První tři dny nemoci se zaměstnancům proplácí. Pocítí to hlavně menší a střední firmy

1. červenec 2019

Na to, aby člověk mohl dva nebo tři dny doma vyležet nachlazení, si doteď hodně lidí bralo dovolenou, protože se jim nevyplatilo jít na nemocenskou. Ode dneška ale zaměstnavatel musí lidem proplácet i první tři dny nemoci. Podle prezidentky Hospodářské komory Ireny Bartoňové Pálkové náklady pocítí především menší a střední podnikatelé.

Už žádné šuškání na pracovišti. Díky aplikaci EMU můžete dát nadřízeným vědět, co vám vadí

Radost v práci, štěstí v práci, práce, happiness manager, manažer štěstí (ilustrační foto)

Spokojenost člověka v práci ovlivňuje spousta zdánlivých maličkostí: jestli má kde si sníst oběd, jestli ve stávajících vedrech je správně nastavená klimatizace nebo jestli si náhodou nějaký kolega nepřipisuje vaše zásluhy. Ne všechny tyto věci je ale manažer týmu schopný sledovat a reagovat na ně. A právě proto Michael Bako založil start-up EMU neboli Employee Mood Up.

Začíná platit novela zákoníku práce, která ruší po 10 letech takzvanou karenční dobu. Nemocní zaměstnanci budou ode dneška znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání.

Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Taková změna jim ale přivede komplikace. „Je to o zastupitelnosti v provozech, kde nelze člověka opomenout. A to bude hlavně ve výrobě,“ říká Bartoňová Pálková.

Při současném stavu na trhu práce, kdy zaměstnanci scházejí, ale problémy vzniknou i třeba firmám, které potřebují dokončit nějaké projekty.

Hospodářská komora odhaduje, že vzrostou mzdové náklady firem v důsledku zvýšeného nárůstu náhrad za pracovní neschopnost o pět miliard korun ročně.

Na druhé straně se  firmám sníží o dvě desetiny procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. To podle Bartoňové Pálkové v žádném případě nestačí – zaměstnavatel by měl mít kompenzaci 800 korun na rok na jednoho zaměstnance.

Karenční dobu chtěli zrušit odboráři, zaměstnavatelé byli proti.  Svůj souhlas se zrušením podmiňovali tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky, aby se dalo lépe hlídat, jestli někdo nepodvádí. Elektronické neschopenky ale navzdory vládním slibům budou nejdřív prvního ledna. 

autoři: Jiří Chum , prh
Spustit audio