Průkopníky turistiky v Chorvatsku byli Češi
Silným tahounem chorvatské ekonomiky je bezesporu turismus. Kdo se jel někdy koupat na Jadran, asi tuší, o čem je řeč. Dovolenkáři na cestě k moři každým rokem ucpou svými auty chorvatské dálnice a silnice. Možná vás však překvapí, že na počátku chorvatského turistického průmyslu stáli také Češi.
Pláž je úzká, místo písku jsou na ní malé kamínky. Příjemně se svažuje do moře. To je prý největší přednost Bašky, říkají místní. Baška je staré město na ostrově Krk. Jeho pláž je v zálivu obehnaném vysokými kopci.
Pan Alexander je rodák z Bašky. Bydlí nad zálivem. Ještě před 20 lety viděl z okna svého domu celý záliv i s městem. Dnes kouká jenom na zdi okolních domů. Od 90. let jich tu vyrostlo nepočítaně. Penziony, apartmány…
Turistický ruch sem do Bašky přivedl jistý Emil Geistlich. Na promenádě u moře má postavenou bustu. Staří rodáci si na něj dobře vzpomínají. Prý k Bašce patří, jako by byl jejich. „Znám Emila Geistlicha. Byl to Čech, který začátkem 20. století přišel do Bašky a objevil ji jako město s turistickým potenciálem. Někdy v roce 1908 nebo 1909,“ potvrzuje Alexander.
„Přímo na pláži dodnes stojí jednopatrový podlouhlý dům, ve kterém je restaurace a několik obchodů. Dříve zde byl hotel, který nechal vybudovat právě Emil Geistlich. Jeden z prvních tady v Bašce,“ dodává.
Hotel navrhli čeští architekti, Emil Geistlich v něm řediteloval a jezdili sem hosté z Čech. Před 1. světovou válkou byli Češi v Bašce jedinými lázeňskými hosty. Prý dokonce chorvatské slovo „Čeh“ mělo stejný význam jako „lázeňský host“. Emil Geistlich zemřel v roce 1922 v Bašce a byl zde také pochován.
Českých stop je ovšem v tomhle malém jadranském městečku víc. V hotelu Emila Geistlicha pracovala také česká lékařka Zdeňka Čermáková, která se rozhodla v Bašce zůstat nadobro. Osobní vzpomínku má na ni i pan Alexander: „Doktorku Čermákovou jsem poznal jako dítě. Někdy po válce o prázdninách jsem onemocněl a několikrát jsem byl u ní na vyšetření. Lidé ji měli rádi, byla to dobrá doktorka.“
Obyvatelé Bašky si ji pamatují jako obětavou lékařku. V době, kdy na ostrově Krk neexistovaly žádné cesty, chodila za svými pacienty pěšky po kopcích. Zdeňka Čermáková v Bašce zestárla. Jugoslávie jí však po 2. světové válce, někdy v 50. letech, ani nechtěla přiznat důchod. V prostých podmínkách tady zemřela v roce 1968.
Pokud někdy do Bašky zavítáte – nejspíš za koupáním – a půjdete se projít historickou částí Bašky, s velkou pravděpodobností projdete dvěma ulicemi, které jsou pojmenovány právě po těchto dvou českých rodácích.
Zvětšit mapu cesty z ulice Zdeňky Čermákové do ulice Emila Geistlicha v chorvatské Bašce
