Radek Váňa - fotbalista, který odhalil korupci

Radek Váňa: Dobrý den.

Vladimír Kroc: Těší vás, že jste se v klubu Fair Play ocitl mezi takovými sportovci jako Zátopkovi, Pavel Padrnos nebo Josef Bican?

Radek Váňa: Tak já to spíš vnímám z tý pozice, že vůbec to ocenění je vyjádření toho, že někdo vnímá tu problematickou situaci asi tak stejně, jako já.

Vladimír Kroc: Připomeňme, že jste s bývalým redaktorem České televize Petrem Hanouskem loni pro pořad Fakta uplatil tři rozhodčí, abyste se skrytou kamerou dokázali, že i v druhé nejnižší soutěži kvete korupce. Čí byl ten nápad?

Radek Váňa: Ten nápad něco s tím udělat, tak ten byl můj. Petra Hanouska znám dlouhý léta a věděl jsem, že pracuje v Český televizi, že taky působil v novinách, takže jsem se na něj obrátil, zavolal jsem mu a poprosil ho o radu, co bysme s tím už konečně mohli udělat.

Vladimír Kroc: Hm. Takže s tím natočit skrytou kamerou předávání úplatku, to už zase přišel on?

Radek Váňa: Tak, já jsem..buď jsem si říkal, nějakej novinovej článek, upozornění na tu situaci a nebo připouštěl jsem si samozřejmě i tu televizní akci.

Vladimír Kroc: Když jsem vás zval do pořadu O kom se mluví, radil jste se s manželkou. Jít dráždit kobru bosou nohou, jak se o vás vyjádřil Antonín Panenka, teď mluvím o tom konkrétním případě, muselo být asi mnohem těžší rozhodnutí. Co vás přesvědčilo, že jste do toho zkrátka šel? Když jste věděl, že to bude prezentováno v televizi?

Radek Váňa: No, tak ta beznaděj, ta nevůle prostě kohokoliv cokoliv s tímhlenctím něco dělat. A manželka, tak ta mi řekla prostě, buďto s tím něco dělej nebo se na to vykašli. Tak jsem do toho šel.

Vladimír Kroc: Tři sudí, kteří se nechali prokazatelně podplatit, Václav Šulc, František Křivka a Josef Lorenc, byli po dlouhém jednání potrestáni dvouletým zákazem činnosti. Je to podle vás adekvátní?

Radek Váňa: Tak dostali, dostali vlastně distanc na nejvyšší možný hranici podle řádu. Řekněme, že to tedy adekvátní je.

Vladimír Kroc: Předseda disciplinární komise Jaroslav Bašus, jak bylo z reportáže zřejmé, odsuzoval rozhodčí spíš než za ten morální poklesek za to, že se nechali nachytat. O čem to podle vás svědčí?

Radek Váňa: No, tak to je věc, která mě absolutně vyrazila dech. Já když jsem byl vlastně účasten jako svědek na jednáních disciplinární komise, tak to na mě dělalo dojem, že jsou Bašus a ostatní členové skutečně znechuceni zkorumpovaností a že ji hodlají potrestat spravedlivě a nekompromisně a taky tak učinili. No a pak když jsem viděl v pořadu Reportéři ČT vlastně vzkaz pana Bašuse do světa: nechali se chytit a za to dostali dva roky.

Vladimír Kroc: Vy jste dostal desetiměsíční trest. Překvapilo vás toto rozhodnutí disciplinární komise Okresního fotbalového svazu Nymburk?

Radek Váňa: Tak překvapil mě vlastně ten průběh, než jsme se k tomu trestu dostali, protože v rámci těch jednání, který byly tedy dvě s mojí osobou na disciplinární komisi, tak oni mi neustále naznačovali a tvrdili, že řády jsou řády, a že tam není jiný východisko. Já jsem na to oponoval svoji vlastně motivací a vůbec podnětem, proč jsem se k tomuhlenctomu odhodlal ...

Vladimír Kroc: Vám nešlo o to změnit výsledek zápasu, ale prokázat to, že se berou úplatky.

Radek Váňa: Přesně tak, mě nešlo o to ovlivnit regulérnost zápasu nebo vůbec soutěže, ale o to naopak, ublížit fotbalu, ale naopak pomoct tomu fotbalu.

Vladimír Kroc: Proč myslíte, že na to nechtěli v disciplinární komisi slyšet a neslyšeli?

Radek Váňa: No tak teďka po tom pořadu Reportéři ČT mám pocit, že jim naopak ten řád prostě vyhovoval.

Vladimír Kroc: Váš klub dostal navíc pokutu 3000 korun, přišel o body, pochopitelně. Co vám jako kapitánovi řekli spoluhráči?

Radek Váňa: No tak v tuhle chvíli tohlencto rozhodnutí disciplinární komise - mínus 6 bodů a 3000 pro klub nechápou, absolutně je to zklamalo, pobouřilo, jsou prostě překvapený a jsou z toho smutný.

Vladimír Kroc: A zlobí se na vás?

Radek Váňa: Na mě ne, na mě ne.

Vladimír Kroc: Když jste do toho šel, tak jste pochopitelně nemohl tým seznámit s vaším úmyslem.

Radek Váňa: Hm. To rozhodně ne, já jsem prostě si řekl, jestliže to mám dotáhnout do nějakého konce, tak to prostě nemůžu říct téměř nikomu.

Vladimír Kroc: Mluvíme o vlastně druhé nejnižší soutěži, o okresní soutěži. Když jste do toho šel, tak jste musel vědět, že vlastně můžete ukázat prstem i na lidi sobě blízké, nebo lidi, které znáte, skoro denně třeba potkáváte na ulici. Bylo to těžké rozhodování? Jak to vůbec probíhalo, když jste se rozhodli vybrat konkrétní zápas a natočit předávání toho úplatku?

Radek Váňa: No, tak tady se vrátím vlastně k tomu oslovení Petra Hanouska, že tedy něco uděláme, načež on mi tedy řekl OK, za 14 dní přijedu s kamerou. Vyber prostě dva zápasy, do kterejch půjdem, který natočíme a který rozhodčí prostě zkusíme. No tak jsem si vzal rozpis, našel jsem si dva zápasy, kde jsem se domníval, že o něco půjde, a pak už jsem si zjistil, který rozhodčí to píšou, tedy pískají, a za těma jsme šli. Samozřejmě měl jsem obavu, aby to třeba nepískal rozhodčí, který bydlí na stejný vesnici jako já. Tady z toho jsem měl velkou obavu a nevím, jestli bych byl schopnej do toho jít.

Vladimír Kroc: Pro toho, kdo ten pořad neviděl, tak vy jste skutečně natočili předávání prokazatelné, tedy přebírání úplatku ze strany rozhodčích. Dali jste někdy předtím úplatek?

Radek Váňa: No. Řekněme, že je to tak 7-8 let zpátky, byla situace, při který jsem hrál svoji roli, kde se jednalo o úplatek.

Vladimír Kroc: Mluvíme o fotbale?

Radek Váňa: Mluvíme o fotbale, samozřejmě, a bylo to vlastně v zápase krajského přeboru a my jsme byli, řekněme, v sestupových vodách, přijel soupeř a my jsme prostě se manšafty domluvily, že, domluvily jsme se na výsledku. Takže ano.

Vladimír Kroc: Hm. To se stalo. Přesto jak víte, že to je opravdu jev rozšířený, že jste nenarazil na tři, řekněme, výtečníky?

Radek Váňa: No tak fotbal hraju 20 let a prostě to samozřejmě člověk už nějakým způsobem vnímá a dneska, když to mám hodnotit, tak prostě mě nebaví, aby mě každej druhej zápas někdo buď někde jak se říká zaříz a nebo mi naopak přepískával.

Vladimír Kroc: Takže je to opravdu, dalo by se říci, běžná věc?

Radek Váňa: Je to běžná věc.

Vladimír Kroc: Setkáváte se s tím i u reakcí okolí, že třeba se na vás lidi dívají s rozpaky, že proč jste tak naivní a šel jste do toho, když to všichni přece vědí, že se uplácí a je to běžné?

Radek Váňa: Hm, tak určitě jsou lidi, který maj za to, že nenormální jsem v tuhle chvíli já, že snad někomu hodlám ublížit a tak se na mě dívaj.

Vladimír Kroc: Je pravda, že jsou teď rozhodčí proti vašemu klubu předpojatí? Zatím jste hráli dvakrát.

Radek Váňa: Tak samozřejmě uvidíme, co ukážou první jarní kola. Tam čeho se my bojíme, hráči, funkcionáři, tak když třeba dojde k nějaký červený kartě, tak se bojíme, že vlastně pak vždycky disciplinární komise zasedá a jedná o tom, jestli tam bude rozmezí trestu řekněme od dvou do čtyř týdnů, tak tady máme za to, že v našem případě to budou ty čtyři.

Vladimír Kroc: Zkrátka budou přísnější.

Radek Váňa: Asi jo.

Vladimír Kroc: Prý vám i kdosi vyhrožoval, to je také pravda?

Radek Váňa: Ne, ne, ne, žádný vyhrožování jsem nezaznamenal a doufám, že to tak zůstane.

Vladimír Kroc: Tak tady asi nešlo o tak velké peníze, ty úplatky byly 500 korun, třikrát, bylo to tak?

Radek Váňa: Ano.

Vladimír Kroc: Mimochodem, z čí to bylo kapsy?

Radek Váňa: Z kapsy České televize.

Vladimír Kroc: Když je fotbal tak zkažen penězi, máte vůbec chuť se na ten trávník po tom, až vám vyprší desetiměsíční distanc, vracet?

Radek Váňa: No jsou lidi, který mi říkaj, abych už to nedělal, ale já prostě při prvním jarním kole, který je koncem března, tak tam chci bejt na tom hřišti.

Vladimír Kroc: I přesto, že víte, že ne vždycky rozhodují výkony družstva?

Radek Váňa: No já chci bejt u toho, abych se o tom teďka přesvědčil, no, jak to bude vypadat.

Vladimír Kroc: Usuzujete něco z vlastní zkušenosti, jak to třeba vypadá v těch vyšších soutěžích? Máte pocit, že tam je ta korupce také tak rozšířená jako třeba v okresní soutěži, o které teď konkrétně mluvíme, podle vašich poznatků?

Radek Váňa: Tak ty poznatky samozřejmě nemám, protože jsem nikdy první, druhou třeba ligu nehrál, ale tak dneska vlastně všichni, řekněme, internacionálové nebo lidi, co do fotbalu dělaj a dovolej si trošičku upřímnosti, tak prohlašujou, že prostě se to děje, že to funguje a budiž, já nevím, příkladem právě prohlášení Antonína Panenky: Dráždíte hada bosou nohou, prohlášení Ládi Víska, prohlášení Honzy Bergra, že prostě nechtějí nic komentovat, ať to udělá taky někdo jinej, že oni už si užili svý, no.

Vladimír Kroc: Kdybyste předem věděl, co všechno vás čeká, šel byste do toho nápadu znovu?

Radek Váňa: Tak musím říct, že vůbec jsem nečekal, že se to dotáhne do takovejdlech, že se to takhle vyeskaluje a že to bude mít takovejhle, teď nechci říct úspěch, ale prostě že se to bude takhle řešit na ve všech médiích a bude to prostě případ, kterej je skutečně jako případ. Ale prostě to rozhodnutí, já myslím, že bych se rozhodl stejně, že bych do toho šel, ale říkám, je to opravdu těžký, no.

Vladimír Kroc: Máte desetiměsíční distanc, máte velkou zkušenost a rozhodně vám poblahopřeji za to, že v úterý 16. března převezmete cenu Fair Play od Českého olympijského výboru. Co vidíte vlastně, když, ještě než se rozloučíme, na tom vašem činu, že bylo fair, kdybyste to měl říct sám za sebe?

Radek Váňa: Hm. No tak ten čin, poukázal jsem prostě na to, co se ve fotbale děje, bude to znít divně, ale chtěl jsem nás tím všechny, co ten fotbal děláme, co ho hrajeme, prostě zesměšnit, protože tak, jak to funguje, tak směšný jsme.

Vladimír Kroc: Poukázat na to, že je to běžná věc a že vás tak vlastně třeba i vnímá okolí, že ...

Radek Váňa: Jo, jo, jo, ano.

Vladimír Kroc: ... důležité je, kdo víc podmázl rozhodčího.

Radek Váňa: No je to, je to, já uvedu příklad. Prostě potkám kamaráda na ulici, ten se mě zeptá, jak jste hráli, já řeknu jedna nula vyhráli a on mi na to řekne: no a opravdu jste je porazili a nebo prostě vám pomohl rozhodčí? Na druhou stranu když řeknu jedna nula jsme prohráli, tak on opět pokládá doplňující otázku: takže vás tam zase zařízli?

Vladimír Kroc: A může se tohleto změnit?

Radek Váňa: No tak, každej prostě se musíme rozhodnout, no.

Vladimír Kroc: Vy už jste ten svůj čin udělal. Hostem pořadu O kom se mluví byl momentálně nehrající kapitán fotbalového klubu Libice nad Cidlinou, Radek Váňa. Děkuj za váš čas, nashledanou.

Radek Váňa: Děkuju, nashledanou.

Vladimír Kroc: Ano, teď je vaše chvíle, můžete ke slyšenému se vyjádřit. Čísla 221 552 155 nebo 221 552 255, připomenu, že o korupci jsme mluvili s kapitánem fotbalového klubu Libice nad Cidlinou Radkem Váňou. Kdo nám volá jako první, dobrý den?

telefonický názor: Halo, jsem to já?

Vladimír Kroc: To jste vy, prosím.

telefonický názor: Tady Štroner Praha, momentálně Plzeň. Prosím vás, já tedy samozřejmě toho pana fotbalistu chválím, ale já si myslím, že ten fotbal je proti tomu, co se děje jinak, ještě super čistej, protože na tý vesnici ten sudí je pod dohledem, dejme tomu, sta lidí, v první lize pod dohledem milionu lidí, takže ten soudce si něco může dovolit, něco ne. Ale až bude náš slavnej Parlament projednávat majetkový přiznání soudců, který rozhodujou o letech basy a o milionovejch kšeftech, tak že by se jim to mělo připomenout. Hlavně Českej rozhlas by to měl neustále tohle připomínat.

Vladimír Kroc: Dobře, děkujeme, nashledanou. Další telefonát, dobrý den.

telefonický názor: Petr Bednář, dobrý den.

Vladimír Kroc: Vítejte.

telefonický názor: Chtěl bych vyjádřit vysokou úctu panu Váňovi, jsem stejně starý jako on, věnuju se v jiném sportu svému vlastnímu oddílu už patnáct let, jsem také hrající kapitán, naštěstí se tam tohlecto vůbec neděje, protože se tam nehraje o peníze. O to víc chápu, co strašného se může dít tady ve fotbale i na tak nízké úrovni. A ten pán, co mluvil přede mnou, prosím vás pěkně, to takhle není, to je tak, když můžu ukrást tisícovku, tak ji ukradnu, když můžu ukrást milion, tak ho ukradnu. Tady jde jen o možnosti, ale ta odsouzeníhodnost toho činu je pořád stejná. Někdo má holt možnosti ukrást milion, někdo tisícovku, někdo může podplatit tisícovku, někdo milion. Takže není vůbec co řešit, takový to vymlouvání, že to dělaj jenom ti nahoře, to není pravda, dělaj to i ti dole. Nashledanou.

Vladimír Kroc: Pane Bednáři, děkujeme za názor, nashledanou. Třetí telefonát, dobrý den.

telefonický názor: Dobrý den. Duchoň, Plzeň.

Vladimír Kroc: Vítejte.

telefonický názor: Prosím vás pěkně, já bych chtěl jenom panu Váňovi říct, že si ho vážím a přitom mu hrozně fandím. Děkuju.

Vladimír Kroc: To je vše, pane Duchoni? Nashledanou. Čtvrtý telefonát, dobrý den.

telefonický názor: Tady Jaromír z Brandýsa. Dobrý den. Já bych chtěl svým způsobem vyjádřit teda obdiv panu Váňovi, ale zase bych chtěl na druhou stranu říct, ať není v nějakým hlubokým omylu, protože tyhlety úplatky se dějou na všech možnejch úrovních ve všech jinejch druzích sportu, jo. Takže jako v každým případě by se měl podívat na to, jak se k tomu stavěj činovníci a když má tenhleten jasnej signál z toho, že na Nymbursku se k tomu stavěj zády, tak ať si nemyslí, že někde jinde to řešej nějakým jiným způsobem, jo. Jenom aby nebyl v omylu.

Vladimír Kroc: Děkujeme, nashledanou. V pořadu O kom se mluví byl dnes hostem dvaatřicetiletý Radek Váňa, který v pořadu České televize odhalil korupci v okresní soutěži na Nymbursku. Čísla jsou jasná, 221 552 155 nebo 221 552 255. Dobrý den.

telefonický názor: Dobrý den, tady Moštěk Budějovice. Prosím vás, já fandím panu Váňovi a podivuju se nad tím, že našel taky redaktora, který s ním ten pořad natočil, poněvadž já na korupci soudců v Českých Budějovicích a zločinné jednání, domnívám se spolčení s pedofilní mafií soudců v Českých Budějovicích a v Českém Krumlově, se nemůžu dovolat práva a bojíte se vy, jak Český rozhlas, tak Česká televize, na tento problém, kterej je pro společnost ještě daleko závažnější, jak rozhodčí, poukázat.

Vladimír Kroc: Hm. Dobře, děkujeme za to, že jste zavolal, my tady o tom problému slyšíme poprvé, ale můžeme se k tomu vrátit. Přijmeme další dotaz, teď se vraťme pokud možno k fotbalu. Dobrý den. Řekl jsem dotaz, ale samozřejmě o dotaz se nejedná, je to reakce na slyšené.

telefonický názor: Dobrý den. Pavel z Český Lípy. Já bych chtěl reagovat asi takhle. Já si myslím, že jestli se to děje v druhé nejnižší soutěži u nás, jak se říkalo, na tom okrese, tak pak se ta liga už třeba ani nemusí hrát, tak se můžou ty kluby sejít, určit, kdo je na tom finančně nejlíp a ten asi zvítězí. To je asi všechno, co já si o tom myslím. Naschle.

Vladimír Kroc: Dívám se do režie, máme další telefonát. Dobrý den.

telefonický názor: Dobrý den.

Vladimír Kroc: Můžete se představit, prosím.

telefonický názor: Tady Haznauer z Prahy. Já bych se chtěl vyjádřit jenom obecně, taky jako nějaký můj předchůdce, k té morálce jako takové. Je mi čtyřicet čtyři let a v listopadu 1989 jsem se možná i s dalšími dost bláhově domníval, že když konečně jsme se zbavili komunismu a socialismu a nesvobody, tak ten svět bude vypadat nějak příznivěji a samozřejmě i z hlediska morálky, celkového chování lidí k sobě na vzájem, všech takových dějů teda mezilidských ve společnosti, samozřejmě včetně korupce. Když teď syn se hlásí na gymnázium a vy si stejně jako dřív nemůžete být jisti, jestli to přijímací řízení je spravedlivé, jestli se neobjevuje mnoho dalších takzvaných sponzorů, kteří třeba mají přednost. Tak samozřejmě všechno souvisí se vším, v tenise mladí kluci, jak se chovají, to je něco neuvěřitelného, peníze hrajou takovou roli, že se mi z toho dělá mnohdy špatně a člověk jaksi s nějakým zásadovým chováním je na tom většinou hůře. Ale to neznamená, že si stěžuju, jsem šťasten, že žiju ve svobodným státě a doufejme, že se něco bude měnit k lepšímu. Děkuju, nashledanou.

Vladimír Kroc: Mohl by to být snad i závěrečný telefonát, jak byl obsáhlý a shrnující, ale máme ještě jednoho posluchače na telefonu, takže to je ten závěrečný telefonát. Dobrý den.

telefonický názor: Dobrý den, tady Gajzler, Pilníkov. Jsem to já?

Vladimír Kroc: Ano.

telefonický názor: Takže já už se přes dvacet let pohybuju ve fotbale a my všichni obyčejní bafuňáři a to v klubech i fotbalových orgánech víme, že se všude uplácí a to už od okresního přeboru nejen v soutěži jako je první A nebo první B třída. Samozřejmě je to věc, která se prolíná úplně celou naší společností a těžko se prokazuje a proto tedy osobně vítám každého, kdo dokáže takovou věc pojmenovat, jako byl třeba pan Váňa a samozřejmě fandím mu velice. A chtěl bych ještě reagovat na toho posluchače, kterej mluvil jako první, že ten rozhodčí je pod kontrolou, že si vlastně nemůže dovolit to, co by chtěl. Není to vůbec žádná pravda. Ten rozhodčí vždycky dokáže ten výsledek zařídit, vždycky. Těch důvodů je moc, ať to je penalta, nebudu se zmiňovat o těch jednotlivých detailech, ale samozřejmě ten rozhodčí ať je po kontrolou nebo není, tak to vždycky dokáže. Takže to je všechno.

Vladimír Kroc: Pořad O kom se mluví končí. Dnes byl naším hostem kapitán fotbalového klubu Libice nad Cidlinou, Radek Váňa, který usvědčil z korupce tři rozhodčí okresní soutěže, dostal za to desetiměsíční distanc, zároveň převezme cenu Fair Play od Českého olympijského výboru. Pořadem vás provázel Vladimír Kroc, který vám přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na slyšenou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.