Raná péče se v Česku dostane pouze k třetině z těch, kdo na ni mají nárok, upozorňuje Jitka Barlová

5. listopad 2018

Právě začíná týden rané péče. Že nevíte, o co jde? Nejste sami. „Už po jedenácté se snažíme dát vědět, že tady podobná sociální služba je a pro koho je určená,“ vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou Jitka Barlová, vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči.

Raná péče se v Česku poskytuje od narození do sedmi let věku. A týká se hned několika druhů handicapů. „Týká se dětí, které se narodí s Downovým syndromem, ale třeba i dětí, které získaly postižení po úrazu.“

Raná péče se snaží předejít umístění postižených dětí do ústavů

dítě, miminko, mimino

Ranou péči využijí rodiče těch dětí, které jsou postižené. Ať už jde o handicap tělesný nebo mentální. Jakými prostředky dokážou sociální pracovnice pomoci jak dětem, tak rodičům, přišla do poradny Regionu říct koordinátorka rané péče oblastní charity Třebíč Pavlína Kovářová.

Jak Jitka Barlová vysvětluje, raná péče je preventivní služba. A mají na ni nárok ty rodiny, jejichž dítě je v ohrožení ve svém vývoji – to vše bez nutnosti diagnózy nebo přesného stanovení postižení. Přesto se raná péče v Česku dostane pouze k jedné třetině těch, kdo na ni mají nárok.

Problém je v informovanosti

V dostupnosti ale problém není. „Raná péče ke klientům domů dojíždí. A poskytovatele rané péče najdou lidé ve všech regionech. Problém je ale v informovanosti,“ popisuje Jitka Barlová.

Raná péče by se přitom k potřebným rodinám měla dostávat co nejdříve: ideálně už v porodnici. „Rodina potřebuje podporu, odborné informace, ale i psychosociální naslouchání. Nejde o jednorázovou pomoc. Raná péče poskytuje podporu tam, kde je potřeba. Cílem je, aby rodina byla samostatná a na konci už sociální službu nepotřebovala.“