Radiožurnál slaví 25. narozeniny. Od těžkých začátků se probojoval mezi špičku

4. leden 2018
Z porady Radiožurnálu. Metody práce se od 90. let změnily, nadšení pro novinářské řemeslo zůstalo dodnes

Když před pětadvaceti lety věrní posluchači stanice Československo zapnuli rádio, nestačili se divit. Místo staré známé stanice je přivítala nová značka: Radiožurnál. S rozdělením Československé federativní republiky se totiž rozdělilo i dosavadní československé rozhlasové vysílání.

Moderní stanice Radiožurnál vznikla 1. ledna 1993, změny ale klepaly na vrata už v předchozích letech. Už po sametové revoluci se Československý rozhlas zbavil ideologického balastu a vrátil se k cílům, s nimiž kdysi v roce 1923 vznikl: nezaujatě informovat, vzdělávat a bavit.

A tyto cíle v roce 1991 posvětil posvětil i zákon. Československý rozhlas byl oficiálně zřízen jako veřejná instituce, tedy zcela nezávislá na státu a financovaná z koncesionářských poplatků.

Radiožurnál, rozhlasový deník

Když se pak 1. ledna 1993 dělila republika, definitivně se rozdělilo i rozhlasové vysílání. Místo dosavadního Československého rozhlasu tak čeští posluchači nově ladili Český rozhlas a místo stanice Československo je po ránu vítala zbrusu nová zpravodajská stanice.

„Bylo mi tehdy devět let, ale vzpomínám, že mě už od konce roku 1992 zajímalo, jak se po rozpadu federace bude jmenovat stanice Československo. A vida. Byl to Radiožurnál,” vzpomíná redaktor Martin Karlík.

Zahraniční redakce Radiožurnálu v 90. letech (na fotkách například Alexandr Pícha, Vladimír Kroc, Martin Dorazín, David Šťáhlavský, Jan Šmíd nebo Olga Krupauerová)

„Radiožurnál je v přeneseném slova smyslu rozhlasový deník, a tím nová stanice chce být,“ vysvětloval v roce 1993 Zbyněk Honys, který byl řízením Radiožurnálu pověřený. V dobovém tisku uvedl, že stanice bude vysílat hlavně zpravodajství a publicistiku.

Od nejistých začátků k moderní stanici

Začátky Radiožurnálu nebyly vůbec veselé. „Protože se přišlo o velkou stanici, která byla celoplošná pro Česko i Slovensko, nikdo nevěděl, jestli bude mít Radiožurnál stejnou kapacitu i výtěžnost,“ přiznává editor Dušan Valenta, který tehdy začínal na stanici jako elév.


V noci rozdělení jsem byl v režii. Všichni jsme se sešli, i když jsme neměli službu, a připili jsme si šampaňským. Veselé to ale nebylo. Bylo nám líto, že federální stanice s obrovským počtem posluchačů končí.MARTIN DORAZÍN

„V noci rozdělení jsem byl v režii. Všichni jsme se sešli, i když jsme neměli službu, a připili jsme si šampaňským. Veselé to ale nebylo. Bylo nám líto, že federální stanice s obrovským počtem posluchačů končí,“ vzpomíná kolega ze zahraniční redakce Martin Dorazín.

Od té doby se mnohé změnilo, to základní ale zůstalo stejné. „Značka Radiožurnál je už téměř devadesát let stará, ale Radiožurnál tak, jak ho posluchači znají, to je ten přesný, moderní, užitečný kluk, který chce dál poskytovat službu veřejnosti, chce být s posluchači každý den a chce být vždy na jejich straně,“ prohlásil v roce 2013 tehdejší šéfredaktor Jan Pokorný. A jeho slova platí dodnes, kdy je Radiožurnál třetí nejposlouchanější celoplošnou stanicí v Česku.