Radiofórum - zprávy 16. října 2007

r_2100x1400_radiozurnal.png

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Soud s prokurátorkou Milady Horákové

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Dobrý večer. Po dlouhých padesáti sedmi letech otevřel pražský městský soud justiční vraždu Milady Horákové. Z účasti na zinscenovaném procesu se před ním zodpovídá Horáková žalobkyně, tehdejší dělnická prokurátorka Ludmila BrožováPolednová. K soudu šestaosmdesátiletá žena nepřišla. Požádala senát, aby se jednalo bez ní. Jak dodává reportérka Věra Masopustová, BrožovéPolednové hrozí patnáct let za mřížemi, až výjimečný trest.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Soud začal čtením protokolu, a to jak ze strany obžaloby, tak obhajoby. K osobě obviněné prokurátorky se vyjádřila historička a členka Klubu Milady Horákové Zora Dvořáková.

Zora DVOŘÁKOVÁ, historička, členka Klubu Milady Horákové:
Ona skutečně byla hluboce tedy zaujatá těmi komunistickými myšlenkami. Ona byla přesvědčena, že rozhodně slouží.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Soud otevřel případ justiční vraždy Milady Horákové po sedmapadesáti letech. Jaký význam má po takové době případný rozsudek, řekl poslední žijící odsouzený v procesu s Miladou Horákovou Josef Lesák.

Josef LESÁK, poslední žijící odsouzený v procesu s Miladou Horákovou:
Má to smysl, poněvadž se nenaskytlo v této zemi dostatek vůle, aby zločiny, které byly spáchány komunisty, byly řádně prošetřeny a potrestány okamžitě, když se komunistický režim zhroutil.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Původně bylo soudní jednání naplánované do čtvrtka. Kdy bude rozsudek, ale záleží na tom, jestli soud vyhoví obhajobě a povolá jejího svědka. Pokud ten nepřijde do plánovaného konce jednání, je možné, že bude soud muset jednání odročit.

ČR ani Chorvatsko neuspěly ve volbě člena rady bezpečnosti

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Ani my ani Chorvaté jsme neuspěli v prvním kole volby nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Česko dostalo o čtyři hlasy méně než Chorvatsko. Jak přímo z newyorského sídla OSN informuje zpravodaj Českého rozhlasu v Americe Alexandr Pícha, hlasování pokračuje dalším kolem.

Alexandr PÍCHA, redaktor:
Výsledek je do značné míry překvapením, protože podle českých diplomatů jsme byli víc favorizovaným kandidátem. Pro Česko hlasovalo ve valném shromáždění OSN devadesát jedna zemí, zatímco pro Chorvatsko devadesát pět států. Situace byla do poslední chvíle nejasná. Chorvatští vyjednavači se v kuloárech chlubili, že mají jistých asi sto hlasů, zatímco čeští diplomaté měli ve stejnou dobu více než sto písemných příslibů. Celkově má ale OSN sto devadesát dva členských zemí, takže je jasné, že některé státy do jisté chvíle lavírovaly a slíbily podporu jak Česku, tak Chorvatsku. V této chvíli se už ale sčítají výsledky druhého kola. Pokud ale ani teď nezíská Česko ani Chorvatsko dvoutřetinovou většinu, budou následovat kola další.

ČR může čerpat peníze díky dnes podepsaným operačním programům

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Zhruba sto pět miliard korun můžeme vyčerpat z bruselské pokladny díky dnes podepsaným operačním programům. Peníze půjdou hlavně na projekty, které podpoří zaměstnanost, vzdělání, či konkurenceschopnost. Česko ale patří v přípravě operačních programů v Evropské unii k nejhorším. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas proto doufá, že se dnešním krokem země odlepila od pomyslného dna. Eurokomisař Vladimír Špidla se nových komplikací nebojí. S dalšími programy bychom už ale otálet neměli.

Vladimír ŠPIDLA, eurokomisař:
V zásadě čerpání, ten rámec je nikoliv 2013, ale až 2015 a po mém soudu se nedá v tento okamžik říct, že by nastaly nějaké reálná nebezpečí, ale fakt je, že když máte prostě o půl roku míň, tak máte o půl roku míň. To se může v tom roce 2015 ukázat jako důležité.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Další balík zákonů nám Evropská komis zřejmě schválí na přelomu listopadu a prosince. Celkem Česko chystá čtyřiadvacet operačních programů za zhruba sedm set padesát miliard korun. Srovnatelně velcí Maďaři už mají schválených všech patnáct operačních programů, Slováci pak čtyři programy z jedenácti a Polsku chybí jen málo pro schválení všech jednadvaceti programů.

Výstavba nové Národní knihovny v Praze

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Strahov, to je náhradní varianta číslo jedna pro výstavbu nové Národní knihovny v Praze. Podle městského radního pro územní rozvoj, občanského demokrata Martina Langmajera ale návrh architekta Jana Kaplického, určený pro Letnou, nejspíš nebude možné přesunout. Směrnice Mezinárodní unie architektů to prý zakazují. Proti výstavbě knihovny podle Kaplického návrhu na Letné je většina městských zastupitelů ODS, včetně primátora Pavla Béma. O stavbě nové knihovny bude i dnešní duel Radiofóra. Poslouchejte Radiožurnál krátce po půl sedmé.

Zástupci školských odborů požadují více peněz na školství

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Více peněz pro školství, to dnes před Poslaneckou sněmovnou požadovali zástupci školských odborů. Nelíbí se jim totiž částka, se kterou pro resort počítá návrh státního rozpočtu. Odboráři se před dolní komorou sešli jen necelý den před začátkem projednávání rozpočtu, který by měl mít deficit přibližně sedmdesát jedna miliard korun. Podrobnosti má redaktorka Veronika Malá.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Ve školství chybí minimálně tři miliardy korun, tvrdí odbory. Většina z této částky by měla jít na platy, zhruba půl miliardy pak na pomůcky do škol.

František DOBŠÍK, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství:
Nechápeme, proč se má šetřit tady v tomto segmentu, který je tím potencionálním rozvojem.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Říká předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík. Odboráři chtějí pro školy více peněz i proto, že se na nich postupně zavádějí nové osnovy. Pro školy i pro učitele je to podle nich pak další práce navíc. Ministr financí Miroslav Kalousek ale trvá na svém. Rozpočet podle něj není nafukovací.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDUČSL/:
Navýšení mzdových prostředků není možné větší než jeden a půl procenta. Chcemeli dosáhnout vyššího platového nárůstu, musí se o ten balík peněz podělit méně lidí.

Veronika MALÁ, redaktorka:
Prostředky by se podle některých poslanců mohly do školství dostat ještě z krajů nebo z peněz Evropské unie. Podle šéfa školského výboru Waltera Bartoše ale peníze v resortu chyběly i za minulých vlád ČSSD.

Walter BARTOŠ, předseda školského výboru /ODS/:
Jsem nikdy nezaznamenal žádný protest odborů, takže já to beru jako jakýsi politický nátlak.

Veronika MALÁ, redaktorka:
O státním rozpočtu budou poprvé poslanci hlasovat už zítra.

Volební preference politických stran

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Sociální demokraté podle společnosti STEM jako jediní posilují své preference. Kdyby se volby konaly teď, ČSSD by v nich získala celkem sedmdesát osm křesel v Poslanecké sněmovně. Druzí občanští demokraté by jich měli o jedenáct méně. Za KSČM by ve sněmovně zasedlo sedmadvacet poslanců, za zelené šestnáct a za lidovce dvanáct. ČSSD by tak mohla sestavit hned dvě různé koalice, kromě velké i středovou, či levicovou.

Země kolem Kaspického moře odmítají základnu třetího státu

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Země kolem Kaspického moře odmítají na svém území základnu třetího státu, která by mohla posloužit pro útok na jednu z nich. Představitelé Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Íránu a Ázerbájdžánu tak jasně odpověděli Američanům na jejich úvahy použít silové řešení ve sporu o íránský jaderný program. Iráčany potěšilo i prohlášení, že všechny státy, které podepsaly dohodu o nešíření jaderných zbraní, mají právo na rozvoj mírové jaderné energetiky. Teherán totiž odmítá západní obviňování, že se místo mírové jaderné energetiky snaží vyvíjet jadernou bombu.

Japonsko se připojilo v nátlaku na Barmu

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Japonsko se připojilo k Evropské unii a Spojeným státům v nátlaku na Barmu kvůli represím, kterými tamní vojenský režim zlikvidoval nedávné masové protivládní protesty. Tokio, které je pro Barmu důležitým poskytovatelem zahraniční pomoci, se rozhodlo zmrazit skoro pět milionů dolarů určených pro centrum lidských zdrojů při univerzitě v Rangunu. Centrum má zajišťovat výuku ekonomie, managementu a japonštiny. Vztahy mezi oběma asijskými zeměmi s zhoršily po smrti japonského novináře, kterého zastřelil vládní voják během zákroku proti demonstrantům.

Spustit audio
autor: Eva Ziliziová