Putin se vůči Číně dostává do závislé pozice. Jejich vztah je nevyvážený, míní expert na čínskou ekonomiku

Čínský vývoz do Ruska za rok 2022 stoupl téměř o 13 procent. Budou se vzájemné obchodní vztahy Ruska a Číny dál prohlubovat? Nestává se Rusko ekonomickým vazalem Číny? Dá se odpověď vyčíst z moskevských jednání Vladimira Putina s jeho čínským protějškem? Vladimír Kroc se ptal Viléma Semeráka, odborníka na čínskou ekonomiku z výzkumného centra CERGE-EI.

Dnes ráno odletěl z Moskvy čínský prezident Si Ťin-pching. Co si podle vás ze své třídenní návštěvy odváží? Podle amerického Institutu pro studium války se pravděpodobně nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal Putin. Jak to vidíte vy?

Čtěte také

Myslím, že si odváží něco trochu jiného, než v co ruská strana doufala. Zejména si odváží přesnější informace o tom, jak na tom Putin a ruská strana je. Dále dal velmi dobrý signál domácí populaci a rozvojovým zemím po celém světě. Ukázal se jako mírotvůrce. A pak někde v pozadí je další rozvoj ekonomických vztahů s Ruskem.

A co mohl čínský prezident vidět? Jak na tom Rusko je?

Pokud bychom to mohli k něčemu přirovnat, tak asi nebudeme příliš daleko od pravdy, když řekneme, že Putin se vůči Číně dostává do trochu podobné pozice, do jaké se dostal Lukašenko vůči Putinovi. Je velmi závislý na Číně, zatímco Čína si udržela do značné míry postoj neutrální země nebo země, která se nezapojuje do konfliktu.

Putin je vůči Číně v podobné pozici, jako je Lukašenko vůči Putinovi.

Má podstatně bohatší vztahy s téměř celým světem, až na problémy v oblasti čipů se Spojenými státy. A díky tomu je ten vztah velmi nevyvážený. Na jedné straně někdo, kdo má řadu možností voleb a kdo jde kupředu, na druhé straně někdo, kdo už nemá žádnou jinou možnost než Čínu, možná Írán nebo Severní Koreu.

Si Ťin-pching ocenil konstruktivní jednání s Putinem. Hovořil o rozšíření obchodní a ekonomické spolupráce s Ruskem. Čína chce například do Ruska dodávat více elektroniky. Je to to hlavní, co by mohlo Rusko zajímat?

Čtěte také

Rusko by samozřejmě velmi zajímaly zbraně, což je ale velmi citlivá záležitost.  Pokud se podíváme na elektroniku samotnou, patří to mezi jeden ze sektorů, kde v minulém roce došlo k největšímu nárůstu. Je to elektronika, dále díly do aut. Toto Rusko doma příliš dobře  vyrábět neumí nebo vyrábí velmi zastaralé verze.

Spoléhalo v těch svých výrobních řetězcích na dodávky z Evropy. To naopak Čína umí velmi dobře. I pokud se podíváme na obchod mezi Čínou a Ruskem před krizí, podstatná část čínského exportu byly věci související s elektronikou.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že existují určité známky, že Rusko požádalo Čínu o dodávky zbraní pro válku na Ukrajině. Víme o tom víc?

Čtěte také

Moc o tom nevíme ze dvou důvodů. Jednak jsou typy obchodních transakcí, které se státy snaží spíše zatajit. Navíc Rusko samo o sobě zhruba od dubna přestalo zveřejňovat detailní celní obchodní statistiky. Je pravda, že se k nim západní ekonomové dostali trochu oklikou přes některé spolupracující týmy a nadace, takže víme, že probíhal neoficiální nárůst exportu některých typů dronů z Číny, ale zřejmě spíše v soukromé režii.

Ale pokud tato poptávka existovala, je naprosto jasné, že by ruský stát jako takový chtěl obchod navýšit podstatně výrazněji. Co by se dělo reálně, pokud by na to Čína kývla? Je možná dost pravděpodobné, že bychom viděli spíše nepřímý obchod.

Víme, že do Ruska narostl export některých typů dronů z Číny, ale spíše v soukromé režii.

Podobně jako to, i když z jiných důvodů, dělá Západ s Ukrajinou, spíše by se snažila udržet určitý odstup a například motivovat některé třetí země, které by měly zásobu čínské nebo starší ruské technologie, aby dodávaly do Ruska pod příslibem, že dostanou nějaké zvýhodnění nebo třeba odpis dluhů, které mají vůči Číně.

Je to dost pravděpodobné, že by se Čína mohla vydat touto cestou?

Bude záležet na tom, jak vyhodnotí hrozbu vůči Rusku a stabilitu v Rusku. Určitě nemají moc důvodů si vůči Rusku pálit prsty. Není to pro ně čistě z ekonomických důvodů extrémně významný trh. Když bych to srovnal třeba z hlediska podílu na čínském exportu před touto krizí, je to pro ně země asi jako pro Česko Belgie. Není to nic dominantního typu, jako pro nás je například Německo, co by stálo za to, abychom hodně riskovali. 

Pro Čínu je hlavní hrozbou to, že by se z Ruska stala stabilní demokratická země.

Pak je tu druhá rovina. Není úplně jasné, zda Čína nutně bude chtít udržet ve funkci přímo Putina. Je to samozřejmě věc, která bude záviset na tom, jak dnes vyhodnotí budoucí stabilitu v Rusku. Pro Čínu je hlavní hrozbou to, že by z Ruska vznikla nějaká stabilní demokratická země, někdo, kdo by mohl být spojencem Západu. Dokud toto nebude hrozit, jejich motivace asi nebude úplně velká.

Má Peking zájem na rychlém ukončení konfliktu na Ukrajině? A vyrovná poptávka z Číny po ruském plynu zastavení odbytu plynu na Západ? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , tec

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.