Radiofórum - zprávy 27. listopadu 2007

r_2100x1400_radiozurnal.png

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Ondřej Liška by se mohl stát členem kabinetu už příští týden

Petr DUDEK, moderátor:
S podrobnými zprávami přišla do studia Eva Ziliziová.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Dobrý podvečer. Příští týden by prezident Klaus mohl jmenovat nového ministra školství, poslance Ondřeje Lišku ze Strany zelených. Liška dnes Radiožurnálu řekl, že by pro svůj resort chtěl víc peněz. Jak dodává redaktorka Martina Lustigová, chtěl by o tom co nejdřív jednat jak s kolegy ve vládě, tak i s odboráři.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Odkud peníze pro resort školství vzít, ale Ondřej Liška neupřesnil s tím, že zatím není nominován.

Ondřej LIŠKA, poslanec /Strana zelených/:
O tom, že školství je dlouhodobě podfinancováno, není pochyb.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Uvažuje se například o tom, že by se do resortu školství mohly přesunout peníze z takzvaného porcování medvěda. Podle premiéra Mirka Topolánka bude Liška schopen vést ministerský tým, už má totiž zkušenosti s řízením sněmovního výboru.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády, předseda strany /ODS/:
Má na takovou funkci a je otázka, jestli zvládne ten přechod, uklidnit situaci školství k odboru a celou řadu problémů, které ho čekají, ale pro mě to jméno není jméno, proti kterému bych měl jakékoliv výhrady.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek si podle svých slov nevšiml, že by Liška byl odborníkem na školství.

Jiří PAROUBEK, předseda strany /ČSSD/:
V každém případě je to člověk, který není podle mého názoru alespoň tak zralý, že by mohl zastávat tak významnou funkci.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Liškovu nominaci má ještě v neděli potvrdit republiková rada Strany zelených. Nominaci Ondřeje Lišky na post šéfa ministra školství provázejí spory ve straně. Proti jeho kandidatuře byla například bývalá šéfka tohoto resortu Dana Kuchtová. Předseda Strany zelených Martin Bursík si ale myslí, že výběr Ondřeje Lišky situaci uklidní.

Čunkův návrat do vlády by Mirku Topolánkovi zřejmě nevadil

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Čunkův návrat do vlády by jejímu šéfovi Mirku Topolánkovi zřejmě nevadil. Jasno ale nemají straničtí kolegové předsedy KDUČSL. Jen připomínám, že Čunek z Topolánkova kabinetu odešel ve chvíli, kdy nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká znovu otevřela kauzu jeho údajné korupce. Případ ale minulý týden definitivně skončil, dodává redaktorka Veronika Malá.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Jiří Čunek, případně někdo jiný, takové jsou stále možnosti, kdo by mohl zasednout do čela ministerstva pro místní rozvoj. Lidovci o návratu svého šéfa do vlády ale ještě potřebují jednat.

Michaela ŠOJDROVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu KDUČSL:
Musí jednoznačně říct, že veškeré kauzy byly jasně vysvětleny, že nejsou kostlivci ve skříni.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Řekla šéfka klubu lidovců Michaela Šojdrová. Jistotu také chce mít v tom, že se Jiří Čunek bude moct resortu naplno věnovat. Jestli by se měl ale šéf KDUČSL do kabinetu vrátit, v tom zatím nejsou lidovci jednotní. Jasno má nicméně poslanec Jiří Carbol.

Jiří CARBOL, poslanec /KDUČSL/:
Já si myslím, že by se měl vrátit do vlády, protože je to předseda KDUČSL. To, proč z té vlády odešel, bylo uzavřeno, není důvod, aby se tam nemohl vrátit.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Premiér Mirek Topolánek řekl, že v případě, že lidovci Čunkův návrat podpoří, bude o něm minimálně uvažovat.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda vlády, předseda strany /ODS/:
Já jsem dlouhodobě tvrdil, že pokud se Jiří Čunek očistí, tak se do vlády vrátit může.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Přímo Jiří Čunek zatím nechtěl celou věc vůbec komentovat.

Jiří ČUNEK, předseda strany /KDUČSL/:
To určitě vyřešíme někdy příští týden.

Průměrná hrubá mzda se lehce přehoupla přes jednadvacet tisíc korun

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Vyděláváme stále víc. Průměrná hrubá mzda se ve třetím čtvrtletí lehce přehoupla přes jednadvacet tisíc korun. Podle Českého statistického úřadu bereme o patnáct stovek víc než loni. Podrobnosti má redaktor Tomáš Medek.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Ekonomové vidí v rychlém růstu mezd dobrou výkonnost ekonomiky a nedostatek pracovníků na trhu práce. Firmy tak musejí nabízet vyšší platy, aby zaměstnance získaly. Nejvyšší mzda, třicet devět tisíc šest set korun, je v sektoru finančního zprostředkování. Naopak nejméně berou lidé v odvětví rybolovu a chovu ryb, přes patnáct tisíc korun. Z regionu nejvíc vydělávají tradičně Pražané, dvacet šest tisíc pět set korun. Průměrná mzda je ale spíše imaginární číslo, které zkreslují lidé s nejvyššími platy. Dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou. Zatímco letos vzrostla reálná mzda, tedy po odečtení inflace, o pět procent, příští rok to bude kvůli růstu cen stěží polovina.

Helena HORSKÁ, analytička Raiffeisenbank:
Míra inflace bude výrazně vyšší, než byla v letošním roce, tudíž růst kupní síly obyvatel se výrazně zpomalí.

Tomáš MEDEK, redaktor:
Vysvětluje analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

Se současnou politickou situací je nespokojeno devět z deseti Čechů

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Se současnou politickou situací je nespokojeno devět z deseti Čechů. Ukázal to aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Nespokojených přibylo, takže pozitivně vnímá současnou situaci necelá desetina lidí. Od února také nejméně občanů důvěřuje vládě, dvacet sedm procent. Nejdůvěryhodnější zůstává prezident, kterého podporuje šedesát šest procent.

První kolo nových izraelskopalestinských jednání se bude konat už 12. prosince.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
K jednacímu stolu si poprvé Palestinci a Izraelci sednou 12. prosince, slíbil na úvod mezinárodní blízkovýchodní konference v Annapolisu americký prezident George Bush. Dohodl se na tom ještě před jejím začátkem s palestinským prezidentem Abbásem a izraelským premiérem Olmertem. Zdravím teď zpravodaje Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandra Píchu, který summit sleduje.

Alexandr PÍCHA, redaktor:
Dobré odpoledne. Prohlášení prezidenta Bushe je dobře načasovaným překvapením. Většina pozorovatelů totiž odhadovala, že se palestinské a izraelské delegaci zatím nepodařilo dosáhnout žádné dohody o dalším společném postupu. Podle neověřených zpráv prezident Olmert na poslední chvíli přislíbil, že přistoupí na konkrétnější termíny v garancích pro palestinskou nezávislost. Členové izraelské delegace si libují, že Palestinci jsou velmi vstřícně naladěni. Je patrné, že Abbásovo vedení potřebuje konkrétní výsledek, aby mohl lépe čelit extremistům z proíránského Hamasu.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
A jakou další patronaci plánuje prezident Bush a vůbec Spojené státy nad řešením blízkovýchodní krize?

Alexandr PÍCHA, redaktor:
Tak prezident Bush oznámil, že Palestinci a Izraelci vytvoří stálé výbory pro intenzivní jednání, které by mělo vyústit v dohodu o demokratické Palestině asi do konce roku 2008. Je jasné, že se dohodu bude snažit všemožně rozvrátit extremistický Hamas podporovaný Íránem. Americká administrativa se proto snaží o co nejsilnější zapojení celého arabského světa do dosažení míru na Blízkém východě.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Za aktuální informace děkuji do Spojených států Alexandru Píchovi, na slyšenou.

Alexandr PÍCHA, redaktor:
Na slyšenou.

Napětí na předměstích Paříže trvá

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Napětí na předměstích Paříže trvá. Střety policie se skupinami mladíků si jen za poslední dvě noci vyžádaly osmdesát zraněných. Stále se čeká, jestli nepokoje nepřerostou v otevřený konflikt. Jak uvádí zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Jan Šmíd, prezident Sarkozy nebere situaci na lehkou váhu.

Jan ŠMÍD, redaktor:
Sarkozy svolal na zítřejší ráno schůzku několika klíčových ministrů s cílem jednat o možných důsledcích napjaté situace na předměstích. Premiér Francois Fillon navštívil VilliersleBel, kde srážky mezi mládeží a policisty začaly po nešťastném incidentu, který si vyžádal životy dvou mladíků. Sarkozy také pozval do Elysejského paláce jejich rodiče. Policejní hlídky jsou ve VilliersleBel a na dalších místech severu Paříže výrazně posíleny, očekává se, že i tuto noc budou hořet automobily navzdory volání po klidu ze strany starostů těchto měst. Policejní vyšetřování potvrdilo, že policisté nenesou za incident, který se stal záminkou k propuknutí násilí, žádnou odpovědnost, otázkou jen zůstává, zdali poskytli oběma mladíkům do příjezdu sanitky dostatečnou pomoc.

Bělehrad a kosovští Albánci nedokázali využít poslední šance a dohodnout se na statutu Kosova

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Bělehrad a kosovští Albánci nedokázali využít poslední šance a dohodnout se na statutu Kosova. V Badenu nedaleko Vídně končí dvoudenní vyjednávání. Završila se tím čtyřměsíční série rozhovorů mezi znepřátelenými stranami. K dohodě ani po řadě přímých setkání nedošlo. Obě strany se neshodnou v tom základním. Jestli Kosovo má být autonomní oblast nebo samostatný stát. Podrobnosti doplňuje zpravodaj Českého rozhlasu na Balkáně Martin Ježek.

Martin JEŽEK, redaktor:
Představitelé Srbska přivezli na konferenci několik dalších příkladů, jak by Kosovo mohlo do budoucna fungovat. Bělehrad je Albáncům ochoten přenechat všechny kompetence až na diplomacii, členství v mezinárodních organizacích nebo ochranu hranic. Člen kosovského týmu a zřejmě i nadcházející premiér Kosova Hašim Tači řekl, že stanoviska obou stran se diametrálně liší a že autonomie by byla návrat do dob Miloševiče. Albánci chtějí po 10. prosinci po konzultacích s Evropskou unií a se Spojenými státy vyhlásit nezávislost.

V Česku jsou více než dvě stovky stoletých lidí

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
V Česku jsou více než dvě stovky stoletých lidí. Další dvě stovky mají ve svých osobních dokladech dokonce ještě nižší letopočet, než je rok 1907. Narodili se totiž mezi lety 1898 a 1906. Nejstarším člověkem v Česku je Marie Kráslová, která 13. listopadu oslavila sto deváté narozeniny. Nejstarší muž přišel na svět v roce 1902. Kde žije v Česku nejvíc dlouhověkých lidí, nejen na to se budeme ptát demografa ve Stalo se dnes na Radiožurnálu v jednadvacet hodin.

Do popředí zájmu německých médií se znovu vrátil medvěd Bruno

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Do popředí zájmu německých médií se znovu vrátil medvěd Bruno, huňáč, který byl loni k obrovské nevoli veřejnosti zastřelený v Bavorsku. Teď padlo rozhodnutí, podle kterého vypreparované zvíře skončí v mnichovském muzeu. Tělo mrtvého medvěda si přitom nárokovali Italové, připomíná zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Jiří HOŠEK, redaktor:
Přetahovanou o ostatky nešťastného medvěda nakonec vyhrálo Německo. Italský ministr životního prostředí Alfonso Scanio neuspěl s argumentací, že se medvěd s kódovým označením JJ1 narodil na Apeninském poloostrově a tudíž patří jeho zemi. Mladého medvěda, který během svého putování napříč Alpami upoutal značnou pozornost, se loni v létě podařilo zmrazit ještě dříve, než se začal rozkládat. Mnichovské preparátory tak údajně čeká relativně snadná práce. V muzeu lidí a přírody má být vycpaný medvěd představen maximálně přirozeně, tedy nikoli s vyceněnými zuby jako nebezpečná šelma, ani jako domácí mazlíček.