Rozhodnutí prezidenta Trumpa bylo politické. Je osamělý ve svém postoji, říká bioklimatolog o odstoupení USA od Pařížských dohod
Poslední tři roky byly podle klimatologů vůbec nejteplejší za desítky let. Odchod USA od Pařížské klimatické dohody označují světoví státníci za nešťastný, politováníhodný nebo velké zklamání. Reakce jsou jednotné celosvětově. „Je potřeba vnímat, že to rozhodnutí bylo politické,“ říká profesor Miroslav Trnka.
Poslední tři roky byly podle klimatologů vůbec nejteplejší za desítky let. Odchod USA od Pařížské klimatické dohody označují světoví státníci za nešťastný, politováníhodný nebo velké zklamání. Reakce jsou jednotné celosvětově. „Je potřeba vnímat, že to rozhodnutí bylo politické,“ říká profesor Miroslav Trnka.
Rozhodnutí se neopíralo o posun v odborné znalosti, je to rozhodnutí prezidenta Trumpa mířené dovnitř k vlastním voličům. I ve spojených státech nepanuje jednota.Miroslav Trnka z brněnského Ústavu agrosystémů a bioklimatologie
Spojené státy jsou federálním státem a na úrovni jednotlivých států federace platí v ochraně životního prostředí vlastní normy, které jsou v některých případech kompatibilní s Pařížskou dohodou a některé státy se k dodržování Pařížské dohody přihlásily.
Celkový dopad vystoupení USA z Pařížské úmluvy, kterou oni pomohli iniciovat a dosáhnout za prezidenta Obamy je politováníhodný, ale je otázka, jak se k tomu postaví jednotlivé země USA a ostatní země světa. „Reakce mě mile překvapila a zdá se, že prezident Trump je osamělý v tom svém postoji,“ usmívá se profesor Trnka.
Rozhodnutí profesora Trumpa podle Trnky nesouvisí s přehodnocením vlivu CO2 na prostředí. „Většina amerických vědců sdílí názor, že za měnící se klimatické podmínky může oxid uhličitý jako hlavní viník a producentem CO2 je člověk. Nenajdeme jinou příčinu nárůstu teplot a měnícího se klimatu, kterého jsme svědky,“ uzavírá Tnka.
Jak hodně budou muset změnit zažitá pravidla zemědělci? Pomůžou geneticky modifikované potraviny? Jak můžeme my všichni ještě více šetřit vodou? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.