Restauratéři kritizují poplatky za hudební kulisu, jejich výběr stoupá

Provozovatelé restaurací, hotelů nebo obchodů vloni zaplatili více za hudební kulisu, kterou pouští svým zákazníkům. Ukazují to nová čísla Ochranného svazu autorského. Podle nich za reprodukovanou hudbu vybrala OSA vloni o zhruba 25 milionů korun více.

„Platíme Intergramu, celková částka je 5218 korun na rok,“ říká jeden z provozovatelů restaurace.

„Platíme Intergramu a platíme OSA, myslím, že zhruba kolem 4 tisíc každému,“ doplňuje ho druhý.

V posledních letech jsou protesty obchodníků proti placení za hudební kulisu stále hlasitější. A spory s kolektivními správci autorských práv často končí u soudu.

Například nedávno Ústavní soud vyhověl stížnosti hostinského z Trutnovska, který měl v provozovně televizi bez licence potřebné pro veřejnou produkci.

Čtěte také

„Lidé se většinou v restauracích dívají na sportovní utkání, což rozhodně umělecké dílo není,“ připomíná prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Podle něho by se měl systém vybírání poplatků za hudbu změnit.

Druhá strana to ale vidí jinak. Pokud podnikatelé pustí zákazníkům nějakou hudební kulisu, je podle ředitele Ochranného svazu autorského Romana Strejčka na místě, aby provozovatel zaplatil.

„Budete chtít pouštět hudbu a navodit dobrou atmosféru klientům, tak už to pouštíte z nějakých zištných důvodů.“

restaurace

Ani další kolektivní správce, společnost Intergram, nevidí žádný důvod k výjimce. Podle ředitelky firmy Ivany Jansíkové se provozovatelé musejí řídit zákony.

„Podnikatelé a živnostníci, kteří ve svých provozovnách provozují veřejnou produkci, platí odměny zastupovaným nositelům práv.“

Složitý systém, mnoho kolektivních správců

Podle Asociace hotelů a restaurací je ale systém v Česku pro provozovatele složitý, protože peníze vybírá více kolektivních správců.


Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.
Pramen: Zákon č. 121/2000 Sb.

„Bohužel, každý má jiný způsob výpočtu, čímž opět matou provozovatele,“ míní Václav Stárek.

Asociace proto iniciovala, aby podle autorského zákona mohli podnikatelé žádat o jednoho kolektivního správce, který uzavře smlouvu za všechny ostatní.

Podle ředitele OSA Romana Strejčka je možné, že se do budoucna ještě některá pravidla změní.

„Vedeme debatu napříč kolektivními správci a věřím, že brzy k nějaké shodě dojde.“

OSA vybrala vloni více peněz i za živou hudbu. Konkrétně skoro 105 milionů korun.

To je ve srovnání s rokem 2013 o téměř dva miliony korun víc.