Rozhlasové stovky. Před 100 lety vysílal rozhlas poprvé hry, sportovní přenosy nebo časové znamení

„Kvůli repríze se herci museli znovu sejít.“ Rozhlasová hra slaví sto let

Přesně před sto lety se z Radiojournalu ozvala hra Na přástkách autora Miloše Kareše, kterou můžeme považovat za nejstarší českou rozhlasovou hru vůbec. Začneme ale ukázkou z nejstarší dochované rozhlasové adaptace. Tou je Bílý tesák Jacka Londona z roku 1937.

Týdny horečkami bloudí, jen dítě divočiny umí tak na životě lpět, jen dítě divočiny umí tak o život se rvát.
Z rozhlasové hry Bílý tesák

Nejstarší dochovanou hru v archivu Českého rozhlasu posloucháme s Miloslavem Turkem, který jako archivář pracuje v rozhlase od roku 1984. Záznam Bílého tesáka pochází z 30. listopadu 1937.

„Nevíme vlastně, proč byla hra natočená, protože tehdy se veškeré rozhlasové hry vysílaly živě a žádný záznam se z nich nepořizoval,“ říká archivář.

A ve stejném stejném měsíci se vysílala také Molièrova hra Lakomec.

Miloš Kareš (šéf slovesného odboru československé rozhlasové společnosti Radiojournal)

„Když se o několik měsíců později reprízovala, museli se herci znovu sejít a celou ji znovu sehrát,“ dodává. V archivu se dochovaly ukázky z premiéry Lakomce z 30. prosince 1937.

Cyrano z Bergeracu 

První dramatické večery zavedl Radiojournal už v září 1924, kdy začal vysílat kratší dramatické texty nebo části divadelních her. O rok později nabídl spolupráci režisérovi Vinohradského divadla Jaroslavu Kvapilovi.

Ten měl vybírat hry, které by se více blížily možnostem rozhlasového vysílání. K posluchačům se tak přenesly scény z Cyrana z Bergeracu nebo z Noci na Karlštejně.

Z této doby se žádné nahrávky nedochovaly. Nemáme tak ani ukázku z nejstarší rozhlasové hry Na přástkách Miloše Kareše ani z dramatické scénky Staropražský večer, jakési zdramatizované formy rozhovoru dvou průvodců z podzimu roku 1926.

Válka s mloky

Čtěte také

V tvorbě rozhlasových her nezaostává Český rozhlas ani po sto letech. Podle Aleše Vrzáka, jednoho z předních rozhlasových režisérů, u nás ročně vznikne kolem třiceti her. A na koho se právě on snaží navázat?

„Za vrchol považuji období Jiřího Horčičky, který byl opravdu gigantem. Od něj jsem měl nejraději Válku s mloky. Způsob zpracování zvuku i práce s hereckým monologem jsou pro mě neuvěřitelně moderní, i když to slyším dnes.“

V dalším díle seriálu připomeneme Symfonický orchestr Českého rozhlasu, který oslaví kulaté narozeniny na podzim.

autoři: Tomáš Maleček , prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.