Radiožurnál má více editorů. Zvyšuje to kvalitu vysílání

Role editora se na Radiožurnálu mění, především jich bude víc. Proč?

Chceme, aby vysílání Radiožurnálu bylo lepší, přesnější, kvalitnější. Dosud se střídali během 24 hodin ve službě tři editoři po osmi hodinách. Od října vede zpravodajství šéfeditor a k ruce má dva denní editory.

Co všechno dělají?

Šéfeditor rozhoduje o tom, co se bude vysílat, která zpráva má přednost a jak ji má redaktor zpracovat. Denní editoři nepřetržitě sledují, co se děje, a dávají události do souvislostí, jeden z nich večer připravuje Ranní Radiožurnál. Po dvanácti hodinách střídá tento tříčlenný tým noční editor.

Systém tří editorů zkušebně využíváme už několik týdnů. Kdy se osvědčil nejvíce?

Třeba při vyhlášení prohibice, oznámené v pátek večer. V tu chvíli není u rádia moc posluchačů, ale ti, kteří u něj právě seděli, museli ocenit, že vysílání fungovalo jako dobře namazaný stroj. Jeden editor koordinoval práci reportérů v terénu, další byl k ruce moderátorovi Večerního Radiožurnálu a šéfeditor rozhodoval o tom, kdo kdy vstoupí do vysílání.

Takových dnů však není v roce mnoho. Budou mít tři editoři dost práce i v klidnější době?

Když se nic neděje, je to pro zpravodajství to nejhorší. Jsme zpravodajské rádio a posluchač od nás chce slyšet, co je nového. I tady hrají editoři důležitou roli. Měli by umět redaktory, kteří chodí denně do terénu, inspirovat. Třeba je upozornit na ještě neuzavřenou událost, která společností „probublává“.

Jan Pokorný|foto: Karel Šanda

Například?

Při metanolové aféře jsme takhle otevřeli téma hlavního hygienika, o jehož osudu jsme dlouho nic neslyšeli. V tu chvíli to mělo souvislost, bylo to momentálně relevantní. Tímto způsobem by měli editoři postupovat právě v těch dnech, které nejsou tak zpravodajsky nabité, jako byly ty minulé.

Editor by měl být člověk s dlouholetou novinářskou zkušeností a širokým rozhledem. Má Radiožurnál takové editory?

Jsou tady takoví editoři a přicházejí noví, protože je vždycky dobré po nějaké době tým okysličit lidmi zvenku, se zkušenostmi z jiných médií. Jedním z nich je šéfeditor Petr Bušta, který stál u zrodu ČT24, nebo zkušená televizní reportérka Kamila Štichová, což je člověk s velice jasným názorem na věc a dobrými komunikačními schopnostmi.

Komunikace je určitě alfou a omegou jejich práce…

Editor by měl především umět jednat s lidmi. Nesedí v nějaké skleněné kukani, ale řídí zpravodajskou partu jak v newsroomu, tak v terénu. Sám je součástí tohoto týmu a navíc nese zodpovědnost za to, co se právě vysílá. Někdy nechá redaktory materiály předělat, nebo musí příspěvek, na kterém reportér pracoval třeba půl dne, vyhodit, protože se právě stala nějaká důležitější událost, která posouvá vysílání Radiožurnálu zase o kus dál.

Bude díky posílení editorů vysílání Radiožurnálu ještě aktuálnější a dynamičtější?

Přesně to chceme. Vždycky můžeme být ještě lepší, rychlejší a dynamičtější, ale i tak jsem přesvědčený o tom, že se nám už v létě povedlo pokrýt mimořádné události velmi dobře. Ať už to byl případ Davida Ratha nebo nehoda českého autobusu v Chorvatsku. Stala se v sobotu brzy ráno a my jsme díky nasazení editorů úplně změnili vysílání a věnovali se jen této kauze. Posledním příkladem je metanolová aféra. I při ní se ukázalo, že posílený editorský systém má skutečně smysl.

Newsroom Radiožurnál|foto: Khalil Baalbaki

Změnou, která už je ve vysílání slyšet, je více živých vstupů z terénu. Budete v tomto trendu pokračovat?

Redaktoři by se měli hlásit z míst, kde se něco děje, co nejčastěji. Při vyhlášení prohibice jsme povolali do práce 10 reportérů z Radiožurnálu a dalších 12 z jednotlivých z krajů. Vysílali jsme vystoupení zodpovědných osob v přímém přenosu. V tom chceme pokračovat i v jiných kauzách, pokud to budeme považovat za užitečné.

Editoři pracují pod tlakem. Co děláte proto, aby u nich nedošlo k vyhoření?

Je pravda, že od editorů vyžadujeme maximální nasazení po celých 12 hodin jejich služby. Střídají se až po týdnu, a to proto, aby věděli, co se dělo včera nebo předevčírem, a mohli tak události nepřetržitě sledovat a posouvat dál. Aby „nevyhořeli“, budou po týdnu intenzívní práce odpočívat.

Od ledna do července letošního roku se Radiožurnálu zvedla poslechovost o 100 tisíc posluchačů. Je to pro vás zadostiučinění?

Mám radost. Musím ale upřesnit, že jsou to ještě čísla, o která se zasloužil můj předchůdce Petr Souček. Poslechovost pro mě není sprosté slovo. Je to jeden z mála měřitelných ukazatelů naší práce. Budu rád, když svými příštími kroky situaci Radiožurnálu nepokazím a když posluchačů ještě přibude.

Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu.

mapa vysílačů Radiožurnálu (VKV a DVB-T)|foto: koláž Český rozhlas

Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.