Radek Jaroš o výstupu na K2: Ke konci jsem měl krizi, ale bojoval jsem. Bylo to krásné!

„Na rameni K2 byla rovina, našli jsme tam rovný plac pro stan, což bylo důležité. Kopat po šesti až deseti hodinách lezení tři hodiny plošinu je neuvěřitelně vysilující činnost,“ nastiňuje Radek Jaroš, který, jak vylezl na vrchol, tak se snažil něco natočit. „Bohužel byl pod námi mrak, takže velký výhled nebyl,“ dodává.

Čtěte také

Přímé reportáže z expedice zprostředkovala ze základního tábora Lucie Výborná. „Fascinující byl nástup Radka Jaroše, přišlo mi, že byl hnán magickou silou,“ vysvětluje s tím, že v základním táboře s Martinem Havlenou umírali strachy. „Výstup jim trval 22 hodin, v té zóně smrti je to nadlidský výkon,“ dodává.

Horolezec Petr Mašek čekal ve čtvrtém táboře a kontroloval, aby se jeho parťáci dostali včas zpět. „Počasí a vítr byly naštěstí mírné. Průběžně jsem něco povařil, aby měli kluci co pít. O tom, že to dají, jsem byl přesvědčený,“ nastiňuje.

Členové horolezecké expedice Petr Mašek, Radek Jaroš, Jan Trávníček a moderátorka Lucie Výborná mluvili o výstupu na K2 v Hostu Radiožurnálu|foto: Prokop Havel

„Každé zdržení může mít fatální následky, může přijít změna počasí, vichřice, spadnout kámen. V horách platí, že rychlost je bezpečí, nikdy jsem neváhal a mazal jsem dolů, jak jen to šlo,“ potvrzuje Radek Jaroš.

Jaké to je vylézt osmitisícovku bez kyslíkového přístroje? A jak vypadá příprava na takový výstup? Nejen na to odpovídali členové expedice K2 v Hostu Radiožurnálu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.