Revitalizace barokního areálu Kuks má své odpůrce

6. únor 2009
Pod kůži

Do pěti let by se měl barokní areál ve východočeském Kuksu zásadně proměnit. V někdejších lázních a hospitalu by mělo vzniknout společensko-kulturní centrum. Stát by mělo až 600 milionů korun. Zatímco Ministerstvo kultury ČR i krajský úřad tento záměr hájí, někteří nezávislí odborníci i obyvatelé regionu s ním nesouhlasí.

S projektem revitalizace Kuksu, nazvaným Granátové jablko, přišel už před časem Královéhradecký kraj. K záměru mají ale někteří lidí silné výhrady. Kritikům by se víc zamlouvalo, kdyby tam místo společenského centra vzniklo zdravotně-sociální zařízení, a tak by zůstal zachován původní odkaz hraběte Šporka, který dal lázeňský areál vystavět.

"Zde byl ve 40. letech 18. století založen hospitál pro sto starců z místního panství a představa toho, že v místech, kde se umíralo by dneska mělo vzniknout zábavní a kongresové centrum je naprosto scestná," říká místní průvodce Jindřich Kolda.

"Zámků pro umístění nejrůznějších konferenčních místností máme opravdu mnoho. Ovšem hospitálu v takové podobě a takto zachovalých moc není. Dokonce bych řekl, že je jen tento jediný. Myslím si, že plán na kulturní centrum s ubytováním a s expozicí lovu nepřidá Kuksu na hodnotě," říká bývalý pracovník památkové péče v Kuksu Pavel Černý. Ten nevěří lidem, kteří usilují o revitalizaci Kuksu také proto, že ti samí nedávno prosadili postavení novodobé křížové cesty poblíž Braunova betléma, kterou Pavel Černý považuje za narušení určité krajinářské koncepce.

Jedním z mála lidí, kteří jsou ochotní se ke sporu vyjádřit, je sochař Pavel Novák, kterého částka slíbená na rekonstrukci děsí. "Měli bychom zvonit na poplach, protože takový hrozný peníze mohou Kuksu jedině ublížit a úplně zničit jeho génia loci. Mám zkušenost, že kolikrát při záchraně památek dochází ke zničení jejich památkové podstaty tím, že prováděcí firma se snaží při rekonstrukci uplatnit co největší obrat peněz. Místo aby se třeba zachovávali původní vnitřní konstrukce nebo krovy, tak se to všechno zbytečně vybourá, aby se to mohlo udělat znova. To je naprosto nesmyslné a zločinné."

Bude z Kuksu lunapark?

Do obnovy Kuksu plánuje Ministerstvo kultury ČR, Královéhradecký kraj a Evropská unie investovat až jednu miliardu korun. Mezi některými lidmi ale panují obavy, že se znehodnotí unikátní atmosféra barokního areálu, který je významnou památkou nejen východočeského regionu. Jsou obavy těch, kteří plánovanou proměnu barokního areálu na Kuksu odmítají, oprávněné?

"Věříme, že se areál v Kuksu může opět stát centrem kultury, společnosti a turismu." Tak zní slova zástupců Centra evropského plánování, kteří se domnívají, že projekt nemíří proti odkazu hraběte Šporka. "My jen kopírujeme to, co kdysi hrabě Špork prosazoval - tedy spojení duchovní a světské zábavy. Rozhodně neplánujeme žádný Disneyland nebo něco takového. Celému procesu přípravy budou přítomni památkáři a já věřím, že dohlédnou na to, aby se z toho žádný lunapark nestal," myslí si ředitelka centra Klára Dostálová.

"Neplánuje se žádný tak zásadní zásah do hospitalu, který by vedl k tomu, že by se třeba část budovy zbourala. Celé se to vrátí do původního lesku, budou zrekonstruovány barokní zahrady a myslím, že to bude nádherná zóna nejen oddychu, ale třeba i vzdělávání," doplňuje Klára Dostálová.

A jak se k plánu rekonstrukce staví regionální politici a zastupitelé? Už minulý rok, kdy se ředitelem nově vzniklého územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu pro Královéhradecký kraj stal Jan Čiháček, se vyskytly názory, že jeho jmenování kraj ovlivnil. Nový ředitel by tedy mohl být záměrům kraje, který přestavbu podporuje, povolnější, než dřívější vedení.

Bývalý hejtman Pavel Bradík sice takový názor už před rokem odmítl s tím, že dřívější vedení plně neodpovídalo jeho představám. Vedení kraje se mezitím změnilo, ale také nový hejtman Lubomír Franc revitalizaci Kuksu podporuje: "Projekt je rozdělen do dvou částí. Ta první se týká vlastního hospitalu a druhá obce Kuks."

0:00
/
0:00

Potřebuje vůbec Kuks oživit?

Barokní areál v Kuksu není jedinou památkou, který by měla být v nejbližších letech revitalizována. V Česku je jich daleko víc a dost peněz na oživení historických objektů dává i Evropská unie. K obecné tendenci revitalizace památek má ale zásadní připomínky i UNESCO.

Historické stavby sice zasluhují revitalizaci - tedy oživení a proměnu ku prospěchu jejich využití. Vše má ale své meze. Prezident Českého komitétu mezinárodní rady památek a sídel při UNESCO Josef Štulc říká: "Revitalizace může řadě památek nesmírně pomoc, ale pokud je prováděna necitlivě, tak může tyto objekty nevratně poškodit." V Česku je mnoho památek v havarijním stavu. Ty by měly být co nejdříve zrekonstruovány nebo zrevitalizovány. Na opravu historických objektů však často chybí peníze, a proto se dostane jen na vybrané.

Většina členů komitétu má výhrady k výběru staveb, které jsou do projektu revitalizace vybírány: "Nejsou tam přednostně vybírány objekty, u kterých by se, jak se říká, zabili dvě mouchy jednou ranou. Tedy památky, které naléhavě potřebují včasnou záchranu a přitom jim může být vdechnut nový život nebo může být nalezena jejich alternativní funkce. Místo toho tam vidíme Kuks, Litomyšl a další objekty, které spravuje Národní památkový ústav a které jsou v relativně dobrém stavu a mají své specifické využití," podotýká Josef Štulc.

Památky jako například Kuks revitalizaci nepotřebují. Mají vysokou návštěvnost a jasně dané využití jako muzeum pod širým nebem. Proto není třeba vytvářet z nich kulturně-společenská ani jiná centra.

V pondělí se pořad Pod kůži bude věnovat stížnostem na nekvalitní jídlo v menze Univerzity Karlovy.
Nalaďte si Radiožurnál v pondělí po 11. hodině.

autoři: Miroslav Ponomarev , ela , lvb , peč
Spustit audio

Více z pořadu