Romové přijeli podpořit svého prince a kočují Prahou

150 olašských Romů v těchto dnech kočuje Prahou. Přijeli podpořit rodinu svého krále. Jeho syn se minulý týden málem utopil. Sedmnáctiletý chlapec má být následníkem trůnu. České úřady i veřejnost ale pro život ve stanech před nemocnicí nebo na jiných veřejných místech příliš pochopení nemají.

Je pondělí 27. července, krátce po 18. hodině. Kemp na Pražačce právě opouští více než sto olašských Romů z Rumunska. Ale nemíří zpět domů. Budou v Praze minimálně ještě několik dní. Jak sami říkají - až do úplného konce. Než se jejich možný budoucí král, sedmnáctiletý syn současného vládce Robinsona Dimofteho, uzdraví.

Na Pražačce to byla již jejich druhá štace. Nejprve se usídlili v parku před nemocnicí, což se pochopitelně nelíbilo úředníkům. A ti našli řešení. Malý útulný kemp nedaleko žižkovské Ohrady. I zde ale nevydrželi dlouho, chyběli finance. A pondělí v kempu proto bylo velice dramatické.

"Problém byl během dne, kdy jsme se jim to snažili vysvětlit, že mají čas do šesti hodin, do kdy se mají rozmyslet, kdo tady chce zůstat a kdo platit nechce. Pak někteří z nich vyhrožovali tím, že se zapálí a že nechápeme jejich situaci. My tu situaci chápeme moc dobře," popisuje události nájemkyně kempu Zita Strnadová.

První tři dny bydleli Romové z Rumunska v kempu zadarmo. Vše za ně uhradili místní žižkovští Romové, kteří uspořádali sbírku. V pondělí ale museli narychlo hledat nové tábořiště. Nebylo proto vyloučeno, že se nakonec do kempu opět vrátí. Zhruba v půl deváté také opravdu jedno auto přijelo, ale nezdrželo se dlouho.

O několik okamžiků už bylo jasné, že desítky Romů svůj nový přechodný domov našly. Ale opět problematický. Skupina se přemístila do chráněné oblasti nedaleko počernického rybníka. A opět nastali problémy. Odpadky a rozdělané ohně rozlítili místní zastupitele. Brzy ráno proto přijela policie s jasným poselstvím: Tady bydlet nemůžete, vykliďte prostor. Jednalo se totiž o chráněnou oblast.

V úterý ráno také mnoho zastupitelů žilo ve velkém očekávání, kam se komunita přesune tentokrát. Ale nastal zlom. Od úterního odpoledne je klid. Velká skupina Romů z Rumunska se pravděpodobně rozptýlila po skupinkách do různých pražských lokalit.

"Většina Romů, která včera opustila počernický rybník, se ubytovala neznámo kde. Jestli po hotelech, penzionech a podobně, nevíme. Do kempu se podle mých informací vrátilo asi osm lidí, dvě auta," uvedl mluvčí městské policie Jan Čihák.

Podle romských aktivistů je pravděpodobné, že zde nejbližší rodina a přátelé sedmnáctiletého chlapce možná stráví i několik týdnů. Rozhodně budou čekat a modlit za jeho život. Aktuální zprávy z Vinohradské nemocnice jsou ale stále vážné. Stav Iona je stále kritický, v sobotu byl navíc napojen na umělou ledvinu.

Zůstat tady rozhodně nechceme, tvrdí romský král

V českých médiích se v poslední době objevilo hodně nepravd a polopravd o těchto rumunských Romech. Přijeli sem podpořit následovníka trůnu, který je stále v kritickém stavu ve Vinohradské nemocnici. Mluvili jsme přímo s otcem zraněného chlapce. Nicolae Dimofte je jedním z králů, který vládne asi 1500 Romů v okrese Vilcea v jižním Rumunsku.

Proč vůbec skupina olašských Romů do Česka přijela a odkud kam mířila? Jak dlouho tu budou? A nechtějí tu náhodou zůstat natrvalo? Proč je vůbec pro královskou rodinu právě nejmladší syn tolik důležitý? Otázek je hodně. Olašský romský král Nicolae Dimofte na rozhovor za pomoci tlumočníka přistoupil, aby mohl některé věci vysvětlit nebo uvést na pravou míru:

"Byli jsme na konferenci v Berlíně, kde byli Romové z Francie, Německa a dalších zemí. Při cestě zpátky jsme se zastavili v Čechách. Chlapec se šel umýt a tam se mu to stalo. Pak ho převezli do nemocnice do Prahy a my jsme jeli za ním," uvedl Nicolae Dimofte.

U nás z dějepisu známe přednostní právo prvorozeného při dědické posloupnosti. Tedy prvorozený příslušník dynastie získává nejdůležitější části státu nebo právo na nástupnictví. V říší krále Dimofteho to ale funguje jinak. Navíc rodina si ani nepřipouští, že by se dědic trůnu neměl uzdravit.

"Chlapec je princ a nevíme, co by se stalo, pokud by došlo k nejhoršímu a on by nepřežil. Všichni se tu modlíme a věříme tomu, že se uzdraví. Má čtyři sourozence a je nejmladší. Proto je nástupcem krále. Děvčata nemohou být dědičkami. Děvčata mají muže a mají s nimi hodně problémů. Muž je v olašské tradici větší zastánce. Není žádná varianta pro případ, že by se neuzdravil," vysvětlil romský král.

Pro Romy znamená rodina hodně. Když se někomu něco stane, všichni drží pohromadě, a proto se do Prahy během několika dnů sjelo několik desítek Romů z Rumunska, Lotyšska, Francie a Německa. Někteří už odjeli a jiní zas přijedou.

"Je to velká tradice, která se musí dodržovat. Něco takového se nestalo poprvé. Sjíždíme se sem z celé Evropy proto, abychom se společně modlili a chlapec přežil," doplnil.

V našich médiích se v posledních dnech objevily informace, že by tady Romové mohli chtít zůstat. Nicolae Dimofte to ale důrazně odmítá: "Ne, ne, ne. V žádném případě nejsme imigranti. Budeme tu jenom tak dlouho, dokud bude chlapec v nemocnici. Jakmile se uzdraví, odjedeme zpátky do Rumunska. Tam máme svoje domy a byty a žijeme tam už hrozně dlouho. I když někteří lidé nám tu hodně pomohli, tak zůstat bychom tady rozhodně nechtěli."

Na břehu jednoho z Proboštských jezer u Staré Boleslavi se minulou středu odpoledne všechno seběhlo strašně rychle. Muži, který mladého prince zachránil, Romové ani nestihli poděkovat.

"Nemáte nějaké zprávy o tom člověku, který chlapce vytáhl z vody? My o něm nic nevíme. Chtěli bychom se s ním potkat a aspoň mu poděkovat. Nevíme vůbec, jestli to byl Čech, Belgičan nebo jaké byl vůbec národnosti," dodal olašský král.

Nicolae Dimofte během rozhovoru několikrát zopakoval, že se k nim tady většina lidí chová dobře a snaží se jim pomoct. Romové jsou vděční i doktorům, kteří o jejich zraněného syna pečují. Všichni společně se teď upínají k jedinému: aby se mladý princ brzo uzdravil a mohli se vrátit domů.

Z funkce krále není třeba dělat pohádku

V Praze je v současné době asi sto padesát olašských Romů z Rumunska. Hledají místo, kde by mohli přečkat několik následujících dní či týdnů. Do doby, než se uzdraví jejich budoucí král. Zdravotní stav sedmnáctiletého chlapce, který se málem utopil minulý týden, je ale stále velmi vážný.

Studentka romistiky Petra Dobruská vysvětlila, že solidárnost, která mezi Romy panuje, je běžná. "Musíme si ale uvědomit, že v Rumunsku podle sčítání lidu, které v roce 2002 v Rumunsku uskutečnili, žije něco přes půl miliónu Romů. Neoficiální odhady se pohybují něco mezi 1,5 až dvěma milióny. Romové tam mluví různými dialekty, lze tam potkat Romy v tradičních krojích i Romy plně asimilované. Tudíž škála, na které se Romové pohybují ve spektru sociálním, ekonomickém i kulturním, je velice široká, takže mluvit o této skupině jako celku je velmi komplikované," řekla.

Připomněla přitom, že funkci olašského krále není dobré bagatelizovat, ale zároveň z ní i dělat pohádku. "Ta otázka by měla směřovat na ty Romy, kteří tady jsou a na krále, který se za něj prohlašuje. Určitě je to však respektovaná osobnost komunity," vysvětlila Petra Dobruská.

Olašští králové podle dostupných informací žijí v Rumunsku ve velkých palácích. Petra Dobruská jich v Rumunsku viděla několik desítek, proto upozornila, že pokud by v každém z nich měl žít král, byli by všichni Romové králové. "Nemyslím si, že to tak nutně musí být. To, že by měli palác, nemusí vypovídat o stavu jejich aktuální finanční situace," řekla s ohledem na potíže skupiny Romů, která měla potíže s placením za ubytování.

V Česku jsou olašští Romové "proslulí" v poslední době především spory mezi ostravskou a brněnskou komunitou. Proč některá z těchto skupin nenabídla svým rumunským pomoc? "Tady dáváme dohromady mnoho věcí. To je jako bych se zeptala, co máte společného s Čechem, kterého potkáte na ulici. Můžete mít toho společného moc, nebo nic. Olašští Romové v České republice a rumunští Romové, kteří nyní jsou v Praze, jsou oddělené komunity. Mají společný jazyk a kulturu, ale jsou to oddělné komunity. Takže bych to přirovnala k tomu, že když se něco stane Čechovi v Chorvatsku, tak mu pomáhá zastupitelský úřad, ne Češi, kteří v Chorvatsku žijí," dodala Petra Dobruská.

Kdysi bývala Plumlovská přehrada na Olomoucku rájem turistů. Před osmi lety svou dobrou pověst ztratila. Mohou za to sinice, které vyhání rekreanty z regionu. Má stav Plumlovské přehrady vůbec nějaké řešení? Nalaďte si ve čtvrtek 30. července Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.