Rozhovor s evropským komisařem Vladimírem Špidlou o možných sankcích od Evropské unie při nepřijetí zákona proti diskriminaci v předepsaném termínu a také o současném stavu ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Dobrý den.

Jan BUMBA; moderátor:
Pane komisaři, Česká republika měla mít antidiskriminační zákon už v době svého vstupu do Evropské unie před čtyřmi lety. Pokud jej nepřijme, hrozí jí ze strany Evropské unie sankce. Jaké sankce?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak to samozřejmě je teoretická otevřená otázka, ale normální proces je takový, že pokud stát účinně nezavede evropskou legislativu, v takovém případě je předložena žaloba Evropskému soudu v Lucemburku a Evropský soud v Lucemburku rozhodne, zda žaloba je oprávněná či nikoliv. Když proces doběhne až úplně na konec, je možné odsoudit stát k nápravným opatřením a jedno z nich je třeba finanční pokuta, která se platí za každý den, dokud není udělaná, není shoda s legislativou nebo podobné věci.

Jan BUMBA; moderátor:
Tuto žalobu by podávala Evropská komise?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tu by podávala Evropská komise, samozřejmě.

Jan BUMBA; moderátor:
To znamená vy osobně?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Osobně ne, ale nechal bych ji připravit a podepsal bych ji.

Jan BUMBA; moderátor:
Co by to případné uznání žaloby u Evropského soudu v Lucemburku znamenalo pro fungování České republiky v rámci Unie? Byla by nějak oslabena pozice Prahy?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak jistě není dobré nemít aplikovanou evropskou legislativu zvlášť v něčem tak velice důležitém, co je jednou ze základních hodnot Evropy, to je nediskriminace.

Jan BUMBA; moderátor:
A co by to znamenalo pro fungování? Zhoršil by se nějak obraz České republiky v Unii?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Nejsouli aplikovány zákony, tak nepochybně se obraz zhoršuje, protože i poměrně bych řekl jednoduchá konzervativní hodnota zní, to znamená: Dohody se dodržují. A vstupem do Evropské unie jsme akceptovali Evropskou legislativu a slíbili jsme jí uplatnit v rámci našeho právního systému. Čili nedodržovali bychom slib velmi citlivé a důležité oblasti. To vždycky oslabuje vaši pozici.

Jan BUMBA; moderátor:
Vy jste zastáncem antidiskriminačního zákona, ale podle jeho kritiků a to nejen pana prezidenta Klause, je zákaz diskriminace obsažen už ve stávajících českých zákonech. Proč je potřeba extra norma?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Zákaz diskriminace byl poměrně důsledně obsažen v českých zákonech před poměrně krátkou dobou, ale jistými novelami tato pozice byla oslabena. To za prvé. Za druhé se ukazuje, že ta roztříštěnost této normy velmi oslabovala možnost lidí účinně se bránit. Čili ten zákon nebyl důsledně uplatněn ve všech normách a ještě ke všemu forma, která byla uplatněna, byla neefektivní z hlediska ochrany obětí. Pokud jde o současný stav, tak ten byl shodou okolností ještě oslaben.

Jan BUMBA; moderátor:
Znáte z praxe, pane komisaři, nějaký příklad, konkrétní příklad, kdy antidiskriminační zákon někomu pomohl?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak v České republice není ještě uplatněn.

Jan BUMBA; moderátor:
Já myslel v Evropě, v jiných zemích?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak samozřejmě existují takové případy a mohu, teď mi zrovna vytanul na mysli jeden typický případ, který se odehrál ve Spojených státech, ale na základě antidiskriminační direktivy, kde lidé, kteří byli Asijci, žalovali firmu Greenhoned, že si dala jako jedno z kritérií výšku sto šedesát dva centimetrů, tvrdíce, že je to důležité pro řízení autobusu a u soudu se prokázalo, že něco takového důležitého pro řízení autobusu není, čili že to je diskriminace a firma samozřejmě musela ty lidi samozřejmě přijímat, případně jim zaplatit odškodné.

Jan BUMBA; moderátor:
To jsme ale ve Spojených státech. Nějaký příklad z Evropy. Kde se to v Evropě skutečně osvědčilo tento antidiskriminační zákon?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak v Evropě se to osvědčuje všude a například mohu uvést krásný případ Maruko, to je případ ze Spolkové republiky Německo, kde se na základě antidiskriminačního zákona lidé, kteří byli v registrovaném partnerství, tak pozůstalí požadoval pozůstalostní penzi a také ji na základě soudního sporu a na základě antidiskriminační direktivy získal.

Jan BUMBA; moderátor:
Takže to není tak, že by to byl zákon, který existuje na papíře, ale nikdo by ho nevyužíval?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ne, to v žádném případě ne. Tady jsem vám uvedl jeden z posledních případů. Samozřejmě, že jsou jiné.

Jan BUMBA; moderátor:
Nemají ale na druhou stranu pravdu ti, kdo říkají, že antidiskriminační zákon omezí zaměstnavatelům možnost výběru zaměstnanců?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Antidiskriminační zákon a princip antidiskriminace nikdy neomezuje možnost zaměstnavatelů vybírat zaměstnance? Pouze zabraňuje komukoliv nejen zaměstnavatelům diskriminovat. To je podstatný rozdíl. V čem to spočívá? V jednoduchém principu. Když přistoupíte jako individuum, tak musíte být posouzen jako individuum. A zaměstnavatel smí předložit pouze ta pravidla a ty podmínky, které souvisí s výkonem povolání a žádné jiné.

Jan BUMBA; moderátor:
Promiňte, že vám skáču do řeči. On se v médiích objevil takový teoretický případ, kdy zaměstnavatel nebude moci odmítnout homosexuála jako maséra nebo vychovatele dětí, byť by to třeba zákazníkům vadilo?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak pokud, v každém případě musím konstatovat, že, pokud existují důvody, které jsou vázány na zaměstnání, tak takové důvody jsou akceptovatelné, pokud jde o sexuální orientaci, která nemá souvislosti se zaměstnáváním a aplikovatelné to není. Nepochybně, jestliže nějaký zákazník bude mít výhrady vůči někomu, kterémukoliv člověku, ať je jakéhokoliv zaměření, jakéhokoliv vyznání, tak jistě na to bude zaměstnavatel reagovat. Ale nemůže apriori odmítnout z důvodů, které nesouvisí se zaměstnáním.

Jan BUMBA; moderátor:
Nemáte, pane komisaři, obavy z toho, že ten nátlak Evropské unie na přijetí antidiskriminačního zákona může u části českých politiků, ale i veřejnosti posílit jistou nedůvěru nebo jistý odpor vůči Unii jako takové?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
U jiné části, která je nepochybně větší, může naopak podpořit důvěru v Evropskou unii, protože výzkumy veřejného mínění jednoznačně ukazují, že pocit diskriminace u nás existuje, že velmi neobvykle silný je na základě například věku, nebo na základě zdravotního postižení a že občané očekávají reakci, dokonce i na evropské úrovni. Takže myslím si, že spíš u většiny to posílí názor, kladný názor na Evropu, u menšiny jistě to může oslabit. To je samozřejmé, to je v každém politickém rozhodnutí.

Jan BUMBA; moderátor:
A když třeba poslanci a senátoři otevřeně hovoří o nutném zlu v souvislosti s antidiskriminačním zákonem, tak to asi, pro omlouvám se za to slovo, image Evropské unie, není zrovna dobré, nebo ano?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak vy jste řekl poslanci a senátoři. Neužil jste to ve smyslu práva, kdybyste to použil ve smyslu práva, tak by to znamenalo všichni poslanci a senátoři.

Jan BUMBA; moderátor:
Ne, já jsem říkal někteří.

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ale někteří poslanci a senátoři jistěže ano. Jiní jsou naopak přesvědčeni o tom, že to je velmi významný pokrok, stejně tak jak jsem o tom přesvědčen já. A vždycky jsem byl, to je celkem zřejmé. Čili ano, vždycky existují v každém zastupitelském sboru lidé, kteří zaujímají názory, které se liší od názoru někoho jiného. Naštěstí těch, kteří hovoří o nutném zlu, těch je opravdu menšina, protože bránit se diskriminaci není žádné nutné zlo, to je prostě lidská povinnost.

Jan BUMBA; moderátor:
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je evropský komisař Vladimír Špidla. Pojďme prosím k dalšímu tématu. List Frankfurter Allgemeine Zeitung před pár týdny napsal, že na německé politické scéně panuje shoda ohledně prodloužení výjimky, která omezuje přístup pracovníků z nových členských zemí Evropské unie včetně České republiky na tamější pracovní trh do roku 2011. Zdá se, že podobně se zachová i Rakousko. Vy jste kritikem tohoto postupu Berlína i Vídně. Co můžete dělat jiného, než že vyslovíte svůj nesouhlas?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak samozřejmě mohu, a to je základní povinnost, dodat argumenty, které svědčí, že takováto pozice není silně argumentačně opřena. To je samozřejmě možné. Další věc, která je důležitá je, že podle smlouvy členský stát bude muset předložit Evropské komisi zprávu, která odůvodní, proč se musí tato přechodná období prodloužit. Čili budeme mít ještě možnost při posuzování této smlouvy vést opravdu účinný dialog, tedy této zprávy vést opravdu účinný dialog.

Jan BUMBA; moderátor:
Zdá se v tuto chvíli pravděpodobné, že Evropská komise prodlouží ten zákaz pro pracovníky z nových členských zemí, že to Německu povolí?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
No, Evropská komise neprodlužuje.

Jan BUMBA; moderátor:
Že to Německu povolí?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ve smlouvě je prostě řečeno, co musí udělat členský stát a není to otázka, Evropská komise nepovoluje nebo neprodlužuje toto období. To není otázka pro Evropskou komisi. Evropská komise pouze posuzuje tu zprávu.

Jan BUMBA; moderátor:
Jak podle vašich informací posouzení této zprávy vyzní, když Německo skutečně, jak to teď vypadá, požádá o prodloužení své výjimky do roku 2011?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
To záleží na tom, jak ta zpráva bude vypadat. Na to má Spolková republika Německo a Rakousko ještě skoro celý rok. To je jedna věc. Za druhé bude také záležet na tom, jak bude vypadat situace na pracovním trhu. Nemůžu opravdu předvídat.

Jan BUMBA; moderátor:
Plynou obecně z omezování volného pohybu osob nějaké konkrétní problémy nebo spíš jde o takový ten pocit, že skutečně občané nových členských zemí prostě nejsou ještě rovnoprávnými členy Evropské unie?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak dlužno říct, že v naprosté většině zemí už volný pohyb je, čili máme určité zkušenosti a ty svědčí o tom, že nevznikají nějaké příliš velké problémy, protože, pokud například jsou zaznamenány v současné době problémy v Itálii, tak Itálie nemá volný pohyb pracovních sil s některými zeměmi. Takže a s těmi, se kterými volný pohyb pracovních sil má, problémy zaznamenány nejsou. Takže obecně se významné problémy nezaznamenaly, naopak se zaznamenaly přínosy především v ekonomické aktivitě.

Jan BUMBA; moderátor:
Takže nejde jen o tu pocitovou záležitost, že skutečně občané z nových členských zemí stále prostě v sobě mají ten pocit, že nejsou na stejné úrovni jako občané z těch prvotních?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ve většině členských zemí to není ani formálně pravda. Prostě trh je otevřen a občané nových zemí mají příležitost na něm působit. Předpokládám, že v tom dalším období se opravdu a teď je to asi pět zemí, kde to ještě není plně možné, ale i ty, které mají přechodná období, tak je postupně uvolňují a nelze říci, že například na rakouském trhu nebo na německém trhu nepůsobí čeští občané a Francie, Belgie, dá se očekávat, že postoupí dále na této cestě, že uvolní svá omezení, ale jaký bude závěr tohoto období, to ještě se dá těžko odhadnout, ale určitě státům, které budou mít ještě částečná přechodná období, bude méně.

Jan BUMBA; moderátor:
Ale pokud vám rozumím, tak ani u toho Německa není jisté, že bude mít svou výjimku do roku 2011?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak nemůžu předvídat, jaké bude konečné rozhodnutí politické reprezentace Spolkové republiky Německo, protože to co bylo v Allgemeine, Frankfurter Allgemeine, to je v podstatě názor, který je jistě v dobrých novinách, ale nic víc.

Jan BUMBA; moderátor:
Neukazuje se tady, pane komisaři, že Evropská unie skutečně nefunguje, jak by měla, že sice na jedné straně donutí Čechy přijmout antidiskriminační zákon, ale na druhé straně umožní některým svým členům, těm bohatším, aby se nechovali k novým členským zemím jako k sobě rovným?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Myslím si, že nemáte naprosto pravdu, protože se uzavřela přístupová dohoda, která říká, že nejdéle v roce 2011 veškerá přechodná období končí a je volný pohyb pracovních sil. A že pro každého, kdo dělá zákona a kdo dělá velký strategický rozhodnutí, tak ví, že existují přechodná ustanovení v každém zákoně, v každé smlouvě vždycky existují přechodná ustanovení, tak to jsou přechodná ustanovení a tato ustanovení jsou postupně odbourávána, že napřed to byla naprostá většina členských států kromě tří, a teď zbývá pět. Čili vidíte pokrok a v roce 2011 to končí, čili postupuje se podle schválené smlouvy. Tuto smlouvu jsme schválili také, čili to není diskriminace, to je pouze naplnění smlouvy.

Jan BUMBA; moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, jejichž hostem je evropský komisař Vladimír Špidla. Zřejmě nejsilnějším tématem pro tento rok je v celé Evropské unii ratifikace Lisabonské smlouvy. Pane komisaři, tato smlouva, jak známo, mění mnoho věcí. Mimo jiné se předpokládá zřízení funkce předsedy Evropské rady, jakéhosi evropského prezidenta, řekněme, rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou, což znamená, že jednotlivé státy nebudou moci tak snadno blokovat některá rozhodnutí, pokud s nimi nebudou souhlasit. Je podle vás osobně pravděpodobné, že se Lisabonskou smlouvu podaří ratifikovat do konce letošního roku?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak to samozřejmě nemůžu vědět, protože ratifikace této smlouvy je složitý a citlivý proces na národních úrovních, ale já předpokládám, že se tak stát může. Že to tak jak vidíme jak ten proces probíhá, takže je poměrně silná vůle jednotlivých států schválit v termínech, které se předpokládaly.

Jan BUMBA; moderátor:
Do konce letošního roku tedy?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
No, tak to se předpokládá do konce letošního roku, ale samozřejmě to je otázka, která je otevřená. Ale proces pokračuje poměrně rychle kupředu.

Jan BUMBA; moderátor:
Stalo by se něco, kdyby se jednotlivé státy nepřihlásily k Lisabonské smlouvě právě v tom horizontu a vezměme jako pracovní termín konec tohoto roku, stalo by se něco, kdyby ta ratifikace neproběhla?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
To je naprosto teoretická otázka. Já nemám nejmenší možnost nebo nejmenší důvod, abych zaujímal stanovisko takhle formulované věci. Prozatím je vidět, že státy zhruba signalizovaly, kdy budou ratifikovat a v těch termínech s drží a v těch předběžných signálech to nepřekračuje rok 2008.

Jan BUMBA; moderátor:
A je nějaký plán B, co by se dělalo, kdyby Lisabonská smlouva dopadla podobně jako její předchůdkyně, tedy euroústava?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Já myslím, že rozhodující je ratifikační proces a na základě jeho průběhu se potom mohou přijímat různá jiná opatření, ale myslím si, že ratifikační proces dobře postupuje a byl bych rád, kdyby to probíhalo tak dál. Protože Evropa to prostě potřebuje k tomu, aby obstála v globálním světě, tak potřebuje posílit svoji schopnost akce.

Jan BUMBA; moderátor:
Takže není žádný plán B? Takže teď všichni doufají, že proběhne ratifikace, ale kdyby ...

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ne, já myslím, že otázka plánu B a C a Q nemá vůbec žádný význam. Protože prostě probíhá ratifikace a to je nejzákladnější. A Evropa smlouvu jednoznačně potřebuje.

Jan BUMBA; moderátor:
Jak, pane komisaři, odpovídáte na názor, který bývá slyšet, že přijetím Lisabonském smlouvy by se z Evropské unie stal jakýsi federativní quazi stát, ve kterém by se ztrácel smysl existence jednotlivých zemí?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Tak to není pravda. To je názor, můžete zformovat nejrůznější názory, které nemaj smysl a nedají se odůvodnit a pořádně zargumentovat. Lisabonská smlouva mimo jiné posiluje pozici národních parlamentů. To je naopak posílení pozice národního státu. Myslím si, že ten argument prostě není oprávněný a pravdivý.

Jan BUMBA; moderátor:
Pokud, pane komisaři, dovolíte trošku osobnější otázku ještě na závěr. Vy budete v své funkci komisaře do příštího roku, když přemýšlíte o tom, co budete dělat potom?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
To nepřemýšlím, protože prostě funkce toho komisaře je důležitá. Já se soustřeďuji na to, abych dobře odvedl práci do závěru období, to je jako když běžíte závod, tak také v posledním kilometru nepřemýšlíte, co budete dělat po tom.

Jan BUMBA; moderátor:
Skutečně jste se ještě nad tím nezamýšlel? Stál byste třeba o pokračování ve funkci evropského komisaře, kdyby přišla nabídka?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ale tohle je tak zajímavý, opravdu zajímavý z hlediska koncepčního a politického mimořádné, že kdyby taková možnost reálně existovala, tak bych samozřejmě nebyl proti. Ale to je opravdu, konkrétně se těmi otázkami skutečně nezabývám.

Jan BUMBA; moderátor:
Stál byste o to více než o návrat do české politiky?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ale já se opravdu nezabývám teď otázkami,co budu dělat, až skončím jeden mandát. V žádném případě ne. Nepochybně jsem získal významné zkušenosti a to co mě opravdu, to co považuji za nejpodstatnější a hluboké přesvědčení o tom, že evropský projekt je unikátní příležitost pro Evropu, pro všechny evropské státy a že se má prohlubovat a pokračovat. Ale v tomhle tom směru bych chtěl v každém případě působit.

Jan BUMBA; moderátor:
Zní to tak, že spíše byste se tedy chtěl věnovat, když politice, tak na evropské úrovni spíše než v České republice?

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
To jsou vaše interpretace.

Jan BUMBA; moderátor:
Proč? Vyznělo to tak.

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Ne, nevyznělo to tak. Vyznělo to tak, že považuji evropský projekt za skutečný pokrok, skutečný civilizační vývoj a pokrok, který zlepšil politické poměry nejen Evropy, ale i světa. Vidím, že tento projekt má velkou dynamiku. Chci prostě přispět k tomu, aby tato pozitivní dynamika byla posílená, ale kde to bude, o tom jsem ještě nepřemýšlel.

Jan BUMBA; moderátor:
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl dnes evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. Já vám děkuji za rozhovor, na shledanou.

Vladimír ŠPIDLA; evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti:
Na shledanou.

Jan BUMBA; moderátor:
Od mikrofonu se loučí a za pozornost děkuje Jan Bumba.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.