Rozhovor s hercem Michalem Dlouhým

Michal DLOUHÝ, herec:
Dobrý den.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Když už jsme u toho času, půlhodinový poslech, to chce celkem dost pozornosti a soustředění, mimochodem jak dlouhé je vaše vyprávění Pána prstenů, tedy dvou jeho částí, Společenstva prstenů a Dvou věží?

Michal DLOUHÝ, herec:
Já myslím, že každý to trojcédéčko, že má každý to asi osmdesát minut, to znamená, třikrát osm dvacet čtyři, dvě a ..., dvě stě čtyřicet minut, tak.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A kolik času zabere, než se natočí třeba ten jeden díl?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak ta příprava trvá tak měsíc zhruba, než si to vlastně nějak člověk jako připraví, načte, a pak samotná realizace je tejden zhruba.

Vladimír KROC, moderátor:
Tento rok vás čeká ještě práce s poslední částí trilogie. Těšíte se?

Michal DLOUHÝ, herec:
Jo, těším, těším, to je krásná práce.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste v jednom z rozhovorů si povzdechl, že vám dělá potíže přečíst text tak, aby pro vás byl srozumitelný, protože jste dyslektik. Máte na čtení nějaký fígl?

Michal DLOUHÝ, herec:
No, tak jako jednak je to ta technika tý přípravy, že si to člověk předpřipraví, že si to předpřečtu. A pak druhá věc, tam musí být režisér, který mě hlídá, protože já dokážu opravdu z věty udělat úplně, úplně něco jinýho, než co původně znamenala.

Vladimír KROC, moderátor:
Trápilo vás to v dětství?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak určitě. Ve škole to byly trošku problémy s tím čtením a vlastně i při učení, že člověk se hůř učí, ale dá se to odbourat. Ona je to věc soustředění hlavně.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Já, když jsem včera spolu s Vláďou připravovala ten rozhovor, tak jsem na Internetu našla, že dyslektikům mimo jiné pomáhá, když si k četbě pouští vážnou hudbu, zejména Beethovena a Bacha.

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak to zkusím, to je zajímavý.

Vladimír KROC, moderátor:
Měli bychom doplnit, že Pána prstenů si teď můžete poslechnout také na vlnách Českého rozhlasu, a to na stanici Praha vždy v devatenáct hodin a pět minut. Není to ale verze, kterou zpracoval Michal Dlouhý. Tolkienův příběh uslyšíte v podání slovenských herců Mariana Labudy, Milana Lasicy nebo Martina Huby. Možná by bylo zajímavé si tentýž příběh poslechnout v jiném zpracování.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Už jsme se v povídání dostali daleko a Michala Dlouhého jsme vlastně ani ještě nepředstavili. Tak tedy Michal Dlouhý se narodil před osmatřiceti lety v Praze. Ve filmu se objevil už ve čtyřech letech. Později vystudoval Státní konzervatoř v Praze. Po několikaletém angažmá v pražském Činoherním klubu se rozhodl odejít na volnou nohu. V Divadle Kalich ho můžete vidět s bratrem Vladimírem Dlouhým ve hře Chvála bláznovství a spolu si zahráli taky v Rokoku v inscenaci Na dotek.

Vladimír KROC, moderátor:
Bohatá je také jeho filmografie. Vidět jste ho mohli třeba v jedné z hlavních rolí ve snímku Sametoví vrazi. Televize nedávno vysílala seriál z hokejového prostředí Poslední sezóna, kde také hrál s bratrem, a tedy s bratrem se objevil, chci říci, ve skvělém televizním filmu, ten se jmenuje Swingtime. Michal Dlouhý je čerstvě ženat.

Michal DLOUHÝ, herec:
Ano.

Vladimír KROC, moderátor:
Děti zatím nemá. Jedenáctého listopadu, jestli si to dobře pamatuji.

Michal DLOUHÝ, herec:
11. 11., ano.

Vladimír KROC, moderátor:
V Sydney. Proč v Sydney?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak jednak jsme tak jako utekli před médiama, protože já potom nějak, potom moc netoužím po týhle tý popularitě. A pak já jsem před zhruba třemi lety měl v plánu navštívit Austrálii na rok, ale pak jsem to musel celý překombinovat. Byl jsem na Novém Zélandě a na Tobagu Trinidad, právě kvůli Sametovejm vrahům se to zkomplikovalo, tak jsem taky chtěl vlastně tou Austrálií, když jsem ji měl tak hezky naplánovanou, tak jsem si ji chtěl poznat.

Vladimír KROC, moderátor:
Snad to mohu prozradit, že vaše manželka je letuška. Máte výhodu v letenkách, máte je zadarmo?

Michal DLOUHÝ, herec:
To je pravda, to je velká výhoda. Nemáme je zadarmo, ale máme, máme nižší sazby, takže ...

Vladimír KROC, moderátor:
Plánujete nějakou cestu teď?

Michal DLOUHÝ, herec:
Teďko chtěli bysme se podívat do Sýrie, protože jsme tam ..., já jsem navštívil Sýrii, když mi bylo jedenáct, když tam tatínek stavěl nebo pomáhal stavět nějaký továrny textilní, tak jsme tam byli dva měsíce a musím říct, že ve mně zůstal ten svět, ten zvláštní svět arabskej, že bych se tam chtěl podívat, že bych se tam chtěl vrátit na ty místa, kde jsme byli, protože byly moc hezký.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vy jste před těmi třemi lety odjížděl na Nový Zéland a Trinidad a Tobago proto, že vás přepadla únava z hraní, jak jste říkal, a chtěl jste tam načerpat energii a taky jste říkal, že si chcete uspořádat myšlenky a naučit se angličtinu. Podařilo se vám udělat to, co jste si předsevzal?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak samotný, samotný ten fakt, že jsem se oženil nedávno, myslím, dosvědčuje o tom, svědčí o tom, že jsem opravdu si srovnal ty myšlenky.

Vladimír KROC, moderátor:
No, mnozí ženáči možná tvrdí opak.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vláďo, ty máš nějakou podobnou zkušenost?

Vladimír KROC, moderátor:
Jestli neposlouchá manželka.

Michal DLOUHÝ, herec:
Já jsem těch osmatřicet let čekal dost dlouho na tu správnou a myslím, že jsem se trefil, takže jsem spokojenej, tak to byla jedna věc. A tu angličtinu, no, s tou svojí dyslexií, ono to je taky těžký právě obzvlášť u toho učení těch cizích jazyků, takže jsem se dostal zase o kousek dál do nějaký fáze, ale mám to před sebou ještě.

Vladimír KROC, moderátor:
Věřím, že přivítáte, když si začneme spíš povídat o práci, tedy o divadle zejména. Asi před čtrnácti dny měl v pražském divadle Rokoko premiéru Ibsenův Peer Gynt. Norský spisovatel a dramatik hru napsal už v roce 1867. Antihrdina podvodník Gynt při hledání lásky prošel celý svět, aby ji nakonec našel doma. Tohle veršované drama se na divadle objevilo mnohokrát, bylo i hodně často zfilmováno. Čím je váš Gynt jiný než ti ostatní?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak určitě, což, myslím, pro diváka bude sympatický, je jiný v tom, že trvá každá půlka jenom hodinu, protože většinou, když se inscenuje Gynt, tak je, tak je aspoň tříhodinový. Takže to je první taková výhoda, kterou jsme získali. Pak je to samozřejmě v Rokoku na menším divadle, protože je to dost široký, široký dílo, který se spíš asi inscenuje na větších jevištích. Nepamatuju si, že to ..., i když Palmovka vlastně, když to hrál Jirka Langmajer, tak to taky není zrovna největší divadlo, ale tak jako slušel by tomu asi určitě velkej prostor, takže to je zvláštní. My jsme taky s Petrem Svojtkou, režisérem, jsme se snažili vlastně zjednodušit co nejvíc jak výpravu, tak samozřejmě ten obsah. A myslím, že se nám to docela povedlo. Jako je to moc hezká práce. Jako mně se to hrozně líbilo a je to krásnej text, když se člověk nechá unést tím veršem, tak to je opravdu příjemný.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Hospodářské noviny napsaly: "Ostřílený herec Michal Dlouhý se s postavou Peera Gynta zoufale míjí. Komplikovanost charakteru nahrazuje neadekvátním křikem." Pak jsem hledala na Internetu a jeden z blogerů píše: "Michal Dlouhý hraje tak urputně, že se bojíte o jeho srdeční sval." A v Lidových novinách se zase objevilo tohle: "Dlouhého výkon je agresivní, syrový a jeho vnitřní běsy nemají intelektuální, ale spíše obyčejnou podobu a možná právě tím působí autenticky." Prostě, co člověk to názor. Nemáte chuť si to někdy s kritiky vyříkat, říct jim skutečně, jak jste to myslel vy sám?

Michal DLOUHÝ, herec:
Já, takhle, já s kritikama jako nemám možná zrovna nejlepší zkušenosti. Já si spíš myslím, já tvrdím už dlouho, že tahle ta profese u nás vymřela, takže opravdu slušnou kritiku, i negativní slušnou kritiku opravdu najít, to je velký umění. Já jsem třeba zrovna k těm Lidovkám, byly to Lidovky, že jo, ten Saša Hrbotický, já jsem si k tomu ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Hospodářky.

Michal DLOUHÝ, herec:
Jo, Hospodářky. Já jsem si k tomu vyjel ještě debatu k tomu článku přímo na Internetu a názor diváka, který je pro mě rozhodující a důležitý, je úplně opačný, takže ...

Vladimír KROC, moderátor:
A dotýká se vás osobně třeba ta kritika?

Michal DLOUHÝ, herec:
No, mě se dotýká, když ta kritika je napsaná, že uráží, že tam ten člověk vůbec si neuvědomí, že za tím je dva měsíce tvrdý dřiny, těžký práce. Já neříkám, že se všechno povede, ale člověk by měl aspoň ctít to, že jsme dělali, co bylo v našich silách a nechtěli jsme nikoho urazit.

Vladimír KROC, moderátor:
A víte, co by mě zajímalo, jestli třeba když potom jdete, když si to přečtete a jdete znovu na pódium, jestli někdy vám to bleskne hlavou a říkáte si: "Já ti teď ukážu," nebo něco v tom smyslu?

Michal DLOUHÝ, herec:
Pro mě opravdu je rozhodující divák, to je můj kritik a ten je nejdůležitější na divadle. Takže já jdu s lidma, takže já poslouchám, jak reagujou lidi a podle toho se přizpůsobuju, ne podle toho, jak píše nějakej kritik.

Vladimír KROC, moderátor:
A stahuje vás to dolů, když třeba to publikum najednou nějakým způsobem nereaguje tak, jak jste zvyklý?

Michal DLOUHÝ, herec:
No, tak samozřejmě vás to vyhodí, ale zase vás donutí k tomu přemejšlet, jak jinak to vlastně zkusit a jak ho získat jinou cestou, protože to je právě krásný na divadle, že to je plastický, že to můžete měnit vlastně každej večer podle nálady diváka.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste teď měl krásný brept, pobavil.

Michal DLOUHÝ, herec:
Ano, krásný.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Takže Peera Gynta v Rokoku teď čeká vlastně jeho vlastní život a uvidíme, jak se během následujících měsíců promění a kam až se dostane.

Michal DLOUHÝ, herec:
Už jsme měli dvě reprízy a musím říct, že lidi byli nadšený, takže to je pro mě rozhodující.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Takže se jděte podívat do Rokoka. Vy jste byl hyperaktivní dítě, a dokonce vás vyloučili ze školky. Maminka vás musela tedy brát s sebou, když s vaším o deset let starším bratrem Vladimírem chodila na filmová natáčení a vlastně takhle jste se k filmu dostal i vy. Cítil jste to pak někdy třeba jako handicap, že jste měl takové polopracovní dětství?

Michal DLOUHÝ, herec:
No, handicap hlavně cítíte potom ve škole, že jo, protože furt chybíte v tý škole, takže to dohánění tý látky, což mně nikdy moc nešlo, ale tak to byl vlastně takovej jedinej základní handicap. Jinak samozřejmě člověk, když takhle odmalička už se pohybuje mezi dospělými lidmi, tak brzo dospěje, takže člověk asi trošku malinko poskočí dál než ty normální děti, ale zas na druhou stranu spousta mých vrstevníků tehdejších mi to závidělo, že můžu být někde takhle venku nebo že nemusím do školy a to. Takže ono to mělo i svý výhody.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy máte ale ještě třetího bratra, ne?

Michal DLOUHÝ, herec:
Máme ještě třetího bratra z druhýho tatínkovýho manželství Olivera. Ten je od nás, ode mě dvacet a od bráchy třicet let. To máme hezky rozvrstvený.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže ten ještě asi nezakopl o umění?

Michal DLOUHÝ, herec:
Ne, ne, ne, ten se věnuje úplně něčemu jinýmu.

Vladimír KROC, moderátor:
V televizi nedávno běžel film Swingtime o estébácké akci Kámen. Komunisti po roce 1948 převáděli lidi přes falešnou hranici. Váš bratr si ve filmu zahrál hlavní, dalo by se říci, kladnou roli, emigranta, kterého vy jako estébák vydíráte. Přimělo vás to třeba k hlubšímu zamyšlení nad tou dobou?

Michal DLOUHÝ, herec:
No, samozřejmě, když jsem ten scénář přečetl, když mně to nabídl Jarda, Jaromír, tak jsem byl překvapený, protože jsem neznal tuhle okolnost nebo ty fakta, to, že takováhle akce Kámen existovala, protože je to hrůzný, ale je v tý jednoduchosti je genialita. A opravdu teda na základě tohle toho, týhle blamáže získali strašně moc lidí do vězení. A byl jsem, jako říkám, když jsem to dočetl, tak jsem zůstal pět minut tak jako koukat, že vůbec něco takovýho existovalo, že někdo tohle to vymyslel. Škoda, kdyby se tyhle hezký nápady používaly k něčemu účinnějšímu nebo kladnějšímu, tak by to bylo lepší.

Vladimír KROC, moderátor:
Nezáviděl jste bráchovi, že třeba byste si radši zahrál toho emigranta než toho estébáka?

Michal DLOUHÝ, herec:
Ale tak ani ne, ani ne.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vám to docela šlo ta role toho estébáka, protože s bratrem jste jako s emigrantem skutečně nejednal v rukavičkách. Je to jednodušší křičet na bráchu než třeba na cizího herce?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak já myslím, že v tu chvíli nad tím nepřemejšlíte, jestli je to brácha nebo někdo jinej.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Je to úkol.

Michal DLOUHÝ, herec:
To je prostě role, je to práce a já zakřičím na každýho klidně.

Vladimír KROC, moderátor:
Ve filmu Sametoví vrazi jste si zahrál jednoho z orlických zabijáků, teď ve Swingtimu estébáka, v Přítelkyních z domu smutku jste si zahrál taky dost cynického vyšetřovatele. Hrajou se vám ty drsné postavy dobře, dovedete si vysvětlit, proč vás do nich režiséři obsahují, obsazují?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak to je, na to vám asi skoro každej herec odpoví, že záporný role se hrajou líp, protože jsou dramatičtější, máte tam větší prostor, můžete si v tom vlastně opravdu vyhrát. Nepříjemný je, že vás, když to zahrajete dobře, tak vás lidi potom nezdravěj nebo vás nemaj rádi. Ale s tou Přítelkyní z domu smutku to vzniklo krásně. Já jsem v tý době točil strašně moc pohádek, dokonce se mi nějak seběhly nějak všechny najednou na Štědrej den, takže psaly i kritiky, jestli máme ještě jinýho prince než Michala Dlouhýho. A začalo to bejt nebezpečný, abych se nedostal vlastně do škatulky princů, a Hynek Bočen díky tomu, že mi teda nabídl tu roli toho vyšetřovatele, tak mě z toho krásně dostal. A zároveň se potvrdila ta realita opět, protože lidi, který to zažili zase tuhle tu těžkou dobu, tak říkali, že přesně ty vyšetřovatelé byli takovýhle hezounci, takový, že by člověk opravdu by vůbec nečekal, jaká to může bejt svině uvnitř.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál. Povídáme si dnes s hercem Michalem Dlouhým.

písnička

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Český rozhlas 1 Radiožurnál, pořad Dva na jednoho je s vámi a je s vámi a s námi tady ve studiu také náš dnešní host herec Michal Dlouhý.

Vladimír KROC, moderátor:
Jsme tady tak trochu spolu.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Jsme tady všichni spolu.

Vladimír KROC, moderátor:
Já jenom chci říct, že ta muzika, že to není náhoda.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Ano, to jsem chtěla říct.

Vladimír KROC, moderátor:
To jste si přál.

Michal DLOUHÝ, herec:
Ano, to je moje nejoblíbenější.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A máte Don't Worry Be Happy taky jako zvonění na mobilu.

Michal DLOUHÝ, herec:
Ano, mám jako zvonění, a to jsem ještě kdysi ráno si udělal takovou věc na záchodě, jsem udělal takový propadlo nad mísou a udělal jsem dvě falešný splachovátka, teda jedno falešný a jedno pravý a kdo ho neznal tenhle ten můj vtípek, tak zatáhl za to falešný, tam se otevřely ty vrátka nad ním, vypadla panenka nějaká na gumičce a začala hrát tahle ta muzika a zhaslo se, ještě se zhaslo, bylo červený světlo jenom. Takovejhle kutil jsem byl.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
To je neuvěřitelný. Máte doma ještě nějakou podobnou vychytávku?

Michal DLOUHÝ, herec:
Teď jsem bohužel v poslední době neměl moc času na tyhle ty věci, takže nemám.

Vladimír KROC, moderátor:
Tím jste okouzlil současnou manželku?

Michal DLOUHÝ, herec:
Ne, ne, tu jsem, myslím, získal jinak.

Vladimír KROC, moderátor:
Tenisem?

Michal DLOUHÝ, herec:
Ano.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pojďme si povídat ještě chvilku o divadle. Za chvíli bude léto, já to říkám na začátku jara, ale za chvíli bude léto a budou taky Letní Shakespearovské slavnosti. Vy jste si loni při nich střihl roli Othella. Dovedete pochopit žárlivost, která vede k vraždě?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak jako protože vás ženy už taky pár let znám, tak vím, že jsou případy a že máte talent člověka nebo chlapa vytočit takovým způsobem, že opravdu, že ta žárlivost může překonat i tenhle ten pud nějakýho slušnýho chování a může vás opravdu uškrtit.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Já myslím, že ženy to nemaj.

Vladimír KROC, moderátor:
Letos v létě zase budete hrát?

Michal DLOUHÝ, herec:
Zase budeme letos škrtit. Budeme škrtit jak v Bratislavě, v Brně, tak potom na konci léta i v Praze.

Vladimír KROC, moderátor:
"Nemám tolik talentu, tak se ho snažím nahradit energií," to je citace vaší věty z jednoho rozhovoru. Ale já nevím, jestli taková skromnost je na místě, protože patříte mezi nejobsazovanější herce.

Michal DLOUHÝ, herec:
No, tak možná, že právě díky tý energii a díky tý křeči, že vynikám nějak, že mě rádi obsazujou lidi.

Vladimír KROC, moderátor:
Kde máte v sobě tu hranici, co ještě vezmete a co už ne nebo co je pro vás rozhodujícím kritériem?

Michal DLOUHÝ, herec:
No, tak já spíš, spíš dávám pozor na čas, to je, protože jsem se dostal, to byl pak ten únik na tu moji cestu světem. A protože, když je toho moc, tak člověk opravdu, jednak to nedělá úplně pořádně, nedělá to nejlíp, jak může, a hlavně ho to ani nebaví. Takže já spíš dávám pozor na to množství a já si myslím, že hranice vkusu, no, tak jako každej máme nějakou určitou hranici vkusu, takže já si myslím, že já ji mám na nějakým místě nebo na nějaký hranici. Tu, když to nepřesáhne, nebo takhle, když ji to přesáhne, tak to odmítnu.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže umíte říct "ne"?

Michal DLOUHÝ, herec:
Umím říct "ne", ano, ano.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Před písničkou jsme se dotkli toho, že jedny Vánoce se v televizi sešly takové, že tam Michal Dlouhý hrál v každé pohádce prince. Kdyby vám teď někdo nabídl roli stárnoucího prince v televizní pohádce, šel byste do toho nebo už princů máte plné zuby?

Michal DLOUHÝ, herec:
Ne, já proti princům nic nemám a stárnoucího prince bych si švihnul velmi rád.

Vladimír KROC, moderátor:
Mě by zajímal ten námět, Naďo, máš nějaký nápad, jak by to ..., to by byla komedie.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Mám, mám, něco vymyslím, Michale, dám vám vědět.

Michal DLOUHÝ, herec:
Dobře, děkuju.

Vladimír KROC, moderátor:
Nedotklo se vás to stárnoucí princ?

Michal DLOUHÝ, herec:
Ne, ne.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
No, promiň.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak čerstvě ženatý.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale princ prostě skoro ve čtyřiceti.

Michal DLOUHÝ, herec:
Jsem realista.

Vladimír KROC, moderátor:
Kolik je Charlesovi?

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pojďme teďka ke sportu. Vaše maminka byla mistryně světa v házené.

Michal DLOUHÝ, herec:
Je ještě pořád.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Ještě pořád vlastně je samozřejmě, ten titul jí patří. Vy jste také velký sportovec. Hrajete pořád závodně tenis?

Michal DLOUHÝ, herec:
Ano, hraju, hraju za LTC Rudná. Hraju ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A jak se týmu daří?

Michal DLOUHÝ, herec:
Týmu se daří dobře, naše heslo je hlavně nepostoupit do vyšší třídy, takže my jsme jednou postoupili a měli jsme co dělat, abysme se udrželi v tý třetí, já nevím kolikátá, myslím, že třetí třída to je. Takže to ..., ale my to děláme, opravdu máme krásnou partičku veselých lidí, takže my si vždycky spojíme příjemné s užitečným a je z toho vždycky krásné odpoledne nebo krásnej den.

Vladimír KROC, moderátor:
Kdo je lepší vy nebo manželka na kurtě, myslím?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak to je ženskej tenis a mužskej tenis, takže nemůžeme říct, kdo je lepší. Jako jednou vyhraje Zuzka, jednou já.

Vladimír KROC, moderátor:
Tak jednou tady náš kolega Ondřej Prokop vzpomínal, že jste spolu kopali fotbal. Jakým sportům se ještě věnujete nebo jste se věnoval?

Michal DLOUHÝ, herec:
Já vlastně kromě bruslení miluju všechny sporty, jako já bych měl rád i to bruslení, ale já jsem se nikdy nenaučil pořádně bruslit, takže bohužel proto jsem v sezóně, v Poslední sezóně hrál majitele klubu a ne hráče. A takže já mám všechny sporty, nějak, jak jsme v tom vyrůstali od dětství, tak to v nás zůstalo a ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, když už jsme u toho bruslení, Česká republika má teď dva fenomenální bruslaře, jednu rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a druhého krasobruslaře Tomáše Vernera. Sledoval jste jejich výkony?

Michal DLOUHÝ, herec:
Sledoval jsem, hlavně teda to krasobruslení, na to jsem se díval teďko, protože tam u toho sportu, jak jezdí furt dokola, ona je teda vynikající, já jí hrozně fandím, ale ten sport, že člověk furt jezdí dokola, dokola, dokola, mně to nepřijde tak záživný tenhle sport zrovna, ale jsem hrozně pyšnej na to, že máme takovouhle skvělou rychlobruslařku.

Vladimír KROC, moderátor:
Dobrá fyzická kondice by se vám mohla hodit třeba jako vesmírnému turistovi. Pořád se nevzdáváte snu podívat se do kosmu?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak nevzdávám, tak vidíte, že začíná to bejt blíž a blíž. Možná vlastně už je to vlastně realita, akorát člověk musí mít víc peněz.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže střádáte?

Michal DLOUHÝ, herec:
Takže střádám, no. Mám prasátko, velký prasátko. Sbírám kovové padesátikoruny.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Peer Gynt měl premiéru před zhruba třemi týdny. Co vás čeká teď a co máte před sebou kromě těch Letních Shakespearovských slavností, o kterých jsme mluvili?

Michal DLOUHÝ, herec:
Tak před sebou mám vás dva.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A za námi?

Michal DLOUHÝ, herec:
A co mě čeká, ...

Vladimír KROC, moderátor:
Skoro už za sebou, už se budem za chviličku loučit.

Michal DLOUHÝ, herec:
Čeká mě ..., ještě bych chtěl vlastně pomoct kamarádce s jednou, no pomoct, nazkoušet jednu hezkou hru do Divadla Blaník, který pomaličku vzniká nebo začíná jako růst a začíná se probouzet, kde teda s bráchovou spolužačkou Kateřinou Ivakovou máme v plánu několik krásných věcí, několik krásných her. Jedna se blíží, teďka brácha s paní Jiřinou Jiráskovou a ještě s Verunkou, s Veronikou Freimanovou, tak ty budou mít za chvilku premiéru, tak to, myslím, doporučuju, protože ten text je nádhernej a moc se na to těším na tu premiéru. A já potom po prázdninách bych asi pokračoval, jsme se dohodli s Petrem, protože nám to tak jako vyhovovalo ten Gynt v tom Rokoku, ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
S Petrem Svojtkou.

Michal DLOUHÝ, herec:
... s Petrem Svojtkou, že byste teda zkusili ještě něco udělat do Rokoka.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak, Michale, ať se vám daří.

Michal DLOUHÝ, herec:
Děkuju.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Hodně úspěchů v práci.

Michal DLOUHÝ, herec:
Děkuji.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Děkujeme, že jste přišel. V pořadu Dva na jednoho jsme si povídali s hercem Michalem Dlouhým.

Vladimír KROC, moderátor:
Takže loučí se Naděžda Hávová a Vladimír Kroc. Michale, díky, mějte se hezky. Na shledanou.

Michal DLOUHÝ, herec:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
Najdete nás tady zase za týden v obvyklém čase, budeteli chtít. Reprízu tohoto pořadu si můžete poslechnout dnes večer ve 20 hodin a 30 minut anebo si záznam vyhledat na Internetu. Naděždo, jak je ta adresa? www ...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Rozhlas.cz/radionaprani, tam nás najdete. Mimochodem příští týden budeme mít mimořádného hosta, dirigenta Libora Peška a budeme si s ním povídat nejenom o Dobře placené procházce, tak si to nenechte ujít.

Vladimír KROC, moderátor:
Na slyšenou.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou. Vladimír Kroc a Naděžda Hávová přejí příjemný poslech následujících pořadů Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.