Radiofórum 21. září 2007

Lékaři se nedohodli se zdravotními pojišťovnami

Jan ROZKOŠNÝ, moderátor:
S podrobnými zprávami je ve studiu Eva Ziliziová.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Dobrý podvečer. Lékaři se dnes nedohodli se zdravotními pojišťovnami na úhradách péče pro příští rok. Zvýšení částky pro praktické lékaře napadli jejich kolegové, ambulantní specialisté. Jak říká redaktorka Martina Lustigová, proti se postavili také další zdravotníci.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Výhrady ambulantních specialistů vysvětluje Zorjan Jojko.

Zorjan JOJKO, ambulantní specialista:
Jsme toho názoru, že musí být nějakým způsobem zachován poměr navyšování v jednotlivých segmentech a zatímco v této chvíli se mluví o navýšení v segmentu praktických lékařů o šestnáct procent, u jiných jsou zmiňována třeba pouze procenta dvě, což bychom viděli jako nepoměrné.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Předsedovi Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavlu Neugebauerovi vadí, že ostatní lékaři předběžnou dohodu nepodpořili.

Pavel NEUGEBAUER, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost:
Trošku do popředí jde takovej ten prvek jako, když to nemám já, ať to nemá nikdo a to si nemyslím, že prostě v tom zdravotnictví je dobře.

Martina LUSTIGOVÁ, redaktorka:
Zdravotní pojišťovny byly ochotny v příštím roce platit za pacienta čtyřicet dva korun měsíčně a za bod jednu korunu. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt tuto dohodu označil za velmi vstřícnou.

Tomáš CIKRT, mluvčí ministerstva zdravotnictví:
Ministerstvo nejprve vyčká, až dostane v písemné formě výsledky toho řízení a pokud tam nebude nic v rozporu s tou dostupností anebo se zdravotně pojistnými plány pojišťoven, není důvod, proč tam, kde k dohodě došlo, proč to nerespektovat.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Rozhodnutí o úhradách péče je teď na ministerstvu zdravotnictví. Má na to šedesát dnů.

Protest proti výstavbě amerického radaru

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
V obcích v okolí Brd byla dnes odpoledne symbolická blokáda. Pořadatelé protestní akce, středočeští a plzeňští komunisté, tak chtěli vyjádřit svůj odpor k výstavbě amerického protiraketového radaru ve vojenském prostoru Brdy. S jakým ohlasem se blokáda setkala, na to se teď po telefonu ptám do Příbrami redaktora Zdeňka Hekrlíka. Dobrý podvečer.

Zdeněk HEKRLÍK, redaktor:
Dobrý večer přeji. Ta blokáda probíhala velice klidně. Nešlo totiž o faktické zastavení provozu. Pořadatelé postavili transparenty a stolky s petičními archy na živých místech ve městech a vesnicích v okolí Brd, ale v dopravě prakticky nepřekáželi. Účelem bylo upozornit na radar, rozdat materiály, získat podpisy pod petice a to se opravdu povedlo. Když si uvědomíme, že na Příbramsku od počátku roku, kdy se proti radaru začalo protestovat, proběhla už celá řada petičních akcí, těch dnešních několik stovek podpisů mohou odpůrci radaru považovat opravdu za úspěch. A snad jeden postřeh závěrem. Na rozdíl od okolních obcí se přímo v Příbrami chodili podepisovat především mladí lidé.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Zdeněk Hekrlík. Díky, na slyšenou.

Zdeněk HEKRLÍK, redaktor:
Pěkný den.

Kampaň a názvem Proti raketám

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Plných sedmdesát šest procent obyvatel Česka zatím nemá dostatek informací o možném umístění amerického radaru v naší republice. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který zveřejnil vládní zmocněnec Tomáš Klvaňa. Proto chystá kabinet premiéra Topolánka informační, ale nikoliv přesvědčovací kampaň s názvem Proti raketám. Zazní v ní i argumenty odpůrců například z iniciativy NE základnám. Občané si budou moci sami vybrat, jakým způsobem se k informacím dostanou, říká Klvaňa.

Tomáš KLVAŇA, vládní zmocněnec:
Každý bude mít možnost získat informace způsobem, kterému on dává přednost, ať už je to internet, tištěná forma prostřednictvím například informační brožury, audiovizuální forma, prostřednictvím informačních DVD nosičů, osobní setkání se mnou nebo s týmem odborníků na našem turné po celé České republice.

Protest prezidentů visegrádských zemí

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Prezidenti čtyř visegrádských zemí dnes protestovali proti kontrolám na hranicích s Rakouskem i po jejich vstupu do schengenského prostoru. Ten by se měl rozšířit na konci letošního roku právě o Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Rakousko ale usiluje o přechodné období, během kterého by na hranicích mezi novými a starými členy Evropské unie kontroly zůstaly. Politici visegrádských zemí se dnes v maďarském Keszthely ohradili proti tomu, že tím Vídeň se zeměmi Visegrádu jedná jako s druhořadými státy. V každém případě ale i po rozšíření evropských hranic nám, obyvatelům Česka neodpadnou některá další omezení. Všechny země Unie nám například ještě neotevřely svůj pracovní trh. Jak Radiožurnálu řekl francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti JeanPierre Jouyet, Francie by to chtěla vyřešit do roku 2009.

JeanPierre JOUYET, francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti:
Co se týče Francie, pracujeme na tom, abychom se postupně otevřeli. Celkově by se měl ale pohyb osob vyřešit do roku 2009, abychom v době českého předsednictví mohli mít vzájemně úplně normální režim.

Eurokomise opravila odhad schodku českého rozpočtu

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Evropská komise dnes opravila svůj odhad schodku českého rozpočtu v příštím roce. Jak Radiožurnál včera informoval, v doporučení naší vládě Brusel původně konstatoval, že deficit Česka překročí tři procenta hrubého domácího produktu. Když ale komise od nás dostala nejnovější informace, opravila svůj odhad s tím, že schodek rozpočtu nepřesáhne tříprocentní hranici. V Bruselu to zjistil zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.

Vít POHANKA, redaktor:
Česko by mělo v příštím roce splnit jedno ze základních kritérií pro přijetí eura, konstatuje nyní mluvčí evropského komisaře pro ekonomické a měnové záležitosti Amélia Torres.

Amélia TORRES, mluvčí evropského komisaře pro ekonomické a měnové záležitosti:
Zaznamenali jsme, že rozpočtový schodek pro rok 2008 bude pod hranicí tří procent.

Vít POHANKA, redaktor:
Řekla na dotaz Českého rozhlasu. České ministerstvo financí také podle ní použilo při přípravě rozpočtu standardní evropskou metodiku ESA 95, korigovala mluvčí Torresová své dřívější vyjádření.

Libanon si připomíná smrt poslance Ghanema

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Libanon si dnes připomíná poslance Antoine Ghanema, který ve středu zahynul při atentátu. Na smuteční akci v Bejrútu se sešly tisíce lidí. Podle stoupenců protisyrského poslance stála za atentátem právě Sýrie. Jak říkají, cílem vraždy je torpédovat nadcházející volby. Jak z Libanonu dodává zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev, bývalý prezident země Amín Džamáíl varoval před ohrožením role křesťanů v zemi.

Jaromír JANEV, redaktor:
"Skutečnost, že nás mají za cíl nepřátelé Libanonu, nás utvrzuje ve správnosti našich postojů, ale nedonutí nás to k odvetě. Jsme pro realistické řešení, jsme pro dohodu a konsensus, ale v rámci samostatnosti a nezávislosti země." Uvedl Amín Džamáíl, který je historickým předákem křesťanské strany Katáib, ze které pocházel poslanec Antoine Ghanem. Necelý čtyři dny před prezidentskými volbami Amín Džamáíl potvrdil, že se volby uskuteční i přes odpor opozice. Ta požaduje, aby do úřadu prezidenta usedl buď její kandidát nebo osobnost, se kterou bude souhlasit.

Česko nevydá ruského finančníka

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
V České republice zůstane i po dnešku uprchlý ruský bankéř Ilja Staševskij. Krajský soud v Ostravě rozhodl, že ho nevydá do jeho vlasti. Moskevský soud po něm pátrá, protože podle tamních vyšetřovatelů zpronevěřil státní peníze. Finančník to odmítá a ukrývá se v Česku. Případ sleduje redaktorka Andrea Čánová.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Podle ruských vyšetřovatelů zpronevěřil Ilja Staševskij v přepočtu pět miliard korun, které vylákal z tamního ministerstva financí. Peníze byly určené výrobci stíhaček MiG29. Finančník to odmítá a říká, že v té době už dávno v bance nepracoval. České ministerstvo vnitra mu udělilo azyl, přesto musel o jeho vydání definitivně rozhodnout trestní senát, vysvětlil soudce Pavel Dolínek.

Pavel DOLÍNEK, soudce:
O tom, jestli bude někdo vydán k trestnímu stíhání do ciziny, nebo nikoliv, musí vždy rozhodnout soud. Nelze ukončit takovéto řízení pouze tím, že určitá osoba obdrží azyl.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Ruský finančník k soudu nepřišel. Omluvil se, že má podlomené zdraví. Na rozsudek reagoval Ilja Staševskij s úlevou.

Ilja STAŠEVSKIJ, ruský finančník:
Ta cesta byla osm let dlouhá. Jsem spokojen s tím, že soud rozhodl podle zákona.

Andrea ČÁNOVÁ, redaktorka:
Až přeložený rozsudek finančník dostane, bude rozhodnutí pravomocné.

O Oscara bude bojovat film Jiřího Menzela

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
Do boje o prestižního filmového Oscara naše země vysílá snímek režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. V hlasování České filmové a televizní akademie získal nejvíc bodů. Ředitel akademie Petr Vachler o dnes oznámené nominaci uvedl ve vysílání Radiožurnálu tuto zvláštnost.

Petr VACHLER, ředitel České filmové a televizní akademie:
U nás v historii, když vezmeme filmy Ostře sledované vlaky, Kolju, Musíme si pomáhat či Želary, což jsou filmy, které buď získali Oscara nebo byly na Oscara nominované, vždy se týkaly českoněmecké problematiky, případně českoruské. A ty filmy, které jsem jmenoval, se vždycky nějakým způsobem toho dotkly. A film Obsluhoval jsem anglického krále se té problematiky dotýká dvojnásobně, ještě i naší minulosti, co se týká komunistického režimu.

Eva ZILIZIOVÁ, redaktorka:
O prestižní cenu americké Akademie filmových umění a věd bude Menzelův film usilovat v kategorii nejlepší cizojazyčný film.