den, pane Pokorný, tady Vladimír z Brna. Takhle, co jste tam pokládal za otázky paní Musílkové a ona odpovídala. Dalo by se říct, že s tím souhlasím. Ale chyběla mi tam jedna zásadní otázka. Proč si pojišťovny staví takové nehorázné paláce za těžké milióny, které by mohly dát do zdravotnictví, jo. Čili tam musí hledat pojišťovny svoje rezervy a jinač souhlasím s panem Rathem, že teda pojišťovny za tohle nemůžou, protože jeden z problémů jsou ty jejich paláce, jo. Protože to není možný, aby oni si za peníze pojištěnců stavěli takové nehorázné baráky, které jim jsou k ničemu, oni to nepotřebujou ke své práci. Jim by stačili úplně normální budovy, které existujou. Stačí se jenom zařídit, jo. Takže tam musí paní Musílková hledat svoje rezervy. Děkuji, na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor, hezký den. Vítejte, jste ve vysílání Radiožurnálu.

Názor posluchače: Pane Pokorný, já bych chtěl jenom říct. Já jsem byl poprvé u hornický pojišťovny a ta nám nabídla, že si můžeme spořit. Škoda, že zkrachovala, že tam udělali se jim takový smečka, že to někdo rozkradl, ale 50 korun, kdyby to udělala pojišťovna všeobecná 50 korun měsíčně, tak dneska už tam mohlo být hromadu peněz a mohlo být hromadu pro tyhle ty lidi stačí to. A ještě bych chtěl říct. My jsme tady v Severočeským a Moravskoslezským kraji brali takzvané pohřebné. To se zrušilo a to byla miliarda korun, která nás tady prakticky zabíjí a když to vezmete tady byl exhalace až to nebylo hezký a žádný dneska na to nedbá. Dneska úplně na nás všichni kašlou tady. Ať vypadáme jak chceme, všichni si říkaj, že pobíráme moc léků a to. Jinak jsme měli sem jít v těch 70. 80. letech bydlet. Tady žádný nechtěl bydlet, všichni utíkali i páni doktoři. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Mějte se hezky, na slyšenou. Dobrý den, tady je Radiožurnál, pořad O kom se mluví a vy.

Názor posluchače: Prosím vás, já bych chtěla říct tolik. Mě se zdá, že kdyby ti lékaři nebo ta zdravotní pojišťovna nám každý rok na konci poslala sjetinu kolikrát jsme byli u lékaře a jaký jsme tam měli opatření, takže by hned vyšlo najevo kolikrát jsme tam byli a kolik si ty lékaři píšou navíc. Tím bysme, myslím, taky ušetřili dost peněz. A další věc bych vám chtěl říct, co se mi stalo. Moje matka před 3 týdny odjížděl z Brna a dostala tam lék za 250 korun. Za 3 dny jí ho napsal lékař tady v Jihlavě a na Benešové ulici za něj chtěli 450 korun doplatek. To je 200 korun rozdíl. To je tak nehorázný rozdíl a když jsem se pak asi za 14 dní šla zeptat v Jihlavě jinde, tak tam to stálo taky 250 korun. Řekněte mi, jestli je tohle to vůbec možné.

Moderátor (Jan Pokorný): Když to říkáte, tak to asi je možné. Říkám s trochou hořkosti v hlase.

Názor posluchače: No ale jak k tomu ti lidi přijdou. Jsou to většinou ty lidi, který to nutně potřebujou a starší lidi, jo. A jak tohle může stát nebo já nevím, kdo to reguluje dopustit. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor, mějte se hezky. Dobrý den, vítejte.

Názor posluchače: Dobrý den, já jsem sice prostý posluchač z Přerova, Adamík František. Nejde mi na rozum, jak je to možné, že nemáme žádné státníky v naší republice. Máme jenom politiky. Máme zvyk si změnit náš jazyk. My nekrademe, my tunelujeme, my nevraždíme, my děláme interrupci a eutanázii.

Moderátor (Jan Pokorný): S dovolením, jak to souvisí s tím, o čem jsme hovořili s Jiřinou Musílkovou, ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny?

Názor posluchače: Protože není na nemocenskou, prostě na zdravotnictví. Proto švédská pokladna když byla ve srabu, tak Češi museli koupit za 120 miliard Gripeny a bylo by na všecko možné. I na školství i na zdravotnictví, na silnice i na všechno možný. To je všechno.

Moderátor (Jan Pokorný): Mějte se hezky. Haló, další prosím.

Názor posluchače: Dobrý den Petřík. Prosím vás, mám 3 takové poznatky. V posledních dvou letech jsem byl u dvou lékařů. Jeden ortoped prostě předepisuje veliké doplatky, předražené léky, dealeři si u něho podávají dveře. Mám pocit, že to je lékař, který chce léčit do nekonečna, ale nechce pomáhat. Je to v podstatě věc, která se nedá řešit. Jiný lékař je vzdálený a tak dále, a tak dále a časově je to nedostupné. Druhý poznatek. Zubařka velice šikovná si bez paragonu vybírala platby za plnění kořenů. Na to asi nemá nárok, to jsem si ověřil. Je to výborná zubařka, jsme s ní všichni spokojeni, ale, ale. Čili už tady hotové platby existují. Věřím tomu, že kdyby se platil symbolický poplatek u návštěvy lékaře, řekněme 20 korun, že by těch důchodců když tam přijdou popovídat bylo mnohem míň a že by se radikálně ušetřilo za léky a za návštěvy. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Dobrý den, zde Radiožurnál, pořad O kom se mluví a vy.

Názor posluchače: Dobrý den, Dostál. Já tady souhlasím s tím, že opravdu podívejte, v takový nemocnici dát 50 za jídlo, já jsem už jim to tam jednou říkal, by určitě každý musel pochopit a přišla by nějaká ta koruna a ne, že by se to administrativně nevyplatilo. Ale to jsem říct nechtěl, to je jenom reakce. Jestli jsem dobře rozuměl paní Musílkové, tak stát by měl více platit za důchodce. Prosím vás, uvědomuje si, že naprostá většina těch důchodců platila 40 let poctivě nemocenský pojištění a k tomu doktorovi nechodili celé roky. Protože kdo byl trošku a bylo jich hodně zodpovědných se tak nějak vykurýroval, tak jako to dělají lidi dneska. A při tom v rámci privatizace nám odešly sta miliardy a odcházejí dále. A my platíme za elektřinu, plyn, telefon, vodu, benzín většinu svých peněz, ale ty peníze nejsou tady. Ty jsou možná do cizí státní kasy. Tohle bysme si měli tak nějak uvědomit. Děkuju vám, pane Pokorný.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor a prosím předposlední telefonický ohlas na to, co zaznělo v rozhovoru s Jiřinou Musílkovou, ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny, která byla hostem pořadu, O kom se mluví. Prosím, máte slovo.

Názor posluchače: Dobrý den, tady je Nováková Nový Jičín. Chtěla bych podotknout, jak je možné, že se platí lékařům se zpožděním, když nás jako podnikatele, když měsíc nezaplatíme, okamžitě honí. Proč ty peníze tam nenaskakují okamžitě? A pak druhý dotaz. To asi řekla paní Musílková asi před dvěma lety, že si za 2 milióny pořídili několik chlebíčků na oslavu. Jak je toto možné. Když my se chceme na pracovišti pohostit, něco kolika chlebíčky, musíme se na to složit. A to paní Musílková řekla asi před 2 lety. Děkuji, to je všechno. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Dobrý den, pořad O kom se mluví, máte slovo.

Názor posluchače: No dobrý den, tady je Vyhlídalová, Písek. Pane Pokorný, já jenom bych chtěla říct, mám takový poznatek. Byla jsem v lékárně, už se mi to stalo asi 3 krát. Vždycky tam přišla lékařka, která si vybírala šminky na recepty šminky, prostě krémy všelijaký a to. To je teď v každý lékárně? Tak ti doktoři asi si berou i jinak z té kasy, jo. Protože bylo by lepší, kdyby nám dávali výpisy. Já jsem prostě stará ženská, ale vím, že už i moje mamka, já jsem nezažila ty dřív jak byly ty pojišťovny, ale říkala, že měli nějaké kartičky a věděli co to. Já nejdu jak je rok dlouhej pomalu k doktorovi. Všechno si kupuju a tam přijde doktorka, která si vezme za 12 set prostě krém a dá na to recept. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Dobře, děkujeme za váš postřeh a za váš názor. Mějte se hezky, na slyšenou. A to byl poslední názor v dnešním vydání pořadu, O kom se mluví, kde byla hostem ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny, Jiřina Musílková. Jan Pokorný přeje dobrý poslech.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.