Republikány považuji za hrozbu pro demokracii. Navzdory tomu se dá očekávat jejich úspěch, komentuje volby v USA amerikanista Klvaňa

Prezident Joe Biden řekl studentům jedné z univerzit v New Yorku, že pokud půjdou všichni k volbám, demokracie bude zachráněna, a dodal, že to není vtip. Donald Trump zase na Floridě mluvil o tom, že demokraté vedou zemi ke komunismu a že za jejich vedení se Spojené státy mohou změnit v komunistickou Kubu nebo socialistickou Venezuelu. Jsou tyto volby pro Ameriku opravdu tak osudové, nebo je to jenom snaha za každou cenu mobilizovat voliče?

Je to snaha za každou cenu mobilizovat voliče, ale zároveň to jsou další osudové volby, kterými "dnes procházíme", protože posledních 10 let se zdá, že skoro každé volby jsou osudové, že v nich jde o život a demokracii.

To, že Biden říká, že jde o demokracii, není úplně nepravda. Myslím si, že Republikánská strana opravdu je hrozbou pro demokracii. Problém je, že demokrati se tak až do poslední chvíle příliš nechovali a teprve v posledních několika dnech nebo možná několika málo týdnech začínají bít na poplach, že jde o demokracii, a nikdo jim to samozřejmě nevěří.

V čem podle vás republikáni mohou být ohrožením pro demokracii?

Je to strana, která vůbec nectí ústavu, která lže už několik měsíců, ne-li let, o tom, že volby v roce 2020 byly zmanipulovány, ačkoliv pro to neexistuje sebemenší důkaz.

Volby v roce 2020 byly naprosto regulérní, ale oni lžou o tom, že ty volby byly zmanipulovány. Lžou o útoku na Kongres z 6. ledna 2021, dnes říkají, že to žádný útok na Kongres nebyl, že to byla normální demonstrace a že daleko horší je Antifa. Je to strana, která nectí pravidla, které jde o to vyhrát za každou cenu.

Čtěte také

Amerika v poločase. Listopadové volby do Kongresu rozhodnou o dalším směřování USA

Je spravedlivé toto říci o celé straně?

Je to naprosto spravedlivé. 60 % všech republikánských kandidátů dnes říká, že volby v roce 2020 byly zmanipulovány, to znamená, že svým voličům otevřeně lžou. Zbytek je ticho, ten se proti tomu nijak neozývá.

Zítřejší volby se nazývají midterms nebo midterm elections, protože jsou uprostřed volebního období prezidenta. Někdy se nesprávně říká, že jsou to doplňovací volby, ale tak to není. Volí se celá Sněmovna reprezentantů, více než 400 jejích členů má jenom dvouleté mandáty. Volí se také třetina Senátu a ve více než třech desítkách států Spojených států volí také guvernéra. Tradičně ve volbách uprostřed prezidentského mandátu dopadají hůře kandidáti té strany, která má svého zástupce v Bílém domě. Je z tohoto už dopředu jasné, že demokraté prohrají, a v podstatě jde jenom o to, o kolik?

Jasné to není a myslím si, že se to přehání. Sada dat, které máme k dispozici a ze kterých se to občas usuzuje, je tak malá a statisticky nerelevantní, že je to taková pomůcka komentátorů.

Myslím si, že to může dopadnout tak či tak, ale spíše kvůli obecné situaci v ekonomice a nepopularitě prezidenta Bidena se očekává, že demokrati opravdu prohrají.

Čtěte také

Možnost interrupce? Výsledky voleb v Pensylvánii ovlivní svobodné rozhodování žen

Velká část amerických států má dlouhodobě jasnou politickou orientaci. Ať se děje cokoliv, vítězí tam kandidáti stále stejné strany. Jak velká část Spojených států patří do této skupiny a možná i z druhé strany, kolik je těch těsných států, kde se de facto bude zítra rozhodovat?

Dřív se vždycky usilovalo o hlasy těch voličů uprostřed, to znamená těch tzv. nezávislých, těch, kteří jsou nerozhodnutí a kteří někdy volí demokraty, někdy republikány a někdy třeba některou menší stranu, o kterých v našich sdělovacích prostředcích vlastně nezaznívá téměř nic, protože jsou to strany, které nejsou důležité.

Ovšem ta množina lidí, kteří jsou dnes oslovitelní, je opravdu velmi malá. Dnes je to možná kolem šesti % elektorátu. Amerika je opravdu rozdělená na dvě části. Další příklad vám dám třeba v tom smyslu, že někdy před 20, 30 či 40 lety zhruba polovina států, to znamená kolem 25 či 26 států, měla jednoho republikánského senátora a jednoho demokratického senátora. Dnes je opravdu velmi málo států, které mají rozdělené senátní mandáty. Myslím si, že je to kolem 5, 6 či 7 států.

Proč pravděpodobně dojde k Bidenově impeachmentu - tedy podání ústavní žaloby, pokud republikáni ovládnou sněmovnu? Jakým způsobem volby ovlivní zahraniční politiku, zejména ve světle narůstajícího odporu k podpoře Ukrajiny mezi republikány? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře.