Řekni mi, co jíš aneb Dějiny očima Magdaleny Dobromily Rettigové

24. prosinec 2023

„Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi“. Autorem tohoto výroku byl francouzský revolucionář, právník, myslitel, ale hlavně milovník dobrého jídla a pití Jean Anthelme Brillat-Savarin. V pořadu Historie Plus na ten citát tak trochu navazuji. Zjišťuji, co jedli naši předci v 19. století, co to vypovídalo o jejich postavení ve společnosti, životním stylu a povaze.

A vycházím přitom obrazně řečeno z díla autorky asi nejslavnější kuchařky v českých dějinách: Magdaleny Dobromily Rettigové.

Psal se rok 1785 a Vídní zněla Mozartova hudba. Císař Josef II. vydal toleranční patent a na panství ve Všeradicích kousek od Berouna se narodila Magdalena Artmannová.

Dětství moc radostné neměla, tatínek umřel, když jí bylo sedm a s maminkou se nejdřív v Plzni a potom v Praze protloukaly všelijak. Nicméně vyrůstala v době, kdy josefínské reformy umožnily rozvoj měšťanské společnosti a kultury, a to mělo hrát v roli v jejím budoucím životě.

V 18 letech se provdala za právníka ale také českého vlastence Jana Aloise Sudiprava Rettiga. Pod jeho vlivem začala používat krásné slovanské prostřední jméno Dobromila.

Čtěte také

Profesorka Milena Lenderová z Univerzity Pardubice se zabývá hlavně českou historií 19. století. Mimo jiné publikovala o zrodu české gastronomie a osobnosti Magdaleny Dobromily Rettigové a trochu poupravuje zažité představy o jejím díle.

„Ono se většinou říká, že ta její kuchařka byla úplně první vydanou v češtině, což není úplně pravda. První česká kuchařka vyšla už v roce 1806. A co se sortimentu týče, je s Rettigovou srovnatelná. Je ale psaná takovou chatrnou češtinou, zatímco Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové je psaná krásnou a bohatou češtinou.“

Žejdlík nebo lot

Když se dnes pokusíte použít některé recepty a vycházíte z těch opravdu původních vydání Domácí kuchařky, zaskočí vás asi ze všeho nejdřív jednotky váhy a objemu.

Dobromila pochopitelně nepoužívala ty metrické, které se zaváděly mnohem později. Na internetu celkem snadno zjistíte, že takový „žejdlík“ byl v českých zemích necelý půllitr, „lot“ asi 16 gramů, a tak by se dalo pokračovat.

Co ale z textu opravdu nevyčtete a na internetu nenajdete, je, na jakou teplotu máte nastavit plotýnku nebo troubu. O tom, jak vypadaly české kuchyně za života Rettigové se můžeme jen dohadovat.

„Já jsem přemýšlela, na čem mohla ty své recepty vařit. Ona to nikde explicitně nepíše. My víme, že ty ‚stolokrby‘, jak se nejdřív říkalo sporákům, se objevily až v druhé polovině 19. století. Já si proto myslím, že ona vařila na ohni a pekla v peci,“ konstatuje Lenderová.

Další odborník na dobu Magdaleny Dobromily Rettigové a gastronomii v naší části Evropy docent Martin Franc z Karlovy univerzity přitaká a dodává, že „sporáková revoluce“ postupně zasáhla celou společnost a její jídelníček.

Čtěte také

„Velmi výrazně. Ono to pozměnilo i skladbu potravy. Velmi pravděpodobně to přispělo k prosazení vepřové pečeně oproti dříve dominující hovězí pečeni.“

A skutečně také v původních receptech Domácí kuchařky hovězí maso hraje prim. Historička Lenderová upozorňuje v téhle souvislosti na skutečnost, že při skladbě jídelníčku hrálo výraznou roli náboženství.

„Já jsem to počítala. V tom prvním vydání domácí kuchařky z roku 1826 je 162 receptů na ‚masyté‘ pokrmy, jak ona to psala. A 146 receptů je na postní pokrmy, takže to zastoupení je skoro vyrovnané. Jsou tam recepty na převážně sladkovodní ryby jako je kapr, mník ale třeba i losos, pstruh a další. Z mořských se dovážela treska, které paní Rettigová říkala ‚stockfisch‘. Češi se tehdy běžně dostali k rakům, jedla se žabí stehýnka i šneci,“ vypočítává.

Jsou to z dnešního pohledu už trochu exotické druhy masa, které zjevně tvořily běžnou součást jídelníčku českých domácností v první polovině 19. století.

V pořadu Historie Plus ale uslyšíte mimo jiné také o tom, jak rozdílná byla strava ve městech a na venkově. Dozvíte se, jak se nesměle začalo dohlížet na pravost a jakost potravin prodávaných na jarmarcích a trzích. (repríza)

autor: Vít Pohanka
Spustit audio