„Romská kultura je výjimečná,“ říká producentka oceněného festivalu Khamoro
Hudební festival Pražské jaro a romský festival Khamoro se staly držiteli prestižního ocenění EFFE Label, tedy evropské značky kvality, kterou jednou za dva roky uděluje Evropská festivalová asociace.
„Druhým festivalem, který se probojoval až do nejužšího bruselského finále, je romský světový festival Khamoro, který se už od roku 1999 koná v Praze. Je největším a nejznámějším profesionálním romským festivalem na světě. Certifikát přichází převzít paní Jelena Silajdžić a pan Džemil Silajdžić,“ tato slova zazněla při udílení certifikátu EFFE Label, který převzali autoři myšlenky světového romského festivalu Khamoro Jelena a Džemil Silajdžić.
Džemil Silajdžić vnímá cenu jako vůbec první ocenění v oblasti romské kultury: „Jsem velmi šťastný, že romský národ tuto cenu dostal. V historii tohoto ocenění ji romský festival dostal poprvé.“
Jelena Silajdžić doufá, že se jim podaří festival udržet i do budoucna: „Doufám, že díky tomu ocenění Khamoro přežije, protože každý rok bojujeme o jeho existenci. I díky této ceně je zjevné, že Khamoro má svou úroveň a je to jeden z prostředků, kterým bojujeme proti stereotypům. Je velmi důležité, že asi poprvé v historii byly romská kultura a umění oceněny na nejvyšší evropské úrovni.“
Spolupráce s dalšími festivaly
Jelena Silajdžić by ráda spolupracovala i s dalšími romskými festivaly: „Chtěla bych, aby lidé věděli, co co jde, když se hovoří o tradiční romské hudbě. Žádná etno hudba se nemůže vyrovnat romské hudbě, vzhledem k tomu, že Romové žijí po celém světě a je v ní cítit vliv podnebí, odkud Romové pocházejí. Doufáme, že se díky této ceně dostanou informace, a i sama romská kultura, do různých mainstreamových festivalů.“
Jelena Silajdžić by si přála, aby se romská kultura dostala do světového povědomí: „Snažíme se představit všechny druhy umění. Hudba je samozřejmě to, co je nejatraktivnější. Většina publika zná tradiční hudbu, my ale představujeme autory, kteří se inspirovali romskou hudbou, jako Antonín Dvořák nebo Fryderyk Chopin. Věnujeme se i tanci, výtvarnému nebo alternativnímu umění. Prostě všemu, z čeho se skládá kultura jednoho národa. Romský národ si kvalitní prezentaci zaslouží, jeho kultura je totiž výjimečná, nádherná a není dostatečně oceňená.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.