Romština je mezi Romy stále živá

Dvojčata Kokyovi pochází z Bruntálu. Oba studují na vysoké škole v Olomouci. Ani u nich se doma romsky nemluvilo. Starší Roman dnes přiznává, že to, že romštinu neovládá, bere v romské komunitě za nevýhodu:

„U nás se bohužel romsky moc nemluvilo. Ačkoliv rodiče ji ovládají. Mluvilo se tak pouze v rodině z otcovy strany. Ale abychom si s rodiči povídali romsky, to ne. Samozřejmě je to velká škoda, protože znalost romštiny nám přináší hodně benefitů. V komunitě jako takové, jde o tradici, zvyk. Osobně si myslím, že by se to (znalost jazyka) nemělo ztrácet.“

S Romanem souhlasí i jeho dvojče, 21 letý Michal, kterého mrzí, že ho rodiče romsky neučili. Sám se teď snaží osvojit si alespoň základy:

„Jak už říkal Roman, je to velká nevýhoda. Určitě bych to chtěl změnit a romštinu se naučit. Abych se mohl v budoucnu na nějakém setkání s Romy bavit naším jazykem.“

Klaudia Vospálková, studentka právnické fakulty na Masarykově univerzitě v Brně, pochází ze Slovenska, kde se romština v romských rodinách daleko víc udržuje. Přesto se jazyk svých předků naučila teprve nedávno.

„To, že mladí Romové nemluví romsky, je velká škoda. Já jsem to pochopila, když jsem nastoupila do Muzea romské kultury a měla jsem tam kolegy, kteří nebyli Romové, ale mluvili romsky plynule. A mě to bylo líto. Naštěstí přišla další kolegyně, která byla z Prešova, také Romka a ta mi s tím velmi pomohla, protože sama mluvila dobře. Teď už nemám problém se romsky domluvit.“

Romština na akademické úrovni

Romština se od počátku 90. let učí i na akademické úrovni. Základy položila etnoložka Milena Hübschmannová, která celý život zasvětila sbírání romského folkloru a Romům samotným. Byla to právě ona, kdo donutil desítky Romů, aby začali vůbec psát. Mezi nimi například i Teru Fabiánovou, jednu z nejvýznamnějších romských básnířek, nebo Evu Danišovou, která se kromě psaní povídek věnuje také překladům do romštiny:

„Překládám asi dvacet let. Vůbec jsem netušila, co mě čeká. Neuměla jsem romskou gramatiku, pořád se snažím neztratit v politických pojmech a v tom, aby to ještě byla romština a ne jenom cizí slova. Např. civilizace - je řada slov, které romština nepoužívala.“

Internetový slovník romských neologismů vznikl z myšlenky překladatelky Evy Danišové ve spolupráci se Seminářem romistiky. Danišová, stejně jako ostatní, se během překládání odborných textů často potýká s výrazy, které romština nemá.

„Když nemůžu najít ten správný výraz, tak si najdu synonymum pro dané slovo a to ve slovníku vždycky je. Obyčejnou, tradiční romštinu mám zažitou dobře, ale odbornější výrazy musím čerpat např. v ruštině, v polštině.“

Romština je stále živá

To, že u mladší generace Romů není romština prioritní, potvrzuje i romistka a prozaička Renata Berkyová. Přesto zdůrazňuje, že romština jako taková je stále živý jazyk. Což ostatně potvrdil i sociolingvistický výzkum situace romštiny na území České republiky, který před devíti lety vypracovala katedra romistiky. Z výzkumu vyplynulo, že akutní obava z toho, že by romština mohla zaniknout, není:

„Romština je mezi Romy stále živá. Akorát ta poslední generace, malé děti, ji neovládá v takové míře jako jejich rodiče a prarodiče. Ale stále tam je.“