Rozděleni klimatem? Reportážní seriál se ptá, jak Čechy trápí starosti o planetu
IT specialista Aleš Jeník: Spoustou menších věcí ovlivnit celek
Dvanáct procent Čechů ročně vyprodukuje v průměru přes pět a půl tuny oxidu uhličitého. V dalším díle seriálu představíme typického zástupce této takzvané kosmopolitní třídy – jednačtyřicetiletého IT specialistu Aleše Jeníka z Prahy, který uvědoměle nakládá nejen s vodou, ale také se snaží dodržovat další pravidla a zbytečně nezatěžovat přírodu.
Čtěte také
Otec tří dětí Aleš Jeník mě vede na svoji zahradu v pražském Hloubětíně. Hned vidím dominantu této zahrady: bílý dům s černou střechou, který tady stojí zhruba rok. „Koncipovali jsme ho jako nízkoenergetickou stavbu, aby se snadno vytápěla. Rozměry nejsou nijak velké,“ vysvětluje jeho majitel.
Myslet na základní věci
O životní prostředí se díky výchově rodičů zajímá odmala. Říká mi, že klimatické změny podle něj byly na naší planetě vždycky. Myslí si ale, že ty současné člověk velmi ovlivňuje. „Počínaje kácením pralesů, výrobou... Nedávno jsem četl článek, že se v oceánu našly sudy DDT, vyhozený odpad. Stačí drobnosti, základní věci jako zbytečně nic nevyhazovat. Spoustou menších věcí dokáže člověk ovlivnit celek a následně i oteplování,“ uvažuje.
Jsme teď na terase, přede námi rostou červené tulipány, které vysadila Alešova babička. Aleš Jeník přes notebook komunikuje s partnery ve Spojených státech nebo v Anglii. „IT je rostoucí segment, ve chvíli kdy, to půjde a nejmladší syn bude starší, plánujeme se podívat alespoň na rok do Ameriky,“ plánuje.
Přejít na vodu
Za nejzávažnější ohrožení životního prostředí považuje znečištění a pak tenčící se zásoby pitné vody. A právě na to se ve své domácnosti snaží myslet nejvíce.
„Máme relativně malý kotel na vodu, plnou vanu si člověk napustit nemůže. Záměrně jsme si nastavili limit. Na baterii máme limitátor vody, který nám nedovolí vodu pustit naplno. Řešíme, že si nebudeme dělat bazén, to je forma luxusu.“ Důvodem nejsou finance, ale právě přemýšlení o vodě.
Jsme zpátky na užší, ale podlouhlé zahradě o rozloze zhruba dva tisíce metrů čtverečných. Procházíme kolem zaparkovaného většího šedého rodinného auta. Takzvaná nastupující kosmopolitní třída zanechává především kvůli cestování vyšší uhlíkovou stopu.
Spočítejte si svoji uhlíkovou stopu!
Kompletní výsledky výzkumu k projektu Rozděleni klimatem? najdete na serveru iROZHLAS spolu s unikátní kalkulačkou, díky níž zjistíte, jakou uhlíkovou stopou přispíváte ke znečištění prostředí právě vy. Spolu s výsledkem vám ukáže, jak si vedete ve srovnání se zbytkem společnosti i svými sousedy.
Rozumný přístup k uhlíkové stopě
Aleš Jeník ale říká, že tohle úplně není jeho případ: „Obzvlášť teď auto nepoužíváme. Snažíme se nelétat běžně na dovolenou. kdyby to dělal každý, znečištění by se zvýšilo enormně.“
A co jejich plánovaná cesta do USA? „Tam chceme jet za prací a vzděláním. Nežijeme tak, že bychom byli ekologičtí aktivisté a snažili se odříznout od civilizace. Myslím, že to ani není dobré. Mělo by to fungovat tak, aby člověk zanechával takovou stopu, aby podobně mohli žít všichni lidi,“ dodává.
Rodina Aleše Jeníka uhlíkovou stopu řeší i v jiných ohledech. Třeba v omezování spotřeby masa.
Související
-
Jak se žije Čechům 30 let od revoluce? Poslechněte si kompletní seriál reportáží Rozděleni svobodou
Jak vypadá česká společnost po 30 letech od sametové revoluce? Proč se veřejným prostorem tak často nese spojení „rozdělená společnost“?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
