Rakovina je pro člena rodiny velmi často větší zátěž než pro pacienta, říká přední onkolog Luboš Petruželka

21. únor 2023

Statistiky jsou neúprosné. Každý třetí obyvatel ve svém životě onemocní rakovinou. Zda se úspěšně vyléčí, mnohdy záleží na pacientovi samotném. „Počet onkologicky nemocných obecně stoupá, ale je to spíš u starších lidí, od 55 let a více,“ potvrzuje na úvod přední onkolog, profesor Luboš Petruželka.

Největším strašákem je stále rakovina slinivky. „Ačkoli je to poměrně vzácné onemocnění, pozvolna narůstá. A pouze 10 až 12 procent je zachyceno ve stadiu, kdy je možné nádor operovat. Tady bohužel zatím neexistuje spolehlivá screeningová metoda.“

Screeningové neboli zobrazovací metody jsou základem pro odhalení rakoviny. Mezi ně patří například mamograf, který odhaluje karcinom prsu, kolonoskopie, která umí prokázat nádor tlustého střeva nebo CT, které se dělá nejčastěji k odhalení rakoviny plic. V budoucnosti by se k nim mohly jako doplňující metoda dělat také diagnostické testy z krve. „Tady lze detekovat změny v krvi na základě uvolňování fragmentů z DNA a z toho vznikajícího nádoru. To je ale zatím v počátcích. Metodika je propracovaná, ale bylo by riziko to uspěchat. Může třeba dojít k falešné negativitě a podobně. To je otázka ještě mnoha let.“

Krevní testy se ale používají už u vyvinutého onemocnění, kdy se zjišťuje, zda jsou v krvi zbytky nemoci. „To znamená, že na základě toho je možné rozhodovat o další léčbě,“ dodává profesor.

Komunikovat o rakovině už se učí i na škole

V současnosti se pacientovi diagnóza sděluje otevřeně. „Říkat na chodbě ‚Máte rakovinu‘, to už přestalo a zamlčování pravdy taky. To se přesvědčivě změnilo, na druhou stranu nelze říkat úplné detaily, protože my taky nevíme všechno. Ale ta otevřenost je jednoznačná. Pacienti se pak ptají spíš na možnosti léčby než na prognózu, na kterou je ostatně těžké odpovědět. Ta komunikace není jednoduchá, každý je jiný, jedinečný. Proto dnes už se o tom učí na škole i mladí medici.“

Často je to však okolí, které ani neví, jak se k onkologickému pacientovi chovat. „Člen rodiny to nese většinou mnohem hůř. Je to pro něj větší zátěž, někdy dokonce chtějí, abychom to přímo tomu pacientovi neříkali.“

Důležitá je prevence, ve které se lepšíme a jsme v ní na srovnatelné úrovni s ostatními státy Evropské unie. Zejména ženy jsou zodpovědnější. Statistiky ukazují, že na kontrolní mamograf nebo pravidelné gynekologické prohlídky pravidelně chodí stále větší počet žen. I muži se zlepšují, akorát v návštěvách na kolonoskopii by měli přidat, protože jsou ke karcinomu tlustého střeva a konečníku náchylnější o něco více než ženy. „Každopádně včasná diagnostika je zásadním parametrem pro vyléčení. V pozdějším stadiu lze zachránit 20–30 procent pacientů, což ale také není málo.“

Proč je hloupý argument ‚Můj dědeček kouřil a neonemocněl‘? Jaký nádor lze léčit imunoterapií? Jak o své zdraví pečuje sám přední onkolog? Poslechněte si v pořadu Alex a host.