Průlom v léčbě i nové stopy. Autoimunitní nemoci jater mohou souviset s mikrobiomem

Zabýváte se třemi nejčastějšími autoimunitními nemocemi jater. O které jde a jak se dnes léčí?

Nejzávažnější je autoimunitní hepatitida, při které organismus přímo napadá jaterní buňky. Na tuhle nemoc máme velmi účinné léky. Další je primární biliární cholangitida neboli PBC, kterou obvykle mají ženy. Vlastní imunita při ní ničí mikroskopické žlučovody uvnitř jater. I tady už máme léčbu dlouhou dobu a nedávno přišly hned dva nové léky.

Čtěte také

iROZHLAS

Svědění kůže a únava. Na chronické autoimunitní onemocnění jater, které trápí ženy, existují nové léky

Třetí nemocí je primární sklerozující cholangitida neboli PSC. Co se děje v organismu při této nemoci?

PSC je velmi závažná nemoc. Vlastní imunitní systém při ní útočí na žlučové cesty a játra se postupně jizví. Obvykle to vede k cirhóze a jaternímu selhání. Nemoc je typická pro muže do 40 let. První léky na ni by mohly být k dispozici ještě tento nebo příští rok.

Jde o syntetickou žlučovou kyselinu, která jizvení jater zastavuje. Podle dostupných dat pomáhá zlepšit stav u 15 procent pacientů. Není to obrovský úspěch, ale je to velká naděje. Jde skutečně o vůbec první léčbu, která se po mnoha dekádách studia této nemoci našla.

Pracujete v univerzitním lékařském centru v německém Hamburku. Máte tam také vlastní výzkum?

Ano, máme rozsáhlé vědecké pracoviště. V případě autoimunitních nemocí jater se například zaměřujeme na mikrobiom ve střevech. Spolu s kolegy hledáme odpovědi na to, jestli by právě v něm nemohl být spouštěč těchto nemocí a jestli ho nemůžeme nějak upravit, abychom mohli vyvinout nové způsoby léčby.

Vliv mikrobiomu na nemoc

Existuje v případě těchto nemocí nějaká prevence? Co se dá dělat pro to, abychom je nedostali?

Protože nevíme, jak tyhle nemoci vznikají, nemůžeme pro jejich prevenci nic udělat. Proto jsem zmínil výzkum mikrobiomu – je totiž docela možné, že to, co jíme, může mít vliv i na samotnou nemoc.

Čtěte také

Na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. O většině ale nic nevíme, přiznává lékař

Teď se například zabýváme tím, jestli může omezení lepku ve stravě ovlivnit mikrobiom tak, aby se stal mikrobiomem prospěšným. Ale zatím jsou to všechno jen spekulace.

A jak vidíte budoucnost? Jak se budou tyto nemoci léčit třeba za 10 nebo 15 let?

Myslím, že většina pacientek s nemocí PBC má už dnes díky novým lékům, které jsou k dispozici i v Česku, velmi dobrou prognózu. Dříve končily většinou transplantací jater. Dnes už to nehrozí, pokud se na nemoc přijde včas.

Autoimunitní hepatitidu sice umíme léčit, ale léky mají vedlejší účinky. Do budoucna se přemýšlí o tom, jestli by nepomohly takzvané CAR-T buňky, protože dokážou likvidovat agresivní buňky ve vlastním imunitním systému, a tím ho mění.

U primární sklerozující cholangitidy, tedy PSC, pořád úplně přesně nerozumíme tomu, jak nemoc vzniká. Vyvinout nové léky proto bude složitější.