Prostějovská radnice stěhuje Romy mimo město
Stěhování Romů z prostějovské lokality u Svaté Anny mimo katastr města stojí v centru pozornosti už dobrého tři čtvrtě roku. První vlna započala v zimních měsících a druhá se chystá teď. Samotná lokalita je v současné době k bydlení nevhodná, chybí tu vodovod a také kanalizace. Před pár lety zde téměř všichni obyvatelé onemocněli žloutenkou. Stěhování jinam je téměř nutností, přesun mimo katastr Prostějova však velmi kritizují okolní obce.
Zhruba polovina obyvatel z prostějovské lokality u Svaté Anny už bydlí jinde. Buldozery srovnaly první dvě řady domků, třetí řada zmizí ještě v průběhu měsíce října. Část rodin získala bydlení v Prostějově, většina však odchází do míst pět, deset, maximálně dvacet kilometrů vzdálených. Místostarosta Prostějova Alois Mačák potvrdil, že podle tohoto plánu poběží stěhování a následné bourání i v následujících týdnech. "Je předpoklad asanace toho třetího bloku v průběhu měsíce října, pokud tam nebudou nějaké technické věci, které by tomu zabránily. Zhruba se tam pohybuje asi kolem sto dvaceti lidí," řekl.
Starostové dotčených obcí jsou ale rozladěni, že se o stěhování prostějovských Rómů dozvídají většinou až z tisku. Někteří navíc tvrdí, že mají v obci již své Rómy a jsou povinni řešit jejich problémy. Na druhou stranu rómské rodiny, které zatím mimo Prostějov odešly, se většinou v novém bydlišti v celku sžily a není slyšet o vážných rozporech mezi nimi a starousedlíky.
"Rómové, kteří tady bydlí dvacet let nechtějí, aby se sem další stěhovali. Můj názor je na to takový, že pokud chceme Rómy převychovávat, aby se přizpůsobili, není možné dát několik desítek Rómů na jedno místo a tím je se snažit převychovat. Pokud se rozptýlí do víc míst, tak potom ta převýchova je jednodušší," shrnul obavy starostů Pavel Kosmák z Dobromilic.
Někteří prostějovští zastupitelé připouštějí, že stěhování mimo katastr Prostějova není jedinou variantou, a že existují i lepší řešení. Bohužel zároveň podstatně nákladnější. Například radní Zdeněk Rajchl, který se Svatou Annou zabývá očekával, že snahu prostějovské radnice podpoří i stát. Ten však dosud nepřišel se žádným konkrétním návrhem lepšího řešení, ani s finanční podporou. "Já pořád věřím tomu, že i stát se začne zajímat o tuto otázku ne jenom nějakými deklaracemi, a že začne opravdu jako my tuto otázku jakýmsi způsobem řešit. My jsme měli jedno z těch řešení vybudování nějakých nových objektů, ale bohužel ta finanční situace města zatím na to nestačila, protože to jsou samozřejmě záležitosti velice nákladné a nepodařilo se nám získat od státu ani korunu," stěžuje si Zdeněk Rajchl.
Takže jediným finančně dostupným řešením pro prostějovskou radnici zatím zůstává nákup domů v okolních obcích. Pozitivní na celém přesunu určitě bude alespoň skutečnost, že Rómové, kteří do obcí odcházejí, se na nové bydlení těší, jak dokazuje rozhovor redaktorky Jany Gáborové. "Byli jsme se podívat, líbilo se nám to, tak jsme to vzali. Je to za Prostějovem, do Studence asi sedm kilometrů," říká jeden z Romů.
Budete dojíždět třeba do práce?
"Já nechodím do práce. Manžel je na důchodě a já jsem na podpoře."
A bude se vám tam líbit?
"Není tam špatně. Dá se tam bydlet."
A co vy, vy zůstanete tady?
"Ne, já jsem se stěhovala do Němčic. Bude to tam lepší. Tři místnosti, koupelna teplá voda, na plyn všechno."
A nemáte třeba obavu, že se tam na vás budou lidi dívat divně, že jste se tam přistěhovali?
"Tam bydlí Rómové v tom baráku. Oni to mají odkoupené od Rómů.
Vy tam budete s nimi?
"Ne oni jdou pryč a já se do toho domu nastěhuji."
Aha, takže to vlastně bude jak kdyby rómská rodina za rómskou rodinu.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
