Psycholožka o kapesném pro naše děti

Markéta KAVALE, psycholožka:
Dobrý den.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Každé druhé dítě ve věku od sedmi do čtrnácti let dostává pravidelně kapesné, většině dalších rodiče přispívají, jak jsme slyšeli, příležitostně, jsou ale také tři procenta školáků, kteří nedostávají vůbec žádné peníze. Paní doktorko, jak vidíte tuhle otázku vy, má kapesné výchovný efekt anebo ne?

Markéta KAVALE, psycholožka:
Víte, já si myslím, že má výchovný efekt. Už jenom proto, že vlastně dítě si uvědomuje, že je to prostředek k něčemu, že může někoho obdarovat, že může vlastně někomu udělat radost tím, že vlastně má prostředky k tomu, že něco někomu koupí například, že jo, anebo že si vlastně může vybrat, co ono samo si chce koupit. A já si myslím, že je to dost důležité a je důležité taky to, aby kapesné bylo s něčím spojováno, za co to dítě to kapesné dostává.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Má podle vás tedy tahle, řekněme, dětská apanáž plnit roli odměny a trestu, to znamená, že není stálá, zvyšuje se a snižuje podle toho, jak se dítě chová nebo třeba učí ve škole. To je dobré takhle to vést?

Markéta KAVALE, psycholožka:
Víte, já si myslím, že optimální je, když kapesné má takovou tu pevnou složku, to znamená, že se třeba dohodnou rodiče s dítětem, že dostane týdně třeba deset korun nebo dvacet korun, a potom je ta variabilní složka, to znamená, že když dítě dělá něco jaksi nadstandardně, než má běžně dělat, tak potom je za to odměněno.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Vy jste maminka také tří dětí. Jak vy třeba doma určujete výši kapesného, podle čeho se rozhodujete?

Markéta KAVALE, psycholožka:
Já se vám přiznám, to je taková dobrá otázka. My jsme totiž to docela zvažovali, protože to je teprve nedávno, kdy jsme určili výši kapesného. Vlastně ta první věc byla, že jsme vlastně vzali minci, která se nám líbila, to znamená, že to byla dvacetikoruna a řekli jsme: "Tak to bude ta pevná složka." A posléze tedy jsme, a zároveň jsme si taky řekli za co to dítě tu pevnou složku ale také dostane, to znamená, že jsou nějaké věci, které bude regulérně dělat, například bude dávat příbory ke stolu a tak dále. A potom byla ta variabilní složka, to znamená, to jsou ty nadstandardní, ty, kdy dítě například něco uklidí, třeba uklidí, poklidí v autě nebo shrabe listí na zahradě, a to je vlastně ta variabilní složka, za kterou dodatečně tedy dodáváme peníze.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Od kolika let doporučujete dávat kapesné?

Markéta KAVALE, psycholožka:
Já bych řekla, že to je součástí vlastně toho, kdy dítě si uvědomuje, že peníze jsou prostředkem k něčemu, to znamená, já bych řekla tak kolem toho vstupu do školy dětí, že dítě vlastně si najednou uvědomí, že za ty peníze si něco může koupit a tudíž je to pro ně zajímavé.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
A co když třeba rodiče peníze na drobnou útratu nedávají buď vůbec proto, že prostě nemohou, anebo nechtějí? Možná, že některé děti právě v tom dětském kolektivu už od těch šesti, sedmi let pociťují jakýsi handicap. Může je to třeba podle vás i negativně do budoucna ovlivnit?

Markéta KAVALE, psycholožka:
Jak myslíte handicap? Handicap ve smyslu ...

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Ve smyslu, že jiné děti to kapesné byť už takhle malé mají a oni ne.

Markéta KAVALE, psycholožka:
Víte, já si myslím, že ono to vždycky souvisí s hodnotama rodiny. Jsou rodiny, které upřednostňují to, že tam vládne taková ta vzájemná důvěra a dítě si vždy může říct svým rodičům, že potřebuje peníze, a ti rodiče zváží společně s dítětem a ty peníze mu dají. Samozřejmě je to určité, určitý způsob hodnocení v tý rodině náhledu třeba i na svět vůbec a na to, jak chtějí rodiče dítě vychovávat. A vlastně se tady podporuje taková ta plná důvěra dítěte v rodiče a rodiče v dítě.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
A to je to nejdůležitější, tak by to mělo být?

Markéta KAVALE, psycholožka:
Což si myslím, že je důležité. Ale druhá věc je, že to kapesné, ten rodič dává tomu dítěti určitou autonomii, samostatnost v tom rozhodování a zase mu dává tím pádem důvěru v to, že to dítě si za to nenakoupí něco strašného, že jo.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka:
Tak já vám děkuju za rozhovor. Naším hostem po telefonních linkách ve vysílání Odpoledního Radiožurnálu Českého rozhlasu 1 byla psycholožka Markéta Kavale. Mějte se pěkně. Na shledanou.

Markéta KAVALE, psycholožka:
Na shledanou.

redaktor:
Zavolejte, co vás zajímá, 221552222.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.