Psychiatr Höschl: Vražda rukou dítěte? Za agresi u dětí může hlavně emoční chlad v rodinách

25. duben 2023

Německem před nedávnem otřásla vražda dvanáctileté dívky, ke které se přiznaly její dvě spolužačky. Oběť vylákaly do lesa a ubodaly. Jaké motivy vedou nezletilé k nejtěžšímu zločinu? Pomohlo by snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti? Psychiatr Cyril Höschl v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč se společnost napříč euroatlantickým prostorem polarizuje, i to, jak nám emoce z dávné minulosti pomáhají čelit nástrahám dnešního světa.

Brutální čin se stal na jihu Severního Porýní-Vestfálska u vesnice Freudenberg. Nejedná se ale o ojedinělý případ. Brutálních činů spácháných nezletilými přibývá. „Spřádá se tu dohromady několik vlivů a několik změn, ke kterým ve společnosti došlo. Některé z nich sahají do hluboké minulosti. Tou nejpodstatnější je přitom změna v rodinném uspořádání,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl.

Řeč je o takzvaném syndromu klíče na krku. „U nás to začalo v době socialismu, kdy výkonní rodiče ve vysokých funkcích neměli na své potomky čas. Děti vyrůstaly takzvaně s klíčem na krku. Přišly ze školy do prázdného bytu, hodily tašku do kouta a šly se houpat a pokuřovat na zábradlí.“

Emoční chlad

Právě to byla podle psychiatra líheň budoucích závislých na tehdy dostupných drogách. „Rekrutovali se překvapivě z tehdy takzvaně lepších rodin, právě proto, že tyto rodiny produkovaly emoční chlad, kdy uspokojování emočních potřeb dětí bylo realizováno uspokojováním hmotných potřeb.“

Čtěte také

Toto odlištění pak vehnalo celou nastupující generaci do náruče alternativního uspokojování potřeb. „Nenaučily se, co znamená až k narozeninách, až k Vánocům, až budeš velký. Chtěly všechno hned, a když se jim postavila do cesty sebemenší překážka, nadešly si úspornou zkratkou. Ztráta identifikačního vzoru rodičů tak byla nahrazována kontaktem s hmotnými, nikoli příbuzenskými vztahy.“

V dnešní době toto zastupuje mobilní telefon. „Místo toho, aby se děti bavily mezi sebou nebo s rodinou, hrajou hry, v nichž někoho vraždí. V počítačových hrách ale život nic neznamená. Dá se okamžitě nabýt zpátky. A v tomto světě se děti pohybují. Postupně pak ztrácejí kontakt se skutečnou realitou, která po nich něco vyžaduje. A tam selhávají. Jednak behaviorálně, kdy trpí poruchami chování, jednak u nich narůstá i zmíněná agresivita.“

Dříve zralí

Vzhledem k realitě, kdy brutálních činů ze strany mladistvých přibývá, se v Německu bouřlivě debatuje o tom, zda by neměla být snížena věková hranice pro trestní odpovědnost pod 14 let. Zároveň se diskutuje o hranici pro volební způsobilost. „Jsou to spojené nádoby, zdánlivě protichůdné. Na jedné straně chceme děti činit zodpovědné za jejich trestné činy, na druhé straně jsme proti tomu, aby byli zodpovědné za svá rozhodnutí. Děti ale dnes zrají o něco rychleji než dřív.“

Nástup menses je časnější, než byl před 50 lety. Prodlužuje se střední délka života a zároveň se dříve sexuálně vyzrává. „Paradoxně s tím se ale zvyšuje věk rodičovství. Najednou je tu delší pauza mezi tím, kdy už jsem dospělý, a kdy přebírám plnou zodpovědnost za rodinu a práci. Prodlužuje se věk hravosti. Všechno toto jsou faktory, kterými se naše společnost liší od předchozích generací. A to je třeba brát v potaz, když se díváme, které jevy se nově objevují, které se množí a které zanikají,“ uzavírá Cyril Höschl.

Spustit audio

Související