Reportérka popisuje život na arktické vědecké stanici: Doma je tady medvěd, nikoliv vy

28. červenec 2016

Sníh a led jsou v létě v Arktidě o kus dál, takže nejdříve spatříte spíše hnědé a šedé barvy. A v terénu uprostřed tundry, asi 60 km od nejbližší civilizace, leží stanice vědců a studentů Jihočeské univerzity, dostat se tam můžete na lodi – podobně jako redaktorka Českého rozhlasu Romana Lehmannová. „Dívala jsem se z dálky a viděla dvě malé bílé tečky,“ popisuje v Hostu Radiožurnálu.

Stanice se ve skutečnosti skládá ze čtyř malých domečků, úzkých buněk, které mají zamřížovaná okna a na dveřích zvenčí kouli. „Mohl by přijít medvěd a kliku otevřít,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Medvěda jako malou bílou kuličku můžete vidět zdálky, lze ho odehnat, ale třeba až po třech dnech. Do té doby nikdo nemůže vycházet ze stanice ven. „Medvěd je tam doma, nikoliv vy,“ říká s tím, že medvěd loví zejména tuleně, a člověk, ať už v oblečení na moři, jim ho připomíná.

Vědecká stanice v žádném případě nepřipomíná nějakou romantickou chatu z amerických filmů, jde přeci jen o místo, kde se čeští vědci podílí na celosvětovém výzkumu. Věnují se například parazitologii, loví ryby a zjišťují parazity, jsou tam také ornitologové, ti se zase zajímají o život rybáka dlouhoocasého, který léta z Arktidy až na Antarktidu.

Čtěte také

Botanici pak pozorují rostliny, které jsou schopny přežít v Arktidě, mikrobiologové sledují látky v půdě, které by snad mohly pomoci v léčbě proti rakovině. Ale jak vlastně vypadá takový pracovní den na stanici?

Nová vědecká stanice Jihočeské univerzity na Špicberských ostrovech

Panuje tam bezčasí, čas plyne a nehraje roli, zda je osm hodin ráno, deset večer nebo půlnoc – je totiž pořád světlo a stále co dělat. „Pracujete, dokud je potřeba, ráno vstáváme kolem osmé, oběd není, pouze pár sušenek nebo namazaný chléb,“ přibližuje.

Elektřina na stanici není přivedená, tu zajišťuje generátor, v buňkách jsou palandy na spaní, v jedné z nich je kuchyně, z kohoutku ve dřezu ale neteče voda, ta je nejblíže 50 metrů. „Z hadice teče hnědá voda, když se chcete napít, tak ji musíte nechat odstát,“ popisuje.

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.